Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Prima Partie
Datum: 1. 9. 2013, Praha
Vítejte na Prima Family. První zářijový den přináší také první poprázdninovou Partii, a to rovnou z velice vzácného prostředí, a to z Lánského zámku. Tímto tady vítám prezidenta republiky Miloše Zemana. Pane prezidente, dobrý den.
Krásný dobrý den.
Pane prezidente, je tady překrásný park, je jako stvořený pro venčení psů, pro procházky se psem, toho Vašeho, to štěně Vaše jsem tady dnes neviděla, jak s ním vycházíte, bráváte ho někam s sebou, nebo je to záležitost první dámy?
Je to jak záležitost mé ženy, já nerad používám výraz první dáma, a ona taky ne, a je to také záležitost moje a mojí dcery. No, a venčíme ho tady a většinou v Lánském zámku je ten park otevřený pro veřejnost a jsou asi dva dny, kdy otevřený není. Takže my tam samozřejmě chodíme, ať tady hosté jsou nebo nejsou, ale když tady nejsou, tak mu sundáme vodítko a on řádí jako zběsilý.
Na to jsem se právě chtěla zeptat, protože jsem zaznamenala Váš výrok, že Vám to štěně dělá větší problémy, než vládní, teda bývalá vládní koalice, co tak strašného tedy provádí?
Sežral lososa. Byl připravený k večeři a byl umístěný na nízké poličce v Lumbeho vile a v nestřeženém okamžiku jediným hltem své mordy sežral, to je jenom jeden z příkladů. Odnáší mi boty a já je potom hledám, tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale každý, kdo má psa, ví, o čem mluvím.
Tak je to štěně, tak možná se to časem spraví.
No, štěně, já jsem se v jedné příručce o retrívrech, a je to divné, dočetl, že štěně je prý jenom do 8 týdnů. A Darcymu už jsou 4, 5 měsíců, no, ale souhlasil bych s Vámi, pořád je to štěně a teď ho ještě čeká puberta.
Vy už jste, pane prezidente, zmínil, že zatímco park je běžně přístupný veřejnosti, tak zámek nebývá, ten bývá otevřený jenom ve výjimečných příležitostech. Teď se blíží 14. září, kdy to připadá na výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, bude tedy zámek při této příležitosti otevřen?
To byste se musela zeptat paní ředitelky, protože tohle já vůbec neurčuji. Já 14. září půjdu do Lán na zapálení Masarykovy vatry, protože to je tady takový obřad právě spojený s tímto výročím.
Vy jste ještě, než jsme započali Partii, jste se mi pochlubil, že jste snížil počet cigaret, které denně vykouříte. Tak pochlubte se i našim divákům?
No, tak byl jsem na 40, to mi zakázali, dovolili mně 20, tak jsem klesl na 30 a minulý týden jsem dosáhl 25. Když něco děláte naráz, tak to dopadne špatně, když to děláte postupně, máte větší naději na úspěch.
Lékaři Vám doporučují 20.
Ano, takže už jsem jenom 5 cigaret denně od jejich normy.
Tak, pane prezidente, pojďme teď k politice. Velké téma posledních dnů - případné referendum k církevním restitucím, sociální demokracie a komunisté mají za to, že by teda mělo toto referendum proběhnout. Vy, podle toho, co jsem zaznamenala z Vašich názorů, s nimi souhlasíte, otázkou ale je, jestli je možné referendem řešit zákon, který už je platný, sociální demokracie si tím není jistá, někteří advokáti si tím také nejsou jistí, co o tom soudíte vy?
Tak když se sejdou 3 advokáti, tak mají 4 až 5 různých názorů, takže na tyhle expertízy bych moc nedal, ale smím-li říct svůj osobní názor, byl jsem zastánce referenda o církevních restitucích v době, kdy nebyly schváleny příslušné zákony a smlouvy. Následné referendum je možné řešení, ale já se domnívám, že daleko rychlejší a efektivnější řešení by bylo změnit zákony parlamentní cestou a to zejména ty, které se týkají oné finanční části vyrovnání. To je několik desítek miliard korun, a když k tomu připočtete inflaci, tak je to částka, která se blíží v tom horizontu asi tak 100 miliardám korun, a to je jedna desetina jednoho státního rozpočtu.
Čili to by měl být podle Vás úkol pro další Sněmovnu?
Zcela určitě pro další Sněmovnu a záleží na výsledcích voleb, zda by taková změna zákona Sněmovnou prošla nebo ne.
A vy jste hovořil o té finanční části, o těch kompenzacích, co ty nemovitosti?
Víte, tady už se právníci vzácně shodují zcela výjimečně, když říkají, že s těmi smlouvami nebo s jejich změnou by musely souhlasit obě strany, to už nemůžete udělat jednorázovou změnou zákona. Ale na druhé straně můžete udělat jinou věc, a sice, že budete opravdu důkladně prověřovat, kdy ten majetek byl církvím zabaven, protože už teď jsou dokumentovány některé příklady, kdy ten majetek byl třeba zabaven na základě Masarykovy pozemkové reformy, to znamená za první republiky, no, a podle textu zákona, který mluví o nepřekročitelnosti restituční hranice, to je, jak víte, 25. únor 1948, by takový majetek určitě vydán být neměl.
