Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk.cz

11. dubna 2021

Dobré dopoledne, pane prezidente, jak se máte dneska?

Střídavě oblačno. To znamená, občas mě pobolívají nohy, ale jinak je mně dobře.

Jak se máte z hlediska výkonu Vaší funkce, asi změny ve vládě Vám udělaly radost v posledních dnech?

Já bych řekl, že je to především záležitost ministerského předsedy, ale na druhé straně nemám důvod být nespokojen.

Jan Blatný skončil v úřadu po sto šedesáti dnech. Byl to třetí covidový ministr zdravotnictví, ale o svém konci se údajně dozvěděl z médií den před tím, než musel rezort opustit. Kdy jste se o jeho konci dozvěděl Vy?

Trochu dřív.

Trochu dřív než pan ministr?

To já nevím, kdy se to dozvěděl pan ministr. Říkám, že trochu dřív, než to bylo v médiích.

Tak, kdy to přesně bylo?

Asi den nebo dva předtím.

Tedy v médiích to bylo v úterý, jestli se nepletu, to bylo, myslím, šestého, a Vy už jste to věděl od neděle, od pondělí?

Tak to bylo patrně v neděli, protože, jak vidíte, já pracuji i o nepracovních dnech.

Kdo Vás o tom informoval?

To považuji za důvěrnou informaci.

Takže byl to pan premiér, nebyl to pan premiér?

Považuji to za důvěrnou informaci, ale je vždycky dobré býti informován, neboť zakladatel kybernetiky, milá zlatá, jménem Norbert Wiener kdysi napsal, že aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. Já jsem měl přiměřené informace.

A myslíte si, že je v pořádku, aby Vy jste tyto informace měl dříve než ten, koho se ta informace bytostně dotýká?

To je v naprostém pořádku, protože jsem to koneckonců já, kdo buď podepíše nebo případně nepodepíše odvolání jakéhokoliv ministra. Mimochodem, paní Vero, když jsem byl premiérem, tak jsem za dobu své vlády odvolal osm ministrů. Možná, že někteří z nich se to také dozvěděli z médií, ale byli to lidé, kteří odvedli kus práce, ale potom už byli unaveni a nestačili tempu vlády.

22. března byl u Vás v Lánech Andrej Babiš, a ten tehdy řekl, že žádné změny ve vládě zatím na stole nejsou. Vy jste už v té době na odchod pana ministra Blatného tlačil. Víte, proč se Vám nepodařilo jej přesvědčit už na tom jednání?

Tak zaprvé, premiér řekl, že nechystá žádné odvolání v březnu.

Ano, to je pravda.

K odvolání došlo v dubnu, to je vše.

Takže je to třeba i předmětem toho, na čem jste se možná dohodli na té schůzce?

Myslím si, že tam jsme mluvili o daleko důležitějších věcech. A pokud vůbec toto bylo na předmětu jednání, tak to bylo okrajové téma.

I přesto mě zajímá, tak jakým způsobem jste o něm diskutovali?

Samozřejmě, že plně respektuji kompetence ministerského předsedy. Na druhé straně i prezident jako každý občan má právo vyjádřit své případné výhrady k některým ministrům. V případě pana ministra Blatného to při nedostatku očkovacích dávek byla ta výhrada, že na rozdíl od jiných zemí, Německa, Rakouska, Maďarska a tak dále, nepovoluje nebo čeká na povolení na Sputnik, případně Sinopharm a Evropskou lékovou agenturu, která je bohužel velmi pomalá.

Vy jste předtím mluvil o tom, že pokud pan premiér Babiš neodvolá pana Blatného, vedlo by to ke zhoršení Vašich vztahů, říkal jste to v médiích.

Kdybyste mě citovala přesně, paní Vero…

Já Vás mohu citovat přesně.

… tak jsem řekl ne, že by to vedlo ke zhoršení našich vztahů, ale že by to nezlepšilo naše vztahy, to je jemný diplomatický posun. Naučte se diplomatickou hantýrku.

V podstatě to ale znamená totéž a já se ptám, co to znamená v důsledku. Znamená to, že byste třeba pana premiéra později po volbách nepověřil sestavením vlády?

Ničím takovým jsem mu nevyhrožoval a naše vztahy se dále permanentně zlepšují.

Protože Vám vyhověl.

Tak on vyhověl i sám sobě, protože, jak dobře víte, měl výhrady vůči panu ministru Blatnému, posílal mu vytýkací dopisy. Takže já si myslím, že by ho asi odvolal i bez mého přičinění.

Tak shrneme si, jaké výtky měl pan premiér vůči panu exministru Blatnému, a poprosím režii video příspěvek k tématu.

Česko má během covidu už čtvrtého ministra zdravotnictví.
Jan Blatný: "Chtěl bych vám sdělit, že pan prezident mne na žádost pana premiéra dnes odvolal. Jako důvod já sám vidím politické rozhodnutí, na které má jistě pan premiér právo.”
Podle prezidenta odvolaný ministr Blatný na rozdíl od premiéra blokoval dodávky efektivních vakcín proti Covidu-19.
Miloš Zeman: “Zasloužil se o to pan premiér a i já jsem se obrátil dopisy na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávky vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní. Ale bohužel Váš předchůdce a ředitelka Státního úřadu pro kontrolu léčiv, bohužel tento proces blokovali.“
Každý, kdo tak postupuje, škodí podle Zemana České republice a nese spoluzodpovědnost za život zemřelých kvůli pomalému očkování.
Andrej Babiš: “Pan Blatný odvedl maximum možného, ale zkrátka jsme dospěli k názoru, že takhle nemůžeme společně fungovat, a proto jsem dal ten návrh. Chci jenom říct, že to není žádné politické rozhodnutí.”
Rozhodnutí odvolat Blatného podle Babiše není o ruské vakcíně Sputnik. Česko prý bude čekat na rozhodnutí Evropské lékové agentury EMA.

Tak jsme si to, já si myslím, komplexně shrnuli a moje první otázka k tomuto tématu. Vy říkáte, že pan ministr Blatný blokoval situaci kolem vakcíny Sputnik V, jak to tedy podle Vás konkrétně dělal?

Dělal to tím, že čekal na rozhodnutí Evropské lékové agentury, zatímco jiné země, já jsem Vám tady jmenoval tři - Německo, Rakousko a Maďarsko použily národních zdrojů. Možná, že to bude i to Slovensko. Mně by to samozřejmě nevadilo, ale ta evropská agentura je jednak velmi pomalá a zadruhé, v její historii, ona naopak schválila asi tři sta léků, které pak musely být staženy z oběhu kvůli negativním vedlejším účinkům, takže já si myslím, že pokud tu registraci té vakcíny schválí národní registrační orgán, což je v našem případě SÚKL, tak že to je naprosto postačující. Jiné země postupují stejně, nezapomeňte, že Sputnikem se dnes očkuje už asi téměř v šedesáti zemích, to zaprvé, a zadruhé, že podle nedávného průzkumu Mladé fronty by se Sputnikem rádo nechalo naočkovat 47 procent těch, kdo tu vakcínu ještě nedostali.

