Ohlasy se jmenováním nového ministra zdravotnictví
Datum: 31. 10. 2005
3. 11. 2005
Vážená paní kolegyně,
plně sdílím Váš názor na postup v souvislosti s abdikací prezidenta ČLK.
Kromě skutečností Vámi uváděných si dovolím upozornit na další protizákonnosti, klteré jsou deklarovány v tiskovém prohlášení MUDr Ratha.
Ten m.j. deklaruje, že v souvislosti se svoji ohlášenou abdikací svolává mimořádný volební sjezd na 14. ledna 2006, kde bude volen prezident, viceprezident i představenstvo ČLK. Ve zdůvodnění uvádí, že sttejně jim vše v tomto roce končí mandát..
To je opět další bezprecedentní manipulace na kterou nemá MUDr Rath nejmenší právo. Mandát viceprezidentce a představenstvu končí v 5. výročí jejich zvolení, tedy až v listopadu 2006. Nelze jim jejich mandát zkrátit o 10 měsíců jen tak tiskovým prohlášením. Lze jistě očekávat argumentace, že další sjezd by byl nákladný atd. atd. Představte si situaci, že by prezident republiky jen tak tiskovým prohlášením zkrátil mandáty poslanců PSP ČŔ o 10 měsíců..
Je tedy jasné, že sjezd 14. 1. může volit pouze prezidenta ČLK. K volbě dalších by mohlo dojít 14. 1. 2006 jen tehdy, kdyby sami abdikovali a to neodkladně, aby byla dodržena minimální lhůta 60 dní dle zákonného termínu ke svolání mimořádného sjezdu po jejich (představenstva) abdikaci.
V případě, že neabdikují nelze volit jejich nástupce neb "křesla" nebudou uprázdněna.
V případě, že by došlo na mimořádném sjezdu 14. 1. 2006 k nedobrovolnému odvolání představenstva či viceprezidentky pak musí být další mimořádný sjezd k volbě nástupců svolán opět 60-90 dní od 14. ledna 2006.
Každý další postup je nezákonný, tedy i postup deklarovaný MUDr Rathem v tiskovém prohlášení.
Za zvláště opovrženíhodný se jeví postup revizní komise ČLK, která ač již před vaším podnětem byla z mnoha okresů na nezákonnosti v souvislosti s vydáním SP 21 a následných kroků deklarujících nezákonné jednání představenstva v souvislosti s "vyjádřením nedůvěry" k vaší osobě ve funkci. Měla okamžitě pozastavit platnost takovýchto usnesení, protože poředstavenstvo ani prezident ČLK k nim není kompetentní. Měli k případnému vyjádření nedůvěry k Vaší osobě na nedávném sjezdu legální příležitost, kterou nevyužili.Do dnešního dne dělá MUDr Vedralová "mrtvého brouka" a místo konání ve věci se angažuje spolu s MUDr Kubkem v "petičním výboru" jimi vyvolané podpisové akce na podporu návrhu Zákona o neziskových ZZ, což se pro předsedkyni RK nehodí podobně jakoby se soudce angažoval politicky.
Celá revizní ,komise a zejména její předsedkyně by vážně měla uvažovat o resignaci na své funkce, případně být na nejbližším sjezdu pro nedůvěru odvolána. V tomto smyslu jednalo i dnes představenstvo našeho okresního sdružení Děčín a jednomyslně doporučilo představentsvu i revizní komisi resignovat pro ztrátui důvěry a pokračování v protizákonném jednání.
Zdravím
MUDr František Plhoň
28. 10. 2005
Vážený pane prezidente,
chci Vám tímto jen jako řadový občan vyjádřit podporu v kauze s panem Rathem. V žádném případě vám nechci nijak pochlebovat, avšak jsem rád, že jste muž na svém místě, že jste rozhodný a držíte se zákonů této země a hlavně že se nenecháváte vmanipulovat do role figurky, z které by někteří politici chtěli úřad prezidenta mít. Jak jsem zmínil, jsem jen řadový občan, politicky nečinný a politiku sleduji jen zběžně z internetu či shlédnutím zpráv v televizi. Byl jsem však šokován výroky pana Ratha na Vaši adresu jako o trucovitém dítěti či vrtošivém staříku a podobných ubohostí. Ta jeho drzá žoviálnost s kterou to pronesl mne rozčílila a byla pro mne jasným signálem o jeho charakteru jako člověka vůbec. Vím, že samozřejmě toto není argument pro jeho nejmenování, tím hlavním a zásadním důvodem je porušení zákona o střetu zájmů, avšak, jak jste uvedl- toto bylo pro mne tím jasným signálem, že tento muž nemá v sobě důstojnost ,kterou by měl mít člověk řídící resort jako je naše zdravotnictví. Odkoukal, zdá se mi, jen ty nejhorší způsoby projevu, které vídáváme v debatách našich předních politiků v nedělních diskuzích a na které se již raději nedívám, neboť mi často zkazí sváteční náladu. Byl jsem též šokován z toho, jaký skandál z toho pan Rath s panem premiérem ztropili, že jste jej doposud nejmenoval. Připadá mi to, že berou prezidenta republiky jen jako loutku, která bude konat co pan premiér chce. Pakliže ústava hovoří, že ministry jmenujete Vy, tak to prostě musí respektovat, tak jako respektujete Vy je. Věřím, že právo, čestnost a spravedlnost zde zvítězí. Také Vás chci povzbudit, abyste byl pevný a rozhodný i ohledně našich zájmů v souvislosti s EU ( i zde mne maximálně dokáže rozčílit, když vám politici vyčítají euroskepsi- jako byste neměl nárok si myslet něco jiného než "hrrr do eu"), v souvislosti s eu mi připadá, že se zde vytvořil jakýsi podivný oblak klamu, že jednou někdo řekl, že eu je to jediné správné a teď všichni jako stádo ovcí si nemůžeme myslet nic jiného, jinak jsme pomalu zrádci a běda když to řekne nějaký politik.
