Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro Deník

6. října 2016

Co podle Vás je slabinou, co byste naopak vyzdvihl?

Jsem z Kolína, a když se budovala železniční trať, tak sousední Kutná Hora odmítla železnici, aby jim kouř z lokomotivy nezakouřil chrám svaté Panny Barbory. Tak Kolín dostal nádraží, dostal trať, a začal rozkvétat ve velké průmyslové město a Kutná Hora se stávala historickým skanzenem. Proč to říkám, ptala jste se, co je největší problém současného Zlína. A já vám odpovídám, je to dopravní infrastruktura. Tady téměř neexistuje železniční napojení Zlína. I když je v plánu zdvojkolejnění jednokolejné tratě Zlín-Otrokovice, je to pořád velice málo. Stále nám chybí dobudování dálniční sítě. Mimo jiné, že zelení šílenci zablokovali stavbu dálnice na slovenské hranice kvůli křečku polnímu.

A to největší pozitivum v našem kraji vidíte v čem?

To je duch Tomáše a Jana Baťových.

Při svých setkáních s občany jste zmínil, že Čína je ekonomický obr. Znamená to, že ČR by se měla orientovat spíš na Čínu a Rusko a navázat s nimi obchodní spolupráci? Budete se například snažit o zrušení ekonomických sankcí s Ruskem?

Začněme Čínou. Laici se domnívají, že když vyzývám k rozšíření ekonomické spolupráce s Čínou, navrhuji, abychom tuto ekonomickou spolupráci nahradili ve spolupráci s Evropskou unií a Spojenými státy. To je naprostý nesmysl. Já pouze navrhuji, aby se spolupráce rozšířila, nikoliv nahradila. Někteří protestující, například dnes ve Zlíně, kteří mi tu Čínu vyčítali, vůbec netuší, že Čína je největší zahraniční investor v sousedním Německu, a tak by měli přijet do Berlína a ostře protestovat proti německé hospodářské politice, což oni samozřejmě neudělají právě proto, že to nevědí.

A co sankce proti Rusku? Mohlo by být znovu významným obchodním a ekonomickým partnerem? I podnikatelé ve Zlínském kraji si stěžují, že s ekonomickým embargem proti Rusku hodně ztratili.

Pokud se nemýlím, tak prvního listopadu je porada nejvyšších ústavních činitelů. Já tam otevřu otázku postoje ČR ke zrušení protiruských sankcí a naopak. Protože pak, jak jistě víte, byly i protiruské protisankce. Jsem rád, že se v poslední době ke mně přidal i předseda senátu Milan Štěch a kromě toho všichni zemědělští výrobci v čele s prezidentem Agrární a potravinářské komory Miroslavem Tomanem. To potvrdilo dnešní setkání se zemědělskými odborníky.

Často mluvíte o Vašich oponentech. I ve Zlíně byli na náměstí při Vašem setkání s občany, kde předvedli svůj tichý protest. Co na ně říkáte?

Každý demokratický politik musí snést to, že kromě svých sympatizantů má i své odpůrce. Já jsem veřejně ocenil protest ve Zlíně, jediné krajské město, kde v prezidentských volbách kromě Prahy vyhrál můj protikandidát. Byli slušní, korektní, měli možnost položit mi otázku i víc. Dali jen jednu, a na tu dostali konkrétní a asi zdrcující odpověď. Ale některé jiné formy protestů mi připomínají exhibicionisty v parku, jak si rozepínají kabát a ukazují to, co oni sami na sobě považují za zajímavé. Je to otázka, jestli totéž je pro diváky zajímavé.

Jak přijali Vaši kolegové z okolních evropských států Váš návrh na takzvané hot spoty na neobydlených řeckých ostrovech?

Někteří lidé vůbec nevědí, že to, co jsem navrhl, je vlastně tak zvaný australský model jednání s imigranty. Tento model se v praxi velice osvědčil. To znamená, proč to nezkusit i u nás. Viktor Orbán navrhuje podobné řešení, to znamená imigranty do záchytných středisek na severu afrického pobřeží. Ale ta má varianta vychází z toho, že Řecko má obrovský zahraniční dluh, a neexistuje žádná rozumná cesta, jak z něj splácení toho dluhu vymoci. Takže kdyby umazávalo tento dluh právě udržováním těchto tak zvaných hot spotů na neobydlených ostrovech, bylo by to dobře. Kam jinam by proboha měli dneska jít.