Tak jenom bych se pozastavila u toho očkování. Podle mých údajů se očkuje ve dvaceti zemích světa, ale to je asi jenom detail.

Pořád je to hodně, ale Vaše údaje nejsou přesné.

Tak uvidíme, čí údaje jsou přesné. Každopádně pokročím k další otázce. Je opravdu toto veliký pokrok v tom boji vlastně za to, aby těch vakcín byl dostatek, což pro Vás je tentýž boj, jako dostat Sputnik V do českého prostředí. Ve chvíli, kdy pan premiér Andrej Babiš pořád podmiňuje celou tu záležitost schválením Evropské lékové agentury, a totéž vlastně říká i nový ministr zdravotnictví pan Arenberger, tak v čem je rozdíl?

Jestli jste slyšela nového ministra zdravotnictví, tak ten navrhl ke Sputniku klinickou studii, kterou provádí Národní registrační úřad, a já s tím naprosto souhlasím. Jde tady o rychlost. Každý den umírají noví a noví lidé. Podívejte se, paní Vero, kdyby tady bylo dost vakcín, proč já bych bojoval za Sputnik, proč já bych bojoval za Sinopharm, ale všichni uznávají, že těch vakcín je nedostatek, a v tomto případě buď můžete dělat mrtvého brouka a čekat na tu EMU, anebo být aktivní a pracovat, abyste snížil počet zemřelých.

Ta klinická studie, o níž mluví pan ministr Arenberger, ale, pokud to chápu správně, není žádným kanálem, díky němuž se sem doveze x milionů vakcín Sputnik V, je to pro několik málo lidí. Nevím, jestli v řádu stovek či tisíců, kteří by se do té studie přihlásili.

Zaprvé je to pro víc než stovky lidí, řekněme tisíce, ale to není tak podstatné. Zadruhé, kdyby ta klinická studie měla pozitivní výsledky, jako že doufám, že je bude mít, tak by se mohlo přikročit k tomu již jmenovanému dalšímu kroku. Mimochodem Sebastian Kurz teď koupil milion dávek Sputniku. Všimla jste si toho?

Samozřejmě.

Tak výborně.

A ještě mám další podotázku. Vy jste mezi těmi, kteří jsou podle Vás spoluzodpovědní za smrt takřka už nyní třiceti tisíc lidí s covidem, jmenoval také šéfku Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irenu Storovou. Ta ale říká, mě zatím nikdo ani nepožádal o to, aby můj úřad, nebo aby můj ústav dle zákona o léčivech posoudil Sputnik V pro českého spotřebitele.

To je možná sice pravda, ale proč sama nevyvine iniciativu? Proč jenom čeká na to, aby ji někdo požádal? Zajíček ve své jamce sedí sám.

Protože ty věci probíhají dle zákona o léčivech a ten iniciátor má být vždy Ministerstvo zdravotnictví.

Tak ať je.

Budete dál tlačit na to, aby skončila ve své funkci?

Samozřejmě ano. Jsou dvě možnosti, buď zde bude dostatek jiných vakcín a pak mě to přestane zajímat, anebo nebude a pak budu tlačit dál.

Slíbil Vám pan ministr Arenberger nějakým způsobem, že se paní Storové buď zbaví, anebo že bude…

Já jsem jenom panu ministrovi doporučil, aby s paní ředitelkou promluvil. Pokud s ní skutečně promluví, je to jeho věc.

Čím Vás premiér a vlastně i pan ministr přesvědčili o tom, že je tedy řečený pan ministr Arenberger správnou personální volbou? Odbočím k tomu, že Vy jste se vždy, takřka vždy, předtím chtěl s kandidátem sejít, než jste jej jmenoval do funkce. Došlo k nějaké schůzce s Vámi a panem Arenberger před jmenováním?

Ano.

Kdy a kde?

Vy byste měla dělat detektiva, ale takového trochu podřadnějšího, protože kdybyste byl kvalifikovaný detektiv, tak byste si to zjistila sama den před tím.

Já tuto invektivu beru jako pochvalu svojí práce, pane prezidente.

Odpovídám Vám, protože Vás mám rád, ale měla jste to vědět sama. Den před jeho jmenováním.

Na Hradě jste se tedy sešli den před jeho jmenováním?

Na Hradě, v mé kanceláři. Chcete vědět ještě nějaké detaily?

Ano, samozřejmě ráda bych věděla.

Jak jsme byli oblečeni, jak jsme byli obuti?

Tak toto mě dosud nezajímá, možná se k tomu dostaneme. Zajímá mě, jak dlouho jste jednali, co bylo předmětem toho jednání a čím Vás pan ministr přesvědčil o tom, že on se má zhostit té role šéfa rezortu.

Jednali jsme asi půl druhé hodiny, a teď Vás překvapím. Předmětem jednání byla náplň práce nového ministra se zvláštním zřetelem na vakcinaci. To jste jistě nečekala, že?

Tedy se Vám zaručil za to, že bude dělat vše pro to, aby vakcína Sputnik V se dostala mezi české…

Ne, o nic takového nešlo, ale chtěl jsem, aby se mně zaručil, že nedostatek očkovacích látek nebude příčinou zbytečného úmrtí stovek a možná tisíců lidí. A opakuji potřetí, že je mně lhostejné, jakou vakcínou to bude, i když víte, že třeba taková AstraZeneca je předmětem některých pochybností, a kromě toho bohužel tato firma nedodržuje nasmlouvané dodávky.

Zpět k té schůzce, jak se Vám za toto zaručil pan ministr Arenberger?

Nahlas.

Jak se Vám zaručil za to, že zde bude dostatek očkovacích látek.

Že bude pracovat jako ministr, aby těch očkovacích látek bylo co nejvíce, to je celkem samozřejmé, ale musím Vás zklamat, nepíchnul se do prstu a nezaručil se tedy krví.

Umíte mi vysvětlit, z jakého důvodu tato Vaše schůze nebyla veřejně deklarována? Většinou Váš mluvčí vyfotografuje Vás při schůzi s kandidátem na ministerskou pozici, dá ji k dispozici na internet, tady se nic takového, pokud se nemýlím, neodehrálo.

Patrně proto, že normálně mezi schůzkou s kandidátem na ministra a jeho jmenováním uplyne delší doba, například týden. Tady to byl jeden den, a tak půvabná fotografie mě a pana ministra se objevila na internetu pouze s jednodenním zpožděním.

Původně měl být odejit také ministr školství Plaga, zastali se jej ale profesní organizace. Znamená to, že Vy jste minulou středu byl připraven v podstatě mít dva odvolávací a jmenovací ceremoniály a pak jste to na poslední chvíli zrušil?

Tak já jsem nic nerušil. Já proti panu ministru Plagovi vůbec nic nemám a pokud pan premiér uvažoval o jeho odvolání, což je samozřejmě možné, tak tu věc buď nedotáhl do dokonce, anebo si ji na poslední chvíli rozmyslel.

