Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro internetové vysílání webu Blesk.cz „S prezidentem v Lánech”

20. ledna 2019

Ještě jednou hezké dopoledne a dobré dopoledne i Vám, pane prezidente.

Dobré dopoledne.

Děkujeme za přijetí tady ve Vašem sídle v Lánech. Ještě ve čtvrtek bych se Vás na tu první otázku zeptal přímo na Jana Palacha, ale sled událostí posledních dní mi to úplně nedovolí. V pátek se na Václaváku upálil čtyřiapadesátiletý, pokusil upálit čtyřiapadesátiletý muž. Předtím svému bratrovi údajně poslal SMS, kde napsal, že chce, cituji, „odejít v duchu Jana Palacha“. V sobotu se o tentýž čin pokusil další sedmačtyřicetiletý muž u Národního muzea. Ať už jsou ty pohnutky jakékoliv, protože nemáme ještě podrobnější informace, co si o tomhle veřejném způsobu sebepoškozování myslíte?

Vy jste to částečně řekl, pane Vaníčku, podívejte se, když chce někdo bojovat za svoji pravdu, tak pro ni musí žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly. Teď budu advocatus diaboli, protože u Jana Palacha sice stále platí, že měl žít a mohl by se pak v listopadu 89 jako velmi dospělý člověk účastnit listopadové revoluce, ale na druhé straně platí, že lidé, kteří odejdou ze scény, někdy mohou přesto prospět. A to se stalo v takzvaném Palachově týdnu. To byly první protirežimní demonstrace, které začaly, takže advocatus diaboli ve mně říká, že Palach přece jenom přispěl svojí obětí, aby se jeho památka připomněla a přispěla ke svržení komunistického režimu, ale to samozřejmě nevyváží tu smrt mladého člověka. A pokud jde o to, na co jste se ptal v úvodu, já o těch dvou lidech vůbec nic nevím. Policie pouze uvádí, že tam nebyla žádná politická motivace, takže když o tom nic nevím, proč bych se k tomu měl vyjadřovat.

Přece jenom Vaše slovo má dopad na občany České republiky, kdyby se teď na nás díval někdo, kdo by chtěl tyto dva muže nebo Jana Palacha následovat, protože podobnou vlnu už Česko zažilo v roce 2003, kdy i přes varování po sebeupálení Zdeňka Adamce, tehdy devatenáctiletého studenta, tak i Václav Klaus varoval, ať to lidé rozhodně neopakují, tak se to nepodařilo a dalších osm lidí to zkusilo bezprostředně poté znovu. Tak jaký by byl Váš vzkaz do hlavy těchto lidí?

Ale ten vzkaz už jsem řekl a rád ho zopakuji. Kdo chce za svoji pravdu, nebo chcete-li za svůj názor bojovat, tak může bojovat pouze živý, když je mrtvý, tak jeho boj ztrácí smysl.

Sám jste připomněl, že si Česko připomnělo padesátileté výročí od sebeupálení Jana Palacha. Vy jste poslal k jeho památníku na Olšanských hřbitovech i k Filozofické fakultě věnce. Proč jste nepřišel osobně, pane prezidente?

Podívejte se, já se nerad vystavuji setkání s blbci nebo blázny, chcete-li je nazvat jinak. A protože vím, že, jak se to jmenuje, Kapustin, Kaputin, no prostě existuje taková skupina, kterou označuji jako skupinu hlupáků, no tak proč prezident republiky by se měl s touto skupinou setkávat.

To je ale skupina odpůrců, co když to od Vás očekávají Vaši příznivci a voliči, že na takové akci budete?

Moji příznivci vědí, že v době, kdy teď oslavujeme listopadovou revoluci, jsem byl jedním z aktivních účastníků této revoluce a že to nemusím nikomu, pane redaktore, dokazovat. To je na tom to krásné. Oni musí dokazovat, že jsem tam nebyl, ale to dokázat nemohou.

Přesto mi k Vám nějak nejde, pane prezidente, že se kvůli skupince odpůrců takto stáhnete a v podstatě je necháte v tomto sporu vyhrát, že kvůli nim tam nejdete.

Vyhrát? Ale já bych řekl, že můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání. A v čem oni vyhrajou? Tím, že tam nebudu? No tak kdybych tam byl, tak tam přijedu, ukloním se a odjedu, ale tím, že jsem tam poslal věnec, jsem vyjádřil svoji úctu Janu Palachovi, a to je vše.

Náhodou s Vaším zdravotním stavem, který by Vám případně znemožnil účast na takových akcích, to nesouvisí? Já se ptám, pane prezidente, já nikam… Jenom se ptám.

Panebože, panebože, že i Vy, pane Vaníčku, a já jsem Vás pokládal za duševně normálního člověka. No dobře, podívejte se…

Pane prezidente, to zajímá značnou část našich čtenářů.

Ano. Jak vidíte, jsem v naprosté pohodě a nemám pocit, že by mně bylo, až na bolavé nohy, jakkoli špatně. Nicméně když už mluvíme o tomto tématu, všiml jsem si, že i biskup Malý se stal jakousi pavlačovou drbnou, protože i on prohlašoval, že jsem byl teď někdy přes Vánoce, kdy jsem měl v Lánech dovolenou, v nemocnici. No tady jsou desítky lidí, které mohou potvrdit, že jsem v žádné nemocnici nebyl. A je mi trochu líto, že i biskup lže.

To necháme dál bez komentáře. Vrátíme se k tématu. To byla jenom doplňující otázka.

Ano.

Palachovi by teď bylo sedmdesát let, Vám je o čtyři roky více. Vzpomeňte ještě prosím na tu dobu, kdy ten čin udělal. Jak jste to vnímal Vy tehdy jako mladík? My jsme slyšeli Váš názor teď jako prezidenta republiky v roce 2019. Jak jste to vnímal tehdy?