A pane prezidente, já jsem zaznamenala i názor ústavního experta Václava Pavlíčka, je to profesor ústavního práva, že by se to vydávání toho majetku církvím mohlo zastavit i Senátním nařízením. Co si o tomto myslíte?
Tak za prvé ne Senátním nařízením, ale Vy asi mluvíte o vládním nařízení, čili vláda v demisi, když je rozpuštěna, Poslanecká sněmovna má právo vydat vládní nařízení a záleží na ní, zda to učiní a toto vládní nařízení potom, v tom máte pravdu, musí schválit Senát.
A co si o tom myslíte, že by to teda, jestli by to bylo možné?
Já se domnívám, že záleží na tom, jak dlouho tato vláda bude vládnout. A to je ve hvězdách. Protože volby jsou za necelé dva měsíce, to je pravda, pak se musí čekat na soudní přezkum případných volebních stížností a ty vždycky byly a budou, takže sněmovna se sejde někdy koncem listopadu a teď následují někdy krátké, někdy dlouhé diskuse o tom, kdo bude předseda sněmovny, vzpomeňte si, minule to byl Miloslav Vlček po několik týdenních diskusích, který byl zvolen na krátké přechodné období, jež ve skutečnosti trvalo 4 roky. U nás přechodnost má takový zvláštní význam. No, a pak následují jednání o sestavení vlády. No, a to může být dalších několik týdnů. Pokud vláda, a já ji do toho mluvit nebudu, dospěje k názoru, že chce v této oblasti udělat zákonné opatření, je to její věc, ale i když se jí někdy říká prezidentská vláda, tak je to vláda Jiřího Rusnoka. Jiří Rusnok má moji plnou důvěru a do vládnutí mu nemluvím.
Já bych se ještě zeptala, pane prezidente, k tomu případnému referendum. Vy, když jste prosazoval, říkal jste, že byste si přál zákon o obecném referendu, ale že by se neměl týkat právě základních lidských práv a svobod a někteří právníci se teď právě dohadují, jestli tam spadají církevní restituce, co si o tom myslíte?
No, tak oni argumentují právem na majetek, ale já bych to zúžil, protože původní návrh zákona o referendu, těch návrhů bylo několik a myslím, že tak 15 let už je doba, kdy se předkládají, tak mluvil o tom, že například nemůžete hlasovat o trestu smrti, nemůžete hlasovat o rozpočtu a zejména nemůžete hlasovat o daních, protože každý by chtěl nulové daně a pak byste neměli peníze na zdravotnictví, školství a tak dále. Takže, pokud jde o ten majetek, tak to je trochu spornější, protože neustále, jak víte, se vedou třeba diskuse o vyvlastnění u strategických staveb, a když, tak za jakou cenu, jestli cenu v místě obvyklou, tedy tržní cenu, anebo cenu, kterou si nějaký vyděrač určí, my jsme zažili na dálnici D11 jeden takový případ, ale to už jsou podrobnosti, kterými Vás nechci zatěžovat.
Čili úplně jasně tedy neříkáte, jestli tam podle Vás spadají ty církevní restituce?
Tak já se domnívám, že v každém případě, a to už jsem řekl, je zapotřebí zkoumat, jakého původu ten majetek je, kdy byl komunisty znárodněn, takzvaně znárodněn, protože to nepatřilo národu, já nemám rád slovo znárodnění, to je patetické a falešné slovo. A teprve podle toho se rozhodnout. Já bych to spíš dělal případ od případu.
Dobře. Vy jste, pane prezidente, prezidentem téměř půl roku, podařilo se Vám spousta věcí, budu jmenovat jenom namátkou, máte premiéra, jakého jste si přál, máte vládu, se kterou jste víceméně spokojený a tak dále, a tak dále, ale na druhou stranu, Vy jste chtěl být oním moderátorem, mediátorem, který bude tlumit ty vášně na politické scéně, ale jsou tady tací, kteří Vás označují za mocnáře, uzurpátora nebo dokonce diktátora.
Já bych ještě doplnil vosudara, to je termín pana Kalouska.
No, prosím. A co o tom tedy soudíte, pane prezidente?