Tedy pokud jste měl dopředu informace o tom, že bude končit pan exministr Blatný, tak stejnou informaci jste v případě pana Plagy neměl?

Měl jsem trochu volnější informaci typu, že se o tom uvažuje.

Protože pan premiér říká, Plagu jsem odvolat nechtěl. To řekl 7. 4. Tak je to nepřesné?

Jestli ho chtěl nebo nechtěl odvolat, to já mohu jenom usuzovat z některých náznaků. A já bych zase nechtěl diskreditovat pana premiéra, že bych mluvil o konkrétních náznacích, nicméně nebylo to dotaženo do konce, to znamená nemusel jsem ho odvolat, protože pan premiér zvážil změnu svého názoru, to se každému z nás občas stane.

Mám pro Vás takovou zastřešující, možná koncepční otázku. Je tohle, co Vy v posledních dnech, čím se zabýváte, vůbec náplní práce českého prezidenta, tedy tlačit na personální výměny ve vládě tak, aby se sem dostala nějaká léčivá látka?

Zaprvé, pokud jste si toho nevšimla, paní Vero, tak prezident je ten, kdo jednak odvolává ministry, jednak jmenuje ministry. A jak říkával Václav Havel, prezident není automat na podpisy, a nemusí tedy podepsat všechno, co mu někteří předloží. Já sám jsem ne příliš často využil této možnosti, to znamená, vzpomeňte si na pana Pocheho, pana Šmardu, předtím pana Prouzu, ale pokud mě paměť neklame, tak to byly jediné tři případy, kdy jsem do případného jmenování zasáhl.

Ano, přímo tím, že jste někoho odmítl jmenovat.

Ano.

A zde, jak sám připouštíte, jste nepřímo, možná použiji slovo lobbovat, možná není přesné, lobboval za to, aby pan exministr Blatný skončil.

Tak já jsem pouze vyjádřil svůj názor na pana ministra Blatného. A bylo na panu premiérovi, do jaké míry tento názor bude respektovat. Znovu jsem Vám řekl, že si myslím, že pan premiér by i bez respektování mého názoru stejně pana ministra Blatného asi odvolal.

Posuňme se k našim sousedům. Se Sputnikem zatím má tak trochu problematickou zkušenost Slovensko, jejich Ústav pro kontrolu léčiv na základě laboratorní analýzy tvrdí, že obdrželi šarži této vakcíny, která neodpovídá deklarovanému složení dle předchozího testu ve vědeckém časopisu, tedy v kostce nedostali to, co si objednali. Tohle neochromuje Vaši důvěru v ten produkt?

Absolutně ne, ale naopak to vyvolává pochybnost v kvalitu slovenského Ústavu nebo Úřadu pro kontrolu léčiv. Víte, proč? Protože ta laboratoř, která to měla testovat, nebyla registrována na mezinárodní sítí těchto laboratoří, takže pan ministr Matovič teď zajel do Maďarska, mluvil tam i s Viktorem Orbánem, který se mimochodem nechal očkovat pro změnu čínskou vakcínou, a dohodl s ním, že Sputnik bude registrován pro slovenské účely v Maďarsku, a to z toho důvodu, že maďarská laboratoř v té síti je.

Nepřijde Vám zvláštní, že Sputnik v podstatě přes svoji německou dceřinku čekal velice dlouho na to, aby požádal o registraci u té Evropské lékové agentury a nyní považuje za sabotáž fakt, že k testování té jejich vakcíny nebo té šarže nedošlo k evropské síti laboratoří.

To je věc Sputniku, nikoliv věc mně. Sputnikem už byly naočkovány miliony lidí a na rozdíl třeba od AstraZenecy zatím nevím o žádných negativních nahlášených účincích.

Tedy pro Vás je nejklíčovější to, že se Sputnikem očkuje a že nevíte o žádných nežádoucích účincích, a to ostatní je co?

Desítky odborníků se o něm vyjádřily jako o velmi kvalitní vakcíně. Toho jste si jistě všimla.

Ta důvěryhodnost té vakcíny je v podstatě i otazníkem v hlavách našich čtenářů. My dnes jejich otázky budeme pokládat v průběhu tohoto dílu našeho pořadu, a to sice z toho důvodu, že byly opravdu velice aktuální, není to něco, co se dá zařadit nakonec, tak tedy k věci. Jeden dotaz za všechny, pan Pavel Stryk se ptá:
“Myslíte si, že Sputnik v Česku bude stoprocentní a bude správná šarže, ne jako na Slovensku? Chci se nechat naočkovat, ale musím tomu věřit.”


Tak Sputnik nebude stoprocentní, bude devadesáti dvouprocentní přesně jako Pfizer, ten je taky devadesáti dvouprocentní. Některé jiné vakcíny mají o něco nižší, řekněme kolem osmdesáti procent, účinnost. Tak to je odpověď na Vaši první otázku.

Zadruhé, ani tazatel ani já nejsme odborníci na vakcíny, věřme tedy odborníkům. A zatím desítky odborníků Sputnik hodnotí jako vysoce kvalitní vakcínu. A já neznám žádný názor, který by byl opačný.

Vy jste v té slovenské věci tedy pevně na straně, dejme tomu, té vakcíny. Považujete ji za kvalitní. Kontaktoval jste ale nějak Moskvu, abyste se o podstatě té záležitosti informoval?

Jestli jsem kontaktoval koho?

Jestli jste kontaktoval zástupce institutu, který vyrábí tu vakcínu, anebo nějakého svého…?

Panebože a proč bych to dělal?

Tak protože se snažíte…

To je věc odborných institucí a já nejsem vakcinolog. Ale mimochodem příští týden přijede nový ministerský předseda do České republiky, slovenský ministerský předseda, a já se s ním tady v Lánech velice rád setkám, a když o to tak stojíte, tak se ho na to zeptám, a až se příště uvidíme, tak Vám řeknu, co na to říkají Slováci.

Vy jste sám dostal dvě dávky vakcíny Pfizer, tu poslední jste dostal dvanáctého února. Bude-li nutné se přeočkovávat v podstatě každoročně, jak už nyní upozorňuje i premiér Babiš, zvolíte Sputnik V, pokud bude k dispozici?

Panebože, proč ne.

Tedy abyste dal lidem na srozuměnou, že tato…

Sputnik je rovnocenná vakcína s Pfizerem. Musím sebekriticky prohlásit, když si myslím, a říkal jsem Vám to, že třeba Viktor Orbán se nechal očkovat Sinopharmem, že ten Sinopharm má podle mých údajů o něco nižší účinnost. Není to dramatický rozdíl, ale o něco horší účinnost. A ještě horší je ta AstraZeneca, že jo. Takže klidně se nechám naočkovat nebo přeočkovat buď Pfizerem anebo Sputnikem. Váhal bych, kdybych si to mohl vybrat, ovšem což asi nebudu moci, ale uvidíme, tak váhal bych u jiných vakcín. U těchto dvou ne.

