zpět na seznam

Výstavy a další akce

Popis |

 

Výstavy 

 

Únor 

„100 let česko-slovenské koruny“

Císařská konírna 

Výstavu pořádá: Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Česká národní banka

Výstava, jejíž zahájení je plánováno na dobu krátce před stoletým výročím vzniku československé koruny, seznámí návštěvníky s fenoménem vývoje československých a českých platidel, bankovek, státovek a oběžných mincí. Platidla představují mimořádný pramen, v němž se zrcadlí osudy státu a jeho jak společenský, tak i výtvarný a technický vývoj. Obdobný význam mají i jejich návrhy, které snad dokonce ještě více ukazují na dobové trendy, ať se jedná o oblast motivů nebo uměleckého a technického zpracování. Nakonec nelze opomenout návrhy, které byly vybrány k realizaci a dokonce byly i vyrobeny, ale nakonec z politických důvodů nebyly nikdy dány do oběhu.

V expozici v Císařské konírně uvidí návštěvníci vedle platidel i nejvýznamnější realizované a nerealizované výtvarné návrhy od renomovaných umělců na pozadí historie Československa a České republiky posledních sta let. Projdou příběhem československé a české koruny od roku 1919 do současnosti, který vyprávějí samotná papírová platidla a jejich návrhy. Uvidí, že v případě vzniku řady bankovek, státovek a mincí se nezřídka jednalo o velmi nesnadný proces, který byl ovlivněn překotnými politickými změnami.

Vystavované předměty pocházející z depotů České národní banky budou vůbec poprvé v takovémto rozsahu prezentovány nejširší veřejnosti. Návštěvníci shlédnou mimo jiné návrhy Alfonse Muchy z let 1918 a 1919 a budou je moci porovnat s jeho tvorbou ve druhé polovině 20. let minulého století. Také se seznámí s dílem dalších mimořádných osobností české a slovenské grafiky, jako byli například Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Albín Brunovský nebo Oldřich Kulhánek. Jedním z významných momentů bude také část prezentující unikátní exponáty realizované u příležitosti oslav vzniku československé koruny v roce 1919, zlatou vysokohmotnostní minci a pamětní bankovku. 

 

Březen

„VII. Předjaří na Pražském hradě: Proměny Královské zahrady“

Empírový skleník

Od pátku 1. do neděle 10. března 2019 se uskuteční již sedmá výstava Předjaří na Pražském hradě. Jejím tématem je minulost a přítomnost Královské zahrady, tedy výstava po způsobu o zahradě na zahradě. Návštěvníci se seznámí s proměnami zahrady ve stylu renesance, baroka a přírodně krajinářské úpravy. Vedle celé řady reprodukcí historických plánů budou přiblíženy dobové způsoby výsadeb a pěstování venkovních i přenosných rostlin.

A to vše ve spojení s květinovým korzem přirychlených cibulovin, z nichž počtem budou vynikat nejrůznější druhy tulipánů. Zvláště zaujmou rané nízké druhy (Tulipa kaufmanniana, greigii, biflora aj.). Jejich něžná krása orientálního původu v každém z návštěvníků jistě vyvolá efemérní romantické prožitky. Tradičním místem konání této oblíbené akce je Empírový skleník v Královské zahradě v době, kdy se Královská zahrada teprve probouzí ze zimního spánku.

  

Duben

„Veritas Vincit: 100 let Kanceláře prezidenta republiky“

Nádvoří Pražského hradu

Panelová výstava se bude konat u příležitosti 100. výročí založení KPR. Expozice je nástinem struktury a činnosti Kanceláře prezidenta republiky, která poskytuje nejenom zázemí pro výkon prezidentských pravomocí,

ale také zajišťuje chod a správu jeho sídel, včetně dohledu na jeho bezpečnost. Na panelech se objeví témata popisující např. Hrad jako sídlo prezidenta, úřad prezidenta, jeho funkce, zahraniční a vnitřní politiku, pracovní prostředí prezidenta, domácnost či stavební činnost na Pražském hradě (byt TGM, pracovny prezidentů, stavební úpravy atd.). Výstava se bude časově soustředit převážně na období První republiky a současnost. 