S pozdravem a přáním všeho dobrého a hlavně moudrosti a Božího požehnání
Jan Šimek
27. 10. 2005
Věc: Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1, 2 tr.zák. v jednočinné konkurenci s trestnými činy útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 tr.zák., vydírání podle § 235 odst. 1 tr.zák. a případně křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr.zák.
I. Dne 20. října 2005 odvysílala rozhlasová stanice BBC (Opletalova 5, 110 00 Praha 1) rozhovor s panem MUDr. Davidem Rathem (dále v textu označeným jen jako „dr. Rath“), t.č. prezidentem České lékařské komory (Lékařská 2, 150 00 Praha 5). Tématem rozhovoru byla otázka jmenování dr. Ratha ministrem zdravotnictví prezidentem republiky, prof. Ing. Václavem Klausem, CSc. (dále v textu označeným jen jako „prezident republiky“).
K poznámce redaktora, že jmenování dr. Ratha by bylo - jak tvrdí prezident republiky - v rozporu s ústavou uvedl dr. Rath mj. následující: „...pan prezident tedy tady porušuje, pošlapává zákon a mohl by si také vykoledovat třeba trestní stíhání.“.
Redaktor, neskrývající své překvapení výrokem, který právě zaslechl, položil dr. Rathovi otázku: „Počkejte, vy vyhrožujete prezidentu republiky trestním stíháním?“, načež dr. Rath přisvědčil: „Vyhrožuji. Pokud prezident republiky nedodržuje platný zákon tímto způsobem, tak by někdo na něho mohl podat třeba i trestní oznámení za jaksi zneužívání pravomoci veřejného činitele, to není legrace.“.
Dále v rozhovoru uvedl dr. Rath na adresu prezidenta republiky: „...když vidí jméno Rath, tak asi jaksi jako malé trucovité dítě si řekne: A tohoto já prostě nejmenuji. Ale zapomíná, že my nejsme v monarchii, kde vládne jaksi stařičký mocnář. Jeho vrtochy pak ovlivňují chod celého státu, čili musí držet ústavu, protože to je flagrantní.“.
K otázce redaktora, zda by dr. Rath sám podal trestní oznámení, uvedl tázaný: „Já asi osobně ne, ale určitě někdo se najde...“.
Důkazy:
Textový přepis rozhovoru je k dispozici na
http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2005/10/051020_rath.shtml
Zvukový záznam rozhovoru je k dispozici na
http://downloads.bbc.co.uk/rmhttp/czech/audio/051020_Rath.mp3
Výslech redaktora, pana Václava Moravce, moderátora BBC
II. Ve svém pátečním vydání ze dne 21.10.2005 otiskl denník Lidové noviny (Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov) pod titulkem „Rath: Klaus si léčí mindrák“ jiný rozhovor s dr. Rathem na stejné téma jako interview BBC výše sub I.
K první otázce redaktora týkající se pohnutek rozhodnutí prezidenta republiky nejmenovat dr. Ratha ministrem zdravotnictví uvedl dr. Rath: „Myslím, že z jeho strany jde o nezvládnuté emoce. Je to projev dlouholeté nenávist vůči mé osobě. Léčí si na mně nějaký svůj mindrák a já dost dobře nechápu proč. Pokud se hlava státu bude řídit osobními sympatiemi a antipatiemi, shazuje tím vážnost úřadu prezidenta republiky. Antipatie cítí každý z nás. Ale pokud ovlivňují takováto zásadní profesní rozhodnutí, tak ten člověk nemá co dělat na svém místě. Nezvládá své emoce a je to spíš na psychiatrickou léčebnu než na výkon jakéhokoliv vyššího úřadu. Měl by se začít chovat jako nadstranický prezident. Není to totiž jen tak. Může z toho být i ústavní krize.“
Na dotaz, zda hodlá ustoupit ze své pozice dr. Rath odpověděl: „Podívejte, kdo mi dá záruku, že ten vrtošivý stařík poté, co abdikuji z čela komory, si nenajde nějakou jinou záminku, aby dělal další problémy? I prezident musí dodržovat zákony. A podle zákona nemůže vázat jmenování do funkce na ukončení činnosti. Měl by si znovu přečíst ústavu.“.
Důkazy:
Lidové noviny ze dne 21.10.2005 (Internetová verze je k dispozici na http://zpravy.centrum.cz/domov/clanek.phtml?id=410155) Výslech redaktora LN, pana Petra Kučery, redakce Domov
III. Protože, jak popsáno výše, dr. Rath veřejně označil prezidenta republiky za „vrtošivého staříka“, a dále protože jej stejným způsobem přirovnal k „trucovitému dítěti“ a dále protože tím že prezidenta republiky svým veřejným prohlášením zařadil do okruhu osob, které nezvládají své emoce a „jsou na psychiatrickou léčebnu“ jej nepřímo označil za osobu duševně chorou, jejíž stav si vyžaduje hospitalizaci, a konečně protože tím že veřejně prohlásil, že by na prezidenta republiky mohlo být podáno trestní oznámení pro zneužívání pravomoci veřejného činitele, jej nepřímo označil za pachatele trestného činu,
vzhledem k tomu, že o těchto údajích lze mít za to, že jsou buďto nepravdivé, neboť za takové jsou všeobecně přijímány, nebo jejich pravdivost vyplývá z komplikovaných ústavněprávních úvah a je přinejmenším sporná, a tak ani dr. Rath s největší pravděpodobností nemohl nevědět či alespoň nezpochybňovat, že jím uváděné údaje jsou nepravdivé, proto jeho jednání mohlo být vedeno úmyslem přinejmenším eventuálním,
vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou s ohledem na svoji povahu obecně způsobilé ohrozit vážnost člověka u jeho spoluobčanů,
a vzhledem k tomu, že tyto údaje byly dr. Rathem sděleny zvláště účinným způsobem, s využitím hromadných sdělovacích prostředků, lze mít důvodně za to, že výše popsaným jednáním dr. Ratha mohly být naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1, 2 trestního zákona, případně v konkurenci s trestným činem křivého obvinění podle § 174 odst. 1 trestního zákona, pokud se prokáže přímý úmysl ve vztahu k obvinění prezidenta republiky ze spáchání trestného činu.