Vy asi víte, že se o Vás v mnoha kruzích říká, že jste ruský agent, čínský agent. Vy vždycky říkáte, že jste agentem České republiky.

Ano.

Ale ta Evropská léková agentura na stole nemá jenom Sputnik, ta má na stole ještě další dvě vakcíny, Novavax a CureVax. Budete lobbovat stejně důrazně za to, aby i tyto vakcíny se dostaly?

Budu lobbovat jenom a pouze za to, aby zde byl dostatek vakcín s ověřenou účinností. Kéž by Pánbůh dal a bylo to těch devadesát dva procent.

K této celé záležitosti se váže dotaz naší čtenářky, která se podepsala jako Olina. Ona se ptá na Vaše očkování, proč jste šel na očkování dřív, než na Vás byla řada dle očkovacího harmonogramu, a také píše:

Počká si na očkování Vaše rodina a Vaši spolupracovníci Mynář, Nejedlý, Ovčáček? Tak jak je to s tou proočkovaností ve Vašem nejbližším okolí?

Moje ochranka, pokud vím, byla očkována AstraZenecou, ale to jsem nerozhodoval já, ale…

To byla výjimka, kterou povolil ministr zdravotnictví.

… velení ochranky. Já ochrance kupodivu nevelím, té velí, tuším, že Ministerstvo vnitra nebo kdo. No a byla očkována AstraZenecou a několik ochránců mělo negativní vedlejší účinky.

A co tedy to Vaše nejbližší okolí, Vaše rodina, Vaši spolupracovníci na Hradě?

Pokud vím, moje rodina dosud očkována nebyla, a Vy jste naprosto správně položila otázku, kterou jsem si kladl i já, proč zrovna já mám někoho předbíhat? Já jsem dokonce veřejně říkal, že si počkám na vakcínu Johnson & Johnson, kterou jste zatím neuvedla, protože je jednodávková a já, jak víte, se bojím jehel. Nicméně argumentace mého okolí, a to se týkalo i premiéra nebo ministra zdravotnictví, zněla, pokud propaguješ očkování, a to jsem velmi silně propagoval proti odmítačům očkování, nech se sám naočkovat. A tento argument má svoji logiku.

Na chvíli odběhneme od vakcinační problematiky. Na poměrně podobných konfliktech a argumentech, byť s větším dosahem, se točí také případ dostavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Vy jste vlastně veřejně prohlásil, že byste neměl nic proti tomu, aby si to vzal pod svá křídla ruský Rosatom, ale Vy neberete vážně ty obavy zpravodajců, že by mohlo jít o ohrožení bezpečnosti Česka ať už energetické či jiné?

Víte, že mám jisté pochybnosti o kvalitě našich zpravodajských služeb.

Ale pojďme se bavit o podstatě toho problému.

Neskákejte mně do řeči, prosím.

Pardon.

A kromě toho se domnívám, že za tím může být i určitý konkurenční boj některých firem, které se o tuto zakázku budou ucházet. Nu a není pravda, že jsem agent Rosatomu nebo agent Sputniku. U toho Sputniku jsem Vám to už, doufám, vysvětlil, a pokud jde o dostavbu jaderných bloků, mimochodem doplnil bych, že jde nejenom o Dukovany, ale také o Temelín, dva bloky v Temelíně, no tak opakuji jednoduchý názor, že v zájmu České republiky a nikoho jiného je, abychom dostali nejvýhodnější nabídku, ať už od kohokoli. Nejvýhodnější cenou a nejvýhodnější technickými a dalšími parametry. Mimochodem ruský plyn tady odebíráme mnoho a mnoho let a nikdo se nebouří a Rusové se předtím podíleli na výstavbě našich jaderných elektráren a taky se nic hrozného nestalo.

A poslední poznámka, paní Vero, jenom ekonomický analfabet, mezi něž počítám řadu novinářů, ale také několik málo úspěšných politiků, tedy jenom ekonomický analfabet neví, že čím nižší počet uchazečů, tím je zákonitě vyšší cena. Takže když na základě blouznění zpravodajských služeb vyřadíte některé uchazeče, dokonce dva z pěti, no tak tím zákonitě vzroste cena těch zbývajících tří, kteří budou ve slabším konkurenčním prostředí, a ten cenový rozdíl u tak velké zakázky může být v řádu desítek miliard korun, které zaplatí český daňový poplatník a nikdo jiný.

Jak si tedy ale, mluvíme-li tedy o počtu těch, kteří se mají účastnit toho klání, toho tendru, vysvětlujete krok ministra průmyslu Karla Havlíčka, který jakousi žádostí o další detaily k tendru vyřadil z toho, z té soutěže Číňany, ale Rusy ne?

Zaprvé, když se podíváte na přehled úspěšnosti jednotlivých uchazečů, tak Rosatom má deset fungujících dokončených elektráren a dvanáct teď staví. Tohle skóre nemá žádný jiný, ani Číňané. No, já to nechci brát jako koncesi některým historikům novodobé studené války a myslím si, že ten bezpečnostní dotazník by měli dostat všichni uchazeči, tedy pět, ale nakonec se dohodlo, že ten tendr bude stejně řešit až budoucí vláda. Je mi to trochu líto, protože se to zase ze známých důvodů opozdí a nechtěl bych strašit blackoutem, tak hrozné to asi nebude, ale lokální nedostatek elektřiny díky tomuto pomalému postupu se může objevit.

Tak toto je možná asi pro větší odborníky, než jsme já anebo Vy, jak to ohrozí nějakou budoucnost v tomhletom ohledu, ale mě by zajímala možná pro Vás přízemnější záležitost, a to sice, jak přesně se v celé věci angažuje Váš poradce Martin Nejedlý.

Pokud vím, tak vůbec ne.

V prosinci loňského roku byl v Moskvě. Jednal s někým z Rosatomu podle Vašich informací?

Tak pokud vím, s Rosatomem nejednal a mě také o ničem takovém neinformoval. V Moskvě byl kvůli jiným záležitostem a sám o tom veřejně informoval. Je mi líto, že jste si to nepřečetla.

Já jsem si to přečetla.

Tak když jste si to opravdu přečetla, tak jste musela vědět, že jednal s poradcem prezidenta Putina.

Ano, panem Ušakovem.

No výborně, tak přece jenom něco víte.

Je to tak.

Tak v takovém případě s ním jednal o mé plánované návštěvě Ruské federace, která byla původně plánována na květen loňského roku, ale vzhledem k tomu, že přišel ne mor, ale epidemie, no tak se ta návštěva opožďuje. A to je všechno, toto bylo téma jednání.

Tato jeho cesta totiž byla opředena takovými tajnostmi. Informoval Český rozhlas o tom, že o cestě nic nevědělo Ministerstvo zahraničí, a dokonce o ní nebyl správně informován ani Váš vlastní šéf zahraničního odboru. Tak proto se ptám.