Víte, já jsem tehdy čekal, jestli to zdvihne veřejnost z její začínající letargie, protože tehdy, jak víte, začínala normalizace. A s hlubokou lítostí musím konstatovat, že ji to nezdvihlo. Ano, byla zde řada krásných akcí, smuteční pochod a podobně. Ale na druhé straně pak i díky tomu, že naši lidé byli zklamáni zradou svých vůdců, a já jsem byl velmi kritizován, když jsem řekl, že vůdci zradili, ale ona je to bohužel pravda, no tak se přestěhovali na ty chaty a na ty chalupy. Přestali se zajímat o věci veřejné a bohužel dlouhodobě ani Palachova smrt je z toho nevytrhla.

Já na to navážu. Podle aktuálního průzkumu Post Bellum asi polovina respondentů ve starší věkové kategorii označila Palachovu smrt jako zbytečnou.

Já jsem řekl něco poněkud podobného, protože bych si samozřejmě přál, aby Jan Palach žil. A myslím si, že mohl udělat právě vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného.

Ještě vzpomeňme Evžena Plocka, takzvanou pochodeň číslo tři, který se upálil čtvrt roku po Janu Palachovi. Jeho vnuk chce opět navrhnout pana Plocka na státní vyznamenání. Vy jste se prý před dvěma lety jeho návrhem nezabýval. Bude to tentokrát jiné, pokud to dostanete na stůl?

Ach bože, já bohužel budu muset zase vyvolat kontroverze, ne vždy mě to těší, ale já jsem chtěl samozřejmě pana Plocka vyznamenat, a nechal jsem si zpracovat nezávislé odborné posudky od historiků, lokálních i celostátních, a protože o mrtvých, jak se říká, jenom dobře, tak mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci. Myslím, že jsem řekl dost. Nechtěl jsem nikoho urazit, ale vyznamenání mu nedám.

Děkujeme za odpověď. Pane prezidente, Vy i Andrej Babiš jste svými činy už několikrát naplnili česká náměstí. Protestující jste potom Vy většinou, i v tomto pořadu, zhodnotil jako křiklouny nebo blbečky dokonce. Mě upřímně zajímá, a teď to bude opravdu absurdní otázka, ale položím ji, protože mě to opravdu zajímá, když by takhle tragicky protestoval někdo proti politice Vaší, proti politice vlády Andreje Babiše s podporou komunistů, co byste na to řekl?

Jděte k volbám. To je velmi stručná a jasná odpověď. Za komunistů svobodné volby nebyly, to Vy víte. Teď svobodné volby jsou, to Vy také víte. Takže odpověď je velmi stručná a jasná. Pokud se vám něco nelíbí, jděte k volbám.

Teď přejdeme přímo na Pražský hrad. Policejní prezidium se zabývá podezřením, že šéf Vaší ochranky pan Šiman měl údajně šikanovat podřízené, zneužívat služební vozy a tak dále. Už to samotné vyšetřování, že se něco takového zkoumá, bude mít dopad na jeho pracovní pozici?

Já se tím zabývám taky, a abyste nebyli první, kdo se to doví, tak řeknu opatrně, nemohu vyloučit určité personální změny.

A můžete vyloučit, že už máte případně vyhlédnutého nějaké nástupce?

Nemohu vyloučit. Podívejte se, když děláte jakoukoli personální změnu, tak ji děláte teprve tehdy, když máte připraveného nástupce, ne?

Ano. A v jaké fázi případně by k tomu odvolání došlo? Dost často se tady spolu bavíme o různých případech odvolání a tak dále, kdy Vy říkáte, že presumpce neviny nadále platí, čeká se na rozsudek. Tak jak to bude v tomto případě?

Tak tady nebude asi žádný soud a tedy ani rozsudek. Já uznávám na základě celé řady věcných důkazů, že v mé ochrance možná opravdu došlo k šikanování. A já samozřejmě šikanování nemám rád ani ve škole, ani mezi dospělými lidmi.

Můžete alespoň rámcově naznačit, v jaké době budete tuto věc řešit?

Já už ji řeším.

Už ji řešíte, takže můžeme čekat zprávu v řádech několika dní třeba.

Tak řekněme týdnů.

Řekněme týdnů. Co role kancléře Vratislava Mynáře, když už jsme u toho? V poslední době mu jeho jméno zrovna v novinách, a hlavně tedy Hradu, nemůže dělat zrovna dobrou reklamu, ať už jde o oboru tady v Lánech nebo podezřelé zakázky anebo údajné ovlivňování soudců, o kterém se také v uplynulých týdnech mluvilo. Je jeho pozice pořád pevná?

Podívejte se, mluvil jste o ovlivňování soudců, tak zaprvé, k žádnému ovlivňování nedošlo. Zadruhé, pokud kancléř jednal se soudci, jednal s nimi z mého pověření, takže já se přiznávám k plné odpovědnosti za toto jednání. Já se scházím se soudci, kdykoli o to požádají. Nedávno o to požádal Pavel Rychetský nebo doktor Šámal, rád jsem se s nimi viděl a bavil jsem se s nimi o stavu justice. A k těm soudcům, a to se týká i Nejvyššího správního soudu, zdvořile říkám, podívejte se, tady máte kauzy, o kterých si myslím, že justice selhává, například tím, že je hrozně pomalá. To je kauza H-Systemu, která trvá dvacet let, kauza Davida Ratha, což trvá šest let. To není ovlivňování. Prezident při tomto setkání vyjádří svůj názor.

A ještě jeden příklad, to je právě to, že kancléř měl, a teď je to zbytečné, navštívit ústavního soudce Filipa, protože jsem nechtěl rozviřovat vody, a sub rosa se kancléř měl zdvořile pana soudce zeptat, proč u něj již dva roky leží ústavní stížnost prezidenta republiky ve věci „Lex Babiš“. Teď to vyplynulo na povrch a já musím jenom opakovat, že naše soudy jsou někdy pomalé, nechci říci líné, nechci říci nepracovité, ale v každém případě rád uvádím konkrétní příklady. A protože zcela určitě se mě budete ptát i na soudce Baxu…

Nepochybně.

