Musím říct, že když paní mluvčí zmínila mimořádnou událost, tak mi trochu zatrnulo, protože v armádě, když jsme mluvili o mimořádné události, tak to vždycky byl velký průšvih. Dnes naštěstí žádný průšvih nebyl, naopak pro mě to byla vítaná příležitost, jak se aspoň trošku podívat na práci, kterou havíři na Ostravsku dělali dlouhé roky. Je to taky trošku smutná situace, zvláště pro ně, když tady byli zvyklí dělat desítky let a teď to uzavírají. Člověk by si řekl, když se bavíme o uzavírání dolů, že se prostě zasype díra, zavře brána a je vyřešeno. Ale když jsme si to teď procházeli a bavili jsme se s odborníky, tak si člověk uvědomí nejenom jak těžká je to práce, jak je náročná inženýrsky, technologicky, kolik nových věcí se musí řešit za pochodu a taky jakou transformací si celé tohle odvětví prochází, protože uzavírání dolů není jenom o tom ukončit těžbu, ale je to také o těch následných činnostech, které tady budou probíhat ještě desítky let. Ať už je to odplynování těch dolů, využití metanu, ať je to kontrola všech těch prostor tak, aby tady nedošlo k žádné nebezpečné situaci, ale také možnosti dalšího využití, jako například projekt, na kterém se teď tady bude pracovat ve spolupráci se skotskou firmou, a sice gravitační uložení elektrické energie na principu závaží. Je to v podstatě něco podobného jako přečerpávací elektrárny. Tady bude takový pilotní projekt, takže velice zajímavá věc, kterou bychom mohli i do budoucna sledovat.

Jsem moc rád, že jsem tu možnost dostal, že velice pravděpodobně, sice to nezní moc hezky, ale že budu asi prvním a posledním českým prezidentem, který se na tomto dole kdy objevil.