 

Květen

„Slovinský impresionismus (1870 - 1930)“

Jízdárna Pražského hradu

Výstavu pořádá: Kancelář prezidenta republiky Správa Pražského hradu a Národní galerie Lublaň 

Rozsáhlá expozice v Jízdárně Pražského hradu představí návštěvníkům pozoruhodnou etapu slovinského umění, které se začalo formovat a prosazovat v poslední třetině 19. století.

Díky nové generaci domácích impresionistů se slovinské výtvarné umění podstatně diversifikovalo a poprvé ve své historii obsahovalo malířství, sochařství, architekturu, grafiku i fotografii. Jeho nositeli byli Slovinci, kteří svou tvůrčí vitalitou zastínili německé krajany v Kraňsku.

Slovinský impresionismus je na první pohled opožděný projev avantgardního směru poslední třetiny 19. století, přesto jej nemůžeme izolovat od soudobých tendencí art nouveau a symbolismu. Důsledkem malby přímo před motivem je improvizovaná technika, která představuje autentickou formu post-impresionistických tendencí, protože slovinská impresionistická malba je výrazem krajně subjektivizovaného prožívání motivu. Pro Slovince měl impresionismus Ivana Grohara, Riharda Jakopiče, Matiji Jamy a Mateje Sternena po celé dvacáté století zvláštní význam. Pozvedl výtvarné umění z téměř folklórního způsobu malování obrázků mezi svobodná umění, sekularizoval je, obohatil je o fotografii a první amatérské filmy a Slovince uvedl do moderní doby, jejíž podstatou je vizuální komunikace.

 

 

Srpen

„ČESKÝ A ŘÍMSKÝ KRÁL VÁCLAV IV.: Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400“

Císařská konírna 

Výstavu pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu u příležitosti 600. výročí úmrtí českého a římského krále Václava IV. (1361–1419) v Císařské konírně, protože nejlépe splňuje přísná výstavní kritéria, od 16. srpna 2019 do 3. listopadu 2019.

Cílem výstavy je připomenout osobnost panovníka a jeho dvůr na Pražském hradě v zrcadle gotického umění nazývaného krásný sloh, s důrazem na stylovou proměnu okolo roku 1400.

Dále přiblížit období spojené s Janem Husem (1369–1415) a celospolečenskými proměnami, vedoucími k husitským válkám. Hradní výstava díky zapůjčení originálních předmětů (listin, pečetí, soch, obrazů, architektonických prvků a umělecko-řemeslných výrobků jakými jsou monstrance, sklomalby, keramika, mince nebo původní textilie) vykouzlí barvitý obraz gotického umění. Návštěvníci uvidí mapy s vyznačením míst spojených se životem Václava IV. Zaujmou též chronologické přehledy životních osudů Václava IV. a jeho dvou manželek (Johanny a Žofie Bavorské).

Základní témata budou věnována architektuře, sochařství, nástěnné a knižní malbě a užitému umění.

Přirozenou součástí výstavy bude samotný areál Pražského hradu jako královského sídla Václava IV. Konkrétně katedrála, purkrabství a síně Václava IV. ve Starém královském paláci. Výstavu doprovodí katalog, výpravná publikace, přednášky a sympozium za podpory KTF UK v Praze.

Projekt úzce souvisí s historií Pražského hradu a snaží se navázat na výstavy, které byly o Hradě na Hradě. Výstava je určená především pro domácí návštěvníky, malé i velké, ne jen pro skupinku odborníků, ale doslova pro každého, kdo si Váží odkazu předchozích generací a práce lidských rukou.