No, že to říkají ti, které jsem zbavil funkcí, například právě pan Kalousek nebo další. A já se jim nedivím, protože když přijdete o ministerská křesla, tak nebudete milovat toho, kdo Vás o ta ministerská křesla připravil tím, že odmítl jmenovat přes velký nátlak vládu Miroslavy Němcové, to znamená v podstatě vládu, která byla za Petra Nečase s jedinou personální změnou. Víte, diktátor se nevzdává kompetencí. Já jsem se vzdal už tří, to znamená, vyhlašování amnestie, udělování milostí a udělování titulu vysokoškolským profesorům a nikdo mě k tomu nenutil. Diktátor neusiluje o to, aby byly co nejdříve svobodné volby, protože by mohly ohrozit, i když v mém případě nevím v čem. Ale vraťme se k té základní otázce, uklidňovat rozjitřenou atmosféru, co pak právě ty předčasné volby nejsou nejlepším uklidněním rozjitřené atmosféry? A víte, kolik práce mně dal, abych přesvědčil naštěstí menšinovou část sociální demokracie,aby nebylo nutné jmenovat onu vládu Miroslavy Němcové, protože jeden z jejich předáků mně doslova říkal, pane prezidente, ale Vy nám berete terč, do kterého jsme se během volební kampaně mohli snadno tři čtvrtě roku strefovat. No, a já jsem říkal, nezlobte se, ale já nesouhlasím s tím, aby tady byla evidentně špatná vláda jenom kvůli tomu, aby Vy jste měli o něco snadnější volební kampaň.
A ona, pane prezidente, ta kritika zaznívá třeba i z řad sociální demokracie, tedy z té takzvané sobotkovské části, kdy oni Vás označují za takového toho člověka, který popouzí vlastně a rozdmýchává tam nepokoje?
Rozdmýchává nepokoje kde?
V té straně, v sociální demokracii.
Ano, máte naprostou pravdu. Já jsem teď byl nedávno v Ostravě a přičinil jsem se o to, aby vznikly problémy s ostravskou kandidátkou sociální demokracie. Pak jsem si zajel do Plzně a udělal jsem v Plzni totéž. A protože mně to nestačilo, tak jsem ještě navštívil Olomouc. No, a z toho vyplývá, že za všechno, co se děje v sociální demokracii, podle toho, jak vy říkáte sobotkovského křídla, mohu já, například i za to, že někteří sociální demokraté přecházejí do SPOZu, zatímco, nevím zatím o případech, kdy by SPOZ a jeho členové přecházeli do sociální demokracie. Víte, na místě pana předsedy Sobotky bych hledal chybu především sám u sebe, ono je vždycky laciné a snadné říkat, moje chyby jsou ve skutečnosti důsledkem vnějších příčin a nějaký zloduch z Hradu je tou vnější příčinou. Já jsem na jejím sjezdu popřel sociální demokracii volební úspěch, současně jsem jasně řekl už v březnu, že sám budu volit Stranu práv občanů, ač si každý volí, koho chce, hlavně ať jde k volbám.
Ona Vás také mimochodem sociální demokracie spolu s TOP 09 kritizovaly za to, že jste jim de facto zakázal vytvořit koalici?
Tak podle Ústavy prezident má nezadatelné právo jmenovat premiéra a není přitom vázán žádným omezením. Samozřejmě žádný duševně příčetný prezident nebude jmenovat premiérem například Pepka Vyskoče z Putimi, ale má poměrně široký výběr, a to, že jsem vybral uznávaného ekonoma Jiřího Rusnoka, a ne Pepka z Putimi, bylo důkazem, že ještě jsem trochu duševně příčetný. No, a jestliže prezident tedy řekne, dobrá, Vy samozřejmě právě právo uzavřít koalici s kýmkoliv, tedy i sociální demokracie s TOP 09, ale já Vám zase říkám, že v takovém případě využiji svého prezidentského práva a nejmenuji prezidentem ani pana Kalouska, který je skutečným šéfem TOP 09, ani pana Sobotku, který je předsedou sociální demokracie.
Dobrá tedy. Pane prezidente, Vám byli zamítnuti Senátem dva Vaši kandidáti na ústavního soudce. Vnímáte toto jako jakousi prohru?
Naprosto ne. Máte ráda hokej?
No, tak občas se na něj kouknu.
Dobře. Takže skóre 7:2 je v hokeji docela slušný úspěch. No, a já jsem navrhnul 9 ústavních soudců, z toho 7 bylo přijato nebo schváleno Senátem, 2 - Miloslav Výborný a Jan Sváček byli zamítnuti. Já jsem řekl při jednom projevu v Senátu, dokonce ještě před tím, než se toto stalo, že podobně jako prezident není stroj na podpisy, tak ani Senát není strojem na schvalování prezidentových návrhů.
Vy jste v tom Senátu také říkal, že jste zadal někomu prověřit, jestli ta kritika pana Sváčka byla oprávněná, kdo tuto věc přesně prověřoval, pane prezidente?
Prezident má své kompetence, ale právě proto, že toto prověřování je tajné, není příliš dobré o tom mluvit, ale trvalo déle než dva měsíce a za ty dva měsíce se ukázalo, že veškerá obvinění pana Sváčka byly pouhé pomluvy. Ale kromě toho já pana Sváčka osobně prakticky vůbec neznám, a mě k tomu vedlo i to, že se za něj jako za kandidáta postavila Soudcovská unie. A to jak její současný předseda, pan Lichovník, tak bývalý předseda, pan Vávra. Pan Vávra, který teď bude předsedou městského soudu, tak dokonce publikoval nějaký článek, kde vyjádřil nesouhlas s tímto rozhodnutím Senátu, já to rozhodnutí samozřejmě respektuji, je mi trochu líto, že ti, kdo v interních jednáních vyjádřili panu Sváčkovi podporu, aniž bych je k tomu nutil, pak nakonec tuto dohodu porušili, ale to se bohužel v politice někdy stává.
