Projev prezidenta republiky při setkání s občany v Ústí nad Orlicí
Datum: 12. 9. 2013
Vážený pane starosto, dámy a pánové,
k Ústí nad Orlicí mám trošku zvláštní vztah. Můj dědeček tady byl přednostou železniční stanice ve staré budově Ústeckého nádraží a moje maminka, když mi bylo asi deset let, mě k té budově vzala a téměř se slzami v očích ukazovala služební byt mého dědečka. Vylezli jsme tenkrát na Andrlův chlum a já jsem se pak asi po čtyřiceti pěti letech, byl na to starou budovu Vašeho nádraží znova podívat a měl jsem tak trošku maminčiny pocity. Proto tedy budu mluvit trošku jinak, protože jsem tady ob jednu generaci zakořeněn, uznejte, že přednosta nádraží byla za první republiky docela důležitá funkce. Můj dědeček se jmenoval Václav Skokan a doufal, že mé rodině neudělal ostudu.
Když přijíždím na různá náměstí, tak se nejdříve pátravě podívám, kolik lidí přišlo, to dělá každý politik, a já bych Vám chtěl velice poděkovat za hojnou účast. Nelekejte se, nebudu mluvit dlouho, protože smyslem našeho setkání je diskuse a nikoli politické kázání. Kromě toho se omlouvám za, před mým příjezdem, asi desetiminutové zpoždění, které samozřejmě vrátím prodloužením tohoto setkání, neboť dluhy se mají splácet.
Proč vlastně jezdím po krajích. Navazuji tím na tradici prezidentský návštěv krajů s tím rozdílem, že jsem prodloužil tyto návštěvy ze dvou na tři dny, abych toho více stihnul. A také proto, že jako přímo zvolený prezident pokládám za svoji samozřejmou povinnost skládat účty. Ne jenom občanům, kteří mě volili, ale občanům, kteří volili buď mého protikandidáta, nebo nevolili vůbec.
Za půl roku mého prezidentování, bych Vám taky mohl poměrně dlouho a nudně vykládat co všechno se stalo, ale myslím si, že Vás nejvíc asi zajímá jedna věc. A to byla nedávná vládní krize. V české společnosti se stručně řečeno vytvořily dva tábory. Jeden, který si přál pokračování minulé vlády a druhý, který volal po co nejrychlejších předčasných volbách, protože považoval tuto vládu za neschopnou. Rozumným řešením bylo, když Nečasova vláda sama podala demisi, neumožnit její pokračování v prakticky nezměněném personálním složení a s nezměněným programem a říci panu Kalouskovi, panu Schwarzenbergovi a dalším, že musí opustit svá ministerská křesla. Někteří to kvitují nadšeným potleskem, jiní pískotem, ale bylo to tak. Já jsem nepovalil Nečasovu vládu, to bych se chlubil cizím peřím. Nečasová vláda se povalila sama, ale pravda je, že jsem zabránil jejímu pokračování. A současně jsem už 25. června veřejně řekl, že nejrychlejší cesta k předčasným volbám, je ustanovení přechodné vlády, já tomu říkám vláda odborníků. Nu a teď máte ministra zemědělství, který rozumí zemědělství, ministra průmyslu, který rozumný průmyslu či ministra dopravy, který rozumný dopravě. Řeknete mi, že je to samozřejmost, ale byli tady ministři zemědělství, nebudu jmenovat, kteří nerozeznali žito od pšenice, a já tvrdohlavě tvrdím, že každý ministr má rozumět svému rezortu.
V těch svobodných volbách nebudu agitovat pro žádnou stranu, koneckonců budu mezi občany jezdit samozřejmě i po volbách, budu jezdit trvale a budu Vás pouze prosit o jednu jedinou věc. Abyste k těm volbám šly, Vy jste teď tleskali za vyslovení prosté zásady, že ministr má rozumět svému rezortu, výborně. Ale Vy to můžete sami ovlivnit. Já budu jmenovat jednoho nejmenovaného ministra a jednoho nejmenovaného rezortu, se kterým si dokonce tykám a říkám mu: „Člověče, proč to děláš, když tomu vůbec nerozumíš?“ a on mě odpověděl „Miloši mě to baví.“. V těch volbách můžete rozhodnout, zda budete mít ve vládě ministry, které to bude jenom bavit a bude jim to stačit ke štěstí. Anebo zda tam budou lidé, kteří tomu budou ve Vašem vlastním zájmu rozumět. A poslední poznámka, kterou bych chtěl říci, kromě vzpomínky na Andrlův chlum a to už jsem řekl.
Uvědomte si, že i když nevolíte, volíte. To není bonmot. Když Váš hlas ve volbách propadne, tak se přerozdělí přesně v poměru podle počtu mandátů, jež dostaly jednotlivé politické stany mezi tyto strany. Někdo má iluzi, nepůjdu k volbám. Potrestám tím buď vládu a tu dnešní úřednickou nemáte, doufám zač trestat, nebo mě to prostě nebaví, nebo politikům nevěřím a budu potom nadávat v hospodě, jak je to všechno špatně. Kdyby šel k volbám jeden jediný volič a hodil do urny, nikoli pohřební, svůj hlas, tak jeho strana dostane 100% hlasů. Když půjde k volbám 40% voličů, což je dost běžná volební účast, tak těch šedesát nevolících vlastně umožní, aby čtyřiceti procentní menšina zvolila vládu, která třeba těm zbývajícím šedesáti procentním vůbec nevyhovuje. Takže přátelé, nejsem agitátor, nebudu agitátor, prezident má být nadstranický, ale má povinnost je vyzívat k volební účasti, ale nejenom k ní, ale i k tomu, abyste si přečetli nejenom billboardy, ale především programy jednotlivých politických stran. Protože z těch billboardů se moc nedozvíte. Například heslo „Dáme zemi do pořádku“ je heslo, které může použít jakákoli politická strana, žádnou nevyjímaje a z toho hesla ještě nepoznáte, jaký má ta strana program a jaké má kandidáty. A chtěl bych vidět stranu, která by měla na billboardu napsáno „Dáme zemi do nepořádku“, možná, že by to byla pravda, ale v žádném případě to o sobě nebudou inzerovat.
A poslední prosba. Máte možnost kroužkování. My jsme bojovali za snížení tzv. preferenčního procenta, aby mohly osobnosti, které vy zakroužkujete, přeskočit ty, kteří jsou někdy jako straničtí funkcionáři na čelních místech kandidátky. Prosím Vás volte lidi, které znáte, kterých si vážíte, a kteří něco v životě dokázali. Máte čtyři preferenční hlasy a to stačí na to, abyste prakticky v každém kraji a u jakékoli strany, mohli totálně změnit její kandidátku a vybrat si preferenčními hlasy ty, kterým věříte a kteří už něco za sebou mají a kteří Vám jenom neslibují. Přeji Vám šťastnou ruku ve volbách.
Děkuji za pozornost.
