Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana pro internetové vysílání webu Blesk.cz „S prezidentem v Lánech“

22. října 2017

Přes pět milionů lidí z České republiky včera rozhodlo o nové sestavě Poslanecké sněmovny na další čtyři roky. Suverénním a očekávaným vítězem se stalo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. To, co se ale stalo od druhého místa dál, to nepředpokládal snad ani jeden předvolební průzkum. Hnutí ANO bude mít v Poslanecké sněmovně osmasedmdesát křesel, druhá je ODS s pětadvaceti mandáty a dvaadvacet Pirátů také zasedne ve Sněmovně. Stejný počet poslanců bude mít i SPD Tomia Okamury, ČSSD ukořistila pouhých patnáct mandátů, stejně jako komunisté. Lidovci si musí vystačit s deseti poslanci, TOP 09, ta by se teď mohla na další čtyři roky přejmenovat na TOP 07, protože přesně tolik křesel bude mít. A do Sněmovny se probojovali také Starostové a nezávislí se šesti poslanci.

Přejeme Vám dobré dopoledne z Masarykovy pracovny zámku v Lánech. Dobré dopoledne, pane prezidente.

Pěkné dobré dopoledne.

Ještě než začneme se samotným rozhovorem, tak jak jsme na něj zvyklý na formátu v pořadu S prezidentem v Lánech, tak Vás požádám, pane prezidente, o první exkluzivní souhrnný komentář k výsledkům voleb.

Nechci teď debatovat o tom, co bylo a co nebylo překvapením, vždycky jsem říkal občanům, že vyhraje tem nejlepší, a žádný politik by neměl mistrovat občany a radit jim, koho mají volit. Já jsem vždy občanům pouze radil, aby k volbám šli.

Pokud jde o souhrnný komentář, já bych jenom opakoval svoji „víru uhlířskou“. To znamená, víru spočívající v tom, že rozhodujícím faktorem pro úspěch nebo neúspěch jakékoli politické strany nebo hnutí je osobnost jejího předsedy. Tady vyčnívají tři výrazné osobnosti. Zaprvé samozřejmě Andrej Babiš, zadruhé, s velkým odstupem Tomio Okamura a spolu s ním Ivan Bartoš za Piráty. A my bychom si měli těchto lidí vážit, protože dovedli svoje strany k relativnímu úspěchu.

A teď se podíváme na opačný pól a ptejme se, proč například neuvěřitelně propadla se sedmiprocentním výsledkem nejstarší česká politická strana, a v duchu téhož přesvědčení dojdeme k závěru, že to bylo neosobností jejího předsedy. A něco podobného je i TOP 09, která opravdu ztratila polovinu mandátů a málem se nedostala do Sněmovny, a kdyby nebylo Dominika Feriho, tak by tam asi nebyla. TOP 09 má podle mého názoru antilídra, tedy Miroslav Kalouska, který její voliče spolehlivě odpuzuje.

A teď je tedy před námi daleko složitější jednání o volebních koalicích, toto jednání musí samozřejmě v první řadě vést vítěz voleb, tedy hutí ANO. Prezident zde má maximálně poradní nebo doporučující hlas, ale musí respektovat, jakého koaličního partnera si hnutí ANO vyber, ale na druhé straně se budu snažit pomoci takovému procesu, aby zde vznikla silná a akceschopná vláda.

A začneme hezky partaj po partaji. Začneme u vítěze, u hnutí ANO, které získalo výsledek 29,64 procenta hlasů. Svět hodnotí české volby jako baštu populismu a protisystémových stran. Babišovi dávají média ze zahraničí dokonce nálepku českého Berlusconiho nebo dokonce Trumpa.

Andrej Babiš: „Já si myslím, že já nejsem populista. Kdybych byl populista, tak EET nezavedu a ODS končila někde se sedmi procenty a my jsme měli čtyřicet. Novináři vytvořili mně nějaký mediální obraz, který není pravdivý. Berlusconi, nevlastním žádnou televizi, která by měla vliv na lidi, moje média nezneužívám. „

Vy jste, pane prezidente, když jste volil, tak jste řekl, že tyto volby nejsou nijak zásadní ani zlomové. Trváte na tomto vyjádření i teď, potom co jste viděl výsledky?

Ale samozřejmě. S výjimkou voleb v roce1990, které opravdu byly zásadní a zlomové, protože se měnil režim, měnil se systém, chcete-li, tak všechny ostatní volby byly normální, standardní demokratické volby a u všech ostatních voleb, aby se lidi dostali k volebním urnám, se říkalo, že jsou zásadní a zlomové.

Vy jste se mě ptal na hnutí ANO. Tak já tedy nevím, jaké zahraničí mluví o hnutí ANO jako o hnutí populistickém. Většinou, protože to jsem zažil sám na sobě, je to tak, že nějaký ušlápnutý český novinář si postěžuje zahraničnímu kolegovi, a ten to potom publikuje jako svůj názor. Mimochodem nebylo by špatné být jako Trump, je to americký prezident. Nebylo by špatné být jako Berlusconi, protože ten dlouhá léta vládnul Itálii, a já si myslím, že Andrej Babiš je poněkud jiný žánr, a to je jenom dobře. Není to populista, je to pragmatik. Já s ním ve většině názorů souhlasím, s některými názory samozřejmě nesouhlasím. Jeho kniha „Jak jsem se…“, počkejte, jak se to přesně jmenuje?

O čem sním

„O čem s ním, když náhodou spím“, přesně tak, je velice zajímavá. Ten čtyřiceti stránkový volební program, který jsem si pečlivě přečetl, je strašlivě nudný. Takže já bych spíše vsázel na tu třísetstránkovou knihu, než na ten volební program.

Vy teď chcete využít tu nejzazší lhůtu třicet dní po volbách, než svoláte Poslaneckou sněmovnu.

Ano.

Budete jednat se všemi zástupci politických stran, jak jste avizoval. Čeho chcete přesně dosáhnout?

Chci dosáhnout toho, aby když jmenuji premiéra, a tím bude Andrej Babiš, tak aby byla, ne-li jistota, tak alespoň vysoká pravděpodobnost, že tento premiér uspěje při hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně. A kdyby ne, připomínám, že podle Ústavy mám ještě jeden pokus.

A pak je na řadě předseda Poslanecké sněmovny.