A Vy jste v tom projevu také mimo jiné řekl, že tedy nebudete jmenovat Vašeho přítele Zdeňka Koudelku, a vůbec poprvé jste tam vlastně veřejně řekl, že se podílel na té sporné lednové amnestii, jakým způsobem přesně se tedy na ni měl podílet?
Podívejte se, jak už jsem řekl, Zdeněk Koudelka je na rozdíl od pana Sváčka můj dlouholetý osobní přítel, mám ho velmi rád a toto jsem řekl s hlubokou lítostí. Ale člověk má dodržovat sliby, které dal. A podobně jako jsem slíbil, že odstraním Nečasovu vládu, že přispěji k vytvoření svobodných voleb, nebo že založím prezidentský fond, tak podobně jsem slíbil, a sliby se mají dodržovat, že v případě, když se u kohokoliv z kandidátů na ústavní soudce prokáže, že se, jak jsem řekl, měrou, nikoliv nezanedbatelnou, nebo nikoliv zanedbatelnou, podílel na amnestii třeba konzultacemi, tak protože tu amnestii pokládám za chybu, a její článek dva jsem dokonce veřejně označil za zločin, protože ti, kdo byli řadu let stíháni, tak jejich práce byla touto amnestií znehodnocena práce vyšetřovatelů, práce státních zástupců, čili tady platí, že přátelství je krásná věc, ale že jsou i věci, které stojí nad přátelstvím.
A když jste, pane prezidente, zmínil onen článek 2, tak to je právě ta věc, která mě zajímá, čili vy jste nebo ten Váš tým, který to prověřoval, došel k závěru, že se Zdeněk Koudelka podílel na tomto článku přímo?
Tak já bych právě proto, že to šetření skončilo výsledkem, který jsem řekl, nechtěl jít do podrobností, které by zbytečně diskreditovali mého přítele, současného přítele podotýkám, na druhé straně víte, že se tam podíleli i pánové Jakl, Hájek a Hasenkopf, kteří to mimochodem všichni tři popřeli, a přitom ta osa toho týmu byla právě u pana Jakla, jak dokazuje například emailová komunikace. No, takže splnil jsem i to, že prošetřím, kdo byli autory amnestie, samozřejmě chápu odpovědnost Václava Klause, ale amnestie je právnický dokument, a Václav Klaus při vší úctě k němu není právník, takže na tom museli dělat právníci, no, a protože do mrtvol se nekope, tak kdyby byl pan Nečas ještě v aktivní funkci, tak bych řekl, že kontrasignace premiéra není formálním aktem, ale je aktem odpovědnosti a že pokud on sám s amnestií nesouhlasil, tak měl tuto kontrasignaci odmítnout.
Já jsem se, pane prezidente, na ten článek 2 ptala proto, že sám Zdeněk Koudelka tvrdil, že nemá s tou abolicí nic společného, neřeknete tedy, jestli měl nebo neměl?
Znovu opakuji, pro Zdeňka Koudelku to mělo ten dostatečně tvrdý důsledek, že nebude z mé strany, i když bych si to jinak velice přál, kandidátem na ústavního soudce. Proč ještě sypat sůl do ran, když tím už ničemu nepomůžete, protože výsledek už tady je.
A Váš kancléř právě, pan Mynář, uváděl ta tři jména dříve, která jste zmínil, to byl ten první, tedy výsledek Vašeho pátrání, čili nebyl úplně správný, když jste tam nezařadili právě pana Koudelku?
No, tak on byl takzvaně dvouvrstvý. Já samozřejmě pokládám za nutné, dříve než navrhnu někoho na kandidáta na ústavní soudce, si přece jenom trochu prověřit jeho minulost. A vlastně tak Zdeněk Koudelka, protože ten byl Senátem odmítnut spolu s panem Sváčkem, minulým Senátem, do toho on tak trochu spadnul, k té první vrstvě, tam byli jenom pracovníci Kanceláře prezidenta republiky. A já samozřejmě například nemám žádnou kompetenci, tedy právo prověřovat, kdo na tom pracoval, například na ministerstvu spravedlnosti, ale tam, kde se jedná o kandidáty na ústavní soudce, tak tam toto právo samozřejmě mám, protože ten, kdo něco navrhuje, si musí ve vlastním zájmu prověřit, jestli ten kandidát se nedopustil nějaké chyby.
Co se týče těch ústavních soudců, tak tam tedy teď zůstává jedno to neobsazené místo po Dagmar Lastovecké, Vy jste říkal, že už nosíte v hlavě nějaké jméno, zítra byste ho, pokud se nepletu, měl probírat s Pavlem Rychetským, jak říkám, budete to probírat zítra, ale přece jenom, nemůžu to nezkusit, nezeptat se, prozradíte nám toto jméno?