Šéf zahraničního odboru informován byl. Kromě toho on je také zmocněnec, vládní zmocněnec pro rusko-české vztahy, a pokud jde o Ministerstvo zahraničí, no tak tady se projednávala návštěva na prezidentské, nikoli ministerské úrovni, takže Ministerstvu zahraničí do toho nic není.

Než se dostaneme k dalším skutečnostem, možná mi dovolte se zastavit u Vašeho výroku. Ten zaujal nejen novináře, ale také opozici, a hlavně naše čtenáře. Tedy když jste v den jmenování pana Arenbergera ministrem prohlásil, že mohou jít do sálu, cituji Vás ‚hyeny‘. Jen dodám, že jako projev nejhoršího úpadku to pojmenoval šéf Senátu Miloš Vystrčil. Tak teď s tím odstupem asi pěti dnů, nepřestřelil jste, pane prezidente?

Ne, vůbec ne. Já většinu, nebo abych byl přesný velkou část novinářů, pokládám za hyeny, nikdy jsem se tím netajil a říkám to téměř třicet let, co jsem v politice. Ale já uznávám, že každé tvrzení vyžaduje argumentaci, no tak mně dovolte dát alespoň jeden jediný příklad. Když dvojice Slonková, Kubík ve Švýcarsku vpadla do domu, kde bydlí matka Andreje Babiše juniora, a tohoto Babišova syna, který trpí schizofrenií, vyslýchali s kamerou v brýlích a velmi sugestivním způsobem, Vy to nepovažujete za hyenismus?

Já tady nejsem od toho, abych hodnotila práci některých svých kolegů, ale ptám se, byli…

No ale to je Vaše chyba, že ji nehodnotíte.

Ale ptám se, byla paní Slonková a byl pan Kubík v tom sále, když jste tedy řekl, že hyeny mají odejít?

Takže Vaše profesní solidarita, přeloženo do češtiny, Vám brání kritizovat své kolegy. Kdybych se řídil tímto pitomým principem, tak bych v životě nekritizoval žádného politika právě z důvodů profesní solidarity mezi politiky.

Podle Vašeho mluvčího tam totiž došlo k situaci, kdy Hrad měl apelovat na novináře, aby nenatáčeli Váš příchod do sálu. Kamery tedy zachytily jen ten zvuk, hyeny mohou dovnitř. Proč, pane prezidentem, by, a já vím, že je to citlivé téma, mělo vadit, aby novináři a potažmo i veřejnost vlastně už poněkolikáté během let zachytili tu banální skutečnost, že se Vám prostě špatně chodí?

No ona to není tak úplně banální skutečnost, ale tady bych mohl mluvit o dalším příkladu hyenismu zejména u České televize, nikoli u komerčních televizí, protože Česká televize kdysi s velkým potěšením natáčela, jak mě vleče moje ochranka. Uznávám, že pro hyenistické novináře to byla lahůdky, zatímco ty komerční televize byly slušnější. Nicméně máte pravdu v jedné věci, rozhodl jsem se přesunout se na vozík, protože na tom nevidím vůbec nic špatného, a už teď se vozíkem pohybuji občas v Lánech, občas na Hradě a je to strašně pohodlné. A teď Vás překvapím, bude-li výročí 28. října, a ne jako minulý rok, aby nám to zase zakázali, přijedu do Vladislavského sálu na vozíku, a když zdravím ty různé potentáty ve svém začátku úvodního projevu, tak pozdravím i vozíčkáře, mezi něž se tímto zařadím.

Tedy 28. října už byste se, jak bych to řekla slušně, permanentně tedy přesunul na tento způsob.

No takhle, může se stát zázrak. Já teď budu trochu trénovat chůzi, až bude tepleji, alespoň s holí, jako jsem chodil dlouhodobě, a protože neuropatie je v podstatě neléčitelná a do jisté míry i progresivní, takže stav mých nohou není uspokojivý, a já plně uznávám, že přiznat se k tomu, že jsem na vozíku, není nic difamujícího, naopak musím říci, že je to velmi a velmi pohodlné.

Na druhou stranu je to krok, ke kterému to vypadá, že jste se odhodlával poměrně dlouho. Souviselo to nějak třeba s Vaším egem?

S mým egem ne, ale s mýma nohama. Moje ego není v nohách, ale v hlavě.

Tedy nebylo pro Vás složité se rozhodnout pro toto, vnitřně?

Nechci toto téma příliš dlouho rozebírat, ale zásadní úvaha zněla, spraví se ty nohy, nebo ne? Když se spraví, je zbytečné přesedat na vozík, když bude prognóza, a to mně musí říci lékaři, že na tom vozíku skončím, no tak proč se trápit s chůzí, proč se nechat vláčet jinak skvělou ochrankou, a proč na ten vozík nepřesednout rovnou. A to právě chci toho 28. října udělat. Mimochodem prozradím Vám sladké tajemství, když jsem teď byl v Polsku na prezidentském summitu V4, tak jsem dokonce dostal půjčený i vozík, který chodí po schodech, takový elektrický vozík, který schod po schodu ty schody vyšlape. No byl to neuvěřitelný životní zážitek.

Já Vám děkuji za tyto odpovědi. Přejdeme do dalšího tematického okruhu, který se bude týkat budoucnosti vývoje pandemie koronaviru a hlavně očekávaného rozvolňování.

Pane prezidente, od 5. října loňského roku jsme nepřetržitě v nouzovém stavu, ten má skončit s dnešní půlnocí, a zastavíme se hned u takové chuťovky. Pan ministr Arenberger chce zrušit možnost, aby se venku mohlo shromáždit třeba za účelem sportu až dvacet lidí, uvnitř deset, místo toho by povolil jen dva lidi venku, dva lidi uvnitř. A to poté, co už ohlásil, že tedy ta větší kvantita by se mohla venku či uvnitř scházet. A lidé, kteří se těšili, že si zahrají třeba fotbal, byť bez brankářů, jsou naštvaní. Tak na čí jste straně?

Fotbal bez brankáře je trochu perverzní, ale to teď nechme stranou.

Tak hrát se dá.

Pan ministr to zdůvodňuje tím, že těch dvacet a deset byl původní návrh pana ministra Blatného, a že on po konzultacích s odborným konsiliem, nevím, jak se přesně jmenuje, má nějakou zkratku, ale to není podstatné.

Je to MeSES, je to ta meziresortní skupina.

No, tak v každém případě rozhodl, že tento typ rozvolnění nebude. Já se k tomu nechci vyjadřovat. Nepatřím mezi ty, kteří nejdřív vůbec nevěděli, že existuje koronavirus, a den na to se z nich stali odborníci. Ale podřizuji se názoru expertů, který je v tomto případě totožný i s názorem ministra zdravotnictví. Snad bych jenom dodal, že shlukování je bezesporu jeden ze zdrojů epidemie, a já sem byl vždy spíše přítelem nerozvolňovat. Já vím, že to vůbec není populární, ale uvědomte si, že to rozvolňování tady proběhlo několikrát, například v létě minulého roku. Vy si možná vzpomenete na žranici na Karlově mostě, které se účastnili představitelé opozice kritizující roušky a další ochranné pomůcky. Pak bylo to rozvolňování o Vánocích, no a teď nám hrozí rozvolňování znovu. A když někdo opakuje tutéž chybu několikrát, tak už je to na téma úvahy o jeho inteligenci.