A třetí pokus má předseda Poslanecké sněmovny. Právě tady vidíte, jak důležité je, mít předsedu Poslanecké sněmovny, a mě poněkud znechutilo prohlášení určitě TOP 09 a možná i ODS, že budou obstruovat nebo sabotovat při volbě předsedy Poslanecké sněmovny. Pokládám to za nesportovní, když někdo prohrál, má se poklonit vítězi, podat mu ruku a blahopřát mu.

Jmenuju premiéra a tím bude Andrej Babiš. Tečka. To byla oznamovací věta, kterou jste použil před malou chvílí. Jiná varianta neexistuje tedy.

Já dodržuji svoje sliby a můj slib zněl, jmenuji premiérem vítěze voleb. Kdyby vyhrál někdo jiný, například pan Kalousek, je, nedej bůh, ale já bych to zkousnul, pane redaktore, pan Kalousek premiérem.

Co by se muselo stát, aby to nebyl Andrej Babiš? Abyste pověřil sestavením vlády někoho jiného?

Muselo by dojít k tomu, že by sám Andrej Babiš od toho utekl. Co už tedy mezi námi utekl jednou.

Z postu ministra financí.

Já jsem byl ochoten ho podržet ve funkci ministra financí, i když na mě Bohuslav Sobotka připravoval takzvanou kompetenční žalobu, ale než by tuto žalobu soud projednal, tak velmi pravděpodobně už by tady byly volby. Čili Andrej Babiš měl moji podporu ve funkci ministra financí. Nicméně respektoval jsem, že z této funkce odešel a nasadil tam Ivana Pilného.

Andrej Babiš to ale nebude mít rozhodně jednoduché se sestavováním koalice. Sám řekl, budeme vyjednávat s každou politickou stranou, která se dostala do Sněmovny. To jsou jeho včerejší slova. Odmítl ale spojení s Okamurou a komunisty. Část politických stran zase prohlašuje, že je pro ně nepředstavitelný trestně stíhaný premiér a část vylučuje Ano definitivně, s Babišem bez Babiše. Měl by Andrej Babiš, jak už jste naznačil, obětovat sám sebe ve prospěch republiky, pokud by bylo překážkou právě jeho jméno na postu premiéra? Měl by za sebe vyslat onu spekulovanou Karlu Šlechtovou?

Pane redaktore, Vy nejste opravdu profesionál, protože já jsem nic takového nenaznačoval. A už vůbec jsem nevyzýval, aby to Andrej Babiš udělal, dokonce bych považoval za velkou chybu, kdyby to udělal. Já si dokonce myslím, že velkou chybou bylo i to, že uvolnil funkci ministra financí. Já jsem pouze řekl, tak kdybyste nastražil uši, a pořádně mě poslouchal, že samozřejmě nemohu vyloučit, že Andrej Babiš se sám tímto způsobem rozhodne, ale já jsem poslední, kdo by mu to radil.

Mluvili jste spolu od vyhlášení oficiálních výsledků voleb?

Předpokládám, že se setkáme tady v Lánech zítra.

Proč Andrej Babiš vyhrál volby? Co udělal tak zajímavého, originálního, že získal téměř třicetiprocentní podporu voličů?

Víte, on má určité osobní kouzlo. A když si toto osobní kouzlo, nebo chcete-li přitažlivost pro voliče, srovnáte s představiteli jiných politických stran a hnutí, tak ta výhra je způsobena i absolutní nepřitažlivostí, šedivostí a nudou některých nejmenovaných vedoucích představitelů jiných parlamentních subjektů.

Za tím Vaším šibalským úsměvem bylo jméno Bohuslava Sobotky, předpokládám.

Víte, šibalský úsměv, ano, ale současně i hluboká lítost. Podívejte se, pane redaktore, já jsem sociální demokracii věnoval osm let svého politického života, a taky jsme začínali přesně na sedmi procentech. Za pět let, v roce 1998, z těch sedmi procent bylo třicet dva procent, protože ta strana měla tah na branku. Teď se tedy vracíme nikoli do bodu nula, ale do toho sedmiprocentního výchozího bodu, a já toho hluboce lituji a víte, že jsem dlouhou dobu upozorňoval sociální demokracii, že s tímto lídrem nemůže vyhrát volby, ale s tímto lídrem ani nemůže hrát důstojnou roli. Nechci teď tančit na ničím hrobě, pouze říkám, je mi to hrozně líto, protože mám stále ještě jakýsi nostalgický a sentimentální vztah vůči sociální demokracii.

K tomu neúspěchu levice se dostaneme v následujících minutách velmi podrobně. Teď se vrátíme zpátky k ANO, pane prezidente, Andrej Babiš i druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek přestali být včerejškem po zveřejnění oficiálních výsledků trestně stíhaní a policie bude potřebovat znovu souhlas Poslanecké sněmovny, aby mohla pokračovat ve své práci. Vás, předpokládám, v tom jmenování premiérem Andreje Babiše nezastaví ani to, jak by dopadlo případné druhé hlasování o imunitě těchto dvou pánů?

Pane redaktore, pokud jste slyšel některá moje vyjádření na toto téma, tak jsem upozornil, že například Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, je trestně stíhán.

Který se dostal do Sněmovny.

A nejen, že to nezabránilo, aby byl zvolen hejtmanem, ale nyní to ani nezabránilo, aby byl zvolen poslancem. Takže nevidím důvod, proč by se mělo měřit různým metrem. Profesor Jičínský měl zajímavou paralelu, ten dokonce říkal, že bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, byl po celou dobu svého mandátu trestně stíhán, a teprve když opustil Elysejský palác, tak byl postaven před soud, ale pokud se nemýlím, tak ten soud ho nijak podstatněji nepotrestal. A již zmíněný Berlusconi, ale mám dojem, že i Netanjahu, se nevyhnuli nějakému trestnímu stíhání.

To už jste někde říkal, pane prezidente, mě zajímá ještě jedna věc. Zkuste se teď vžít, prosím, do role, kdybyste byl poslancem hnutí ANO a znovu byste měl hlasovat o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Podruhé byste řekl, ano, vydejte je, nebo byste se zachoval jinak?