No, tak protože odpovědnost je koneckonců na prezidentovi, tak pokud mně pan předseda Ústavního soudní neřekne nějaké zvlášť závažné námitky, tak tím kandidátem bude pan Suchánek. Pokud Vám to jméno něco říká.
Tak nám představte, prosím, pana Suchánka.
Představuji ho Senátu a nikoliv, byť půvabným, televizním reportérkám. A samozřejmě, že Senát jako každého kandidáta ho bude grilovat, takže i kdybych já o jeho minulosti a vím, že to byl velmi úspěšný právník, nebo je úspěšný právník, tak o jeho minulosti nepochybuji, tak konečná verze, konečné rozhodnutí je vždy na Senátu.
On ještě do konce roku vyprší ten mandát dalším dvěma ústavním soudcům. Jak jste s výběrem těchto dalších lidí?
Tak tam nejsem tak daleko, jako v tomto případě, když jsem musel jednat rychle, abych nahradil kandidáta, kterého Senát zamítl, no, a na druhé straně tam v tom poradním sboru se obrátím, škoda, že jsem to neudělal už dříve na Soudcovskou unii, protože si myslím, že ta Soudcovská unie má asi o těch kandidátech nejlepší informace.
Vy jste také, pane prezidente, vždycky říkal, že nebudete tedy udělovat amnestie a také milosti, milosti pouze ve zcela výjimečných případech a to, když bude někdo opravdu smrtelně nemocný. Já mám informaci, že k Vám na Hrad už dorazily nějaké žádosti o milost. Kolik jich tak zhruba je?
Tak ty žádosti o milost jsou postupovány ministerstvu spravedlnosti, které má prověřit to, co jsem říkal, zda ten člověk neumírá ve vězeňské nemocnici, chce posledních několik týdnů strávit v domácím prostředí, pokud ovšem nějaké má, ale zatím žádná takto odůvodněná žádost o milost ke mně nedorazila.
A taky k Vám dorazila žádost přímo od advokáta pana Kajínka, čili jak to vypadá, tak Váš názor je znám, milosti udělovat nechcete, ale na druhou stranu jste u nás v lednu v Partii říkal, že byste se přimlouval za znovuotevření tohoto případu. Čili to opravdu asi teď bedlivě tedy zvažujete?
To bych se skutečně přimlouval, ale to je téma, které by asi bylo dobré probrat až s budoucím ministrem spravedlnosti, třeba že si Marii Benešové vážím, ale přece jenom takové rozhodnutí by asi měl učinit ministr spravedlnosti. Šlo o to, že by se od plzeňského soudu to případné obnovené řízení přesunulo někam jinam, aby se odrazila námitka případné podjatosti tohoto soudu. Nicméně připomínám, že jsem si vyžádal, řekněme, dokumenty o panu Kajínkovi, no, a ty dokumenty trestných činů, které se před touto kauzou dopustil, jsou na hustě popsaných třech stránkách, takže i to mě vedlo k tomu, že sice se zeptám budoucího ministra či ministryně spravedlnosti, co si o tom myslí, prezident sám nemá právo, jak víte, do toho zasahovat, ale nevyužiji práva udělení milosti z důvodu, které jsem teď právě uvedl.
To už je tedy jisté, s tím už pan Kajínek nemůže počítat?
Určitě ne, ale pokud jde o ten přesun, to znamená, o obnovení řízení, uvidíme, jak na to nový ministr spravedlnosti zareaguje.
Pane prezidente, některá zahraniční média teď v poslední době poukazovala na Váš údajný vztah ke KSČM, který je, jak píší, znepokojuje, já budu citovat jen namátkou, třeba Badische Zeitung, pokud se sociální demokracie dostane k vládní odpovědnosti, bude se pravděpodobně opírat o znovu posílené zatvrzelé komunisty, kteří se stále nesmířili s politickým převratem a k tomu dodal Rheinische Post, to, že komunisté stále lpí na své staré ideologii, prezidenta ani trochu netrápí. Pane prezidente, Vy jste to naznačil už pro Halo noviny v tom rozhovoru, ale neznělo to tam úplně do detailu jasně, já bych se zkusila zeptat ještě jinak, jmenoval byste vládu, v jejímž zastoupení by teda byla KSČM?