Víte, paní Vero, já zcela chápu, že lidi jsou otrávení. Já jsem také otrávený, protože já třeba poctivě nosím v autě roušku, teď už respirátor, a strašně mě to otravuje. Ale já jsem si vytvořil nikoli iluzi, ale prognózu, která říká, že v září epidemie skončí, díky vakcinaci, ne díky nějakým ochranným opatřením, ale díky vakcinaci. No a právě proto také bojuji za to, aby ta vakcína, těch vakcín bylo co nejvíc a aby moje prognóza vyšla.

Vy byste tedy nechtěl rozvolňovat, dokud k té proočkovanosti nedojde? Chápu to správně?

Ano, protože samozřejmě automaticky předpokládám, že s rostoucím počtem proočkovaných, a teď myslím obě dávky, abychom si rozuměli, se snižuje riziko infikování a zejména riziko úmrtí.

Co si ale myslíte o současném tempu očkování? Pan premiér sliboval sto tisíc vakcín denně po Velikonocích.

Ano, tak o tom jsme před chvílí mluvili, a já jsem se Vás snažil přesvědčit, že to tempo považuji za pomalé. Příčina není ve zdravotnickém personálu, to zase není tak náročný úkol, ale příčina je v nedostatku vakcín. A proto na rozdíl od žvanění, kterého jsem často svědkem, je třeba pracovat, pracovat na tom, aby vakcín bylo dost.

Vraťme se zpět k té záležitosti toho fotbalu a pana ministra zdravotnictví Arenbergera. Problém není jen v tom, kdo se bude moci shromažďovat a jak. Problém je vlastně v tom legálním podhoubí toho, co on nám zde říká, jelikož ani Ústavní právníci se vlastně nemohou shodnout na tom, jestli on může takovým způsobem omezit shromažďování lidí vlastně z podstaty pandemického zákona.

Je pandemický zákon, a i když někdy kritizuji opozici, tak tady bych chtěl naopak ocenit, že se v Parlamentě dokázala dohodnout a že pandemický zákon hladce prošel. Samozřejmě, že chcete-li považovat shromažďování za zdroj epidemie, a to je, tak pak ministr, když zakazuje určitá shromáždění, jedná v souladu s pandemickým zákonem a v souladu se zdravým rozumem. Mimochodem když jsem teď, asi před čtrnácti dny, měl setkání svého expertního týmu s ministrem Plagou, tak jsem byl tak nezdvořilý, že jsem říkal, že i děti ve škole jsou zdrojem potenciální infekce, i děti jsou přenašeči, ne jenom dospělí, a že bych to ještě tak minimálně o týden, možná o čtrnáct dní odsunul. Pan ministr na to reagoval laskavě, řekl, že chápe moji opatrnost a teď bude takový kompromis. Jak víte, tak to možná od toho 12. dubna bude, ale na Děčínsku, nebo kde, to nebude, protože tam ta pandemie je stále ještě silná.

Tak ještě jednou zpátky k tomu shromažďování. Pan ministr si tedy to omezení shromažďování nechá schválit vládou, ale sám připouští ve veřejných vystoupeních, že neví, jestli pak to omezení nezruší soud, a hraje v podstatě o ten čas, do kdy se ti lidé nebudou shromažďovat.

Víte, on soud někdy podniká dost bláznivá opatření, například Městský soud v Praze, jehož rozsudek teď nedávno musel zrušit Nejvyšší správní soud. Já bych to risknul, pokud je pan ministr přesvědčen, že jedná správně.

Byť je to možná v rozporu se zákonem?

A co Vy víte? Vy jste právník?

Nejsem právník, ale četla jsem rozhovory se dvěma ústavními právníky, kteří toto komentovali, oba ze svého hlediska.

Nebyl to náhodou Wintr a Kysela?

Je to tak. Jsou to ústavní právníci, pane prezidente.

To jsou známí, kdybych řekl kverulanti, tak mě budou žalovat, takže já neříkám kverulanti, ale lidé, na jejichž názory moc nedám. Znám desítky jiných ústavních právníků, kterých si naopak vážím, a ti nic takového neříkají.

Tak já ještě tu otázku naposledy uchopím trošičku jinak a uvidíme, kam se dostaneme. Pan ministr Arenberger je k dnešku ve funkci pět dní a už nyní tady řešíme problém, který je podle některých na hraně Ústavy. Tak co říkáte o tom, jak si dosud počíná v té funkci?

Jak co?

Jak si dosud počíná ve funkci. Pokud dříve byla jeho předchůdcům vyčítána chaotická komunikace, to, že se lidé neuměli vyznat v těch opatřeních.

Víte, hodnotit činnost ministra podle několika málo dnů je něco tak odporně povrchního, že člověk, který trochu přemýšlí, to nemůže přijmout. Vy snad víte, paní Vero, že platí zlaté pravidlo sta dnů hájení. Jinými slovy hodnotím ministra po sto dnech a samozřejmě i následně.

To byste se třeba u exministra Romana Prymuly příliš daleko nedostal. Každopádně Vám děkuji i za tyto názory a v následujících minutách s hlavou státu probereme také vyhlídky na říjen, tehdy se totiž politické strany a hnutí utkají v klíčových sněmovních volbách.

Tak, pane prezidente, v pátek si sociální demokraté zvolili na online sjezdu za předsedu opět Jana Hamáčka. Jak Vy jste s tou volbou spokojen?

Velmi. Jan Hamáček odvedl velký kus poctivé práce jednak jako ministr vnitra, jednak jako šéf Ústředního krizového štábu. Zasloužil se tedy o republiku, a kdo se zaslouží o republiku, měl by být i významným funkcionářem, v tomto případě předsedou sociální demokracie. U jeho protikandidátů jsem takové zásluhy neshledal. A i když mám Katku Valachovou osobně rád, tak jako ministryně školství mě neustále rozčilovala nesmyslnou podporou inkluze. Ale dostala svých dvacet tři hlasů a už se k tomu nebudeme vracet.

Hlavním tématem sjezdu byla očekávaně účast ČSSD na vládě s ANO. Podle některých z delegátů je to důvod propadu preferencí strany. Tohle řekl delegátům Jan Hamáček, poprosím video příspěvek.

Jestli vláda působí v boji s covidem chaoticky, tak je to především díky ne zcela šťastnému vystupování hnutí ANO, a já si troufám tvrdit, že bez sociální demokracie bez vnitrem řízeného Ústředního krizového štábu, nebo bez expertů na Ministerstvu práce by v České republice bylo daleko, daleko hůř.

Co si myslíte Vy, pomohlo sociální demokracii být ve spřažení s ANO, anebo ne?


