Projev prezidenta republiky na státní večeři u příležitosti návštěvy polského prezidenta
Datum: 21. 1. 2010, Rudolfova galerie, Pražský hrad
Vážený pane prezidente, vážená paní Kaczynská, vážené dámy a pánové,
je mi velkou ctí, že Vás, pane prezidente, dnes mohu ještě jednou přivítat na Pražském hradě. Tuto Vaši návštěvu považuji - bez jakéhokoli přehánění - za důležitý mezník na cestě k posilování dnes již mimořádné úrovně česko-polských vztahů, našeho spojenectví, přátelství a vzájemné podpory. Nikdy v historii nebyly naše vztahy tak široké a bezproblémové a naše spolupráce tak intenzívní.
Velkou zásluhu na tom máte Vy, pane prezidente. Byly to Vaše jasné politické postoje, Vaše vlastenectví a Vaše porozumění historii i současnému vývoji ve Vaší zemi i v Evropě, které daly tradičnímu česko-polskému partnerství nový impuls.
Vztahy našich zemí mají tisíciletou historii. Spojuje nás nejen jazyková blízkost, ale i naše historická zkušenost - křesťanské kořeny naší kultury, které symbolizuje osobnost svatého Vojtěcha, doba jagellonská, nelehký staletý boj za obnovení vlastní státnosti a suverenity.
Obě naše země je získaly po první světové válce, a obě je o ně připravily dvě zločinné totality - nacistická a komunistická. Nacistický teror a genocida, hrdinství odboje a pak dlouhá desetiletí života v komunistickém režimu byly naším společným prožitkem. Poznaňské povstání v roce 1956, Pražské jaro v roce 1968 a vystoupení Solidarity v roce 1980 byly pro obě naše země nadějí i inspirací.
Rok 1989 svobodu konečně přinesl. Polské svobodné volby předznamenaly rozpad komunistického režimu více než pád Berlínské zdi, jehož výročí se loni s takovou pompou připomínalo. Následná hluboká společenská a ekonomická transformace, kterou obě naše země prošly s cílem vybudovat společnost založenou na svobodě národní, občanské i ekonomické, se v podstatě zdařila. Znovu jsme se stali standardními evropskými zeměmi se stabilní parlamentní demokracií a s otevřenou tržní ekonomikou.
V mnohém jsme postupovali společně. Chci zmínit Středoevropské sdružení volného obchodu, jehož byly naše země iniciátory a zakladateli, chci zmínit visegrádskou spolupráci, která usnadňuje politický dialog čtyř blízkých středoevropských zemí.
Současně jsme vstoupili do dvou hlavních institucí západního světa, do Severoatlantické aliance a do Evropské unie. My dva jsme si - na rozdíl od mnoha jiných - vědomi toho, že nejsme na konci historie, že obrana naší národní, občanské i ekonomické svobody je úkol trvalý a že vítězství nad nacismem a komunismem byla sice zásadním, nikoli však posledním střetnutím tohoto typu.
Vážený pane prezidente, vím, že Vám všechny tyto souvislosti a okolnosti nemusím připomínat. Vy a Váš bratr Jaroslav jste byli osobnostmi, pro něž národní, občanská i ekonomická svoboda byly stejnými prioritami, jako byly v minulosti i pro českou pravici.
Od počátku jsme věděli, že vstupem našich zemí do Evropské unie problémy nekončí a že nové a nikoli nepodstatné začínají. Neusilovali jsme o vymanění se ze sovětského impéria proto, abychom svou nově nabytou svobodu a suverenitu odevzdali evropským strukturám, na jejichž fungování budeme mít jen minimální vliv. Neodmítali jsme komunismus proto, abychom byli nuceni nahradit svobodný trh byrokratickým a přeregulovaným evropským modelem sociálního státu, který dlouhodobou prosperitu zajistit nemůže. Od počátku jsme se stavěli proti snaze vytvořit v Evropě, za zády občanů, byrokratický superstát. O to šlo v diskusích o Evropské ústavě a o Lisabonské smlouvě. Přijetí této smlouvy však v Evropě skutečnou spolupráci a integraci neusnadní, ale zkomplikuje.
Oběma nám vždy bylo jasné, že i o nezpochybnitelnost výsledků druhé světové války a na nich spočívajícího uspořádání našich zemí je nezbytné vést trvalý boj, že existují vlivné síly, jimž jde o přepsání historie a že změny, které v současnosti v Evropě probíhají, přinášejí i nová rizika. Chci velmi ocenit, že jsme v této věci měli vždy jeden pro druhého porozumění a dokázali se navzájem podpořit. Obdobné postoje máme i v otázkách zajištění bezpečnosti v Evropě, potřeby udržet transatlantickou vazbu, diversifikovat energetické zdroje, a v dalších věcech.
Rychle se rozvíjející česko-polská hospodářská spolupráce je významným stabilizujícím faktorem pro obě naše ekonomiky. Je pozitivní, že obě naše země vstupují do roku 2010 zasaženy krizí méně, než je tomu v mnoha jiných státech. Polsko je navíc zemí, která si jako jediná v EU zachovala i v loňském roce pozitivní ekonomický růst. Naše ekonomika, která je menší a daleko otevřenější, výrazný pokles pocítila, ale vyhnula se akutní finanční krizi. Projevily se i výhody toho, že obě naše země dosud nepřijaly euro.
Vážený pane prezidente, tato Vaše státní návštěva v České republice se uskutečňuje na počátku pátého roku Vašeho funkčního období. Vaše prezidentství je z hlediska česko-polských vztahů historicky nejúspěšnějším obdobím naší spolupráce. Bylo mi skutečně velkým potěšením, že jsem Vám dnes mohl předat nejvyšší vyznamenání České republiky - Řád Bílého lva - jako symbolické ocenění Vás jako hlavy polské republiky, jako přítele naší země a jako významného evropského politika.
Dovolte mi, abych pozvedl číši a připil na česko-polské přátelství a partnerství, na šťastnou budoucnost Vašich spoluobčanů a na zdraví Vás a Vašich blízkých.
(Publikováno v Lidových novinách dne 22. ledna 2010)