Tak předešlu jednu větu, ti, kdo používají citátu německých nebo rakouských novin v naší vnitropolitické diskusi, jsou podle mého názoru ubožáci. Tečka. A odpověď na Vaši otázku, jasně jsem mnohokrát řekl, že sám bych preferoval jednobarevnou, byť patrně menšinovou, vládu vítězné strany, a protože každá menšinová vláda, kterých je v západní Evropě poměrně hodně, musí být kryta nějakou dohodou s opozičními stranami, jednou, dvěma, třemi, to už záleží na konkrétní situaci, tak je zcela logické, že by k takové dohodě dojít muselo. Tím jsem teprve odpověděl na Vaší otázku, to znamená, komunisté by v té vládě nebyli, pokud by to samozřejmě byla moje představa, a já nemohu vyloučit, že se vítězné strany rozhodnou jinak a takovou koalici ustavý, já opravdu nejsem diktátor. No, a za druhé, pokud jste citovala ony Halo noviny, tak tam říkám, že podle mého názoru by komunisté měli projít jakousi 4-letou mezifází, kde by tu menšinovou vládu sice tolerovali, zdůrazňuji tolerovali, nikoliv podporovali, to je zatracený rozdíl, ale sami by se do ní nacpali.
A po této mezifázi, tedy byste jmenoval případně takovouto vládu, kdyby byli přímo účastni?
Ale to by, za prvé, opět záleželo na výsledcích voleb. Já nejsem monarcha. A za druhé, na vnitřním výboji v komunistické straně. Já si řady členů komunistické strany vážím, některých si, pravda, nevážím, nebudu uvádět všechny příklady, ale například ten, kdo klade věnec na hrob masového vraha Klementa Gottwalda, si rozhodně moji úctu nezaslouží.
Čili, jistý vývoj by tam ještě musel nastat.
Ale takový vývoj v podstatě nastal v bývalých komunistických stranách v celé řadě zemí, zejména těch v postkomunistických, buď se přejmenovaly, nebo v podstatě přijaly sociálnědemokratický program, někde jsou ve vládě, někde jsou v opozici, to je naprosto normální, žádná politická strana není tak rigidní, aby se neměnila. U těch komunistů mě spíš znepokojuje to, že většinou, když mladá generace vstupuje do nějaké strany, tak je poněkud liberálnější než to starší jádro. Já jsem asi dvakrát nebo třikrát viděl v televizi vystoupení vedoucích představitelů svazu mladých komunistů a i když jsem poměrně otrlý člověk, tak děs a hrůza, která na mě z těchto vystoupení hlubokých neostalinistů vyplývala, mě vedla k zamyšlení, zda v tomto případě, ale já nejsem ten, kdo má právo komunistickou stranu posuzovat, zda v tomto konkrétním případě ta generační obměna by měla pozitivní efekt.
A další téma, pane prezidente, které teď rozdmýchává emoce, je Váš pan kancléř Mynář, který chce kandidovat za SPOZ, uchází se tedy vůbec poprvé v historii České republiky kancléř o poslanecký post. Nebylo by, já vím, že vy už jste se k tomu vyjadřoval několikrát, obhajoval jste to tím, že má na to právo jako každý jiný člověk, ale přeci jen pro klid všech, nebylo by jaksi lepší, kdyby se předem vzdal teda funkce kancléře a nenechával si ta zadní vrátka?
No, vím, že to byla zvyklost, ostatně zvyklost je velice krátká doba, zvyklosti se většinou vytvářejí po staletí a ne po desetiletí. Jsou zvyklosti dobré a zvyklosti špatné. Například kdysi byla velmi oblíbená zvyklost upalování čarodějnic, ale tato zvyklost časem vymizela, no, a já nevidím nic špatného na tom, jestliže pan kancléř kandiduje a k Vaší otázce, proč bych měl být dva měsíce podle Vašeho návrhu bez kancléře? Protože kancléř, to se musíte naučit, a já věřím, že pokud Vratislav Mynář se dostane do Parlamentu a bude předávat svoji funkci, tak podobně, jak předchozí kancléř, pan Weigel, seznamoval s tím chodem kanceláře pana Mynáře asi tak dva měsíce, takže pan Mynář vůči svému nástupci učiní totéž.
Jen bych podotkla, že to nebyl můj návrh, protože já tady opravdu neprezentuji vlastní názory, ale spíš jenom tlumočím to, co jsem se kde dočetla, co kdo řekl a tak podobně, pane prezidente, ale přeci jen, Vy teď vyrazíte do krajů, tedy v rámci svého jakéhosi prezidentského tedy turné a měl byste právě už tento týden začít ve Zlínském kraji. Pojede tam s Vámi právě pan Mynář?
Předpokládám, že ano, stejně tak jako do dalších krajů pojedou další, kteří o to budou mít zájem, včetně ministrů současné vlády, ale já Vás upozorňuji, že na rozdíl od mínění některých novinářů a některých politiků já nehodlám dělat volební kampaň v těchto krajských vjezdech pro žádnou politickou stranu, tedy ani pro SPOZ, s jedinou výjimkou, že hodlám vyjadřovat svůj názor, že lidé by měli jít k volbám. Ale lidé jsou svobodné bytosti, nejsou to manipulovatelné loutky. A přemlouvat je pro volbu jakékoliv strany by dokonce mohlo být kontraproduktivní. A potom ty prezidentské výjezdy, to není nic nového. To je součást tradice zděděná po minulých prezidentech. Já pokládám za těžiště přímo zvoleného prezidenta, těžiště jeho práce, právě setkávání s občany v krajích a proto do těch krajů samozřejmě budu jezdit až, i po volbách, promiňte, to bylo přeřeknutí, i po volbách, v listopadu, v prosinci, a v podstatě celé 4,5 roku, které mně zbývají do ukončení mého mandátu bez ohledu na to, jestli zrovna budou nebo nebudou nějaké volby.