Já bych parafrázoval Kennedyho, neptej se, co pomohlo sociální demokracii, ptej se, co pomohlo republice. Ty věci, které tady uváděl Jan Hamáček, a já bych dodal ještě program Antivirus a řadu dalších programů, které inspirovala sociální demokracie, republice nesporně pomohly. Ale já bych tu Vaši otázku přetočil. Podívejte se, co by se stalo, kdyby sociální demokracie odešla do opozice. Teď už by asi nebyly předčasné volby, protože za půl roku máme volby řádné, ale sociální demokracie by se octla v houšti, nebo houštině několika pětiprocentních trpaslíků, jejichž názvy nebudu jmenovat, ale Vy je jistě znáte. Neměla by možnost prosadit cokoli ze svého programu, protože, jak říkal starý Rudolf Bechyně už za první republiky, suchá je skýva opozice, takže i z hlediska republiky, ale také z hlediska své vlastní strany je dobře, že sociální demokracie je ve vládě.

Vím, že dlouhodobě zpochybňujete průzkumy veřejného mínění, i tak některé už máme v rukou. Myslíte si, že ti voliči to ocení?

Zaprvé, já zase mám rád argumenty, a mým argumentem za těch zhruba třicet let je, kdykoliv srovnáte průzkumy veřejného mínění s reálnými volebními výsledky, narazíte na dramatické, nikoli kosmetické rozdíly. Jak říkal Jan Werich, buď to dělají z blbosti, to znamená, že to neumějí, anebo pro peníze, to znamená, že je někdo platí. A já teď nechci spekulovat například o vazbách mezi Kantarem a Českou televizí, protože mi to nepřísluší. Počkejme si na volby, do půl roku tady většina, tedy velká většina z nás ještě bude.

Po sjezdu se, jak už se nyní propírá i v médiích, schyluje k dalším vládním změnám. Na Ministerstvo zahraničí se má údajně vrátit Lubomír Zaorálek, Ministerstvo kultury po něm má převzít pan Birke a žádná židle by dle této informace nezbyla na Tomáše Petříčka. Tak, komentujte, jistě je co.

A proč já bych to komentoval? Podívejte se, zopakujme si základní pravidla. Podle koaliční smlouvy předseda sociální demokracie, tedy Jan Hamáček, navrhuje jmenování nebo odvolání v rámci těch pěti ministrů za sociální demokracii. Sem patří jak kultura, tak zahraničí. Když to navrhne, tak to půjde k premiérovi a teprve premiér to potom navrhuje mně. Ale abych Vás potěšil nějakou exkluzivitou, pokud by k těmto změnám došlo, pak já nebudu ten, kdo by například oddaloval případné odvolání pana ministra Petříčka.

A pokud jde o ty další změny, třeba pan Birke na kulturu?

Pan Birke na kulturu, myslím si, že jako skvělý starosta Náchoda bude vynikající ministr kultury, dojde-li k tomu, to znamená, uskuteční-li se ty dva předchozí kroky, které jsem Vám teď jmenoval.

Víte, Vy jste v minulosti jiného starostu v podstatě diskvalifikoval v klání o křeslo ministra kultury. Byl to pan Šmarda. Vy jste říkal, že na to nemá potřebné vzdělání ani potřebné položky v profesním životopise, a totéž by se dalo říct i o panu Birkem. Tak, kde je ten rozdíl?

Rozdíl je v tom že pan Birke je daleko zkušenější než pan Šmarda.

A to je jediný rozdíl, který tam je?

Ježišmarjá, životní zkušenost je to jediné, co máme. O peníze můžeme přijít, o zdraví můžeme přijít, ale zkušenost nám nikdo nevezme. Například zkušenost, že novinář je hyena, ale to už jsme si probrali.

A kdo je hodnotitelem této zkušenosti?

Prosím?

Vy jste hodnotitelem tedy této zkušenosti?

Každý z nás je hodnotitelem jak sebe sama, tak druhých. Neříkejte mi, paní Vero, že sama nikoho nehodnotíte. Já neříkám, že ho pomlouváte, ale hodnotíte ho.

Vy si tedy nepřijdete v rozporu?

Ne, nepřijdu. Protože já znám pana Šmardu a znám pana Birkeho. To je vždycky hodnocení individuální. Vy, novináři, máte jakousi šablonu, kterou nasadíte na všechny lidi, a je to tak říkajíc Prokrustovo lože. Přistupujme, prosím pěkně, k lidem jako k individuálním bytostem, které jsou specifické, a necpěme je na to Prokrustovo lože.

Budeme pokračovat dále ve scénáři. I na takto ryze politické věci se ptají naši čtenáři, třeba Erik Kočvara.

Dobrý den, pane prezidente, co si myslíte o snaze KSČM vypovědět podporu vládě?


Je to legitimní snaha. KSČM argumentuje tím, že některé body z takzvaného tolerančního patentu splněny byly a jiné nebyly. Nicméně vzhledem k tomu, jak už jsem řekl, že je šest měsíců před volbami, pokládám tuto snahu za zbytečnou.

Ve chvíli, kdy by Sněmovna ale doopravdy vládě měla vyslovit onu nedůvěru, jaké by byly pak Vaše další kroky?

Vláda může podle Ústavy v demisi, protože předpokládám, že by pak bylo hlasování o nedůvěře vládě, a s komunistickými hlasy by ta vláda neobstála, tak podle Ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout. Já bych se snažil v tomto případě přesvědčovat všechny parlamentní strany, aby vyčkaly do voleb s tím, že je zbytečné, abychom tady měli dvě vlády v krátkém časovém sledu. jednak by to stálo hodně peněz, jednak by to vytvářelo zbytečný chaos a nestabilitu. Noví lidé by se museli zaučovat a než by poznali, kde je na ministerstvech toaleta a jak se jmenuje sekretářka, tak už by byly volby a třeba by tam potom nebyli.

Jednou takovou překážkou anebo komplikací je nový volební zákon. ten už prošel Poslaneckou sněmovnou, 28. dubna jej bude projednávat Senát. Hrubé obrysy už znáte, co na ně říkáte?

Já bych Vám jenom předeslal, když dovolíte, dovolte mně teď dvě minuty a pak se vrátíme k té otázce.

Mluvte, pane prezidente.

Dobře. Chtěl bych konstatovat, že judikatura Evropského soudu pro lidská práva, v kauze Bulharsko, ale to není podstatné, jasně konstatuje, že zásah do volebního zákona v situaci, kdy už probíhá volební kampaň, je protiprávní. Totéž konstatuje i takzvaná Benátská komise Rady Evropy. Z toho mně vyplývá, že Pavel Rychetský postupoval protiprávně proti judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, kterou by měl respektovat. Konec dvouminutové poznámky, děkuji za toleranci. A teď se vracím k Vaší otázce, prosím, abyste ji zformulovala ještě jednou.

Hrubé obrysy nového volebního zákona už znáte, tak co na ně říkáte?

