Drobečková navigace


Projev prezident republiky na zahájení 59. Mezinárodního strojírenského veletrhu

9. října 2017

Vážení členové vlády, vážený pane hejtmane, pane primátore, pane řediteli, dámy a pánové,

jsem tady téměř jako inventář, protože sem jezdím pravidelně a jezdím sem rád. Vážím si práce těch, kdo brněnský strojírenský veletrh organizují. Vážím si i toho, že letos byla jako partnerská země brněnského strojírenského veletrhu vybraná Indie. Už se tady o tom mluvilo. Když jsem studoval ekonomické údaje, konkrétně růst hrubého domácího produktu, tak jsem zjistil, že je mezi šesti a sedmi procenty, což reálně znamená, že Indie se začíná tempem své ekonomické dynamiky vyrovnávat Číně a to je impuls k tomu, aby poté, co se nám společným úsilím podařilo rozvinout ekonomické vztahy s Čínou, udělali totéž i v oblasti Indie. Proto jsem před chvílí přijal delegaci Indie, a řekl jsem jim, že předpokládám v duchu českých médií, že po tomto setkání budu označen za indického agenta v České republice. A koneckonců, proč ne?

V každém případě si myslím, že bychom měli vnímat průmysl 4.0 nikoli jako reklamní slogan, ale jako důkladné zamyšlení se nad robotizací našeho průmyslu. Já sám jsem nedávno navštívil ve Vrchlabí továrnu Škoda Auto, která vyrábí převodovky. Viděl jsem nikoli automatizaci, ale robotizaci, včetně vysokozdvižného vozíku, který mohl vypadat jako reklamní předmět, ale nebyl, a který také neměl lidskou obsluhu, ale daleko důležitější bylo, že roboti tam ve většině případů nahrazovali lidskou práci.

A vzpomněl jsem si, přátelé, na dobu, kdy jsem byl mladý a statný muž, a kdy jsem četl asi před čtyřiceti lety, možná, knihu Ivana Havla o robotizaci, a jak dlouhý čas musel uplynout, aby se toto téma převtělilo z knih do praxe. On také psal o umělé inteligenci, někdy bych si přál, aby téma umělé inteligence se rovněž přeměnilo do praxe i u některých nejmenovaných lidí, ale to je poněkud jiné téma, a tím se teď nebudu zabývat. Mohu vám pouze sdělit, že jako výraz úcty jednomu ze zakladatelů robotiky u nás, jsem se rozhodl tomuto zakladateli k 28. říjnu tohoto roku udělit státní vyznamenání.

Závěrem mně dovolte několik, jako vždy, provokativních poznámek. Sleduji se zájmem konflikt mezi odbory a řekněme zaměstnavateli. Odboráři protestují proti dovozu zahraničních pracovníků z Ukrajiny a zaměstnavatelé si tento dovoz naopak přejí. Můj názor je, že střednědobě je dovoz zahraničních pracovníků nezbytný, za předpokladu, že zde nebude mzdový damping, a že bude platit onen princip, že místa, o které nemá zájem český pracovník, budou obsazena zahraničním pracovníkem. Ale z dlouhodobého hlediska jsem hluboce přesvědčen o tom, že skutečným řešením našeho problému, a jsem rád, že upoutávky na to zaměřily vaši pozornost, je právě robotizace.

Robotizace neznamená jenom snížení nároků na živou pracovní sílu, robotizace znamená i výrobu s vysokou přidanou hodnotou, s vyšší produktivitou práce, tedy s vyšší ziskovostí a v konečném účtování i s vyšší životní úrovní. Ale kromě toho robotizace in the long runin the long runin the long run může znamenat i něco dalšího. Vzpomínal jsem tady knihu Ivana Havla o robotizaci a dovolte mi, abych zcela na závěr připomněl jinou knihu, knihu Jeana Fourastiého, která se jmenovala 40000 hodin. A to byla kniha, která vyjadřovala víru, že se zvýšením produktivity práce a zvýšením životní úrovně, nastoupí společnost volného času. Bohužel se tak dosud nestalo. Vzpomeňte si, kdy se u nás naposledy zkracovala pracovní doba. Bylo to v roce 1968, kdy byly zrušeny pracovní soboty. S výjimkou Francie, která má pětatřicetihodinovou pracovní dobu, se žádná země neodhodlala k výraznějšímu zkracování pracovní doby. Proč asi? Inu proto, protože touha po materiálním dostatku je silnější, než touha po volném čase a ta Maslowova pyramida hodnot zatím nedosáhla do toho horního patra, a pořád se pohybuje v té touze mít co nejvíce hmotných statků. Co by ne, ale jednou k tomu přeci jenom dojde. Právě díky robotizaci a zkracování pracovní doby.

A tak mi dovolte, abych zcela závěrem všem účastníkům tohoto setkání popřál, aby v okamžiku, kdy budou mít pocit, že jejich materiální potřeby byly saturovány, našli takový způsob života, který jim umožní mít daleko a daleko více volného času.

Děkuji vám za vaši pozornost.


Miloš Zeman, prezident republiky, Brno, 9. října 2017

zpět na seznam zpráv