… tak Vám mohu říci tři konkrétní příklady, kdy jsem skutečně pana soudce kritizoval za rozsudek jeho soudu. První případ, zdymadlo u Přelouče, což je stavba nezbytná ke splavnění Labe do Pardubic. Nejvyšší správní soud tuto stavbu svého času zastavil, protože tam v tom potenciálním staveništi je kolonie motýla modráska. Prosím, já jsem panu soudci Baxovi namítal, že dva kilometry odtamtud je desetkrát větší kolonie modrásků a že by neměl dávat přednost motýlům před významnou dopravní stavbou.

I když by toto, pane prezidente, bylo velmi záslužné, tak se ptám, má prezident republiky kritizovat rozhodnutí nezávislého soudu? Má vytvářet tento tlak?

Vaše otázka znamená, že žádný občan nemá právo kritizovat rozhodnutí soudu, třebaže se to běžně děje.

Ale Vy jste ústavní činitel, pane prezidente, to je trošku něco jiného.

A jestliže je to prezident, tak tím spíše, pokud má pocit nějaké nepravosti, tak má právo kritiky. Když Vám teď říkám, že nepovažuji za správné, aby na Ústavním soudu dva roky ležela prezidentská ústavní stížnost, mimochodem Pavel Rychetský mně kdysi slíbil, že v září minulého roku se to vyřeší, a svůj slib bohužel nedodržel, no tak co to je? Je to ovlivňování? Není to ovlivňování, protože fakt, že tam dva roky leží ústavní stížnost, ten už nezměníte, protože nepohnete časem zpátky.

Tak pan Baxa mimo jiné v rozhovoru pro Deník N…

A teď mě nechte prosím jenom dokončit ty dva konkrétní případy.

Pardon, pane prezidente, já to potřebuju doplnit do kontextu. Pan Baxa v rozhovoru pro Deník N mimo jiné také řekl, že jste i v kauzách, které se týkají Hradu, používal věty typu, Vy jste šéf, vy si to máte zařídit.

Ano. To říkám vždycky a to jsem říkal ne v kauzách, které se týkaly Hradu, právě proto, kdybyste mě nechal domluvit, bych uvedl ty dva další případy, kromě modrásků.

Tím druhým příkladem bylo zrušení územního plánu Jihomoravského kraje Nejvyšším správním soudem, a v důsledku toho se zpomalila nebo ohrozila stavba dálnice Brno-Vídeň, o které mluvíme už desítky let. Rakušani už jsou na hranicích se svojí dálnicí a my pořád nic. Takže jsem panu doktoru Baxovi vytkl, že díky tomuto rozhodnutí zpomalil stavbu této významné dálnice.

A třetí příklad, abych Vás dlouho nezdržoval, byla spalovna v Plzni, která už je hotová jako miliardová investice, ale díky stanovisku Ústavního soudu motivovaného stanoviskem ekologických aktivistů, já bych teda spíše řekl ekoteroristů, tak nejede na plný provoz, jenom na zkušební provoz. Tak tady máte tři konkrétní příklady. Nevím, že by se některý z nich přímo týkal Hradu, ale to je úplně jedno.

A teď k té větě. Víte, já jsem to říkal naprosto veřejně před zrakem televizních kamer. Když jsem vzdor vůli pana Baxy jmenoval pana Mazance předsedou Nejvyššího správního soudu. Řekl jsem, že je zapotřebí, aby Nejvyšší správní soud méně podléhal tlakům ekologických aktivistů. Je to můj názor a stojím si za ním.

Dobře a já se velmi stručně chci vrátit ještě k podstatě té otázky, kterou jsem Vám položil. Co kancléř Mynář a jeho pozice? Je nadále stále pevná i k událostem posledních měsíců?

Řekli jsme naprosto jasně, že jednal z mého pověření, tedy proč by se jeho pozice měla jakkoli změnit?

A kauza obory v Lánech?

Podívejte se, já do té obory často jezdím. Je to kus krásné přírody. Vím, že tam kdysi byl nějaký kamenolom. Vím, že vytěženým kamenem se má spravit nějaká cesta nebo spíše cesty. A jestliže to prošetřuje policie, proboha, každý Čech je amatérský vyšetřovatel, včetně Vás. To znamená, nechme to policii vyšetřit a až se ukáže, jestli se ředitel Lesní správy Lány dopustil nějaké chyby, o čemž, protože ho znám, pochybuji, tak potom budeme jednat dál.

Říká prezident republiky. My vysíláme živě pořad odsud ze zámku v Lánech. Budeme pokračovat i nadále v aktuálních tématech. Teď se nakousneme například do tématu brexitu anebo aktuální politiky a Babišova kabinetu.

Otázka na Miloše Zemana, prognostika. Jak to dopadne s brexitem? Jste optimista a čekáte, že dojde k nějaké dohodě, anebo spíše se obáváte toho britského sbohem nadivoko už devětadvacátého března?

Já si myslím, že se nakonec dohodnou. Já jsem optimista, protože jako se říká win-win strategy, tedy strategie, kde obě strany vyhrávají, já často používám termín lose-lose strategy, to jest, obě strany prohrávají. V daném případě prohrává jak Evropská unie, tak Velká Británie a je třeba dopad, negativní dopad tohoto vývoje, co nejvíce zmírnit. Takže věřím v rozumnou dohodu.

Francouzi mezitím spustili celkem podrobný pohotovostní plán. Jak by měl podle Vás vypadat ten český, jestli by se vůbec tedy měl konat?