Ano. Samozřejmě, že Senát, který je oslněn jedinou možností, kdy jeho názor nelze přehlasovat Poslaneckou sněmovnou, se tam bude pokoušet cpát korespondenční volbu. Já sám jsem odpůrce korespondenční volby z několika důvodů. Řeknu Vám jeden jediný. Víte, co je to Family voting?

Ne.

Family voting doslova tedy znamená rodinné volení, ale v podstatě je to dáno tím, že když je volba korespondenční, tak vám do toho každý může kecat, celá rodina, zatímco když jste za plentou sám, tak si rozhodujete o sobě. Tak to je to Family voting. Korespondenční volba nebyla příliš úspěšná ve Spojených státech, nebyla příliš úspěšná v Rakousku, viz kauza Hofer, a tak dále a tak dále. Ale dobře, když tam Senát pro zahraniční Čechy propasíruje korespondenční volbu, tak co se dá dělat. Je to hloupost, ale hloupostí se v politice děje dost.

A nějaké ty jiné aspekty toho zákona, přepočet na mandáty?

Já jsem byl vždy zastáncem toho, že má být čtrnáct volebních krajů. Ten jeden je sice plně proporcionální, to je pravda, ale má jednu nevýhodu, ten jeden volební celostátní obvod, a sice, že stěžuje možnost, řekněme, krajským politikům vyniknout jako lídři kandidátky. Prostě přicházíte o čtrnáct potenciálních politických špiček. Ten přepočet na ty hlasy, tak to je věčná diskuse, Imperiali, D’Hondt a asi tři další možné volební systémy. Já bych byl pro to, aby lidi volili na základě zdravého rozumu ty, kdo už mají něco za sebou. A když jsme mluvili o komunálních politicích, tak u lidí, kteří předtím nic v životě neřídili, ať už to byl třeba vědecký ústav nebo podnik nebo cokoli jiného, prostě najednou přišli ze školy a hned usedli do poslaneckých škamen, tak přál bych si, aby lidi zdravým rozumem v těchto volbách, ať už budou volit jakoukoliv stranu, volili pouze ty její kandidáty, kteří už v životě něco dokázali. Prostě nechat se dát na milost a nemilost amatérům je, paní Vero, totéž, jako nechat se operovat od lékaře, který nevystudoval medicínu.

Trošku nás, pane prezidente, tlačí čas, takže bych tohle téma uzavřela otázkou, co se stane, až dostanete Vy nějakou formu volebního zákona na stůl. Jak se k ní zachováte?

Podepíšu ji.

Podepíšete ji.

Už jsem se setkal s jedním novinářem, kterému přitom teď dávám státní vyznamenání, který mě podezřívá z toho, že ten zákon budu vetovat, ale neudělám tak. I vyznamenaný novinář může mít někdy hloupé neinformované názory.

Děkuji Vám i za tyto odpovědi a v následujících krátkých minutách s panem prezidentem ještě probereme událost, která šokovala Česko, a šlo o smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Pane prezidente, vezmu to opět zrychleně. Václav Klaus v prohlášení ke smrti pana Kellnera napsal, Petr Kellner patřil k těm, o nichž můžeme říci, že se zasloužili o naši zemi. Souhlasíte s tímto stanoviskem?

Naprosto s tím souhlasím, a protože už nás tlačí čas, dovolte mně pouze tři věty. Potěším Vás, protože jedna z nich bude exkluzivní.

Zaprvé, znal jsem Petra Kellnera poměrně dobře, tykali jsme si a považoval jsem ho ne jenom za nejúspěšnějšího českého podnikatele, ale i za člověka, který prospěl České republice, což nemůže být jedno a totéž. Bakala nebo Kožený určitě České republice neprospěli. Věta první.

Věta druhá, rád jsem mu trochu pomáhal, například tím, že jsem ho vzal na cestu do Číny, a nikdy jsem za to od něj nechtěl nic s jedinou výjimkou. Jednou jsem chtěl od něj padesát milionů na takový drahý lék, už ani nevím, jak se to jmenuje, pro jednoho postiženého chlapečka. Petr mně říkal, že to rád zaplatí. Pak to ani nebylo potřeba a teď nevím, jestli protože to zaplatila pojišťovna, anebo proto, že tomu chlapečkovi se ten lék nehodil. Dokonce Jirka Ovčáček mi říkal, že B je asi správně.

Věta třetí a poslední, exkluzivní. Hodlám udělit Petrovi Kellnerovi k 28. říjnu nejvyšší český řád, to znamená Řád Bílého lva. Kromě jiných tento řád dostanou Karel Gott jako hvězda české populární hudby, Prymula jako nejlepší epidemiolog, který potlačil první vlnu epidemie, a samozřejmě jako hvězda podnikání tedy Petr Kellner. Bude mi strašně líto, že to bude in memoriam.

Ještě přeci jen se na chviličku zastavím. Místo toho, abych problematizovala celou věc, se zeptám jenom na ten pocit, co jste cítil, když jste se dozvěděl, že Petr Kellner zemřel, a jak to změní Česko podle Vás, protože komentátoři se nemohou shodnout?

Jeho vliv byl v byznysu. Jeho vliv v politice je značně, značně přeceňován. Vlastně v něčem mi prospěl. Jednou mi nabídl svoje soukromé letadlo právě na cestě z Číny, čímž jsem ušetřil asi tři hodiny času kvůli mezipřistání. To je vše, co pro mě udělal, a já si i toho vážím. Ale jinak politické vazby jsme spolu nikdy neprobírali, pouze jeho ekonomické zájmy, ať už v Rusku, v Číně a myslím, že dokonce i v Srbsku, pokud si dobře vzpomínám. Takže jeho vliv byl ekonomický, nikoli politický. Opět hloupí novináři tvrdí, že politici byli jeho loutky. Nevím, jak kdo, já jsem určitě jeho loutkou nebyl, a o to více jsem si ho vážil.

Ještě Vás poprosím na závěr o tu emoci, když jste se dozvěděl, že už mezi námi není.

Kdy jsem se to dozvěděl?

Kdy jste se dozvěděl a co jste cítil.

Kdy jsem se to dozvěděl? V okamžiku, kdy ta zpráva byla publikována. Co je to za otázku?

Mě zajímá, jak jste se k tomu postavil Vy, co jste cítil jako Miloš Zeman, jako někdo, kdo jej znal.

Já jsem vydal stručné prohlášení, že je mně to nesmírně líto, a říkal jsem si, schopní lidi odcházejí a neschopní lidi často zůstávají.

Pane prezidente, děkuji za dnešní odpovědi, za to, že jste si na nás udělal čas a že jste nás přijal osobně, a přeji příjemný zbytek dne.

A přejte mi klidnou jízdu na invalidním vozíku kombinovanou s některými pokusy naučit se znovu chodit.

Děkuji.

Pro vás, kdo jste nestihli sledovat celý přímý přenos, tak jej naleznete na našem webu Blesk.cz, kde také naleznete články s tím nejdůležitějším, co dnes zaznělo.

Na viděnou a děkujeme za to, že jste nás sledovali.

Já také děkuji. 

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Blesk.cz, 11. dubna 2021