Okolností spoluurčující společenskou nebezpečnost a potažmo i kvalifikaci popsaného jednání jako trestného činu je okolnost, že uvedené jednání se dotklo cti prezidenta republiky, který je jakožto hlava státu jeho předním reprezentantem a v určitém smyslu i symbolem státnosti. Útokem na prezidenta republiky tak trpí i dobrá pověst státu a čest všech jeho občanů. Další relevantní okolností v této souvislosti je skutečnost, že dr. Rath tím, že zveřejňoval prostředky a způsob jednání (podání trestního oznámení), k difamujícímu jednání naváděl jiné.
IV. Protože výše popsané jednání dr. Ratha je - kromě znaků uvedených výše sub V. - charakterizováno také tím, že bylo učiněno v bezprostřední časové a obsahové souvislosti s rozhodnutím prezidenta republiky nejmenovat dr. Ratha ministrem zdravotnictví, což ukazuje, že se tak stalo pro výkon pravomoci prezidenta republiky, jako monokratického státního orgánu, jmenovat členy vlády (čl. 68 odst. 2 Ústavy ČR),
lze mít důvodně za to, že výše popsaným jednáním mohly být naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu útoku na státní orgán podle § 154 odst. 2 trestního zákona.
V. Konečně, protože tím, že dr. Rath prohlásil, že by na prezidenta republiky mohlo být podáno trestní oznámení pro zneužívání pravomoci veřejného činitele naznačuje přitom spojení mezi tímto krokem a určitým výkladem objektivního práva uplatňovaného prezidentem republiky při rozhodování o jmenování ministra (arg. slov „...prezident republiky nedodržuje platný zákon tímto způsobem...“),
vzhledem k tomu, že mohl dobře předpokládat, že se prezident republiky dozví obsah jeho prohlášení, a projev dr. Ratha tak mohl být v tomto smyslu zamýšlen jako adresný,
vzhledem k tomu, že hrozba podáním trestního oznámení může být pohrůžkou jiné těžké újmy (srov. č. 27/82 Sb.roz.tr.),
vzhledem k tomu, že dr. Rath výslovně potvrdil, že jde o hrozbu vážně míněnou (arg. slov „...to není legrace“),
vhledem k tomu, že z jiného než prezidentem republiky uplatňovaného výkladu ústavy by mohlo vyplývat, že prezident republiky je povinen jmenovat dr. Ratha ministrem zdravotnictví, což ukazuje na možný motiv jednání dr. Ratha spočívající ve snaze přimět prezidenta republiky, aby učinil v rámci výkonu své funkce rozhodnutí určitého obsahu,
lze mít důvodně za to, že výše popsaným jednáním mohly být naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 trestního zákona.
Pro právní kvalifikaci skutku není relevantní skutečnost, že dr. Rath zpochybnil možnost, že by sám podal trestní oznámení, pokud předtím výslovně přiznal, že prezidentu republiky vyhrožuje. Vyhrožovat totiž nelze újmou, u níž jednající není s to ovlivnit svou vůlí, zda taková újma nastane či nikoli.
Je zjevné, že dr. Rath si není vědom nemožnosti stíhat prezidenta republiky pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce (čl. 65 odst. 3 Ústavy ČR). Absolutní imunita prezidenta republiky však neanuluje zcela hrozbu spojenou s podáním trestního oznámení. To může být doprovázeno újmou na cti realizovanou ve sféře mravní. Taková újma není nutně podmíněna trestním řízením nebo kondemnačním rozsudkem. V závislosti na posouzení hrozící újmy může být proto jednání dr. Ratha posouzeno jako dokonaný trestný čin nebo jako pokus nezpůsobilým prostředkem útoku.
Okolností spoluurčující společenskou nebezpečnost a potažmo i kvalifikaci popsaného jednání jako trestného činu je okolnost, že uvedené jednání bylo prováděno s využitím hromadných sdělovacích prostředků, opakovaně, s cílem ovlivnit výkon rozhodnutí představitele veřejné moci, navíc rozhodnutí mimořádné důležitosti, ovlivňující složení vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci a potažmo tak i životy všech občanů republiky. Další relevantní okolností v této souvislosti je skutečnost, že dr. Rath tím, že zveřejňoval prostředky a způsob jednání (podání trestního oznámení), k intimidačnímu jednání naváděl jiné.
VI. Podle § 158 odst. 2 trestního řádu žádám o vyrozumění o učiněných opatřeních.
JUDr. Jan Walter
26. 10. 2005
Dovolujeme si Vám zaslat "Prohlášení prezidentů lékárnické a stomatologické komory". Nad rámec tohoto prohlášení bychom Vás chtěli informovat o tom, že jsme se rozhodli nejednat s 1. náměstkem ministra zdravotnictví ČR MUDr. Davidem Rathem do vyřešení diskutovaného střetu zájmů.
