Tisková konference prezidenta republiky k předčasným volbám
Datum: 23. 8. 2013, Praha
Dobrý den, dámy a pánové,
dnes dopoledne jsem tady na Pražském hradě přijal zástupce všech parlamentních stran Poslanecké sněmovny, abych jim oznámil svoje rozhodnutí o konání předčasných voleb a toto rozhodnutí zdůvodnil. Jak již víte, rozhodl jsem se o rozpuštění Sněmovny ke dni 28. srpna a o vyhlášení data předčasných voleb ke dni 25. a 26. října. Zatímco první rozhodnutí je monokratické, tzn. vyžaduje pouze podpis prezidenta republiky, druhé rozhodnutí vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády, k níž Jiřím Rusnokem došlo včera. Při svém rozhodování jsem byl nucen čelit několika protiargumentům. První argument, který vyjádřila například paní Miroslava Němcová, zněl, že rozpuštění Sněmovny by se mělo oddálit a to konkrétně na den 15. září, z legislativních důvodů, tzn. aby Poslanecká sněmovna ještě stačila projednat návrhy případně vrácené Senátem. Tento názor jsem odmítnul z toho důvodu, že na základě dohody předsedy vlády a předsedy Senátu, se nepředpokládá, že by jakýkoliv zákon, tedy například zákon o obnovitelných zdrojích, nebo občanský zákoník byl Senátem vrácen a já jsem se k této dohodě připojil svým závazkem, že žádný z těchto zákonů schválených Senátem nebudu vetovat. Kromě toho jsem namítnul, že i za předpokladu, že by Senát nějaký zákon zamítnul, bylo by k přehlasování senátního veta v Poslanecké sněmovně zapotřebí minimálně 101 hlasů a všichni víme, jak údajná stojednička vypadá, či spíše nevypadá. Tolik k prvnímu argumentu. Paní Němcová byla ale natolik korektní, že doporučovala současně s návrhem, abych Sněmovnu rozpustil až 15. září, aby skutečně volební kampaň trvala 60 dnů a uvítala by, kdyby volby byly 17. listopadu. Daleko horší návrh předložil místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy pan Jiří Dolejš, který doporučoval, aby Sněmovna zasedala dalších 30 dnů a aby tedy místo 60 dnů trvala volební kampaň pouze 30 dnů. Prohlásil to v jedné televizní diskuzi a viděl jsem to na vlastní oči. Považuji toto stanovisko pana Jiřího Dolejše za hrubou urážku voličů, kterým se tím omezují jejich práva, protože je pochopitelné, že čím kratší by byla volební kampaň, tím menší dobu by měli jak na seznámení se s programy jednotlivých stran, tak i na to, aby se seznámili s jednotlivými kandidáty. Jsem rád, že předseda KSČM Vojtěch Filip se na této poradě od stanoviska pana Dolejše distancoval a prohlásil, že není stanoviskem KSČM. Rozhodl jsem se plně využít šedesátidenní lhůty z důvodů, které jsem již částečně řekl, tzn. že podle mého názoru, úspěšná volební kampaň má mít své jádro v tzv. kontaktní kampani, tzn. setkávání se voličů s kandidáty různých politických stran a zkracovat tuto dobu rozhodně nemíním. Mimochodem, server Atkuálně.cz v úterý sdělil svým čtenářům, že předčasné volby vyhlásím 13. září, abych mohl dodržet šedesátidenní lhůtu a uskutečnit volby 25. a 26. října, až dosud jsem se domníval, že čeští novináři umí počítat do šedesáti. Dovolte mi, abych se kromě těchto předchozích argumentů vyrovnal i s dalším argumentem, který spočívá v tzv. rozpočtovém provizoriu. Je třeba si uvědomit, že podle zákona existuje třicetidenní lhůta na vyřízení stížností proti průběhu voleb, tedy na příslušná soudní rozhodnutí, z toho vyplývá, že jsem se rozhodl svolat ustavující schůzi Sněmovny na 26. listopadu. Nejdříve musí proběhnout diskuze o obsazení a tedy následném zvolení vedení Sněmovny a to nejenom předsedy, ale i místopředsedů a teprve potom může začít jednání o nové vládě. Do zasedání Sněmovny se vměšovat nebudu, protože mi to jako prezidentovi nepřísluší, stejně tak, jako jsem se nevměšoval do dvojího jednání Sněmovny o konání předčasných voleb. Ústava mi ukládá jmenovat premiéra a následně vládu, takže předpokládám, že až skončí ono ustavení vedoucích orgánů Poslanecké sněmovny, tak, i když předtím jistě nějaká neformální jednání probíhat budou, začnou ve finální fázi jednání o ustanovení vlády a samozřejmě těžko můžeme odhadnout, jak dlouho bude trvat jedno i druhé. Pavel Rychetský v rozhovoru pro deník Právo uváděl příklad, kdy se v Belgii vláda sestavovala dva roky a v Rakousku patrně někdy dávno, protože ani pan Schwarzenberg to nevěděl, se vláda sestavovala rok. Předpokládám, že v našem případě to bude otázka několika týdnů, nikoliv měsíců nebo dokonce let. Nicméně ekonomičtí analytici mě upozornili, že v době, kdy v Belgii dva roky nebyla vláda, belgická ekonomika začala pozoruhodně vzkvétat. Uvidíme, jak to bude v našem případě. Tolik základní informace. A pokud si přejete znát reakci mých partnerů, mohu Vám pouze sdělit, že všichni povstali a za skandovaného potlesku a výkřicích „Ať žije Zeman“ opustili jednací sál.