Ale ten český plán už je a já jsem v TV Barrandov řekl, že plně podporuji návrh zákona, který dává britským občanům u nás stejná práva, jako měli v době, kdy Británie byla členem Evropské unie. Vysoce to oceňuji a věřím, že to podpoří všechny parlamentní strany.

Z toho, co říkáte, tak si tedy vysvětluji, že to stačí, to, co podniká česká vláda. Nic víc po ní zatím požadovat nebudete.

Tak já si myslím, že je v její kompetenci, aby tento zákon přijala. Není v její kompetenci, aby například oddálila důsledky britského odchodu z hlediska rozpočtu. Několikrát jsem upozorňoval, že Británie je čistým plátcem do evropského rozpočtu a že její odchod bude znamenat zhruba patnáctiprocentní pokles příjmů evropského rozpočtu, což pochopitelně zasáhne i Českou republiku. Ale s tím už česká vláda nic dělat nemůže.

Letos půjdou Češi volit nové europoslance. Co očekáváte Vy od nové krve v Evropské unii?

Já si myslím, že evropští poslanci zatím poněkud zvlčili. Snad jedinou výjimkou je Jan Keller, kterého pokládám za brilantního intelektuála a nejlepšího europoslance, jakého jsme kdy měli. No ale bohužel, ten se rozhodl nekandidovat.

Takže od nových europoslanců očekávám především to, že budou eurokritičtí. To znamená, na jedné straně nebudou chtít z Evropské unie vystoupit, což je jeden extrém, ale nebudou takzvaní eurohujeři, což je druhý extrém, a budou ji chtít reformovat.

A hned Vám řeknu alespoň jednu představu, kde bych viděl možnost reformy Evropské unie. Evropská komise, pane Vaníčku, je v podstatě byrokratický úřednický orgán. A ona si hraje na evropskou vládu, rozumíte mi? Ve skutečnosti evropskou vládou je Evropská rada složená z prezidentů nebo premiérů členských zemí. No a já bych byl velmi rád, kdyby Evropská komise dostala tak trochu po papuli a kdyby se jí řeklo, pánové a dámy, jste úředníci a musíte poslouchat skutečnou evropskou vládu, kterou je Evropská rada.

Mimochodem, ještě k tomu Janu Kellerovi, to jsem zapomněl říci, kdyby se ho podařilo přesvědčit, aby znovu kandidoval, tak bych v evropských volbách volil kandidátku sociální demokracie.

Pane prezidente, když už jste mluvil o těch reformách, tak dá se očekávat, že migrační vlna už nebude pro kandidující europoslance tak atraktivní? Co čekáte, že ji nahradí? Bude to právě překopání Evropské unie a jejího fungování?

Já myslím, že také, a odstranění často zbytečných směrnic, direktiv, doporučení a návrat k právu nebo principu subsidiarity, to znamená, že národní parlamenty a národní vlády mají rozhodovat to, co je v jejich kompetenci. To si myslím, že bude takové základní téma.

No a díky tomu odchodu Velké Británie se strhne samozřejmě i spor o rozpočet a i Česká republika se musí rozhodnout, co budou její priority v rámci přidělených rozpočtových prostředků.

Teď téma, které zajímalo lidi od Liberce po Jihlavu, kde jsme natáčeli dotazy do tohoto pořadu a dali jsme lidem možnost se prostřednictvím naší kamery ptát přímo hlavy státu.

Zdravím pana prezidenta, ráda bych se zeptala, jestli si myslí, že by byly dobré nějaké změny ve vládě?

Pane prezidente, chtěl jsem se zeptat, co byste změnil na současné politické situaci?

I když jsem to už několikrát řekl, rád to zopakuji. Naposledy jsem to řekl poměrně nedávno, to znamená ve Vánočním poselství.

Zaprvé, velmi bych si přál změnu spočívající v přímé volbě starostů, primátorů a hejtmanů a dokonce jsem navrhl i naprosto konkrétní techniku, tj. že těmito lidmi jsou zvoleni ti, kdo dostali nejvyšší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější politické strany, takže nebyl by obcházen vítěz voleb a bylo by respektováno právo voličů. Tak to je jedna změna, kterou bych si přál.

Pak jsem v rozhovoru s Andrejem Babišem, to bylo 28. října minulého roku, na otázku paní Vitovské, co bych změnil v politické struktuře, říkal, že by mně nevadilo zrušení Senátu.

A zatřetí, a to už je otázka tazatelky, změny ve vládě. Podívejte se, já vím, že třeba na ministra Ťoka se snáší celá řada kritik kvůli dálnici D1, ale uvědomte si, že u nás ministr dopravy se střídá prakticky jednou za rok.

Vy jste šéf, vy to máte zařídit, to jsou Vaše slova. To tady neplatí, pane prezidente?

No samozřejmě, že to platí, ale šéfem je v daném případě právě premiér, který má zařídit případné odvolání, ale já bych na jeho místě vynadal ministru Ťokovi, sesadil velitele nebo ředitele Ředitelství silnic a dálnic, ale v žádném případě bych neměnil členy vlády příliš brzo. Já sám jsem jako premiér vyměnil osm ministrů, ale měnil jsem je až v polovině funkčního období, protože do té doby měli šanci ukázat, co dovedou.

Ještě dvě vládní témata, o kterých se hodně mluvilo. Slevy na jízdné, které způsobily celkem chaos, v některých případech ty slevy lidé i obcházejí. A ještě obědy pro děti zdarma, plošně, tedy pro všechny skupiny.

Já jsem řekl Andreji Babišovi, že slevy na jízdném přijímám s určitými rozpaky, to je diplomatická formulace. A pokud jde, když jsme se o tom bavili, obědy pro chudé děti ano, chudé děti jsou definovány tím, že jejich rodiny berou dětské přídavky, tam nepotřebujete žádnou novou administrativu nebo evidenci. A byl bych proti plošným obědům, protože děti bohatých, proč by jim měl stát platit obědy? A tak to je vše.