Kdybych byl poslancem hnutí ANO, tak ne kvůli elementární loajalitě vůči svému předsedovi, ale kvůli vlastnímu přesvědčení bych hlasoval proti vydání. A Vy dobře víte, že jsem to označil, celou tuhle kauzu, jako policejní provokaci, stejně tak jako policejní provokací podle mého názoru byla například Kubiceho zpráva, anebo, jestli Vám to něco říká, aféra Budišov.

Ano.

Věra Jourová.

Pane prezidente, Vy byste nebyl zvědavý na pravdu? Vy byste nevěřil tomu, že by opravdu to policejní vyšetřování bylo korektní, a nepočkal byste si na oficiální závěr, na rozsudek, na pravomocný rozsudek v té kauze, pokud by k němu došlo?

Podle mého názoru, opakuji Vám ještě jednou, je to zaprvé policejní provokace, ale zadruhé, a to je daleko důležitější, u nás se vyšetřování tohoto typu vleče léta. Nikoli měsíce, ale léta. Kdybych měl jistotu, že to vyšetřování skončí, ať už jakýmkoli závěrem, za několik týdnů, tak prosím. Ale k čemu by mi bylo, kdyby toto vyšetřování skončilo, dejme tomu, za pět let, že by se zjistilo, že třeba Andrej Babiš, což podle některých právních rozborů platí, se nedopustil žádného trestného činu, a k čemu by to bylo dobré, když celých pět let bychom neměli premiéra, který díky sobě, především díky sobě, dostal třicetiprocentní důvěru voličů.

Ale třeba by se ukázalo, že to pravda je, a mohli bychom mít trestně stíhaného premiéra.

Já se domnívám, že to pravda není, a nechť tedy se rozhodne až podle toho, jak dopadne hlasování Sněmovny o vydání Babiše a Faltýnka.

Pomohlo Andreji Babišovi, že po něm šla policie. Pomohlo při rozhodování voličů to, že ze sebe dělal oběť tradičních stran, že proti němu všichni jdou, že všechno, co se okolo něj děje, je kampaň? Fungovalo tohle v kampani?

Ale proč Vy používáte tak zaujatou…

To jsou jeho slova.

Že ze sebe dělal oběť? Ne, to nejsou jeho slova.

Ano, on se takhle pasoval do role oběti tradičních stran.

Že se pasoval do role oběti, to je nesporně pravda, že ze sebe dělal oběť, to pravda není.

To je v podstatě to samé.

Rozlišujte mezi dvěma věcmi. Byl přinucen, aby využil prostého faktu, že ho policie stíhá, no a každý z nás využije faktů, které se mu hodí. Stíhání v zemi, kde lidé mají rádi a mají sympatie vůči těm, kteří jsou nějakým způsobem pronásledováni, tak to samozřejmě je pozitivní faktor. Nezapomeňte, že v některých průzkumech hnutí ANO mělo dvacet čtyři nebo dvacet pět procent a najednou je na třiceti. Já si myslím, že ten pětiprocentní rozdíl je dán právě tím policejním stíháním.

Pane prezidente, nikdo není dokonalý, předpokládám, že ani Andrej Babiš není dokonalý.

Jistě.

Zkuste teď velmi stručně říct tři jeho pozitiva a tři jeho negativa.

Dobře. Tak pozitiva. Obrovská a úžasná pracovitost, to zaprvé. Zadruhé, organizační talent, kterým vybudoval silné politické hnutí, a třetí pozitivum, schopnost rychle reagovat. Dobře.

Tři negativa. Zaprvé, málo se vyzná v zahraniční politice, to znamená, mluví sice perfektně třemi jazyky, ale málo se vyzná v otázkách, které jsou spojeny s Evropskou unií, s NATO, ale zejména s naším pronikáním na východní trhy, to znamená Čína, Rusko a další země. Druhé negativum. Myslím si, že jeho odpor vůči euru je konstantní, místo, aby byl podmíněn odchodem Řecka z eurozóny. V okamžiku, kdy by Řecko z eurozóny odešlo, tak není důvod, aby Česká republika nevstupovala do společné měny. A třetí negativum, přál jste si tři negativa, zatím jsem z něho nevyrazil kladné stanovisko k mému oblíbenému kanálu Dunaj-Odra-Labe, třebaže oba dva máme oblíbenou knihu Jana Bati, nikoli Tomáše, ale Jana Bati, Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, kde je právě myšlenka tohoto vodního koridoru vyzdvihnuta.

Říká Miloš Zeman a exkluzivně pro Blesk.cz komentuje výsledky parlamentních voleb v roce 2017.

Teď přejdeme k levicovým stranám. Komunisti skončili pátí s patnácti poslanci, šestí sociální demokraté také utrpěli bolestivé ztráty, s výsledkem 7,27 procenta přišli o pětatřicet mandátů.

Milan Chovanec: „Já dneska nechci, abychom vyvozovali osobní odpovědnost nikoho z vedení. Není k tomu žádný důvod.“

Lubomír Zaorálek: „Já bych jenom za sebe teda rád řekl, že já rád ze všeho, co jsem činil, složím odpovědnost sjezdu, který se zřejmě mimořádně sejde, a rád bych řekl, že jsme bojovali, prohráli jsme.“

Zmínil, že slabinou ČSSD byla role předsedy strany. Mě teď zajímá, jestli by si měl někdo v Lidovém domě právě teď, v tuto chvíli už balit svůj balíček a odcházet a kdo z těchto třech pánů by to byl nejrychleji? Pan Sobotka, pan Zaorálek, nebo pan Chovanec?

Tak já od roku 2007 kvůli neshodám s Jiřím Paroubkem nejsem členem sociální demokracie, a proto si neosobuji právo rozhodovat, kdo má a kdo nemá odejít. Myslím si, že to rozhodne sjezd, který bude na jaře příštího roku. Nicméně, ta věta, která tam zazněla, na té tiskové konferenci, že někdo z nás nenese osobní odpovědnost, ta věta je naprosto nesmyslná.

No a pak to na sebe vzal ale volební lídr Zaorálek, tak…

Dobře, ale při vší úctě k volebnímu lídrovi, ta odpovědnost je týmová. Já Vám řeknu něco, co jsem ještě nikdy neřekl. Asi před dvěma lety se začalo mluvit o tak zvaném lánském puči, možná, že si na to vzpomenete.

Velmi dobře.