S pozdravem Mgr. Zina Sladkovská tisková tajemnice ČSK
Prohlášení prezidentů lékárnické a stomatologické komory
Jsme zásadně znepokojeni posledním vývojem sporu kolem případného jmenování MUDr. Davida Ratha ministrem zdravotnictví.
Úkolem ze zákona zřízených komor je především dbát na odbornost výkonu profese, chránit profesní etiku, demokratické principy samosprávy a jejich apolitičnost. To vše postrádáme v posledních krocích prezidenta a vedení České lékařské komory.
Představenstvo ČLK za osobní účasti MUDr. Davida Ratha v pátek 21. října 2005 “upravilo” stavovské předpisy ČLK tak, že:
“…prezident komory může nadále vykonávat svou funkci i v případě, že je pověřen funkcí člena vlády…”.
“…prezident komory může pozastavit výkon funkce prezidenta komory…”
Považujeme toto jednání za zcela účelové, nezákonné a protiústavní, směřující k jasnému cíli, kterým je koncentrace moci do rukou jediné osoby!
Zákon jasně stanoví, že v případě nepřítomnosti prezidenta řídí lékařskou komoru sjezdem zvolený viceprezident. Představenstvo ČLK si tuto pravomoc přisvojilo!
Vzhledem k tomu, že kandidát na ministra zdravotnictví, MUDr. David Rath, nerespektuje základní demokratické principy ani platné zákony této země, přestává pro nás být důvěryhodnou osobou.
Zároveň vyzýváme instituce i organizace působící v českém zdravotnictví, aby, pokud náš názor sdílejí, podpořily toto prohlášení. Toto prohlášení včetně informací o tom, které organizace a instituce jej podporují, bude předáno prezidentu republiky i předsedovi vlády.
PharmDr. Lubomír Chudoba
prezident České lékárnické komory
MUDr. Jiří Pekárek
prezident České stomatologické komory
24. 10. 2005
Prohlášení víceprezidentky České lékařské komory MUDr. Heleny Fouskové k rozhodnutí představenstva komory.
Páteční mimořádné představenstvo schválilo stavovský předpis č.21, kterým se pokouší řešit souběh funkce člena vlády a prezidenta České lékařské komory.
Na základě právní analýzy konstatuji, že tento postup představenstva je v rozporu se zákonem o České lékařské komoře, který jasně stanoví, co představenstvo komory může rozhodnout a co naopak je definováno zákonem do kompetence sjezdu ČLK či co nelze měnit vůbec, neb to zákon nepřipouští.
Za nesporné je potřeba považovat následující:
- Zákon č.220/1991 Sb. o ČLK nezná institut pozastavení funkce prezidenta komory, jakékoliv rozhodnutí orgánů komory (zřízené tímto zákonem) v této věci je rozhodnutí nad rámec zákona, tedy protiprávní a neplatné.
- Vydávat, upravovat a měnit organizační řád ČLK je ve výlučné kompetenci sjezdu ČLK a nikoliv v kompetenci představenstva. Proto takovéto rozhodnutí představenstva komory je nezákonné, tedy nicotné a neplatné.
- Pozastavení funkce prezidenta ČLK činěné dobrovolně a na dobu, po kterou to uzná za vhodné pouze prezident ČLK je brutálním zneuctěním právních a ústavních principů, navíc neúčinné
- Neplatné jsou pak všechny kroky představenstva, které jsou učiněny na základě jeho nezákonného a neplatného rozhodnutí.
-Z výše uvedených důvodů budou neprodleně soudní cestou podniknuty právní kroky vedoucí ke zrušení tohoto nezákonného usnesení představenstva.
Jako delegáty řádně zvolená viceprezidentka ČLK považuji za naprosto nepřípustné, aby představenstvo organizace, jejímž jedním ze základních poslání je dodržování etických pravidel, pošlapávalo tak hrubým a jasným způsobem základní právní předpisy této země jako je Ústava, zákon o České lékařské komoře, členy a delegáty schválené stavovské předpisy, a to jen a pouze za účelem osobních politických a mocenských ambicí MUDr. Davida Ratha. Jsem přesvědčená, že o dehonestující účelovovosti nesvědčí pouze provedená právní analýza, na kterou bylo představenstvo upozorněno, ale pouhé přečtení znění tohoto pokusu představenstva. Precedens k takovémuto účelovému jednání nalezneme pouze u totalitních režimů typu Lukašenkova Běloruska pěstujících kult osobnosti, určitě však ne v demokratickém světě, v demokraticky zřízených a demokraticky řízených komorách!
Vyzývám a žádám každého lékaře, každého člena komory a každého kolegu, kterému tyto praktiky nejsou lhostejny a který, stejně jako já, považuje za nepřípustné, aby byl s těmito postupy jako člen komory spojován, aby se k tomuto jasně a hlasitě vyjádřil a napomohl tak zahájení očistného procesu uvnitř České lékařské komory.
24. 10. 2005
Vážený pane prezidente,
nepochybuji, že v otázce jmenování Dr. Ratha máte k dispozici různé právní rozbory právnických kapacit. Přesto Vám zasílám právní analýzu JUDr. Milana Vašíčka, kterou jako místopředseda SKALPELu - soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví vypracoval na můj podnět - členky Skalpelu. JUDr. Vašíček je právník, který se problematice zdravotnických zákonů věnuje již mnoho let. Dle tohoto právního názoru se Dr. Rath a jemu poslušné představenstvo ČLK pokouší přijetím nového stavovského předpisu pouze obelstít Vás, prezidenta republiky, a zároveň mi znemožnit provést kontrolu jeho hospodaření v Komoře v minulých letech.
