"Nejedná se jenom o kauzu Nagyová a spol., jde o širší kauzu" - rozhovor prezidenta republiky pro deník Právo

8. srpna 2013 , Praha

Rozhovor prezidenta republiky pro deník Právo


Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Právo potvrdil, že v případě, že vláda nedostane důvěru a dojde ke druhému pokusu o sestavení kabinetu, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů, a to i v případě Bohuslava Sobotky. Po vzoru Václava Havla chce také využít možnosti udělit někomu nejprve pověření k sestavení vlády, nebude tedy rovnou jmenovat premiéra.

- Pane prezidente, ve Sněmovně jste v souvislosti s druhým pokusem o sestavení vlády říkal, že chcete vyčkat na výsledek vyšetřování v kauze Nagyová a spol. Mluvil jste o několika týdnech. Co když se ale vyšetřování prodlouží?

Za prvé, nejedná se jenom o kauzu Nagyová a spol., jedná se o širší kauzu, která se týká krytí některých nezákonných obchodů a veřejných zakázek politickou sférou. Řekl jsem ve Sněmovně, že jsem byl ujištěn, že toto vyšetřování bude trvat několik týdnů, a z tohoto ujištění vycházím.

- Kritici vám vyčítají schůzku s vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem. Můžete vyloučit, že do kauzy, kterou dozoruje, nějak zasahujete?

Nezasahuji, Ivo Ištvan mě neinformoval a ani podle zákona nemohl informovat o průběhu vyšetřování. Jediným cílem schůzky bylo vyjádření morální podpory prezidenta vrchnímu státnímu zástupci, protože je to poměrně mladý člověk, který ještě někdy neodolá štvanici novinářských blbečků a podlehne těmto lidem a začne propadat depresím. Já už jsem natolik vytrénován, že mě blbečci spíše baví, než aby mě rozčilovali, ale obával jsem se, že u Ivo Ištvana, vzhledem k jeho relativní nezkušenosti, tomu tak nebude. A právě proto jsem mu vyjádřil morální podporu. Nic jiného za naší schůzkou, která byla z mé iniciativy, nebylo.

- O prvním pokusu jste řekl, že jste mohl riskovat, u druhého už nikoliv. Znamená to, že se budete při případném druhém pokusu orientovat spíše na sestavení vlády, která bude mít oporu mezi parlamentními stranami?

Myslím si, že to je velmi silný argument, ke kterému mám povinnost přihlédnout. Ale samozřejmě platí i nadále moje podmínka, že případných 101 podpisů musí být notářsky ověřeno, protože jde o příliš vážnou věc, než aby nějaký poslanec se jednou rozhodl pro a druhý den proti.

- Podmínka 101 notářsky ověřených podpisů by platila i pro Bohuslava Sobotku?

Samozřejmě že ano.

- V případě druhého pokusu, neuvažujete o využití institutu pověření k sestavení vlády, nikoliv hned přímé jmenování premiérem?

Je to princip, který zavedl do české politiky Václav Havel a několikrát ho použil. A já si Václava Havla vážím a domnívám se, že převzít některé jeho způsoby, například právě pověření, nikoliv jmenování, je ku prospěchu věci.

- Zmínil jste i závazek, že po volbách jmenujete premiérem představitele vítězné strany. Znamená to, že to nemusí být automaticky předseda vítězné strany?

Měl by to být člověk, kterého mi ta strana jako premiéra doporučí.

- Pokud by tedy ČSSD doporučila Bohuslava Sobotku, tak byste se tomu nebránil?

V každém případě bych vyšel z doporučení soc. dem., protože se domnívám, že strana uvnitř sebe sama si má vybrat toho nejvhodnějšího reprezentanta za premiéra.

- Co říkáte tomu, že právě Bohuslav Sobotka na poslední chvíli otočil a sám přišel s návrhem, aby jeho strana podpořila ve Sněmovně vládu Jiřího Rusnoka?