Ale den po schůzce v Lánech, kde bylo asi pět lidí, se konalo zasedání předsednictva sociální demokracie, kde bylo třiatřicet lidí, a toto předsednictvo v poměru hlasů dvacet ku třinácti vyzvalo po volbách Bohuslava Sobotku k rezignaci. V Lánech nebylo, pane redaktore, třicet tři lidí. Takže mýtus o lánském puči je už z tohoto důvodu naprosto nesmyslný. Každý jsme nějaký, já, kdyby mě někdo vyzval k rezignaci, tak se urazím, prásknu dveřmi a odejdu. Bohuslav Sobotka se své funkce držel, jako jistá materie košile, ale v každém případě, jeho mladí sociální demokraté ho tenkrát zachránili, takže ta strana padala dál. Tehdy, před dvěma lety, kdyby on měl jistou míru cti v těle a vyhověl výzvě ke své rezignaci, tak se tam mohl objevit kdokoli jiný, kdokoli nový, kdokoli energičtější a schopnější a také někdo se životními zkušenostmi, se svým životním příběhem. Rozumíte? To by měl být člověk, který už něco v životě dokázal, a ne jenom, že celou dobu dělal pouze politiku.

A angažování Lubomíra Zaorálka na poslední chvíli do kampaně podle Vás?

Bylo pozdě.

Bylo pozdě.

Já jsem například byl připraven jmenovat Lubomíra Zaorálka premiérem, a on to věděl, v době, kdy Bohuslav Sobotka podal demisi. Já neznám v Evropě premiéra, který jeden týden podá demisi a druhý týden tuto demisi odvolá. Jsem zvyklý jednat s dospělými lidmi. Nemám rád nedospělé lidi, a když jsou dokonce v politice, tím hůř.

Ten tvrdý pád pro sociální demokracii má dvě roviny. Ta první je politická, ta druhá bude finanční, protože Česká strana sociálně demokratická v roce 2013 zinkasovala po volbách na kampaň sto dva milionu korun od státu, teď to bude jenom šestatřicet milionů. Může je to úplně zlikvidovat?

Vůbec ne. Já jsem zažil, pane redaktore, když Ivan Kočárník z ODS se snažil finančně zlikvidovat sociální demokracii tím, že jí obstavil všechny účty a chtěl konfiskovat Lidový dům. A k čemu došlo?

Zdvihla se vlna solidarity. Proti konfiskaci Lidového domu mnoho lidí protestovalo. Členové sociální demokracie byli tehdy ochotni pracovat i zadarmo, a toho jsem si jako tehdejší předseda nesmírně vážil. A nakonec Ústavní soud dal Lidový dům sociální demokracii, a prožili jsme asi dva, možná tři, nesmírně těžké roky s téměř nulovými finančními prostředky. Nepřeceňujte to, dá se to zachránit, pokud lidé chtějí zachránit svoji stranu.

Největší porevoluční, nejhorší porevoluční skóre a propad mají i komunisté. Je to tím, že jejich voličů jaksi přirozeně ubývá, a ti méně skalní utekli k ANO? Je tahle domněnka postavená na nějakém reálném základu?

Já si myslím, že hnutí ANO, jak už jsme si před chvílí řekli, má tah na branku, v jehož čele stojí jeho lídr. A u komunistické strany jsem si všiml toho, že propadla Marta Semelová, třebaže byla jednička na pražské kandidátce, a jako vnější pozorovatel nemohu říci, že bych toho litoval, neboť ten, kdo klade květiny k hrobu masového vraha Klementa Gottwalda, je nebezpečím, skutečným nebezpečím pro demokracii. Ne komunistická strana jako celek. Tu pokládám za stranu radikální levice, ale například tento člověk takovým nebezpečím určitě je.

Bohuslav Sobotka v reakci na výsledky voleb řekl, že má obavy, protože kvůli oslabení ČSSD se otevírají rizika privatizace nemocnic, konec zvyšování platů, má obavy o sociální stát. Je tenhleten strach teď při takovém úpadku levice po volbách oprávněný?

Bohuslav Sobotka by měl po svém výsledku pouze a jedině mlčet. Angličané vykřiknou takovou výzvu, kterou nebudu překládat, shut up!

Dobře, tak asi takhle reagujete, protože to byla slova Bohuslava Sobotky, kdyby je řekl někdo jiný ze sociální demokracie…

Kdyby to řekl kdokoli jiný z vedení sociální demokracie, který má spoluzodpovědnost za tento výsledek, protože vedení je víceméně kolektivní, tak bych mu vzkázal totéž.

Díky za Vaši reakci.

Říká prezident Miloš Zeman v Lánech v exkluzivním rozhovoru, kde hodnotíme výsledky sněmovních voleb v roce 2017.

Jak jsme slyšeli, tradiční levici vystrčil ze stupňů vítězů tak zvaně politický punk, který se stal po včerejšku regulérní součástí politického systému České republiky.

Z nuly na dvaadvacet křesel, to je výsledek Pirátů, kteří jako třetí měli 10,79 procenta hlasů, a takto se k celostátní politice dostali historicky poprvé. Jejich předseda Ivan Bartoš doufá, že teď je lidé budou brát vážně.  

Ivan Bartoš: „Se podařilo ukázat, že ta pirátská strana je plnohodnotná určitě, ale já si myslím, že lepší než řada politických stran v České republice, co do obsahu a hlavně co do stylu toho, jak komunikuje a jak věci dělat. Skutečně největší problém byl, že ti lidi si nedokázali představit ani po těch osmi letech, co ti piráti vlastně chtějí a co dělají. Měli různý představy, že to je nějaká jako sranda, což je takový trošku blbý, když člověk tomu věnuje prostě tisíce hodin.“

Čekal jste v těchto volbách takovýto úspěch Pirátů, takzvaně okrajové strany?