Helena Fousková, viceprezidenta ČLK
K otázce neslučitelnosti výkonu funkce ministra zdravotnictví a prezidenta ČLK po přijetí stavovského předpisu č. 21 ČLK - - Přerušení výkonu funkce prezidenta České lékařské komory
Pouze pro úplnost, předpis v plném znění:
§ 1 Tento stavovský předpis upravuje postup při přerušení výkonu funkce prezidenta České lékařské komory (dále jen „komora“) z důvodu výkonu funkce člena vlády.
§ 2 Je-li prezident komory pověřen funkcí člena vlády, může nadále vykonávat svou funkci prezidenta komory. Pokud však z důvodu vhodnosti prezident komory požádá představenstvo komory, aby výkon funkce prezidenta komory byl přerušen, představenstvo komory může rozhodnout, že této žádosti vyhoví a výkon funkce prezidenta komory na dobu, po kterou bude vykonávat funkci člena vlády přeruší.
§ 3 Dnem přerušení výkonu funkce prezidenta komory přechází výkon jeho kompetencí v plném rozsahu na představenstvo komory. Představenstvo komory v rámci svého stálého zasedání pověřuje jednotlivými kompetencemi jednotlivé členy představenstva komory. V rozsahu zmocnění vydaném před přerušením výkonu funkce prezidentem komory, zastupuje prezidenta komory viceprezident komory. § 4 Přerušení výkonu funkce prezidenta komory končí ke dni, kdy o to prezident komory požádá písemně představenstvo komory, nejpozději však ke dni ukončení výkonu funkce člena vlády. K tomuto dni prezident komory vykonává opět veškeré své kompetence a je ukončeno stálé zasedání představenstva komory.
§ 5 Tento stavovský předpis nabývá okamžitě platnosti. Nabytí účinnosti se řídí ustanovením § 22 odstavec 4 organizačního řádu komory.
Nekompatibilita funkcí prezidenta ČLK a ministra zdravotnictví je dovozována z čl. 70 Ústavy: „Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.“
Dovozuje se, že prezident České lékařské komory je výkonným představitelem orgánu zájmové samosprávy na úseku zdravotnictví. Zájmová samospráva je výsledkem horizontální dekoncentrace veřejné moci a vytváří tak „druhou větev“ veřejné správy na úseku zdravotnictví. Je přitom úkolem samosprávy aby hájila zájmy svého konkrétního oboru vůči státní moci a tímto trvalým soupeřením a vyvažováním dosahovala účinné vzájemné kontroly jednotlivých složek veřejné moci. Toto je obecná úvaha, která se netýká jen ministerstva zdravotnictví a ČLK, ale veškerého působení zájmové samosprávy a dále veškerého působení samosprávy územní tam, kde nevykonává přenesenou působnost.
Z uvedeného je patrné, že je z ústavního hlediska krajně nežádoucí, aby dvě složky státní moci, které spolu mají de facto soupeřit a mají se navzájem kontrolovat a které jsou často v protikladném právním postavení, řídil tentýž člověk.
Představenstvo české lékařské komory se pokusilo vydáním výše citovaného „stavovského předpisu“ předmětnou situaci vyřešit tak, aby prezident ČLK zůstal ve své funkci, a přesto mu předmětná inkompatibilita zanikla.
Tento pokus je příkrém rozporu s Ústavou české republiky, stavovskými předpisy ČLK jakož i zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.
Před rozborem neústavnosti/nezákonnosti jednotlivých ustanovení tohoto „předpisu“ je zapotřebí zhodnotit proceduru jeho přijetí, protože jen řádně přijatý předpis může naplňovat znak zákonnosti, který je imperativem pro všechny stavovské předpisy.
Nutnou podmínkou pro vydání stavovského předpisu (či jakéhokoli jiného předpisu) je pravomoc takový předpis vydat. Orgán, který předpis vydal, tedy musí být k takovému vydání příslušným právním předpisem zmocněn. (Proto vláda ČR nemůže přijmout zákon, i kdyby to bylo nakrásně velmi rozumné a prezident republiky nemůže vydat vyhlášku, i kdyby to bylo velmi vhodné.)
Též představenstvo České lékařské komory má zákonem definované pravomoci, které nesmí překračovat. Oprávnění k vydání tohoto předpisu má pouze a jen sjezd delegátů ČLK, a to pouze k některým jeho částem, protože značná část předpisu je i obsahově v rozporu se zákonem, jak bude ukázáno níže.
Orávnění představenstva ČLK vydávat některé stavovské předpisy vyplývá z § 16 odst. 3 písm. g) zák. č. 220/1991 Sb. „Představenstvo komory rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory.“
Co je tedy podmínkou pro to, aby mohlo představenstvo vydat stavovský předpis?
1. Musí se jednat o věc, jejíž rozhodování svěřuje zákon komoře.
2. Rozhodování o takové otázce není svěřeno jinému orgánu než představenstvu.
Existuje v zákoně oprávnění komory rozhodovat o způsobu zániku či pozastavení výkonu funkce prezidenta ČLK? Žádné takové ustanovení v zákoně není, až na jedinou výjimku, která bude rozebrána níže. Kompetence komor stanoví § 2 zákona a vydání předmětného předpisu nelze vztáhnout na žádnou z tam uvedených kompetencí. Představenstvo komory tedy vydalo předpis, ačkoli k tomu nemělo pravomoc. Takový předpis je nicotný.
Jediný předpis přibližně tohoto obsahu, který by mohla teoreticky ČLK vydat, je organizační řád, který skutečně upravuje vnitřní chod jednotlivých orgánů ČLK. Pravomoc vydat organizační řád ČLK (či jeho novelu nebo doplnění) je ovšem svěřena sjezdu delegátů ČLK, jak jasně plyne z § 15 odst. 2 písm a) zákona.