Jediný v podstatě výrazný člen vlády, který dělá teď politiku ČSSD podle komentátorů, je Jana Maláčová, protože přichází s některými řekněme společenskými tématy. Je podle Vás tato žena kvalitní vedoucí rezortu práce a sociálních věcí?

Jana Maláčová si u mě šplhla, a řekl jsem to už několikrát, tím, že zrušila instituci, která se jmenovala Fond dalšího vzdělávání. Říká Vám to něco?

Orientačně ano.

Neříká Vám to nic, ale nemůžete to přiznat. Tak tedy, Fond dalšího vzdělávání, mně to neříkalo nic, aby bylo jasno, měl šest set padesát úředníků. Šest set padesát úředníků, kteří teď byli propuštěni, fond byl zrušen. A jak říkám, Jana Maláčová si tím u mě šplhla, protože je třeba snižovat počet úředníků a je potřeba rušit zbytečné instituce.

Přes jméno Jany Maláčové se ještě podíváme také do peněženek českých občanů a k tomu směřuje i další dotaz.

Dobrý den, pane prezidente, chtěla bych se Vás zeptat, jestli byste byl pro zvýšení minimální mzdy v České republice a do jaké výše?

Já jsem trvale pro zvyšování minimální mzdy. Myslím si, že takových patnáct tisíc měsíčně není nic nedosažitelného, a na druhé straně, abych to vyvážil, jsem proti, a tady bohužel nesouhlasím s Janou Maláčovou, proti zvyšování životního minima, a sice z toho důvodu, že přes nejrůznější koeficienty se na základě zvýšení životního minima automaticky zvyšují i všechny sociální dávky. No a je-li účelem zvýšení minimální mzdy motivovat lidi k práci a rozevřít ty nůžky mezi dávkami a mzdou, no tak tady jednáte protismyslně, když ty nůžky zase uzavíráte.

Mezi Andrejem Babišem a Janou Maláčovou je malý nepoměr v tom, co říkají o důchodech, respektive Andrej Babiš by si představil, že by se důchody mohly zvyšovat díky doplňkovému penzijnímu spoření, které by bylo dobrovolné. Jana Maláčová mluví o jakési povinnosti. Která z těchto dvou tras je Vám sympatičtější?

Tak víte, ona povinnost je svým způsobem nesympatická, ale já bych rád upozornil na jednu možnou penzijní reformu, o které se příliš nediskutuje, a to jsou zaměstnanecké a zaměstnavatelské penzijní fondy. O co v tomto konkrétním případě jde? Vy víte, že při nedostatku pracovních sil zaměstnavatelé dávají svým zaměstnancům nejrůznější benefity. Už dnes je mezi nimi možnost penzijního připojištění a já se domnívám, že toto by bylo možné výrazně rozšířit. To znamená, že tady byste měl další zdroj příjmu, který by pokryl to vaše stáří, neboť vzpomeňte si na Petra Hapku, jak v jedné písni je, klepu do dveří, ozvi se, přichází tvoje stáří. Z toho vyplývá, že ano, státní důchod zcela určitě nepokryje všechny potřeby budoucích důchodců, a na druhé straně, i když to bude těch patnáct tisíc, jak slibuje Andrej Babiš, mimochodem víte, kolik já mám starobní důchod?

To by mě zajímalo.

Patnáct tisíc. Přesně patnáct tisíc, takže já už jsem této velikosti dosáhl. Tak abych se vrátil k tématu, ano, zaměstnanecké penzijní fondy pokládám za docela zajímavou součást budoucí penzijní reformy.

Babišově vládě se přezdívá také vláda dárečků, protože je sociálně řekněme vřelá. Jak dlouho si to bude moci dovolit? Teď jsme v ekonomickém růstu, jak dlouho to vydrží?

Všiml jste si, pane Vaníčku, jedné novinky? A sice recese v Německu.

Zatím ne.

Už dva kvartály za sebou tam klesá hrubý domácí produkt, a to je definice recese. Když je to pokles za tři kvartály, tak je to definice krize. A protože naše ekonomika je navázána na Německo, což je v naprostém pořádku, no tak ji to může ohrozit i z hlediska státního rozpočtu a těch, jak říkáte, dárečků. Nicméně, co s tím. Já doporučuji, i když jsem pokládán za ruského, čínského nebo v poslední době izraelského agenta, abychom diverzifikovali náš export, a to samozřejmě ne jenom do Ruska, Číny nebo Izraele, ale například právě do Indie, kde je teď Andrej Babiš, nebo do Střední Ameriky a tak dále a tak dále. Vidíte, o Africe mám své pochybnosti, protože si myslím, že řada afrických zemí není schopna splácení. Z toho vyplývá, že bude-li ohrožen státní rozpočet například tou německou recesí, no tak samozřejmě zpomalení ekonomického růstu máme kompenzovat tou diverzifikací, o které jsem teď mluvil.

Říká prezident republiky v pořadu S prezidentem v Lánech. My se posuneme k dalšímu tématu. Budeme se bavit o tom, jestli špehují české majitele telefonů Huawei Číňané, anebo je to jen tvrdá obchodní válka, jak zaznívá z druhé strany. A to bude téma pro následující minuty.

Pane prezidente, necítíte se v kauze Huawei tak trochu ve střetu zájmů, protože když vyšlo varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, které označilo čínské technologie Huawei a ZTE za bezpečnostní riziko, tak Vy jste to zpochybnil. Úřad jste obvinil z ohrožení ekonomických zájmů České republiky v Číně. A teď se zeptám úplně, velmi prostě. I kdybyste měl pravdu, kdyby tento úřad tímto varováním ohrozil ekonomické zájmy, ale zároveň by měl pravdu i ten úřad, co je důležitější? Ekonomické zájmy nebo národní bezpečnost?

