Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro Deník

22. dubna 2016

Objíždíte kraje už od začátku, byla letošní návštěva Středočeského kraje v něčem jiná?

Myslím si, že byla v něčem jiná, a sice v tom, že ekonomická situace se mění k lepšímu. Poprvé při této návštěvě se začal diskutovat nedostatek pracovních sil, a to nejenom kvalifikovaných, ale i nekvalifikovaných. Ekonomická situace se zlepšuje řadu měsíců, ale byli lidé, kteří tomu nevěřili. Pokládali to za velmi krátkodobé. Když už to ale trvá delší dobu, začínají mít pozitivní sentiment. Diskuze směřovala k tomu, že důsledkem tohoto nedostatku je přirozeně tlak na zvyšování mezd, jinak neudržíte dosavadní pracovníky, nebo neseženete nové.

A co zůstává jako staré téma?

Je to trvalý stesk po dopravní infrastruktuře, ať už se jedná o dálnice, tak Pražský okruh. Vyžádal jsem si harmonogram této stavby a zjistil jsem, že má být dokončena v roce 2028, pokud nedojde k dalším překážkám typu nová EIA. V menší míře je to potom železnice a částečně i lodní doprava včetně přístaviště na Labi.

Středočeský kraj má partnerství s čínskou provincií, se Sečuánem, co z toho vyplývá?

Chtěl bych poděkovat panu hejtmanovi, s jakou intenzitou rozvíjí spolupráci. Návštěva například ve společnosti F AIR na letišti u Benešova je toho důkazem. Věřím, že i toto je jeden z příkladů, jak podpořit cestovní ruch. Otevření tří linek z Číny do České republiky sem přiveze čínské turisty a Středočeský kraj má velmi mnoho krásných kulturních turistických památek, které se dají k těmto účelům využít.

Někteří lidé se na Vás během návštěvy obraceli i se žádostmi. Překvapila Vás některá prosba, abyste se na něco podíval?

Z větší části se žádosti opakovaly. Lidé se obávají migrační krize, to je pravda. Ale toto téma bylo do značné míry vyvážené i obavou z inkluze. Rodiče budou svoje děti od prvního září posílat do škol a mají z inkluze obavy, které ostatně sdílím.

V pondělí jeden ze starostů mluvil o petici vyjadřující obavy z hluku u letiště u Čáslavi.

Rozhodně nebudu reagovat na požadavky týkající se protihlukových stěn. To prezidentu nepřísluší, to je otázka maximálně pro hejtmana. Možná jste si všimli, že jsem v Berouně reagoval na dva problémy. Jeden z nich se týká regulace Berounky. Vyjádřil jsem svůj názor, že jsem proti přehradě na Berounce. Vůbec mě nezajímalo, jestli existuje rozdělení názorů na ty, kdo jsou pro a proti. Víte, společnost nerozdělují lidé včetně prezidenta, společnost rozdělují názory. Tady máte krásný příklad, kdy existuje skupina, která si přeje jedno, a druhá skupina lidí, která si přeje opak.

A ten druhý problém?

Stejně jsem tak trochu zaútočil podle mého názoru na nesmyslný nápad vybudovat pětadvacet kilometrů dlouhý tunel mezi Prahou a Berounem, protože by to stálo desítky miliard korun, za které by se daly pořídit užitečnější věci.

Vy svou vahou můžete přispět k podobným debatám?

Podle Ústavy mám právo, nebo dokonce povinnost zvát si na konzultace jednotlivé ministry. Tady budu ovšem ve shodě s ministrem životního prostředí, pokud jde o přehradu na Berounce. A pan ministr Ťok má dost svých starostí, než aby mě přemlouval ve věci tunelu z Prahy do Berouna.

V Berouně přišlo hodně příznivců i odpůrců, dalo by se říct, že půl napůl. Jak reagujete na tyto situace, dávají Vám podněty?

Pokud jste v Berouně nebyla, mluvíte o věci, kterou vůbec neznáte. Poměr byl devět ku jedné, nikoliv půl na půl. Jiří Ovčáček  měl skvělý nápad, že všechna shromáždění natočíme přes Twitter a každý, kdo se bude chtít podívat, kolik bylo v Berouně příznivců a odpůrců, věnuje čtyřicet minut svého vzácného času, aby poměr a obsah setkání znal. Pak se nebude dopouštět takových neinformovaností jako Vy.

Chtěla jsem se Vás zeptat, jak reagujete na to, když jdou na setkání lidé proti sobě?

Panebože to je v demokracii naprosto normální. Pouze totalita má uniformní názory a zaplaťpánbůh nežijeme v totalitě.

Třetí den jste byl na okraji Brd. Tamní starostové mají obavy, jak finančně zvládnou zpřístupnění vojenského prostoru. Měl by se problému věnovat více stát nebo kraj?