To se asi ale nebude Řekům líbit.

Četl jsem pohoršenou reakci Marthy Elefteriadu, která říkala, že chci Řecku sebrat ostrovy. V žádném případě. Ty ostrovy by zůstaly ve vlastnictví řeckého státu. Jsou neobydlené a umístění těch uprchlických středisek by byl akt humanity vůči uprchlíkům.

Dnes jste o tom hovořil. Víčka. Je podle Vás správné, že na naše děti, které potřebují pomoc, se sbírají víčka, dělají se sbírky, rodiče se zadluží, a na cizí migranty vláda vynakládá nemalé finanční prostředky, případně se může stát, že je vynakládat bude?

Abych nekázal vodu a přitom pil víno, tak já sám dávám třetinu svého platu na pomoc ohroženým dětem. Myslím si, že pro každého českého politika je důležitější pomáhat českým dětem. Protestoval jsem veřejně proti tomu, že vláda uvolnila 600 milionů korun na pomoc uprchlíkům. Máme na našem území umístit šest tisíc uprchlíků, a já jasně říkám, mimochodem ve shodě s Andrejem Babišem, že bych byl pro to, aby na našem území nebyl jediný ekonomický migrant. Tak si logicky představte, kdybyste Fondu ohrožených dětí dali 600 milionů, tak v ČR nebude jediné týrané a pronásledované dí­tě.

Jaké jste jako prezident udělal nejtěžší rozhodnutí?

Řekl bych, že ta rozhodnutí byla dvě. První, když Petr Nečas podal demisi a já jsem měl pod tlakem všech politických stran, včetně opozičních, rozhodnout, že by Nečasova vláda měla pokračovat bez Nečase v čele s „osvědčenou" Mirkou Němcovou. Tak jsem to odmítl a na řadu přišla Rusnokova vláda.

A to druhé Vaše nejtěžší rozhodnutí?

To bylo, když se Andrej Babiš a Milan Chovanec dostali do sporu a obě strany na mě naléhaly, abych se přiklonil na jejich stranu. A já jsem jim jasně řekl, že prezident zde není od toho, aby se přikláněl na jakoukoliv stranu, že prezident je ten, kdo je má smiřovat, spojovat, zmírňovat, a to se také podařilo.

Nedávno ministr vnitra Milan Chovanec v rozhovoru pro Deník uvedl, že odzbrojovat lidi, kteří si plní svou zákonnou povinnost v době nebezpečí, je hloupost. Co na to říkáte Vy?

Milan Chovanec, pokud vím, vystupoval proti směrnici EU, která omezovala možnost ozbrojování se občanů.

A nemyslíte si, že například významným evropským představitelům a institucím by se hodila neozbrojená Evropa v souvislosti s jejich současnou migrační politikou?

Myslím si, že těm, kdo chtějí stejně tak jako v minulosti ohrožovat Evropu nesnášenlivým fanatismem, ať už jakéhokoliv druhu, se samozřejmě hodí, aby Evropa byla neozbrojená, a já zastávám názor, že už jsme zažili například nacistickou expanzi, kde největším spojencem nacistů byli pacifisté. A nechtěl bych, aby se tato zkušenost opakovala.

Jak hluboce vnímáte znepokojení společnosti kolem událostí s takzvanou uprchlickou krizí?

Pokud jde o znepokojení migrační vlnou, moji oponenti říkají, proč jsem znepokojený, když u nás téměř žádná migrační vlna není. A já jim odpovídám, protože sleduji to, co se děje v Evropě. A Česká republika není izolovaný ostrov, který je chráněný před procesy, jež probíhají v Evropě a zejména v Evropské unii.

Vím, že už jste o tom několikrát mluvil, ale přece jen se opět musím zeptat, už jste se rozhodl, zda v roce 2018 budete znovu kandidovat na úřad prezidenta ČR?

A já již tak po tisící říkám, že se rozhodnu začátkem března příštího roku. A tento termín se již blíží.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Deník, 6. října 2016

zpět na seznam zpráv