Z toho je zřejmé, že pokud ČLK vydala předmětný předpis, jedná se buď o doplnění organizačního řádu, ale v tom případě jej musí vydat sjezd delegátů, a nebo se jedná o předpis jiný, pak ale komora vůbec nemá pravomoc jej vydat jakýmkoli svým orgánem.
Z hlediska materiálního je korektnější závěr, že se jedná o pokus doplnit organizační řád komory a že tento předpis tedy přísluší vydat sjezdu delegátů a nikoli představenstvu.
Jelikož předpis každopádně vydal nepravomocný orgán, jedná se o předpis nicotný, když nedostatek pravomoci je typickým důvodem nicotnosti správního aktu. Z toho důvodu tento předpis nevyvolává žádné právní následky a jakékoli jednání „podle něj“ či „proti němu“ nevyvolává žádné právní účinky.
Pokud tedy prezident komory o pozastavení výkonu funkce podle tohoto předpisu požádá a představenstvo výkon pozastaví, je to nulitní rozhodnutí a prezident komory je i nadále prezidentem se všemi důsledky z toho plynoucími, protože pozastavení jeho funkce nemůže povstat z právně neexistujícího předpisu. Obdobně na představenstvo nepřejdou kompetence prezidenta, protože ani takový přechod funkce se nemůže opírat o nicotný předpis.
Pokud tedy existuje překážka inkompatibility pro prezidenta ČLK, existuje tato překážka i po zdánlivém pozastavení jeho funkce podle tohoto „předpisu“, protože tento předpis není pro svou nulitu způsobilý vyvolat žádné právní důsledky, tedy samozřejmě ani pozastavení funkce.
Pro úplnost je zapotřebí říci, že podle čl. 4 tohoto „předpisu“ končí pozastavení funkce dnem, kdy prezident komory o ukončení pozastavení požádá. Nic tedy nebrání prezidentu ČLK se minutu po jmenování ministrem opět ujmout funkce prezidenta ČLK. Z toho je patrné, že se jedná nejen o nulitní předpis, ale také o zcela flagrantní, účelový a ústavně nekorektní pokus o obejití platného ústavního práva České republiky.
Pro doplnění je vhodné rozebrat též některá konkrétní ustanovení předpisu, pro jejich zjevnou nezákonnost/protiústavnost, čímž je lze ilustrovat snahu představenstva a prezidenta ČLK postupovat v rozporu se zákonem.
Předně stavovský předpis, a to ani správnou procedurou schválený, nemůže zavádět nové formy výkonu funkce, které zákon nezná a nepředpokládá. Zákon počítá s tím, že kdo je zvolen prezidentem ČLK má tuto funkci vykonávat a žádné „pozastavení funkce“ nezná. P5edstavenstvo podle § 16 odst.3 písm g) zákona rozhoduje ve všech věcech podle tohoto zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány komory. Ale jelikož pozastavení funkce prezidenta zákon nezná, těžko se může jednat o rozhodování „podle tohoto zákona“. Představenstvo si tedy tímto „předpisem“ pro sebe uzurpuje pravomoc, kterou podle zákona nemá.
Je tedy v rozporu se zákonem zavádět vnitřním předpisem komory „pozastavení funkce“, protože se jedná o formu zastávání funkce, se kterou zákon nepočítá. (Obdobně nemůže vláda ČR svým nařízením zavést „pozastavení funkce ministra“, které nezná Ústava.) Je nezákonné vložit takovou pravomoc do rukou představenstva, protože zákon mu tuto pravomoc nedává. Stavovský předpis přitom nesmí v rozporu se zákonem rozšiřovat pravomoci jednotlivých orgánů.
Podle čl. 1 „Je-li prezident komory pověřen funkcí člena vlády, může nadále vykonávat svou funkci prezidenta komory.“ Toto ustanovení je v příkrém rozporu s čl. 70 Ústavy. Že stavovský předpis ČLK nemůže novelizovat Ústavu ČR, je bez další argumentace zřejmé. Podle čl. 3 „Dnem přerušení výkonu funkce prezidenta komory přechází výkon jeho kompetencí v plném rozsahu na představenstvo komory.“ Toto ustanovení je nezákonné. Podle čl. 17 odst. 3 zákona „Prezidenta komory zastupuje viceprezident.“. Z toho je patrno, že prezident svou funkci buď vykonává, a nebo, připustíme-li hypoteticky, že ji má pozastavenu, funkci nevykonává a v tom případě jej ze zákona zastupuje viceprezident, nikoli představenstvo. Stavovský „předpis“ je zde tedy v rozporu se zákonem, protože upravuje otázku zastoupení prezidenta jinak, než jak to činí zákon.
Podle čl. 3 „Představenstvo komory v rámci svého stálého zasedání pověřuje jednotlivými kompetencemi jednotlivé členy představenstva komory.“ Toto ustanovení je nezákonné. Nic jako stále zasedání představenstva neexistuje. Naopak, je výslovnou pravomocí prezidenta a v jeho nepřítomnosti viceprezidenta komory svolávat a řídit jednání představenstva (§ 17 odst. 2 zákona). Pokud tedy komora má prezidenta, je to on, kdo rozhoduje o tom, zda a kdy bude představenstvo zasedat a o čem bude jednat, pokud prezidenta nemá, rozhoduje o tomtéž viceprezident komory (§ 17 odst. 3). Stavovský předpis se zde tedy snaží nejen znemožnit viceprezidentu komory jeho zákonné zastupování prezidenta komory, ale též jej zbavit jeho zákonem garantované pravomoci svolávat a řídit jednání představenstva komory. Taková snaha je v rozporu se zákonem.