Ne, naprosto ne, a když mně pan Soukup ukazoval výsledky Médea Research před volbami, že Piráti budou mít asi deset procent, tak jsem mu nevěřil. Nicméně ano, skloňme se opět s úctou před tímto výsledkem a přemýšlejme, co by se s ním dalo udělat ve prospěch České republiky. A já tady nejsem od toho, abych radil Pirátům, nejsem tady konec konců ani od toho, abych radil, jak už jsem jednou řekl, Andreji Babišovi, ale mně připadá docela logické, kdyby se začlenili do vlády, protože jsou odborníky na informatizaci veřejné správy, na digitalizaci ekonomiky. S tímhle tím vším minulá vláda téměř nehnula a nechť Piráti ukáží v té vládě a v tomto resortu svoji odbornost, protože ano, oni myslím říkají, že chtějí zůstat v opozici, pokud se nemýlím, jenomže moje zkušenost, protože jsem taky pár let vedl opoziční stranu, zní, že z opozice nedokážete, pane redaktore, téměř nic. Chcete-li něco prosadit, musíte být ve vládě.

Řekl jste, že nechcete Pirátům radit, ale sejdete se s nimi...

Sejdu se se všemi, tedy i s Piráty.

Se všemi, ano, takže i s Piráty. Budete panu Bartošovi domlouvat, aby nakonec si rozmyslel pohled na postavu Andreje Babiše, protože těch spekulací o tom, že by byla výhodná pro ANO i Piráty jejich koalice je mnoho?

Tak, rozmysli si, Mařenko, rozmysli, na své štěstí pomysli. Ne, pan Bartoš není žádná Mařenka, ale já jenom odmítám všechno vázat na osobní sympatie nebo antipatie vůči Andreji Babišovi. Potřebuje Česká republika, aby v její vládě byla síla, jejíž odborností jsou informační technologie a digitální ekonomika? Pokud ano, zapomeňme na osobu Andreje Babiše a ptejme se na přínos České republice, ne, jak můžeme prospět nebo uškodit Andreji Babišovi. A ptejme se ještě dál. Je v České republice jiná politická strana, která by byla specializována na tuto tématiku? Já ji neznám, možná, že se mýlím, ale neznám ji, kromě Pirátů, tak nechť předvedou, co umí.

Ta kampaň Pirátů byla postavená o tom, pusťte nás na ně, budeme to dělat jinak, změníme ten systém, čili se dá říci, že jsou právě tou antisystémovou stranou, a mě zajímá, pane prezidente, komu sebrali voliče a proti komu nebo čemu ti voliči, tím, že hlasovali pro Piráty, protestovali?

Tak to bych byl Pýthia, která by možná na tuhle otázku uměla odpovědět. Několik odborníků říká, že sebrali mladé voliče právě sociální demokracii, možná, že sebrali i nějaké mladé voliče TOP 09.

Dokážete si v praxi představit i digitalizaci voleb, což je taky jedna z věcí, kterou by Piráti rádi prosadili?

Podívejte se, to je estonský model, jak dobře víte, já proti tomu v zásadě nejsem, pokud bude odstraněno riziko zneužití. Někteří odborníci na toto riziko poukazují, ale zcela určitě se dá zmírnit nebo dokonce odstranit.

Jsou to nováčci ve vysoké politice, věříte jim, že opravdu provětrají Poslaneckou sněmovnu a celou politickou scénu, nebo se dá říci, že každý, kdo vstoupí do Sněmovny, se prostě za čas tak trochu zkazí?

Tak zaprvé, nováčků už jsme zažili několik, vzpomeňte si na Věci veřejné, a ne každý nováček je nutně přínosem. Ano, pokud jde o to zkažení se, máte pravdu. Vy jistě víte, co je to ponorková nemoc, ale v té Sněmovně v malostranských palácích je ‚antiponorková‘ nemoc. To znamená, ti poslanci se mezi sebou nejenže ne nenávidí, ale oni se druží bez ohledu na politickou příslušnost, proč ne, ale možná, že spolu i někdy uzavírají různé výměnné obchody při hlasování o různých zákonech a pozměňovacích návrzích a přestávají, pane redaktore, vycházet z těch malostranských paláců mezi lidi. Vystačí si sami. Já doufám, že tohle Piráty nepotká, a přeju jim odolnost.

Hodnocení Miloše Zemana k úspěchu Pirátské strany ve volbách.

Čeká ODS s výsledkem 11,32 procenta bitva o předsednické křeslo Klaus ml. versus Fiala? O tom budeme mluvit teď.

Přes dvacet tisíc preferenčních hlasů dostal Václav Klaus ml. z ODS a ještě, než bylo sečteno sto procent hlasů, už bylo ve štábu ODS tak trochu dusno při spekulacích o tom, jestli by náhodou nebyl lepším předsedou strany, než současně kralující předseda Petr Fiala. Sám lídr k tomu řekl toto.

Redaktorka: „Nebojíte se třeba o post předsedy?

Petr Fiala: „Já jsem celostátní lídr a odpovídám za celkový výsledek, odpovídám také za výsledek na jižní Moravě, kde jsme získali o sedmdesát procent víc hlasů než minule. Já jsem rád, když kolegové získávají preferenční hlasy, zvlášť v Praze, která je tradičně baštou, nebo bývala tam tradičně Občanská demokratická strana silná, ale nesoupeříme o preferenční hlasy.“

Vy Klause mladšího, v podstatě celou jejich rodinu, znáte velmi dobře. Čím tak Klaus starší i mladší imponují veřejnosti a čím si vysvětlujete tento úspěch?

Jsou razantní, mají tah na branku a mají naprosto jasné názory, které nehalí do hávu politické korektnosti, ale já bych zde opakoval to, co už jsem Vám řekl několikrát, nejsem oprávněn posuzovat, kdo má a kdo nemá být lídrem ODS, ale to k čemu tady jsme, bych rád stručně okomentoval. Byl jsem vždy přesvědčeným zastáncem toho, že v české politice má existovat jak silná levicová, tak silná pravicová strana. A říkám to i dnes, kdy levice byla téměř rozdrcena, ať jde o sociální demokraty nebo o komunisty. A myslím si, že úsilí pana profesora Fialy vybudovat silnou pravicovou stranu je oprávněné a rozumné, já jsem četl jeho zajímavou knihu na toto téma. A stejně tak bych si přál v zájmu rovnováhy, aby zde existovala i silná levicová strana, protože když převažuje jedno nebo druhé, tak se dějí věci zneužití mocenského postavení, různé podivné obchody, korupce a tak dál a tak dál.

Já chápu, že nechcete zasahovat do toho postu předsedy strany nebo lídra, přesto mě zajímá, jestli by Václav Klaus ml. měl být v předsednictvu strany po tomto úspěchu? Petr Fiala o tom odmítl spekulovat, zatím.