  

Prosinec 

„Portrét v Čechách pohledem dvou století“

Císařská konírna

Spolek výtvarných umělců Mánes a Správa Pražského hradu na sklonku roku 2019 chtějí uspořádat svátek portrétní tvorby – výstavu Portrét v Čechách pohledem dvou století. Organizátoři vědomi si toho, že uměnímilovná společnost měla možnost ještě donedávna vídat ucelené instalace české gotiky a baroka v Jiřském klášteře na Pražském hradě, a je tedy široce obeznámena s velkolepou tvorbou předešlých století, zvolili koncept výstavy od vrcholného klasicizmu reprezentovaného nestorem české moderní portrétní tvorby Josefem Mánesem, kterého 200leté výročí od narození oslavíme v roce 2020. Na tvorbu Mánesovu navazují jeho ideoví následovníci Mikoláš Aleš, Josef Brožík, Generace Národního divadla, František Ženíšek, Vojtěch Hynais a další. V prvních desetiletích 20. století se přidávají k velké portrétní tradici čeští autoři inspirovaní především francouzskými vlivy, jako byli František Kupka, Joža Uprka, Jan Preisler, Miloš Jiránek a představitelé české moderny Emil Filla, Antonín Procházka, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý, Otakar Kubín, Václav Špála, Alfréd Justitz a další. Ojedinělými solitéry na domácí scéně jsou Max Švabinský a Ludvík Kuba. Z období surrealismu představíme dílo Jindřicha Štýrského, Toyen, a jim poeticky příbuzným Josefem Šímou, Aloisem Wachsmanem, Adolfem Hoffmeistrem, dále připomeneme autory zrajících v době války Arnošta Paderlíka, Františka Jiroudka, Josefa Lieslera, Karla Součka, Kamila Lhotáka a další představitele 40., 50. a 60. let. Ve výstavě bude několik prací z oblasti současného portrétu – především umělců z S. V. U. Mánes. Pořadatelé počítají, že v Císařské konírně bude vystaveno přes 200 portrétních prací. Instalace bude doplněna dvěma desítkami sochařských portrétů. K výstavě bude vydán katalog a výpravná publikace. Organizátoři předpokládají široké spektrum zapůjčitelů vč. zápůjček z privátního sektoru.

 

Další akce v roce 2019

Květen

Slavnostní zahájení letní sezóny, kdy se na jeden den otevřou zdarma všechny hlavní návštěvnické objekty a zároveň budou ve stejný čas zpřístupněny reprezentační prostory v Novém paláci.

Září

V Královské zahradě Pražského hradu se o víkendu 14. a 15. září 2019 uskuteční již 14. ročník tradičního Vinobraní na Pražském hradě.

 

Stálé expozice:

Svatovítský poklad

Kaple sv. Kříže na Pražském hradě, II. nádvoří

Otevřeno denně od 10 do 17 hodin (říjen), od 10 do 17 hodin (listopad a prosinec)

 

Počátky Svatovítského pokladu se vztahují k období, kdy svatý Václav nechal postavit rotundu svatého Víta na Pražském hradě. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069. Expozice, kterou s podporou Správy Pražského hradu připravily Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta, představuje 139 relikviářů a dalších liturgických předmětů vysoké historické a umělecké ceny.

 

Obrazárna Pražského hradu

II. nádvoří

Otevřeno denně od 9 do 17 hodin (říjen), od 9 do 16 hodin (listopad a prosinec)

 

Obrazárna Pražského hradu je nejstarší kontinuálně existující sbírkou obrazů v našich zemích. Návštěvníci si v prostorách původních renesančních koníren prohlédnou vybraná díla dvorských umělců, starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka.

 

Příběh Pražského hradu

Gotické podlaží Starého královského paláce

Otevřeno denně od 9 do 17 hodin (říjen), od 9 do 16 hodin (listopad a prosinec)

 

Dějiny Pražského hradu od prehistorie až po současnost, projekce dokumentárního filmu a interaktivní programy s vizualizacemi stavebního vývoje hradního areálu.

 

Nejnovější poznatky z historie Pražského hradu můžete získat v rámci programu přednáškového cyklu ke stálé expozici Příběh Pražského hradu.