Projev prezidenta republiky u příležitosti státní návštěvy prezidenta Litvy Valdase Adamkuse
Datum: 9. 4. 2009, Rudolfova galerie
Vážený pane prezidente, vážená paní Adamkiene, vážené dámy, vážení pánové,
je mi velkou ctí přivítat Vás dnes večer zde na Pražském hradě. Vaši návštěvu považujeme za potvrzení česko-litevského přátelství a partnerství i za příležitost vyměnit si názory na aktuální problémy dneška, mezi které jistě patří ekonomická krize (a správná reakce na ni jak na národní, tak evropské úrovni), budoucnost evropské integrace, vztahy k našim významným partnerům mimo EU, a řada dalších.
Česko-litevské vztahy mají více než 600 letou tradici. Započaly slavnou historií společného boje proti německým křižákům a o několik desetiletí později usednutím původně litevské dynastie Jagellonců na český královský trůn. V dalších staletích nás dějiny vzdálily a oba naše národy v nich musely bojovat jak o udržení národní identity, tak o znovuzískání své státní samostatnosti. Tu si obě naše země vybojovaly po první světové válce, ale po dvaceti letech československá i litevská demokracie podlehly brutální agresi sousedních totalitních velmocí - nacistického Německa a Sovětského svazu. Zatímco my jsme byli sovětským satelitem s omezenou suverenitou, Vaše země zažila dlouhá desetiletí útlaku, úpadku a perzekuce jako přímá součást sovětské říše. Nová příležitost na obnovení svobody a demokracie začala pro naše země až pádem komunismu. Byl to rozhodný boj Vašeho lidu za svobodu, který si získal sympatie celého světa a odstartoval rozpad Sovětského svazu.
Dnes jsou obě naše země členy Evropské unie i Severoatlantické aliance, jsme partnery a spojenci na mezinárodních fórech, výrazně jsme se sblížili hospodářsky i kulturně. Období prosperity a stability, kterému se těšily naše země, Evropa a celý svět však poněkud neočekávaně zasáhla americká finanční krize. Jejím důsledkem je hluboká hospodářská recese, která se globálně šiří a která s různou silou zasahuje i naše země.
Česká republika přečkala prvotní fázi akutní finanční krize relativně úspěšně. Byli jsme jednou z mála zemí, kde stav finančního sektoru nevyžadoval žádné záchranné operace s použitím státních prostředků. Naší výhodou je i nízké vnější i vnitřní zadlužení. Přesto je nyní naše ekonomika objektem vnějších šoků, z nichž nejdůležitější je pokles poptávky po našem zboží na zahraničních trzích v důsledku tamní recese. Naše vláda přijala protikrizový program, který může dopady krize oddalovat či tlumit, nikoliv však hospodářskému poklesu zabránit. Klademe také velký důraz na to, abychom i v době recese dokázali udržet zdravý stav našich veřejných financí, který je podmínkou pro budoucnost hospodářského růstu a prosperity.
Víme, že je situace ve Vaší zemi a v celém pobaltském regionu komplikovanější a že je dopad finanční krize na Vaše finanční instituce, podniky i obyvatelstvo výraznější. Česká republika, jako v současnosti předsedající země EU, se aktivně účastní diskusí na evropské i mezinárodní úrovni a podporuje přijetí takových kroků, které nebudou znamenat ani posílení protekcionismu, ani snahu omezit svobodný trh a nahradit jej pokusy obnovit jakési globální či evropské centrální řízení a plánování ekonomického vývoje.
Obě naše země z vlastní historické zkušenosti dobře vědí, že takováto cesta k žádné prosperitě vést nemůže. Dobře vědí, že dosavadní úspěchy vyspělých zemí Západu vždy stály na občanské a hospodářské svobodě a demokracii. Ty nelze obětovat ani v dnešní krizi.
Naše země spojuje i zájem na demokratickém a stabilním vývoji na východ od našich hranic. I to dává našemu partnerství silnou motivaci.
Vážený pane prezidente, věřím, že se našim zemím podaří projít dnešním obtížným obdobím úspěšně a že se budou všestranné vztahy mezi našimi zeměmi dále příznivě rozvíjet. Dovolte mi, abych na to pozvedl číši a připil na úspěšnou budoucnost Vaší země, na česko-litevské přátelství a na zdraví Vás a Vašich blízkých.
