Nové hradní opevnění dalo vzniknout skromnému obydlí, které je dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydleli zde například hradní střelci, čeleď či zlatníci. Domky byly obývány až do druhé světové války, ale už za 1. republiky bylo dbáno na to, aby při úpravách nebyl měněn pitoreskní ráz uličky. Poslední obyvatelé se odtud odstěhovali v roce 1953.

Podobu obydlí ze 16. století ukazuje nejlépe domek č. 13, renesanční příbytek hradního střelce. Ve vedlejším domku č. 14 je poté k nahlédnutí model obydlí před 2. světovou válkou. V tomto období zde žila vyhlášená kartářka a jasnovidka Matylda Průšová. V domku č. 22 během první světové války žil a tvořil spisovatel Franz Kafka. V domku č. 12 ukryl filmový historik a sběratel Josef Kazda kopie československých filmů, které byly nacisty určené k likvidaci. Expozice v domku tak symbolicky obsahuje i promítací plátno a návštěvníci tak mohou zhlédnout filmy, zachycující Pražský hrad v počátcích kinematografie. Schodištěm v domku č. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborka. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed.

Dnešní podobu Zlaté uličky výrazně ovlivnil slavný výtvarník Jiří Trnka. Fasády domků byly barevně natřeny právě podle jeho návrhu z padesátých let minulého století.