A já o tom také odmítám spekulovat, protože mně to nepřísluší. Rozhodně je to výrazná tvář. Ty preferenční hlasy to konec konců potvrzují a jsou politici, kteří preferenční hlasy ignorují, a tím pádem de facto ignorují vůli voličů a jsou politici, kteří si preferenčních hlasů pro jakoukoli stranu váží, a já patřím k těm druhým.

Včera se ve štábu ODS také velmi spekulovalo o tom, že ten drobný rozpor mezi Fialou a Klausem je také kvůli tomu, že Klaus si umí představit koalici s hnutím ANO, kdežto Petr Fiala vůbec ne. Co byste si o tomto spojení, tedy ANO a ODS, myslel Vy?

Víte, tady je několik variant budoucího koaličního uspořádání a já si vyslechnu, s čím zítra přijde Andrej Babiš a samozřejmě budu pozorně sledovat i průběh dalších vyjednávání. Jedna z variant, kterou, jak jsem si povšiml, preferuje pan Faltýnek, je obnovení koalice ANO, ČSSD a lidovci. Myslím, pokud jsem to dobře počítal, že by měla asi sto dva nebo sto tři mandátů. To je jedna z variant. Samozřejmě nemůžeme vyloučit ani variantu s Občanskou demokratickou stranou. Já sám upřímně i při té tragédii těch sedmi procent, bych velmi rád viděl sociální demokracii ve vládě, ale samozřejmě záleží to především na vítězi voleb a v druhé řadě na sociální demokracii samotné, jestli bude hrát uraženou, anebo jestli půjde do pragmatického řešení.

Co by spojení ANO a ODS přineslo praktického zemi?

Vzhledem k tomu, že ODS se, nevím proč, razantně vymezuje proti elektronické evidenci tržeb, zatímco EET je Babišovo dítě, milované dítě, a kromě toho dítě, které se chová dobře, protože opravdu díky kontrolnímu hlášení a díky EET uspokojivě roste daňový výběr, tak já nechápu, proč by se tohoto dítěte kvůli koalici s Občanskou demokratickou stranou mělo hnutí ANO vzdávat.

A já jsem se ptal, co by to přineslo dobrého. Teď jsme se bavili o tom nejkontroverznějším, co by je rozdělovalo, a co by jejich spojení přineslo občanům?

Víte, já si myslím, že toto spojení, i když se ANO označuje za stranu pravicového nebo pravého středu, by poněkud vychýlilo tu českou politickou scénu doprava a my jsme přece jenom z velké části levicový národ. Národ, který byl zhnusen několika levicovými politiky, to je samozřejmě pravda, ale to nic nemění na jeho relativní levicovosti. Myslím si, že by to přineslo v budoucnosti celou řadu protestů, a že by to české společnosti neprospělo.

Díky za Váš komentář, Miloš Zeman k výsledkům voleb. Sledujete živě vysílaný rozhovor ze zámku v Lánech.

Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury získala 10,64 procenta hlasů. K nim jsme chtěli také pustit krátké video s vyjádřením předsedy, ale bohužel Blesk i další média nebyla vpuštěna do jejich volebního štábu, dokonce na některé novináře zavolali policii. Takže půjdeme rovnou k věci, k první otázce.

Podle Vaší oblíbené ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové je SPD, cituji, „novodobé fašistické hnutí.“ Myslíte si to také, pane prezidente?

Ne, nemyslím si to, i když Karla Šlechtová je opravdu moje oblíbená ministryně, ale to neznamená, že s ní budu sdílet každý názor. Já už jsem před volbami v pořadu televize Barrandov odmítl tu nálepku extremistické strany, protože jsem říkal, že charakteristickým programovým rysem této strany je přímá demokracie. A od kdy je přímá demokracie extremismus?

Ale také zákaz náboženství.

Prosím?

Zákaz islámu. To byl hlavní program celé kampaně, pane prezidente.

Ne, ne, ne, podívejte se, co mají v názvu, to není Blok proti islamizaci Martina Konvičky, to je strana přímé demokracie.

Ano a hlavní moto voleb bylo „Ne islámu, ne teroristům“, toto je název strany, přímá demokracie samozřejmě také součástí programu, ale hlavní moto, proč lidé možná zvolili SPD, je zákaz islámu, jako takového.

Dobře, tak pokud jde o islám, tak víte, že jsem proti islámu, a mnohokrát jsem vystupoval proti islámskému terorismu.

Vy jste vždycky teda kritizoval islamisty, pokud se nemýlím. Nebo Vy jste kritizoval i islám jako takový?

Islám jako takový je náboženství, které například diskriminuje ženy, a já jsem na to mnohokrát upozorňoval. Súra 4, hádá-li se s tebou, tvoje žena, ulož ji na oddělené lože a zbij ji. Tak chcete-li tento konkrétní příklad a mnoho dalších, žena před soudem nemůže vystupovat v roli rovnocenného svědka, tady máte druhý příklad. Takže mně vadí i islám jako celek, i když samozřejmě neztotožňuji islámský terorismus s islámem, ale to náboženské podhoubí, ze kterého islámský terorismus vyrůstá, to tady je. A pokud jde o heslo ‚ne terorismu‘, co proti tomu proboha máte?

To proti tomu vůbec nic nemám, to jsem ani neřekl, ale pane prezidente, mě zajímá, jak je realizovatelné to, když voličům slíbíte zákaz islámu v České republice? Vy sám musíte vědět, že to nejde.           

Já si myslím, že něco jiného je zákaz islámského terorismu. Velká Británie například vyhostila několik radikálních imámů z mešit, a pokud zde, v České republice, kde je asi dvacetitisícová muslimská obec, bude existovat něco podobného a radikální imámové nebo další radikální hlasatelé budou vyhoštěni z České republiky, tak já budu poslední, kdo by proti tomu protestoval.

Já myslím, že nikdo v České republice by neprotestoval proti vyhoštění radikálů.

Tak.

Ale tady se bavíme o zákazu celého toho náboženství, což je hlavní slib Svobody a přímé demokracie.