Pane Vaníčku, Vaše logika je úděsná, protože vycházíte z předpokladu, který se nepotvrdil. Takže když mě necháte dvě minuty mluvit,…

Pokud vím, ani nevyvrátil, zatím.

…uvedu Vám jednoduchá fakta, vlastně dvě fakta, to úplně stačí.

Fakt číslo jedna, ředitel německého úřadu pro kybernetickou bezpečnost, jmenuje se Arne Schönbohm, uvedl, že Huawei není bezpečnostní riziko a že neexistují žádné důkazy o tom, že by špiclovala a tak dále.

Zadruhé, premiér Babiš nedávno konstatoval, že Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost oklamal vládu, neboť s ní předem své varování nekonzultoval. A co je ještě důležitější, že nepředložil žádné důkazy o tomto, jak Vy říkáte, špiclování. Ale já jedno špiclování znám, Američané odposlouchávali mobilní telefon kancléřky Merkelové, to bylo prokázáno. A jestliže by se prokázalo, že něco podobného dělá Huawei, prosím, pak bych změnil svoje stanovisko. Nevím, proč bych měl být v konfliktu zájmů, to bych byl, kdyby mě Huawei platilo, což evidentně neplatí.

Tak Hrad má smlouvu s Huawei, takže to není úplně pravda, že neplatí.

No jistě, to je ekonomicky výhodná smlouva, protože má telefony za poněkud nižší cenu, a díky tomu Huawei se může opět v hradních prostorách prezentovat na nějaké recepci nebo něčem podobném. To je normální obchodní záležitost. Je vidět, že jste nikdy v životě nebyl obchodník.

Pane prezidente, a není ta smlouva tak trošku zbytečným trnem v oku právě pro tato podezření. Říkáte, že se podezření nepotvrdilo, ale pokud vím, tak česká strana ho tedy definitivně ani nevyvrátila. Mluvíte o Německu, ale ne o českém úřadu a žádné takové oznámení z české strany nezaznělo.

Tak, kdybyste mě pořádně poslouchal, pane Vaníčku.

Poslouchal jsem Vás pozorně.

Dneska opravdu nejste ve formě.

Citoval jste Německo.

Tak bych opakoval, že premiér Babiš prohlásil, že Národní bezpečnostní úřad, kromě toho, že oklamal vládu, nepředložil žádné důkazy. Tady už nejsme v Německu, tady jsme na půdě České republiky.

Dobře, tak já poprosím režii…

A teď se samozřejmě dostávám jaksi k závěru, právě proto tvrdím, že je to normální obchodní válka mezi různými počítačovými firmami a že my bychom se měli chovat tak, abychom neprodělali na tom, že například Huawei tady nebude investovat osm a půl miliardy korun, nebo že počítačová síť 5G bude pořízena za podstatně dražší cenu, než kdyby ji dělala tato firma. Nebo když v rámci čínských recipročních opatření dojde k tomu, že firma Home Credit, která má třicet milionů zákazníků v Číně, se octne v nějakých obtížích, a tak dále a tak dále. To všechno jsou viditelné ztráty, pane Vaníčku, proti tomu je jedno podezření. Nikoli důkaz, ale podezření. Tak si představte, kdyby soudy rozhodovaly bez důkazů.

Pane prezidente, já Vám do toho, s dovolením, vstoupím. Vy se odkazujete na jedno podezření, zároveň se odkazujete na Německo, které říká, že to tak není, tak zároveň tedy by bylo fair říci, že v Polsku došlo k zatčení dvou lidí, ředitele místní pobočky Huawei, a to kvůli podezření ze špionáže. To Vás nijak neznepokojuje?

Kdybyste o tom něco věděl, tak byste věděl i to, že zaprvé, firma Huawei tohoto člověka okamžitě vyhodila, a zadruhé, nebylo prokázáno, že měl jakoukoli spojitost s počítačovou nebo kybernetickou špionáží. Ten člověk byl normální čínský špion a je v naprostém pořádku, že byl zadržen.

A je velkou náhodou, že byl zaměstnán u Huawei.

Ježišmarjá, Huawei je hrozně velká firma, příště to bude nějaká jiná firma a třeba jiná země, ale to se stává.

Jak to, pane prezidente, bylo s tou hrozbou odvetných opatření Číny vůči českým firmám, o kterých jste hovořil? Řeknete už konečně jména ministrů, kteří Vám toto řekli, na které jste se odkazoval?

Já bych spíš konstatoval, že například Home Credit navštívil paní ministryni Novákovou, právě kvůli odvetným opatřením, to zaprvé. No a proč bych velmi solidního ministra, který mě o tom jako první informoval, a mimochodem i Andrej Babiš řekl, řekl mi to jeden ministr, a neuvedl jeho jméno. To jste si jistě všiml. Tak proč bych ho měl uvést do nějakých obtíží. Prostě to, že odvetná opatření existují, bohužel všichni víme, a já se samozřejmě je snažím zmírnit.

Šlo o ministra zahraničí?

Ne. Tak ale víc Vám neřeknu.

Protože se nepotvrdilo ani to, co jste říkal, myslím tento čtvrtek, že došlo ke zrušení nějakých schůzek do nenávratna, protože mluvčí Černínského paláce Michal Bucháček na Vaši větu, že se různé schůzky právě na vysoké úrovni zrušily, řekl, že nedošlo k žádnému zrušení, pouze k přeplánování na druhou polovinu února. To nevypadá jako nenávratno, pane prezidente.

Podívejte se, pro dobrotu na žebrotu, jak se říká. Původní schůzka měla proběhnout v lednu, měla proběhnout v Pekingu, naše delegace už měla zaplacené letenky a čínská strana to na poslední chvíli zrušila. Fáze číslo jedna. Fáze číslo dvě, vůbec nebylo dohodnuto, že to bude někdy v druhé polovině února a tato dohoda se objevila až teď a podle mých informací z několika zdrojů právě proto, že jsem vystoupil na podporu firmy Huawei a čínská strana říkala, že v takovém případě ta schůzka bude. A proto říkám, pro dobrotu na žebrotu. Kdybych mlčel, tak by ta schůzka nebyla a bylo by to špatně.