Závěrem lze proto říci, že přijatý „předpis“ byl přijat orgánem, který nemá pravomoc jej přijmout, a proto je nulitní, nevyvolává žádné právní následky, jednání podle něj či proti němu nemá žádný právní význam, jím zrušené kompetence nadále existují a jím zavedené instituty naopak nevznikly. Tento předpis samotný, ani postup podle něj nejsou způsobilé odstranit nekompatibilitu mezi funkcí prezidenta ČLK a funkcí ministra zdravotnictví. Z hlediska svého obsahu potom předpis je ve převažující většině v příkrém rozporu se zákonem a Ústavou a jako takový by předpokládané a zamýšlené následky nevyvolal, ani kdyby byl přijat zákonně a ústavně konformním způsobem.
24. 10. 2005
Dobrý den,
nešlo by prosím tanečky kolem pana Ratha ukončit odvoláním pana Paroubka? Je to jednoduché a čisté řešení. Snad by stačilo uvést jako důvod lékařské vyšetření v Bohnicích.
Svoboda R.
23. 10. 2005
Dobrý den,
jmenuji se Ivan Novotný a nedávno jsem měl tu čest setkat se s panem presidentem a získat od něho vlastnoruční podpis při besedě s občany našeho města. Velice si ho vážím, jeho oficiální portrét mám za zády a vždy kdy pochybuji o zdravém rozumu některých lidí (bohužel jich je ještě ve společnosti hodně), tak nějak se sním alespoň pohledem poradím, co s nimi...Včera jsem v pravé poledne u mých rodičů, kterým je kolem sedmdesátky a mě "jen" 44 let, shlédl jako jindy v neděli nováckou sedmičku...Prosím Vás a to naléhavě, ještě jednou prosím, zda by jste nemohl osobně tlumočit panu presidentovi mou podporu v případě "kauzy" (a teď si nejsem jist, čí je to vlastně kauza, zda mocichtivých pánů Paroubků či ČSSD a jejich "hloupých" Krausů...a jim podobných) jmenování Dr. Ratha do čela resortu ministerstva zdravotnictví... Pan president MÁ PRAVDU a ta přece vítězí a je to napsáno i na naší české Zástavě...Tak ještě jednou prosím, ať se pan president Václav Klaus nedá, neustupuje a řídí se jen svým rozumem. Je to totiž nejchytřejší chlap v naší zemi,...tohle jsem mu chtěl říct do mikrofonu na zmiňovaném setkání, ale nenašel jsem odvahu...teď mě to mrzí, protože by ho to určitě potěšilo.
S pozdravem
Ivan Novotný
22. 10. 2005
Už léta si přeji zrušit členství v ČLK, pokud je v jejím čele prezident Rath. Bohužel v okamžiku zrušení bych musel přestat dělat práci, kterou dělám již přes 20 let a tak jsem to zbaběle dosud neučinil. To co ve mně od počátku bouří, je politická angažovanost stávajícího prezidenta komory - apolitické, stavovské organizace- a to ve prospěch jedné politické strany. Jako člen ČLK, kterou MUDr. Rath reprezentuje, se cítím zároveň jako neplatící člen ČSSD! Žasnu, že to kolegové delegáti sjezdů ČLK nevnímají a opakovaně dr. Ratha nechávají v křesle prezidenta a přičítám to nejspíš zákulisním hrám sjezdů. MUDr. Rath nyní aspiruje na funkci ministra zdravotnictví a zároveň si hodlá ponechat křeslo prezidenta ČLK "aktivně" či "pasivně". Ale vždyť i jeho sympatizanti nemohou nevidět tu zásadní neslučitelnost obou funkcí! Nemohou m.j. nevidět neskutečnost výroků reprezentanta všech lékařů (!) na adresu hlavy státu. Souhlasím s prohlášením viceprezidentky Fouskové ze 21. 10. t. r. a žádám MUDr. Ratha, aby rezignoval na funkci prezidenta ČLK.
MUDr. Jiří Šabrata, praktický lékař pro děti a dorost
22. 10. 2005
Dobrý den,
vážený pane Hájku, v příloze Vám zasílám svoje právní stanovisko k současné politické a mediální kampani v souvislosti s návrhem jmenování pana MUDr. Davida Ratha členem vlády.
JUDr. Vojtěch Němec
Na základě současné pobíhající mediální kampaně, si Vám dovoluji zaslat svůj právní názor na problematiku střetu zájmů dle zákona 238/1992 Sb. v účinném znění v souvislosti se jmenováním pana MUDr. Davida Ratha členem vlády.
V souvislosti s touto politickou a mediální kampaní namířenou proti panu prezidentovi, je třeba poukázat na skutečnost, že MUDr. David Rath jednoznačně deklaroval, že nemíní rezignovat na funkci prezidenta České lékařské komory a ani ukončit členství v České lékařské komoře. Pouze připustil, že v souladu se zákonem ukončí podnikání, jehož přerušení je dle zákona možné, a dále že pozastaví výkon funkce prezidenta České lékařské komory. Jeho vyjádření, že výkon funkce pozastaví je pro právní posouzení zásadní.