Ne, pro mě jako pozorovatele české politické scény, a já jsem o tom s panem Okamurou mluvil, je hlavním slibem přímá volba starostů, přímá volba primátorů, přímá volba hejtmanů, referenda jak místní, tak celostátní a dokonce mohu s potěšením konstatovat, že jsme se shodli i v názoru, že by bylo dobré zavést volební povinnost, což mě u pana Okamury trochu příjemně překvapilo. Za celou dobu našeho rozhovoru nepadlo jediné slovo o zákazu islámu.

Dobře, takže ta kampaň byla vylhaná? Lhali voličům, slibovali něco, co nemohou splnit?

Nevím, to se zeptejte jich, já nejsem oprávněn posuzovat kampaň proti islámu.

Mě zajímá Váš názor.

Vím, že pan Konvička to jednou přehnal, když přijel na velbloudu na Staroměstské náměstí...

Ozbrojen.                                 

...a málem vyděsil tamní turisty.

Tomio Okamura je podnikatel. Ne tak úspěšný jako Andrej Babiš, ale je to podnikatel. Věříte mu, že mu jde skutečně o zájmy České republiky, nebo je to jen obchodník se strachem na základě toho, o čem jsme se teď v posledních minutách bavili? Já k tomu dodám, že SPD vlastně hned po volbách zinkasuje padesát milionů na kampaň. Celkem za čtyři roky to bude sto sedmdesát tři milionů korun. Je v tom podnikatelský záměr, nebo skutečný zájem o blaho České republiky?

A ty ostatní strany neinkasují obdobné peníze úměrně svým výsledkům?

Samozřejmě, že inkasují. Bavili jsme se i o sociální demokracii, já se ptám teď na SPD, jestli věříte Okamurovi, že je politik, který to myslí dobře s lidmi, anebo je to, celý ten projekt SPD je o penězích?

Pane redaktore, nechci Vás urazit, ale podle mého názoru plácáte nesmysly, protože jste zaujatý.                         

V čem přesně?

Já se Vás ptám, pane prezidente.

Ano, když mě necháte domluvit, já Vám to rád vysvětlím. Vy jste řekl, že SPD bude inkasovat teď asi padesátimilionový státní příspěvek na základě svých volebních výsledků. No, výborně, ale proč stejně tak nekritizujete nebo nekomentujete všechny ostatní strany, které dostaly zhruba stejný příspěvek.

Bavili jsme se o tom i třeba u sociální demokracie.

Vy prostě neměříte objektivně každému stejným metrem.

Já se ptám, jestli věříte Okamurovi, že to myslí dobře s národem, nebo jde po penězích? To je jednoduchá otázka? Mě zajímá…

Víra tvá tě uzdravila, pane redaktore. Já věřím nikoli v slova, ale skutky. Počkejme, co pan Okamura udělá v Parlamentě, a především, pane redaktore, mějme úctu k voličům, kteří v nemalé míře dali panu Okamurovi své hlasy. Podívejte se, nechci Vás podezřívat, že zrovna Vy byste byl reprezentant pražské kavárny, ale všiml jsem si, že třeba Daniel Herman v Praze, v místě pražské kavárny, vůbec neuspěl, čili nedostal důvěru voličů. Važme si těch, kdo tu důvěru dostali.

Já respektuju Váš názor, že si vážíte Tomia Okamury, já jsem se pouze ptal na konkrétní otázku.

Vážím si důvěry voličů.

Na začátku jste řekl, že si musíme vážit těchto lidí a jmenoval jste tři předsedy stran včetně Tomia Okamury, takže si vážíte i Tomia Okamury. 

Vážím si i Ivana Bartoše, jak jsem Vám řekl.

A Andreje Babiše, ano.

Vážím si Andreje Bartoše, pardon, Andreje Babiše, ta kombinace mimochodem byla zajímavá Andrej Bartoš.

Pane prezidente, poslední otázka k SPD. Předpokládám, že tedy nebude pro Vás problém, pokud by přišel Andrej Babiš s jakoukoli variantou koalice, ve které by seděla SPD, nebo byste měl na stole návrh vlády, která by dala ústavní většinu a byla by tam SPD a neměl byste problém ji jmenovat?

Pokud by SPD byla součástí koalice, která bude mít většinu v Poslanecké sněmovně, tak pro mě by nebyl žádný problém takovou koalici jmenovat. Já jsem před volbami jako prezident řekl, že jediná strana, která mně vyloženě vadí a která je podle mého názoru opravdu nedemokratická, dokonce neonacistická, je Dělnická strana sociální spravedlnosti. Ale jak dobře víte, ta se naštěstí do Poslanecké sněmovny nedostala.

To jsou slova Miloše Zemana. Teď budeme pokračovat u TOP 09. Ta by se dala zhodnotit dvěma slovy, smutný Mirek a veselý Dominik. O tom se budeme bavit právě teď.

Až do sečtení posledních okrsků totiž nebylo jasné, jestli se TOP 09 dostane do Poslanecké sněmovny, a když překročila po sečtení velkých měst pětiprocentní hranici, nastal v jejich volebním štábu velký potlesk a velká radost. Co se stranou, která má 5,31 procenta a jako jedinou součást programu, nebo hlavní součást programu, měla program Antibabiš. Teď si poslechněte slova Miroslava Kalouska.

„Veřejnost se rozhodla, že strany dvou agentů Státní bezpečnosti a jednoho extremisty mají téměř ústavní většinu v Poslanecké sněmovně. O to větší povinnost pro nás, pro demokraty se s tím nesmířit.“

Je povinnost pro Mirka Kalouska se s tím nesmířit. Teď když se budeme bavit o jeho současné funkci předsedy TOP 09, má předseda po takovémto výsledku převzít odpovědnost a okamžitě odejít bez ohledu na sněm, jako to třeba udělal Matěj Stropnický ze Zelených po těchto volbách?

Já si vážím Matěje Stropnického za toto jeho rozhodnutí, přál bych, aby to udělal podle západního demokratického vzoru i každý náš další politik, a pokud jde o pana Kalouska, pokud se nemýlím, tak on prohlašoval, že bude rezignovat, pokud tato strana, TOP 09, nepřekročí desetiprocentní hranici. S bídou se vyškrábala na pět procent, takže asi by bylo dobré, aby rezignoval.

Podle slov čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga strana utrpěla proto, že byla celou dobu konzistentní a neuhnula z názoru, že je třeba v rozumné míře přijímat migranty. Souhlasíte s tím, že tohle byl hlavní důvod, proč neuspěla, nebo vidíte jiné důvody?