Nemám nic proti tomu, aby se mu věnovaly oba, kraj hlavně v případě ochrany památek. V Jincích mají krásný zámek pozdního baroka, který není bohužel v dobrém stavu. Pokud jde o stát, možná si vzpomenete, když Mirek Topolánek přesvědčoval starosty brdských obcí, že mají podporovat radar. Slíbil jim půl druhé miliardy korun. Předpokládám, že peníze ještě leží ve státní kasičce a mohly by se na tyto účely použít. Pevně věřím, že zrušením vojenského újezdu se v Brdech rozvine poctivý turistický ruch, žádné podnikatelské baroko, developerské projekty, ale proč nepostavit turistickou ubytovnu nebo chatu. Brdy jsou krásné a základní investice by měly vyplývat z cestovního ruchu.

Když objíždíte kraje, Vaši lidé předem obhlíží místa. Nemáte pocit, že se někdy snaží chovat víc striktně, mají vyšponovaná pravidla?

Pravidla jsem sice nestanovoval, ale nemám tu drzost, abych mluvil policistům do jejich práce. Policisté, včetně ochranné služby, jsou profesionálové a na svoji práci se museli dlouho připravovat a školit. Jak někteří politici, tak někteří novináři mají pocit, že toto školení mohou přeskočit a že mohou hodnotit práci, aniž by o ní cokoli věděli.

Vaše návštěvy se hradí z krajského rozpočtu. Martin Kupka, lídr ODS pro krajské volby ve Středočeském kraji, kritizoval, že minulý rok Vaše návštěva vyšla podle odhadů na čtvrt milionu korun. Nedá se tento systém změnit?

Zaprvé jsem zván jako host radou příslušného kraje včetně hejtmana. Rozhodně nekontroluju rozpočet kraje. Sám pro sebe nevyžaduju žádné zvláštní náklady. Pokud jde o dary, které dostávám, jsou to regionální potraviny, knížky, obrazy. Pokud by rozpočet některého kraje byl tak napjatý, že bych těmito dary přivedl kraj k insolvenci, tak se jich velice rád vzdám.

Tento týden vyšel v Deníku rozhovor s Pavlem Teličkou, který o Vás řekl, že některé názory už nejsou z Vaší hlavy, že jste se změnil. Co si o tom myslíte?

Jak může Pavel Telička, kterého jsem několik let neviděl, vědět, které názory jsou z mé hlavy a které z hlavy jiných. Mohu Vás ujistit, že celý svůj život se poctivě snažím o to, abych své názory prezentoval jako moje názory, a když jde o názor jiného, tak ho vždycky cituju jako autora. Pavla Teličku jsem zatím neměl příležitost citovat, protože jeho názory neznám, a ani si nejsem jist, jestli nějaké názory má.

Přece jenom jste prošel změnou od devadesátých let, co působíte v politice?

Samozřejmě, že ano. Mohu Vám říci příklad dvou změn. Byl jsem spíše odpůrcem individuálního nošení zbraní. Po teroristických útocích v Paříži jsem svůj názor změnil, kdyby v tom klubu Bataclan měl někdo v kapse pistoli, možná by teroristický atentát nepřinesl tolik obětí. Zadruhé, změnil jsem svůj názor, váhal jsem, zda nesouhlasit s Jiřím Paroubkem, který dlouho mluvil o presumpci viny u politiků. Tento názor jsem změnil po případu Věry Jourové a takzvaném případu budišovského podvodu. Nakonec se ukázalo, že všechno bylo úplně jinak. Musíme každému měřit stejným metrem, to znamená, uznáváme-­li presumpci neviny, musíme ji akceptovat i u politiků.

Když jste byl ve vlašimské zbrojovce, nepřímo jste označil Václava Havla za pacifistu a že se to v devadesátých letech rozvolnilo. Nepřijde Vám, že dnešní názory na jeho osobnost jsou spíše urážející?

Moje názory na Václava Havla nikdy nebyly urážející. Pokud jsem Václava Havla někdy kritizoval, říkal jsem mu to přímo do očí. Kritizoval jsem ho mimo jiné za to, že mluvil mimo jiné o temných slušovických žilkách, a tím nepřímo přispěl k rozpadu velmi úspěšného podniku.

Jak vnímáte přestřelku ohledně názvu Czechia?

Vůbec nejde o změnu názvu České republiky. Jde o daleko jednodušší a prostší věc. Náš hokejový tým může mít na zádech buď Czech Republic, což jak jistě uznáte, je název anglický, nebo stručnější Czechia. Chtěl bych upozornit, že v angličtině se tento název používá zcela běžně, v němčině je to Tschechien a tak dále. Pokud někde v Patagonii existuje jazyk, v němž je toto slovo sprosté slovo, přiznám se, že mě to nezajímá. Podstata celé diskuze se de facto týká hokejového týmu. Pokud vím, hokejisté si to přejí sami.



 

Miloš Zeman, prezidenta republiky 22. dubna 2016, Deník

zpět na seznam zpráv