Přesto ale, pane prezidente, se asi nevyhnete tedy tomu, když vyrazíte na Zlínsko, kde je pan Mynář právě tamní lídr, že Vám budou toto namítat, že když tam jste takto pospolu, takže vlastně svým způsobem propagujete.
No, v tom případě byste mohla namítnout, že když vyrazím na jakýkoliv kraj, tak tam propaguji jakéhokoliv dalšího lídra Strany práv občanů, ale ve skutečnosti ten program bude, když mluvíme konkrétně o Zlínsku, setkání s občany na náměstích v pěti městech, setkání s úspěšnými starosty, setkání s úspěšnými podnikateli, setkání s odboráři, no, a samozřejmě setkání s těmi politiky, kteří o to sami požádají, já se nikomu vnucovat nechci a nemíním. Bezesporu tam bude setkání s hejtmanem, bude tam setkání s krajským zastupitelstvem a tak dále, a tak dále.
On se k tomuto tématu vyjádřil také Karel Schwarzenberg, nenechal si to ujít, a ten doslova řekl, ale tomu tedy spíše, jenom abych podotkla, vadí to, že pan Mynář se úplně nebrání tomu, třeba vybírat i nějaké finance pro SPOZ, a Karel Schwarzenberg na to reagoval slovy, to už je opravdu nestydaté, kdybych já přišel v době kancléřství za prezidentem Havlem s tím, že budu vybírat peníze pro nějakou partaj, tak by mě asi rovnou vyhodil do jeleního příkopu. Tak máte nějaký komentář k tomu?
Víte, jsem ochoten komentovat výroky politiků, které považuji za názorově velmi, velmi odlišné, ale kteří v politice hrají reálnou roli. Před časem jsem řekl, myslím, právě v těch Hovorech z Lán, že pana Schwarzenberga považuji za maskota strany TOP 09, tak trochu za podvod na voličích této strany, protože tam je evidentně hybnou silou pan Kalousek, který se za pana Schwarzenberga pouze skrývá. Některé útoky pana Schwarzenberga v rakouském tisku jsem také odmítl komentovat, protože s maskoty se neválčí.
Pane prezidente, pojďme se teď podívat na budoucnost pravice a některé z nových stran, protože teď se vyrýsovalo zbrusu nové spojení, blok pod vedením Jany Bobošíkové. A spojuje její vlastně Suverenitu, některé bývalé členy ODS a konzervativce, jaké šance podle Vás mají ve volbách?
Víte, já jsem sám levicový politik, připadá mi trochu bizarní, že se mě ptáte zrovna na situaci na české pravici, o které toho ...
Protože to naše diváky zajímá, pane prezidente.
Upřímně řečeno, vím o něco méně, než v situaci na levé straně politického spektra. Takže program Jany Bobošíkové znám, je založen na trvalé euroskepsi, zatímco já jsem se prohlásil za eurofederalistu, a to již před delší dobou, nikoliv účelově, krátce před volbami, a nikomu tento názor nevnucuji. Myslím si, že protože u nás je poměrně hodně euroskeptiků, to je svatá pravda, tak některé voliče může Jana Bobošíková zaujmout, ale v té euroskepsi bude patrně soutěžit s Občanskou demokratickou stranou, která má daleko pevnější, řekněme, regionální nebo místní zakotvení, má celou řadu starostů a z tohoto hlediska je zevnější.
Tak když k pravici se nerad vyjadřujte, tak ještě bych se zeptala tedy na jinou stranu, a to novou stranu Martina Bursíka a jeho LES, tedy Liberálně ekologická strana. Vy jste v minulosti nevyjadřoval příliš sympatií Straně zeleným, a to z toho důvodu, že takovéto strany považujete za parciální, tedy úzce zaměřené třeba právě na to životní prostředí, čili teď, když Maritn Bursík nabral nové lidi a říká, že má širokou škálu témat, budu jmenovat třeba regulace hazardu, protikorupční agenda, tak samozřejmě ekologie, energetika, doprava, ekonomika a tak dále, vzbuzuje už Vaše větší sympatie, pane prezidente?