Já si myslím, že to byl jeden z důvodů. Mimochodem, když se podíváte třeba na rakouské volby, tak vidíte, že migrace byla i důležitou tematikou u našich sousedů. A Vy jste sám řekl velice přesnou větu, abych Vás také jednou pochválil, a sice...

Dožil jsem se toho, výborně.

...že TOP 09 měla jako program Antibabiš. Já bych teda ještě doplnil, program Antizeman, aby to stálo na obou nohou.

Tak Vy jste nekandidoval, teď. Vy až…

Já jsem sice nekandidoval, ale to neznamená, že by na mě TOP 09 permanentně neútočila a vedle toho, co pan Kalousek řekl, že chce těch deset procent, vytyčil jako druhý hlavní cíl TOP 09 dostat pana Drahoše na Hrad. Cituji jeho veřejné prohlášení.

A teď, podívejte se, pane redaktore, Vy si opravdu myslíte, že voliči jsou tak blbí, aby uvěřili straně, kromě těch migrantů, která jenom hlásá nenávist, zášť, závist, závist vůči úspěšným. Vždyť ta TOPka nic v životě nedokázala.

Ale úplně stejně nenávist a zášť hlásal Tomio Okamura. Teď se bavíme v jiném tématu, ale ten směr té nenávisti a té negace byl totožný.

Samozřejmě, že tam je nenávist vůči islámským radikálům. Slibuji Vám, že až se sejdu s panem Okamurou, tak mu doporučím, jako starý zkušený člověk, aby se věnoval tomu, co je mi sympatické, a to je přímá demokracie, chcete-li švýcarský model. A Švýcarsko, jak jistě uznáte, není populistická země.

Z kandidátky TOPky vzešel i nejmladší poslanec v historii, vykroužkovaný Dominik Feri. Je podle Vás dobře, že se dostává do Sněmovny takto mladá krev, student práv?

Do Sněmovny se dostalo mnoho mladých lidí, někteří z nich uspěli, jiní neuspěli a zahynuli v dalším volebním období. Já bych přál Dominiku Ferimu, aby uspěl. Omlouvám se za to, že neznám jeho program, jistě oba dva uznáme, že krásný úsměv, účes, ne úsměv, ten možná taky, na politickou kariéru nestačí.

Ten program má TOP 09 podle mě totožný s ním, takže ten známe.

No tak tím hůř pro Dominika Feriho.

Nejdřív spojenci, pak dva sólisté. KDU-ČSL a Starostové a nezávislí se probojovali do Sněmovny taktéž. Lidovci s 5,8 procenty hlasů a STAN měl 5,18 procenta hlasů. Vy jste na adresu Starostů a nezávislých, kteří Vás soustavně kritizují, prohlásil, že je to podvodnický spolek, cituji: „A vůbec by mi nebylo líto, kdyby zmizeli z Parlamentu.“ Nezmizeli, čím podle Vás oslovili voliče?

Nezmizeli, i když tam prolezli s odřenýma ušima. Mimochodem, buďme objektivní, řekl jsem, proč je to podvodnický spolek.

Kvůli tomu billboardu.

A sice, ano, kvůli tomu billboardu, kde prohlásili, že starostové, kterých je šest a půl tisíce, mají šedesát dva procent důvěry, a vztáhli tuto důvěru na sebe. Jak vidíte, nemají šedesát dva, ale pouze pět procent důvěry, a chlubili se cizím peřím, takže dopustili se podvodu.

Vy jste litoval spojení lidovců a Starostů, teď ale Pavel Bělobrádek nejspíš lituje toho, že se Starosty nešli společně do toho volebního souboje. Co bylo špatně? To spojení, nebo ten rozvod před volbami?

Tak když už se to zorganizovalo, tak si myslím, že Starostové měli přijmout nabídku lidovců, protože ta nabídka jim dávala v podstatě totéž, co by měli v koalici. Stejná místa na kandidátkách, stejné rozdělení financí a tak dál.

Pane prezidente, naplnili jsme hodinu, jsme ve finále, teď jenom rychlá perlička, tečka na konec. Vy jste volil Vám blízkou Stranu práv občanů, volil jste Čecha, Vaše žena také. Jak ale zjistil pozorný volič z Vašeho okrsku ve Stodůlkách, Vy jste byli jediní dva, kteří v tomto okrsku Čecha volili. Nemáte teď pocit, že jste ten lístek mohl rovnou hodit do koše?

Ne, já mám Frantu Ringo Čecha nesmírně rád, je to můj dobrý přítel a chtěl jsem mu udělat radost.

A ještě úplně než se rozloučíme, jedna povinná otázka, která mě opravdu zajímá. Platí, že neděláte kampaň do prezidentských voleb?

A podle čeho jste dospěl k názoru, že ji dělám?

Já se ptám, jestli platí, že neděláte kampaň, jestli se to nezměnilo?

Ne, jeden bláznivý úředník kdysi konstatoval, že dělám kampaně proto, že nějaký můj stoupenec teď vydal leták s mým životním příběhem. Já nemohu nikomu bránit, aby toto udělali. Dokonce teď čtu nějakou knihu, která o mně vyšla, a která je k mému překvapení docela sympatická. No tak tuto knihu byste, jak se to sakra jmenuje, Talentovaný pragmatik, nebo tak nějak, to je jedno, vyšlo to před týdnem, tak taky byste mohl tvrdit, že tato kniha je součástí mé údajné volební kampaně. Ostatně, pane redaktore, není náhodou náš rozhovor součástí mé volební kampaně?

To je otázka.

Pan Outlý, který má bujnou fantazii, by to možná takto dedukoval.

Říká Miloš Zeman v exkluzivním rozhovoru S prezidentem v Lánech, kde hodnotil výsledky parlamentních voleb v roce 2017.

Děkuji, že jste se dívali, děkuji, pane prezidente, Vám, že jste si udělal čas a teď budeme s napětím pozorovat, jak bude probíhat koaliční vyjednávání za Vaší přítomnosti a pozornosti.

Děkuji a krásný den. 

                                                    

Miloš Zeman, prezident republiky, Blesk.cz, 22. října 2017       

zpět na seznam zpráv