Prezident vetoval zákony o pojistném na důchodové spoření
Datum: 24. 9. 2012
Prezident republiky Václav Klaus v pondělí dne 24. září 2012 využil své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon ze dne 6. září 2012, o pojistném na důchodové spoření, a zákon ze dne 6. září 2012, o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření.
Odůvodnění prezidenta republiky:
Se změnou důchodového systému nesouhlasím ze zcela jiných důvodů, než parlamentní opozice. Své důvody jsem vysvětlil několikrát, především ve třech svých článcích publikovaných na jaře minulého roku. Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně.
Důchodová reforma - jak se tomuto kroku říká - je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje.
Vládní návrh důchodové reformy byl odmítnut Senátem a ve sněmovně byl schválen jen velmi těsnou většinou současné vládní koalice. Silové protlačení této klíčové změny Parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích. Vládní projekt důchodové reformy, především vytvoření jejího tzv. druhého pilíře, tedy individuální dobrovolné důchodové spoření v privátních fondech, se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá. V takové situaci je spuštění této reformy hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi. Obtížně odhadnutelné jsou i dopady zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém, na němž je a v dalších desetiletích bude jak současná generace důchodců, tak generace těch, kteří se důchodovému věku blíží, plně závislá. Jeho schodek se tím prohloubí. Financovat ho dalším a dalším zvyšováním daní není únosné.
Proto považuji za nutné, aby se poslanci těmito okolnostmi ještě jednou podrobně zabývali.
