Královský letohrádek
Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny, dal budovat Ferdinand I. v letech 1538 - 1560 na východním okraji
Královské zahrady. Na arkádovém ochozu a bohaté
reliéfní výzdobě pracovali italští kameníci, nástavba prvního patra a unikátní zastřešení je dílem
Hanse Tirola a Bonifáce Wohlmuta. Letohrádek byl určen pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě.
Na konci 18. století získala Letohrádek k užívání rakouská armáda a po jejím pobytu musela být v roce 1836 zahájena rekonstrukce. Při ní vzniklo monumentální schodiště a výzdoba sálu v prvním patře - nástěnné malby s náměty z českých dějin.
Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.
Italskou inspiraci Letohrádku prozrazuje i úprava přilehlé části zahrady - giardinetto s pravidelnou kompozicí záhonů. Bronzová Zpívající fontána je dílem Tomáše Jaroše z let 1564- 68. Zvláštní, zvonění zvonů podobný zvuk dopadajících kapek je nejlépe slyšet přímo pod širokou spodní mísou fontány.
Po více než 20 letech se do kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu vrátila stálá expozice Svatovítského pokladu, výběru z největšího a nejposvátnějšího chrámového pokladu v českých zemích shromažďovaného při kostele, později katedrále sv. Víta už od 11. století.
