English version Osobní stránky prezidenta ČR


Pražský hrad

„Věříme v demokracii, věříme ve svobodu - a ve svobodu vždy větší a větší...“
z Prohlášení nezávislosti československého národa vydaného v Paříži dne 18. října 1918



Hlavní stránka - Pražský hrad - Turistický rozcestník - Zahrady Pražského hradu

Zahrady Pražského hradu

Prstenec zeleně kolem Pražského hradu dnes tvoří šest zahrad. Na severním předpolí se do délky prostírá historicky nejcennější z nich - zahrada Královská, dále k západu novodobé zahradní plochy u budovy Jízdárny.

K severním zahradám Pražského hradu se počítá i celý areál Horního a Dolního Jeleního příkopu. Souvislý zahradní pás pod jižním průčelím vytvářejí zahrady Rajská a Na Valech - i s přičleněnou miniaturní zahradou Hartigovskou. A na severozápadní hraně Hradu pak malý klenot - zahrada Na Baště.

Zahrady Pražského hradu - orientační plán

1. Královská zahrada

Královská zahrada Královská zahrada byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským. Postupně vykoupil od majitelů starší vinice za roklí potoka Brusnice a v tomto prostoru začala vznikat renesanční zahrada, později proslulá botanickými raritami a exotickými rostlinami ze vzdálených zemí. Od počátku byla zahrada doplňována řadou staveb sloužících zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna, Královský letohrádek, Lví dvůr. Její současná podoba navazuje na přírodní "anglickou" úpravu z poloviny 19. století, obsahuje však i prvky úpravy renesanční (giardinetto u Královského letohrádku) i prvky barokní (ornamentální květinové záhony). Přístupná je čtyřmi vchody: západními branami z ulice U Prašného mostu, severní branou u Královského letohrádku a východní brankou z Chotkových sadů.

2. Zahrada Na terase Jízdárny

Budovaná v letech 1950 - 1956 na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Stávající úprava je současná; je dílem hradních zahradníků.

3. Zahrada Na Baště

Prostor u vstupu do Španělského sálu, v současné zahradní úpravě podle návrhu architekta Josipa Plečnika ve stylu italských a japonských zahrad. Název zahrady připomíná starší středověká opevnění na severozápadní straně Pražského hradu. Přístup od Prašného mostu kolem severního křídla Hradu nad Horním Jelením příkopem nebo opačným směrem z Hradčanského náměstí.

Jižní zahrady

Jižní zahrady Jižní zahrady vznikaly postupně na místě opevnění pod Pražským hradem. Po poslední rekonstrukci ze začátku 90. let 20. století je možné jižními zahradami obejít celý Pražský hrad, od západu z Hradčanského náměstí až po vyhlídku na Opyši při východní bráně.

4. Rajská zahrada

První zahrada před jižním průčelím Hradu, navazující na soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda z padesátých let 16. století. Současnou úpravu slunečné jižní zahrady jí dal architekt Plečnik ve dvacátých letech 20. století. Přístup z Hradčanského náměstí od vrcholu Nových zámeckých schodů nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech.

5. Zahrada Na Valech

Pás pod převážnou částí jižního průčelí Pražského hradu, v polovině 19. století upravený jako přírodní park, v současné podobě podle návrhu architekta Plečnika. Přístup od Nových zámeckých schodů přes Rajskou zahradu nebo od Starých zámeckých schodů z Opyše. Třetí vchod, z třetího hradního nádvoří Býčím schodištěm, ústí před centrální plošinou zahrady Na Valech.

6. Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada s Hudebním pavilonem byla v šedesátých letech 20. století připojena k zahradě Na Valech. Současná podoba vznikla roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Přístup ze zahrady Na Valech.

tisknout nahoru


Vítejte na Pražském hradě

Kulturní kalendář 

Únor 2012

    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29        

Na Pražský hrad se vrátila expozice Svatovítského pokladu

16. 12. 2011 - 16. 12. 2021

Na Pražský hrad se vrátila expozice Svatovítského pokladu - 16. 12. 2011 - 16. 12. 2021 Po více než 20 letech se do kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu vrátila stálá expozice Svatovítského pokladu, výběru z největšího a nejposvátnějšího chrámového pokladu v českých zemích shromažďovaného při kostele, později katedrále sv. Víta už od 11. století.