Já teď poprosím režii o příspěvek z čínské ambasády. Trošku přeskočíme ve scénáři, protože Vy jste se před chviličkou zaštiťoval Andrejem Babišem, který jaksi podle Vašich slov souzní s tím, že Huawei není problém. Zároveň ale Andrej Babiš velmi podrážděně reagoval na tento status z Facebooku, kde se praví, že čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb, a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí. A je to právě výrok velvyslance čínského po schůzce s Andrejem Babišem. A Andrej Babiš, což jste taky jistě zaznamenal, řekl, že toto je lež.

Ano. Ale Vy pletete dvě věci. Tento nešťastný výrok čínského velvyslance, za který se nakonec omluvil při rozhovoru…

Ale nesmazal ho.

Nechte mě, prosím Vás, domluvit a neskákejte mně do řeči. Takže při rozhovoru s předsedou Senátu Kuberou se za to omluvil. No a druhá věc, a já tady znovu, už potřetí Vám cituji Andreje Babiše, neexistují žádné důkazy, že by Huawei bylo bezpečnostní riziko. Tečka. Tak mám Vám to ještě říkat počtvrté? No tak.

Jestli jste o tom takhle skálopevně přesvědčen, říká to prezident republiky, jistě to má nějakou váhu. Mě ještě, pane prezidente, zajímá jedna otázka k tomuto tématu. Já vidím, že Vás to dráždí, takže od toho potom už půjdeme pryč, abychom se dozvěděli i něco dalšího.

Ne, ne, ne můžete u toho klidně zůstat a já si s Vámi rád pohovořím o obchodních válkách, které se vedou mezi počítačovými firmami. Například v prodeji mobilních telefonů je na prvním místě firma Samsung, Huawei je těsně druhá. Na druhé straně v počítačových sítích Huawei s poměrně výrazným náskokem vede. A bohužel, i když je to nepříjemné, tak v obchodní válce se používají i některé špinavé triky, no a proč byste neobvinil nějakou firmu z toho, že je bezpečnostní riziko. To je normální trik v obchodní válce.

V tom případě se Vás jako českého prezidenta zeptám ještě na úplně poslední věc. Jaké autoritě byste věřil relevantnost takového výroku, protože kdykoliv přijde podobné varování před jakoukoliv takovouto hrozbou, ať už se týká Číny anebo Ruska, tak to většinou zpochybňujete. Bylo to podobné i v kauze novičok, rozcupoval jste na kousky BIS, teď  NÚKIB. Kdo by Vám tu informaci měl podat řekněme relevantně.

Vy jste zase zapletl několik dalších věcí, ale prosím. Tak pokud jde o to, jaké autoritě věřím, tak samozřejmě profesionálům. Kdo je to profesionál, který se specializuje na určitou tematiku, v daném případě na tematiku kybernetické bezpečnosti. No a je-li tento profesionál shodou okolností z významné země, jako je například Německo, no tak věřím již citovanému Arne Schönbohmovi, protože prohlásil to, co prohlásil.

Pokud jde o kauzu novičok, když už jste to taky zapletl do klubka svých problémů, no tak Vy víte, že všechny zúčastněné strany konstatovaly, že se u nás novičok testoval. A já jsem pouze zdvořile namítl, že pokud se něco testuje, musí se to před tím vyrobit. To je vše.

O novičoku jsme se bavili v posledním vydání, pokud si dobře pamatuji. Do toho nebudeme dál zabředávat. A tedy se posuneme do druhé části pořadu S prezidentem v Lánech.

Hradem natolik vysmívaná tak zvaná pražská kavárna dostala od Miloše Zemana pro rok 2019 novou nálepku, a to lepšolidi. Řekl to Miloš Zeman ve svém Vánočním poselství. Pane prezidente, i když jsme se tady setkali spolu, tak Vy mě vždycky počastujete nálepkou sluníčkář, tentokrát jste to přelepil na lepšolidi. Pojďte mi v tom udělat, i divákům, pořádek. Tak kdo jsou lepšolidi, kdo jsou sluníčkáři, kdo je pražská kavárna? A jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Dobře. Nemohu Vás obviňovat, že jsem to už definoval ve Vánočním poselství, na které se v řadě televizních stanic, i rozhlasových, dívalo…

Tam jste mluvil o televizních komentátorech, o komentátorech, novinářích komentátorech. Tak jsem to pochopil z Vašeho vysvětlení.

Ne, ne, ne. Tam byla definice lepšolidí. Já jsem, jak už jsem také řekl, se s termínem lepšolidé poprvé setkal asi před půl rokem v jednom zajímavém článku Václava Klause mladšího a tento termín se mně zalíbil. On je v podstatě synonymem pražské kavárny, ale s tím rozdílem, že není regionálně vymezen. To zaprvé.

Zadruhé, ta definice. Lepšočlověk je člověk, který považuje své názory za nadřazené názorům těch druhých. Dokonce tak nadřazené, že často o nich ani nechce s těmi druhými diskutovat, a ty druhé považuje za hlupáky, stádo, staré lidi, nevzdělané lidi. Vždyť to víte sám, jaká je..

Pane prezidente, jste také lepšočlověk, když o lidech, kteří proti Vám protestují, jste prohlásil, že jsou blbečci?

Ale já jsem prohlásil o lidech, že jsou blbečci, na základě zcela konkrétního jejich výroku. Kdybych to byl jenom řekl bez této jejich citace názoru, no tak bych samozřejmě byl hlupák a ne lepšočlověk, protože nadávat se nemá. Já jsem se teď dokonce seznámil s termínem hater, což je člověk, který jenom nadává a nenávidí. A to já nejsem. Ale ptal jste se mě …

Na ty rozdíly.

