Život a dílo v datech

• 7. 3. 1850
  Tomáš Masaryk se narodil 7. března v Hodoníně na jižní Moravě jako syn kočího a kuchařky.
• 1865 - 72
  Studuje na gymnáziích v Brně a ve Vídni.
• 1872 - 76
  Studuje na vídeňské univerzitě, kde získává doktorát filozofie. Jeho disertační práce má námět "Podstata duše u Platóna."
• 1876 - 77
  Pobývá jako soukromý učitel v Lipsku, kde se setkává s Američankou Charlottou Garrigueovou.
• 1878
  Jede poprvé do Ameriky; 15. března uzavírá v New Yorku sňatek s Charlottou Garrigueovou a její příjmení připojuje ke svému.
• 1879
  Habilituje se spisem "Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace" a přednáší pak sedm semestrů na vídeňské univerzitě jako soukromý docent.
• 1881
  Publikuje v němčině revidovanou habilitační práci o sebevraždě; českou verzi pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty vydává v roce 1904.
• 1882
  Je jmenován mimořádným profesorem filozofie na nové české univerzitě v Praze; řádná profesura je mu udělena až v lednu 1897.
• 1883
  Zakládá měsíčník Athenaeum, časopis věnovaný kritickému zkoumání české kultury a vědy.
• 1885
  Publikuje své hlavní filozofické dílo Základové konkrétné logiky: Třídění a soustava věd; v roce 1887 vychází rozšířená německá verze.
• 1886 - 88
  Skupina vzdělanců, sdružených kolem časopisu Athenaeum, odhaluje jako novodobé padělky údajně staré rukopisy (královédvorský a zelenohorský), které měly dokládat ranou vyspělost středověké české kultury; Masaryk hraje v tomto odhalení důležitou roli.
• 1887
  Jede do Ruska, kde diskutuje s Tolstým; znova navštěvuje Tolstého v letech 1889 a 1910; odmítá učení Tolstého o neodporování zlu.
• 1891
  Je zvolen do vídeňského parlamentu jako poslanec za mladočeskou stranu, ke které se připojil jako člen skupiny "realistů".
• 1893
  Vzdává se poslaneckého mandátu, nespokojen s planým radikalismem mladočechů a zklamán vnitrostranickými hádkami.
• 1895 - 98
  Roky intenzívní tvůrčí práce, zasvěcené hlavně českým problémům; Masaryk formuluje své názory na smysl českých dějin a předkládá český politický program; představuje se jako politický myslitel, jehož názory mají pevný mravní a náboženský základ; publikuje spisy Česká otázka (1895), Naše nynější krize (1895), Jan Hus (1896), Karel Havlíček (1896), 0tázka sociální (1898).
• 1899 - 1900
  Dva procesy s Leopoldem Hilsnerem, židovským mladíkem obžalovaným z vraždy dvou křesťanských dívek, vyvolávají četné projevy antisemitismu v české společnosti. Masaryk vede kampaň proti rasovým předsudkům, zvláště proti pověře o židovské rituální vraždě.
• 1900
  Spolu s některými svými stoupenci ze skupiny "realistů" zakládá novou politickou stranu, českou stranu lidovou (realistickou), později přezvanou na pokrokovou stranu. Nemá s ní velký úspěch. V české politice má nová strana jen marginální význam.
• 1902
  Cestuje podruhé do Ameriky; přednáší na Chicagské univerzitě o české literatuře a historii a o obecných slovanských otázkách.
• 1907
  Vstupuje znova do vídeňského parlamentu jako poslanec realistické strany, zvolený s pomocí sociálních demokratů; je poslancem až do první světové války, celkem po dvě volební období.
  Podniká třetí cestu do Ameriky; na sjezdu náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku; navštěvuje české krajany v řadě amerických měst.
• 1907 - 08
  Vede parlamentní akci na obranu svobody vědy; hájí rakouského profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za přednášku o rozporech mezi vědou a církevní doktrinou.
• 1909 - 11
  Po anexi Bosny-Hercegoviny ostře kritizuje zahraniční politiku Rakousko-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem; hájí jižní Slovany, obžalované z velezrady v procesu v Záhřebu; svědčí proti historikovi Heinrichu Friedjungovi, aby se zastal rakouských Jihoslovanů, na které Friedjung zaútočil na základě falešných dokumentů.
• 1913
  Publikuje v německém vydání první dva díly svého velkého spisu Rusko a Evropa, třetí díl vychází poprvé až v roce 1967 v překladu do angličtiny.
• 1914 - 17
  První světová válka. Masaryk se rozhoduje pro Spojence a jejich boj proti Rakousko-Uhersku a Německu; jede do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie; v Paříži zakládá s Edvardem Benešem a Milanem R. Štefánikem Československou národní radu; v Rusku a ve Francii se formují československé vojenské jednotky.
• 1917 - 18
  Masaryk cestuje do Ruska; po bolševické revoluci konsoliduje československou legii, která je prohlášena za část československé armády ve Francii a má se podle dohody s bolševiky přesunout na západní bojiště.
• 1918
  Masaryk přijíždí do Spojených států amerických; Francie a Anglie uznávají Československou národní radu jako de facto československou vládu; stejné uznání získává Masaryk od americké vlády; ve Francii a v Itálii bojují čeští a slovenští vojáci proti ústředním mocnostem; v Rusku je československá legie v konfliktu s bolševiky, kteří sabotují její cestu do Francie; českoslovenští vojáci kontrolují celou železniční magistrálu mezi Uralem a Vladivostokem a podle instrukce Spojenců prodlužují svou vojenskou prezenci na Sibiři (poslední československý legionář se vrací do vlasti v roce 1920).
  V Praze volí revoluční Národní shromáždění Masaryka prvním prezidentem Československé republiky. Masaryk publikuje spis Nová Evropa, nástin poválečné evropské rekonstrukce.
• 1920
  Je zvolen prezidentem podle nové československé ústavy; do nejvyšší státní funkce je pak zvolen ještě dvakrát, v letech 1927 a 1934.
• 1925
  Pod názvem Světová revoluce vychází jeho kniha memoárů a politických a historických úvah o přelomové době, jejímž mezníkem byla první světová válka.
• 1928
  Karel Čapek publikuje první svazek Hovorů s T. G. Masarykem; ve formě dialogu s Čapkem vypráví Masaryk příběh svého života a v poslední části Hovorů přednáší své filozofické krédo.
• 1935
  Masaryk se ze zdravotních důvodů vzdává úřadu prezidenta.
• 1937
  Umírá v Lánech 14. září.

© Jiří Kovtun

tisknout | nahoru