Drobečková navigace


Projev prezidenta republiky na tiskové konferenci při setkání prezidentů zemí V4 v Maďarsku

14. října 2017

Vážení páni prezidenti, dámy a pánové,

úvodem bych nejdříve poděkoval Jánosi Áderovi a jeho týmu za naprosto skvělou organizaci našeho setkání až na to, že tady občas pískají mikrofony, což není úplně dobře, ale je to drobný detail, který tuto skvělou organizaci nijak nenarušuje.

Dovolte mi, abych se tedy také já vyjádřil k oněm třem tématům, která jsme probírali. Pokud jde o téma západního Balkánu, myslím si, že všichni čtyři prezidenti se jasně shodli na tom, že zejména v Bosně dochází k nebezpečí, ne vzniku, ten už tam je, ale šíření se, dalšího šíření se radikálního islámu a jsem rád, že zejména moji kolegové upozornili na to, že toto šíření je ze značné míry financováno zdroji ze Saudské Arábie, které ale bohužel nejdou na obohacení Bosny nebo sousedních zemí, ale spíše na investice do mešit, minaretů a náboženskou indoktrinaci, což asi není úplně dobře, a může to vzbudit ohnisko, o kterém už mluvil prezident Áder, ohnisko náboženské nesnášenlivosti. Tolik pokud jde o situaci západního Balkánu.

Snad bych ještě dodal, že já osobně mám v této oblasti jediný otazník, a sice otazník nad Kosovem. Jinak naprosto souhlasím s myšlenkou usilovat o integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie. Koneckonců víme, že asi pět členských zemí Evropské unie odmítlo uznat nezávislost Kosova a já tento otazník v podstatě sdílím.

Co se týče druhého tématu, tak tady bych jenom řekl pro určitou zajímavost, protože by bylo dobré tento problém ještě probrat na shromáždění expertů, že existuje setrvalý spor mezi lidmi, kteří se zastávají spaloven jako efektivního způsobu využívání odpadu pro energetické účely a pak existuje odpor vůči spalovnám. Myslím si, že naše byť krátká diskuze na toto téma spíše prokázala, že bychom mohli být, nikoli fanatickými, ale realistickými zastánci spaloven.

A poslední bod je, jak už bylo řečeno, problematika digitální ekonomiky, a každý z nás si z ní vybral něco jiného. Protože Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropy, a já to pokládám za přednost nikoli za nedostatek, tak jsem si pochopitelně vybral ten aspekt robotizace, už proto, že slovo robot pochází z češtiny a jeho autorem je český spisovatel Karel Čapek. A myslím si, že všichni sdílíme názor, že robotizace může vést k výrazným úsporám pracovních sil a teď je samozřejmě otázka, co s tím dělat.

První možnost je využít těchto úspor ke zkrácení pracovní doby. To byl dlouhý sen sociálních utopistů, který už trvá několik desítek let. Já jsem zde připomínal práci Jeana Fourastié „40000 hodin“ a zatím se pořád nenaplňuje, protože stále máme větší zájem na tom, aby rostla naše životní úroveň, než na tom, abychom měli více volného času. Přesto lze věřit, že jednoho krásného dne dojde k situaci, kterou už začala Francie, ta má pětatřiceti hodinový pracovní týden. V mé zemi poslední zkrácení pracovní doby proběhlo v roce 1968, kdy byly zrušeny pracovní soboty, a to je dosti dávno. Takže chtěl bych vyjádřit naději, že robotizace nebude vytvářet nové sociální konflikty, pokud vlády našich zemí v rozumné míře budou usilovat o zkrácení pracovní doby.

Závěrem ještě jednou děkuji, nikoli pouze za skvělý průběh a organizaci naší diskuze, ale také za, řekněme, večerní mimořádně zajímavé setkání, při kterém jsme měli opět možnost poznat maďarskou kulturu, a nikdo nepochybuje, že součástí kultury jakékoli země je i její kuchyně. Mohu konstatovat, že vaše kuchyně, maďarští přátelé, včetně vína, je naprosto vynikající.

Děkuji vám za vaši pozornost.     

Miloš Zeman, prezident republiky, Maďarsko, 14. října 2017        

zpět na seznam zpráv