V tomto případě se pan MUDr. Rath odvolával na možnost pozastavení s použitím analogie s výkonem činnosti advokáta dle zákona číslo 85/19996 o advokacii. Pan MUDr. Rath v tomto případě prokázal základní neznalost příslušných zákonů a stavovských předpisů obou samosprávných stavovských organizací. Výkon advokacie se řídí zákonem číslo 85/1996 Sb. o advokacii, v účinném znění, který pozastavení činnosti advokáta definuje zejména v ustanoveních §§ 8a, 8b, 9a, 9b, 10, 29. Zákon číslo 220/1991Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v účinném znění, pozastavení činnosti ve svém textu nezakotvuje a toto ani neřeší stavovské předpisy České lékařské komory, což ani řešit nemohou. Zákon a ani stavovské předpisy, tedy pozastavení členství ani výkonu funkce prezidenta neřeší, řeší pouze situace, kdy prezident ze závažných důvodů nemůže svoji funkce vykonávat. Toto však pozici, zejména jeho práva a povinnosti vyplývající z funkce prezidenta komory případně členství nijak nemění. V souvislosti se střetem zájmů je třeba vycházet z obsahu ustanovení §§ 1, 2, 2a a 8, které upravují činnost komory a povinnosti členů. V souladu s ust. §2, odst. 4, zákona číslo 238/1992 Sb.o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, v účinném znění, veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat v nejbližší možné době ode dne, kdy začali vykonávat svou funkci. Pan MUDr. Rath se odvolává na uvedené ustanovení s tím, že by tuto podmínku splnil po té, co by byl jmenován členem vlády, resp. ministrem zdravotnictví. Přičemž ve svých vystoupeních jednoznačně toto tvrzení popírá, jelikož uvádí, že svoji činnost pouze pozastaví, což jak výše uvedeno možné není a zákona institut pozastavení nezná. V právu platí jedna ze zásad, a to zásada opatrnosti. V případě, že již před svým jmenováním pan MUDr. Rath veřejně potvrzuje, že po té co bude jmenován nesplní podmínky stanovené zákonem číslo 238/1992, nezbývá panu prezidentovi, než takovou osobu z důvodu opatrnosti a předcházení porušení zákona za člena vlády nejmenovat. V souvislosti s uvedeným mne překvapuje, že tato právní argumentace nebyla dosud použita. Předpokládám, že Kancelář prezidenta republiky disponuje dostatečným počtem erudovaných právníků, kteří by byli schopni výše uvedené teoreticky rozpracovat a vyprecizovat.
22. 10. 2005
Vážený Pane Presidente,
tímto krátkým sdělením bych Vám chtěl vyjádřit podporu s Vaším rozhodnutím nejmenovat pana Ratha ministrem zdravotnictví. Myslím že, se jednoznačně jedná o konflikt zájmu. Soudě podle reakcí lékařů, by se o kvalitě dosavadní práce Dr. Ratha dalo úspěšně pochybovat. Nevím, jak by pan Rath chtěl zvládnout zastávat dvě takto zodpovědné funkce. Snad to ví on a pan Paroubek. 'Politika' ČSSD je přinejmenším nedůvěryhodná a naprosto nekoncepční. Reakce pana Paroubka na Vaše rozhodnutí je přinejmenším nekorektní.
V našem státě je bohužel velká většina politiků neschopných a nekompetentních snažících se jen o osobní prospěch. Tímto naprosto kazí práci těch ostatních. Důkazem toho je podle mého mínění nepřehledné a téměř nefungující zákonodárství, špatná vymahatelnost práva a korupce atd. Myslím že 15 let od pádu socialismu by jsme mohli být mnohem dál, kdyby v politice bylo víc osob řídících se zásadami našeho prvního Presidenta T.G. Masaryka a jeho neprávem opomíjeného nástupce Dr. Edvarda Beneše.
Vy jste důstojným nástupcem T.G.M. Zlepšení politické situace u nás bude trvat ještě velmi dlouho a vyžádá si mnoho mravenčí práce, jejíchž výsledky nejsou vždy hned patrné. Ale vydržte dál a nic si nedělejte z nechutných a někdy i velmi sprostých útoků na Vaši osobu či práci.
Mnoho štěstí, zdraví a vůbec vše nejlepší
Tomáš Záleský
P.S.: Někdy mi připadá, že někteří politici (nemusím jmenovat) si špatně vyložili Masarykovo heslo "Nebát se a nekrást" jako 'Nebát se si nakrást'
21. 10. 2005
Vážený pane prezidente,
rád bych vám tímto poděkoval a zároveň vyjádřil podporu, že vaše rozhodnutí do funkce ministra nejmenovat p.Ratha.Předpokládám,že za vaším rozhodnutím stojí většina veřejnosti.
Z přáním pěkného dne,trpělivosti z premiérem přeje Kratochvíl.
21.10.2005
Vážený pane doktore,
dovolte, abych jako občan vyjádřil hluboké znepokojení nad urážkami vůči prezidentu republiky, které zaznívají od pana Dr.Rátha.
Pevně doufám a věřím, že vaše kancelář učiní všechny kroky k tomu, aby byl za urážky hlavy státu pan Dr.Ráth řádně řešen v souladu se všemi platnými právními předpisy. Očekávám, že bude hlava státu chráněna před hulváty tohoto typu, kteří mají navíc vykonávat tak významné funkce, jako je funkce ministerská.
Člověk tohoto typu nemůže být ministrem, neboť nemá dostatek morálních kvalit pro výkon funkce ministra.
Věřím ještě pořád ve spravedlnost a ve slušné lidi.
S pozdravem
Mgr. Dušan Vitoul
21. 10. 2005
Chtěla bych ještě podpořit rozhodnutí pana prezidenta, nejmenovat pana Rátha ministrem zdravotnictví. Toto je špatné politické rozhodnutí pana Paroubka a podle rčení o mlýnech, by ho mělo semlet. O práci našich pojišťoven nemám valného mínění, neboť jako spousta občanů této země jsem informována nevěrohodnými médii, ale naštěstí čtu hlavně Reflex a to , co se jim chystá předvést pan Ráth, nepřeju ani jim, ani nám. Protože na jeho touhu po moci a Paroubkovu hloupost doplatíme hlavně my, řádoví občané.
Přeji všem hradním krásný víkend a nám všem už brzy trochu normální vládu.
Vlasta Bezecná