Víte, podobně jako ve fyzice existuje štěpení atomu a o tom už zdaleka není považováno za nejmenší částici hmoty, tak i v politických stranách existuje štěpení ve velkých i malých, no, a teď právě pozorujeme něco jako štěpení atomu ve Straně zelených. Objektivně to samozřejmě snižuje šance obou těchto stran, protože budou zápasit o zhruba stejné voliče, to je první komentář. A druhý komentář k tomu, abyste měli komplexní program, tak nestačí jenom říkat, že se o to budete zajímat, ale tuhle zemi na rozdíl od témat, o kterých jsme se bavili před chvílí, trápí problém nezaměstnanosti, problém životní úrovně, problém oživení ekonomického růstu, na to jste se nezeptala, což je Vaše svaté právo, já Vám jenom říkám svůj názor, že toto jsou problémy asi tak 10-krát důležitější než problém pana Bursíka, možná 100-krát důležitější, jak jsem si teď uvědomil, a můj komentář tedy zní, že se tím objektivně oslabuje Strana zelených a hnutí zelených jako celek, ale že rozumné strany by měly do svého programu zahrnout jako část tohoto programu ochranu životního prostředí a tím sebrat zadaným fundamentalistům takříkajíc vítr z plachet.
Ještě, když jsme u těch nových stran, tak jsou samozřejmě i nové osobnosti, které budou kandidovat, například Daniel Hůlka, což je tedy Váš velký podporovatel, zpíval Vám i hymnu, když jste tedy byl zvolený, ale vy jste vždycky zastával názor, že se má politik propracovat od té regionální úrovně, tedy že mají poslanci vzejít z bývalých starostů nebo hejtmanů. Daniel Hůlka tedy ničím takovým neprošel. Konzultoval jste to s ním, tuto záležitost?
Rozhodně ne, protože já jsem sice čestný předseda SPOZu, takže dnešnímu předsedovi z legrace říkám, když já jsem čestný předseda, tak ty z logiky věci musíš být nečestný, no, a on mi odpovídá, když já jsem řádný předseda, tak ty z logiky věci musíš být neřádný. Ale tím chci naznačit, že toto je samozřejmě věc, ne jenom předsedy SPOZu, ale samozřejmě i příslušných krajských organizací. Jinak Daniela Hůlky si vážím a mám ho rád.
Vy jste mi trošku vytkl, pane prezidente, že jsem se nezeptala tedy na ten ekonomický růst, tak já bych se na to opravdu zeptala, protože někteří ekonomové říkají tedy, že jsme už z recese venku, ale není to podle Vás spíše taková ta první vlaštovka a neměli bychom teď opravdu ještě víc zapnout?
No, to záleží na tom, čemu říkáte zapnout.
Prorůstová opatření myslím právě.
No právě, ale prorůstové opatření znamená, že například, já to schválně uvedu v extrému, zvýšíte minimální mzdu, kterou Rusnokova vláda právem zvýšila o těch 500 korun na nějakou nesmyslně vysokou hodnotu. Lidé budou samozřejmě víc spotřebovávat, a protože spotřeba je hlavní částí ekonomického růstu, tak Vám ukazatel HDP nádherně vyskočí, no, ale když ta minimální mzda bude nesmyslně vysoká, no, tak tam už se potom objeví nezaměstnanost, ti lidé budou vytlačeni z trhu práce, vzroste zadlužení státu, vzroste dluhová služba a tak dál. Můj trvale opakovaný názor, byť velice nepopulární, zní - investovat, investovat, investovat. Neustále říkám pro populistické politiky je to těžké, protože investice nemají volební právo ...
Nemají volební právo.
Ano, vidím, že jste si něco přečetla. A promiňte, že se opakuji, ale opakování je matka moudrosti, jak se říká, takže skutečné oživení ekonomického růstu znamená obrátit se k investicím, a to samozřejmě k rozumným investicím, to znamená k takovým, které přinášejí výnos a nikoliv ztrátu.
Koukám na hodiny, máme ještě nějakou minutu, dvě maximálně, tak jenom, pane prezidente, nedostalo se ještě na jedno důležité téma, a to Sýrie, tak já bych se zeptala, třeba jestli tam vidíte nějakou paralelu mezi Irákem v roce 2003 a tím tedy, co se děje teď.
Ani moc ne. Podívejte se, mně připadá naprosto bizarní, jestliže v Afghánistánu bojujeme právem proti Al Kajdě a najednou v Sýrii budeme podporovat Al Kajdu, čili jsou to dvě zla. Jeden světský diktátor a druhý náboženští extremisté, ale v žádném případě ani jeden z těchto dvou pólů nestojí za podporu. Na druhé straně v tom Iráku, byť pomalu velmi zvolna a bolestně se stabilizuje víceméně demokratický režim, tam tehdy, když tam byly ony akce, Al Kajda byla daleko a daleko slabší, než je dnes v Sýrii, byly tam evidentní zločiny Saddáma Husajna, jak napadení Kuvajtu, tak vyvraždění kurdské menšiny nebo její části chemickými zbraněmi, represe vůči šíitské, dokonce ve většině tam vládli sunnité, takže z tohoto důvodu si myslím, že to naprosto není srovnatelné. Pokládám vojenský útok na Sýrii ve prospěch Al Kajdy za absolutní nesmysl.
Tak to jste stihl úplně na vteřinu přesně. Musíme končit. Takže já Vám, pane prezidente, děkuji, že jste si na nás udělal čas. A Vám, milí diváci, přeju hezký zbytek neděle.
Já Vám také.