Kdybych chtěl být ironický, připomněl bych známé politologické heslo, které zní - postavil jsem se do čela svých nepřátel. I takto někdy vystupovali i významní politici. Nicméně, protože nechci být ironický, oceňuji Bohuslava Sobotku za to, jak se zachoval, byť na poslední chvíli. Chtěl bych velmi poděkovat prvnímu místopředsedovi Michalu Haškovi, který se podle mého názoru spolu s Jeronýmem Tejcem a dalšími velmi zasloužil o změnu postoje Bohuslava Sobotky.

- Může toto vaše vyjádření pro Michala Haška v budoucnu znamenat, že on bude tím představitelem?

Jak jsem řekl, budu přihlížet k tomu, koho mi doporučí ČSSD. A soc. dem. v povolební době bude sama zvažovat, kdo by byl nejlepším soc. dem. premiérem.

- Zmínil jste i kauzu Národního divadla, kritizoval jste vládu. Hovořil jste o tom s premiérem nebo s ministrem kultury Jiřím Balvínem?

Samozřejmě že ne, protože si myslím, že prezident tady není od toho, aby zasahoval do věcí, jako je jmenování ředitele Národního divadla. Pouze vím, že za poslední dobu těch ředitelů bylo několik. Vůbec si nepamatuji jejich jména. Pouze se domnívám, že ke stabilitě jakékoliv instituce nepřispívá to, že se často mění její ředitel.

- Za co byste naopak Rusnokovu vládu pochválil?

Ve svém projevu jsem řekl, za co vládu chválím a mohu to jenom zopakovat. Za zvýšení minimální mzdy, za to, že se podařilo dosáhnout dialogu s hejtmany, tedy s krajskými zastupitelstvy, chcete-li s krajskými vládami. Pochválil jsem ji za to, že například byla odblokována dohoda mezi ministerstvem průmyslu a obchodu na jedné straně a ministerstvem zahraničí na straně druhé, kterou Karel Schwarzenberg sabotoval po celou dobu, protože nechtěl prosadit ekonomickou diplomacii a nechtěl prosadit posílení role obchodních zastupitelství na ambasádách. Nu a těchto příkladů bych mohl uvést celou řadu.

- Měla by Rusnokova vláda provádět zásadnější kroky?

Samozřejmě že jako každá přechodná vláda by se měla vyhnout strategickým opatřením jako je například dostavba Temelína. A to už Jiří Rusnok prohlásil. Na druhé straně operativní a taktické kroky jsou plně v pravomoci přechodné vlády. Uvedl jsem zde už příklad zvýšení minimální mzdy, což nevyžaduje zákon, ale pouhé vládní nařízení. Rád bych připomněl, že zákonem zákonů je vždy státní rozpočet. Bude na opozici, zda uvrhne zemi do rozpočtového provizoria tím, že s Rusnokovým návrhem státního rozpočtu nevysloví souhlas.

- Bdí nad vámi lékařské konzilium. Budete dodržovat jeho doporučení?

Sám se cítím dobře, protože jsem začal brát prášky na regeneraci nervů. Musím se přiznat, že bolest v nohách postupně ustupuje, a jsem tomu velmi rád. Jsem po operaci zubů, kdy mně v úterý vytahovali stehy. Ale doufám, že to na mém projevu ve Sněmovně nebylo vidět a že jsem mluvil poměrně srozumitelně. Co se týče diety, musím konstatovat, že ji v zásadě dodržuji, až na výjimečné příležitosti, jako je setkání se vzácnými hosty. Což byl například ve středu mnou jmenovaný staronový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, místopředseda soudu Jaroslava Fenyk plus dva další ústavní soudci. Sebekriticky připouštím, že jsem si na závěr s nimi připil koňakem. Ale protože předsedu Ústavního soudu jmenuji jednou za deset let, předpokládám, že toto vybočení z normy bude velmi, velmi zriedkavé, jak říkají Slováci.

Jiří Ovčáček, Právo, 8. srpna 2013