Drobečková navigace


Projev prezidenta republiky při setkání s představiteli Olomouckého kraje a vybranými starosty

18. května 2016

Vážený pane hejtmane, milý Jirko,

jsem tady potřetí, a i když tady nejsem naposled, tak jsem tady naposled před krajskými volbami. A proto začnu tím, že bych chtěl velice poděkovat vedení Olomouckého kraje v čele s hejtmanem Rozbořilem a budete se divit, chtěl bych poděkovat i opozici, protože jsem byl informován, že když se schvaluje rozpočet kraje, tak že je přijímán prakticky jednomyslně. A to je dobrý příklad spolupráce vládní koalice a opozice. 

Chtěl bych samozřejmě popřát všem, kdo budou opět kandidovat, k volebnímu úspěchu a když se mě jako prognostika ptají, jak dopadnou krajské volby, tak jim se záviděníhodnou jistotou odpovídám, že se stoprocentní pravděpodobností vyhraje ten nejlepší. A všichni odcházejí uspokojeni.


Dovolte mi jednu poněkud osobní poznámku, kterou v jiných krajích většinou neříkám. Byl jsem, pod vlivem Jiřího Paroubka, ochoten diskutovat o takzvané presumpci viny u politiků. A víte, co mě z toho vyléčilo? Příklad budišovského údajného dotačního podvodu, kde Věra Jourová, nynější eurokomisařka, byla ve vyšetřovací vazbě. Noviny běsnily, politici mluvili přinejmenším o šibalech, no a pak se ukázalo, že všechno je přesně naopak. Takže od té doby jsem přestal věřit na presumpci viny a zastávám naopak názor, že všem občanům, včetně politiků, se má měřit stejným metrem a už od doby starého Říma platí presumpce neviny. Řekl jsem mnohokrát při různých příležitostech a dovolte, abych to tady opakoval, že politici by si neměli hrát na vyšetřovatele nebo na soudce, a už vůbec ne hyenističtí novináři, kteří dokáží každého odsoudit, aniž by soud, nezávislý soud, vynesl rozsudek.

Právě proto, že se blíží volby, vytahují se různé kauzy, a ne v každém případě mají tyto kauzy reálný základ. Já sám jsem se stal už jako prezident obětí veřejně publikovaného tvrzení, že, mimochodem olomoučtí, vyšetřovatelé jsou na stopě obrovského spiknutí a propojení podnikatelské a politické sféry a nakonec z toho zbyly, přátelé, nezdaněné kabelky. No, myslím si, že to není příliš velký výsledek dlouhého vyšetřování, které také provázela neuvěřitelná mediální kampaň. Tolik k této záležitosti.

A nyní mi dovolte už jenom několik slov o Olomouckém kraji. Vážím si toho, že se vám podařilo snížit zadluženost o miliardu korun. Vážím si toho, i když to někteří budou považovat za detail, že jste jediný kraj, který se dokázal rozumně vyrovnat s požadavky autobusových řidičů a je tedy dáván jako vzor ostatním krajům. Vážím si toho, že opravujete zámek v Čechách pod Kosířem, i když to ještě není hotovo a vážím si toho, že se podařilo zbavit se ředitele jesenické nemocnice, protože si myslím, že když se někoho zbavíte, může to být velmi pozitivní počin.

Vašim problémem už není nezaměstnanost, i když je nad průměrem republiky, ale není už hrozivá. Problémem je spíše nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a proto se těším na svou návštěvu Střední průmyslové školy v Hranicích. Samozřejmě jako v každém kraji je problémem doprava. Vím, že teď spojení Hradec Králové – Olomouc se bude dělat ze západní strany, ale z východní strany nula nula nic.

Vozím s sebou knihu, které hejtmani říkají kladivo na hejtmany. Je to kniha vydaná Národním památkovým úřadem a jsou tam zbořeniny, památkově chráněné, o které se soukromníci, obec, církev nebo kraje nestarají. Takže Jirko, u vás je to osmnáct objektů, například zámek v Tovačově a podobně. Zámek v Tovačově, Národní památkový ústav má vždycky pravdu.

Ale v každém případě je tady velký problém, problém nízkých mezd ve srovnání se všemi ostatními kraji. Za průměrem zaostáváte téměř o čtyři tisíce korun. A samozřejmě je náš společný zájem, aby se růst průměrné mzdy zvýšil ne jenom ve veřejném sektoru, ale zejména v podnikatelském sektoru. Myslím si, že je dobé, když například na Bochoři vznikne nová průmyslová zóna. Budu se snažit, aby některé zahraniční investice byly směrovány právě do Olomouckého kraje. Teď jsem se nedávno dozvěděl, protože jsem byl v Karlovarském kraji, že v Sokolově, kde je nejvyšší nezaměstnanost, je miliardová čínská investice do rozšíření strojírenské výroby. Takže jak vidíte, i prezident může ledacos neformálně nebo formálně ovlivnit. A prezident, premiér i ministři tady nejsou proto, aby si váleli šunky v Parlamentě, ale aby jezdili po krajích a zjišťovali, co kraje potřebují a snažili se reálně pomáhat.

Tím bych skončil, protože smyslem našeho setkání pochopitelně není dlouhý projev prezidenta republiky, smyslem našeho setkání je diskuze. Ještě nikdy se mně nestalo, aby miliardová investice byla odbyta slovy, už jsme milion dali.

Miloš Zeman, prezident republiky, Olomouc, 18. května 2016

zpět na seznam zpráv