Drobečková navigace


Projev prezidenta republiky při sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR

3. října 2016

Vážený pane premiére, vážený pane prezidente Svazu průmyslu a dopravy,

myslím si, že až na jednu jedinou výjimku, o které za chvíli budu mluvit, se naprosto shoduji se Svazem průmyslu a dopravy v pohledu na nejdůležitější otázky naší ekonomiky.

Abych to shrnul, co se týče trhu práce, vycházím z toho, že na jedné straně u nás máme téměř čtyři sta tisíc nezaměstnaných, a jsem přesvědčen, že většina z nich nechce pracovat. Je to kruté, ale bohužel je to pravda. A zatímco podporuji růst minimální mzdy i růst mezd obecně, protože k čemu by nám byl ekonomický růst, kdyby nebyl doprovázen i růstem životní úrovně, tak nevidím důvod, proč vyplácet sociální dávky těm, kdo odmítnou nabízenou práci.

Na druhé straně nemám vůbec nic proti tomu, aby k nám přicházeli migranti ze zemí, kde je poměrně malá jazyková bariéra a kde tito lidé u nás budou chtít pracovat, a nikoli pobírat sociální dávky. Mám tím na mysli především Ukrajinu, ale samozřejmě i řadu dalších zemí.

Co se týče vzdělávání, nemám nic proti ekonomům, nemám nic proti právníkům, ale, jak říkal můj dlouhodobý přítel a čestný předseda Svazu průmyslu, průmysl nás živil, živí a bude živit. A při vší úctě k humanitním profesím bych byl velmi rád, kdyby podpora technického školství, počínaje učňovským školstvím a konče vysokoškolským technickým vzděláním, nebyla založena jenom na deklaracích, ale na konkrétních činech. Dovolím si kacířskou poznámku, rok technického vzdělávání je podle mého názoru plácnutí do vody, pokud není doprovázen konkrétní podporou tohoto vzdělávání. Zde bych apeloval i na podnikatele, protože řada z nich už poskytuje stipendia, ať už učňovská, středoškolská nebo vysokoškolská, a více zdrojové financování by v každém případě mělo být základem, abychom restrukturalizovali náš vzdělávací systém do těch oblastí, kde je kvalifikovaných pracovních sil nedostatek.

Chtěl bych vám říci, že 28. října bych rád udělil státní vyznamenání řadě úspěšných podnikatelů, podnikatelů baťovského typu, lidí, kteří dokázali překonat překážky a rozvíjet svoji produkci a nestěžovali si na objektivní překážky, které jim brání v rozletu. Mám rád ono baťovské heslo, neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš. Chovám se s úctou k těm podnikatelům, kteří to umí.

A milý Jardo, řekl jsem, že je jedna jediná výjimka, kde se naše názory opravdu zásadně rozcházejí, a to je podpora obnovitelných zdrojů. Chtěl bych vám závěrem uvést jeden jediný příklad. Tržní cena syrové elektřiny je jedna koruna za jednu kilowatthodinu, dotovaná cena elektřiny ze solárních zdrojů je čtrnáct korun za kilowatthodinu. Čtrnáctkrát víc, to je naprosto jasné narušení tržního prostředí, a i když můj přítel Jarda Hanák se domnívá, že tyto peníze pomáhají českému průmyslu, já na rozdíl od něho tvrdím, že jdou do kapes solárních baronů. Polovina, téměř, no, i kdyby to byla polovina, tak je to zatraceně hodně, že ano. Takže přátelé se mohou někdy lišit v názorech, a já dlouhodobě zastávám ten názor, že zelené šílenství v této zemi musí konečně skončit, aby náš průmysl prosperoval. A dovolte mi, abych úspěšným podnikatelům popřál mnoho zdaru v jejich práci, a těším se na to, že některým z nich budu 28. října ve Vladislavském sále moci předat státní vyznamenání.

Děkuji za vaši pozornost.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Brno, 3. října 2016

zpět na seznam zpráv