 …na definici lepšolidí a hned jste začal vykládat o blbečcích, čímž jste určitě nemyslel sebe. Takže dovolte mi, abych nejdříve dokončil tu definici těch lepšolidí. Čili považují sami sebe za nadřazené a jsou uzavřeni v jakési bublině nebo věži ze slonové kosti. To znamená, komunikují sami mezi sebou, utvrzují se ve své jediné poznané pravdě a tak dál a tak dále. Toto jsou lepšolidi.

A teď, pokud jde o ty blbečky, já se Vám pokusím uvést zase jeden konkrétní příklad za mnohé. Teď bych řekl, že blbeček je novinář, který prohlásil, že i když v kauze Huawei neexistují žádné důkazy, stačí podezření. A proč je ten člověk podle mého názoru blbeček? No protože si představte, že byste šel k soudu a že byste oznámil, já sice žádné důkazy nemám, ale mám podezření. Soudy, jak obecně známo, rozhodují na základě podezření? Ne. Na základě důkazů. No a teď si představte ten chaos, kdyby soudy začaly rozhodovat na základě podezření. To znamená, důkazy můžete vyvrátit, podezření vyvrátit nemůžete. Podezření je fáma. Podezření je pomluva. A to je vše.

Já jsem tušil, že si tuto pasáž užijete, pane prezidente.

Prosím? Teď jsem nerozuměl.

Že jsem tušil, že si tuto pasáž užijete, pane prezidente. Tak pojďme v tom ještě pokračovat.

Poprosím režii o obrázky. Lepšolidi tedy, to jsou ti, kteří stáli v říjnu 2016 na Staroměstském náměstí a volali po Vašem odstoupení? Připomenu, že to byla přímá reakce na neudělení státního vyznamenání přeživšímu holocaust Jiřímu Bradymu. Tedy konkrétní věc, která vyvolala takovéto ohlasy. Myslím, že byla velká touha to s Vámi i případně s Vašimi podřízenými diskutovat, takže to úplně nezapadá do té bubliny, o které hovoříte,…

No právě.

…ale to jsou tedy lepšolidé, tohle?

Tak zaprvé, lepšolidé jsou podle mého názoru někteří političtí komentátoři, někteří zpravidla neúspěšní politici, kteří vzpomínají na svoji minulost, i když řeknu, že nejsou jenom v Praze, byť jsou především v Praze, tak, pane Vaníčku, dohromady je to, když hodně, tak několik set lidí, ne toto náměstí. To zaprvé.

Zadruhé, k panu Bradymu se velmi rád vyjádřím, pokud mně zase nebudete skákat do řeči. Chápu to tedy jako Vaši otázku, jo? Abych Vám nekomplikoval život. Dobrá.

Tak já pominu to, že pan Brady byl strýc tehdejšího ministra kultury a že se tam odehrávala docela nechutná záležitost ohledně jeho vyznamenání, ale chtěl bych připomenout jednu věc, která téměř není známá. Já jsem rok poté vyznamenal osvětimského vězně. Bylo mu devadesát pět let, přišel si do Vladislavského sálu pro vyznamenání, a víte, čím se lišil od pana Bradyho i od dalších osvětimských vězňů? Tím, že uprchl z Osvětimi, vzal do ruky pušku a šel bojovat. Jinými slovy, zasloužil se o Českou, tehdy tedy ještě Československou republiku. No a já jsem váhal, jestli dát panu Bradymu medaili, nebo ne, to je pravda, a pak jsem si uvědomil dva argumenty.

Zaprvé, tak to bych to musel dát v té době ještě několika stovkám přeživších Osvětim. Proč zrovna panu Bradymu? Ale to není to nejpodstatnější, nejpodstatnější je, že utrpení vyvolává soucit, ale právě to, že vezmete do ruky pušku a jdete bojovat za svoji vlast, za to dostáváte Medaili Za zásluhy. Utrpení není zásluha, utrpení je kus života těžkého.

Čili pan Brady si, z toho, co říkáte, vyznamenání nezasloužil kvůli tomuto, že nebyl ten hrdina, který vzal do ruky pušku?

Já Vám říkám jenom to, a to je důkaz sporem. Představte si, že dám vyznamenání panu Bradymu a nedám je několika stům dalších vězňů, kteří přežili Osvětim. Myslím tím samozřejmě českých nebo, no asi českých, moravských, slezských vězňů. Dobrá. No a tato otázka zní, proč zrovna pan Brady? Zatímco u tohoto člověka, ten byl snad jediný, pane Vaníčku, jediný, komu se podařilo utéct, což samozřejmě je hodno obdivu, ale který se neskrýval, bojoval, došel do Prahy, no a proto si zasloužil tu medaili, kterou také dostal.

Takže ani po smrti pana Bradyho Vy nějakým způsobem nelitujete toho, že k ocenění tohoto člověka nedošlo?

Já jsem Vám řekl naprosto racionální důvody, a protože nemohu vyznamenat stovky dalších tohoto typu, no tak v tom případě jsem dal přednost člověku, který za svoji vlast bojoval. Rád to říkám již potřetí.

Tak se posuneme od toho nálepkování ještě trošku výš, protože Váš volič a příznivec pan Svoboda z Mladé Boleslavi si myslí, že nálepkování a rozdělování na lepšolidi, pražskou kavárnu a tak dále je pořád ještě málo.

Pane prezidente, proč nejste přísnější na Vaše oponenty?

Proč nejste přísnější na Vaše oponenty, ptá se pan Svoboda.

Já myslím, že jsem přísný dost. A především, já si z nich dělám legraci, což je možná nejvíce štve.

Já se teď ještě u toho trošku zdržím, ale u konkrétního případu. Jistě jste zaznamenal kauzu seniora Jaromíra Baldy, který byl nepravomocně odsouzen na čtyři roky za terorismus. Snažil se vykolejit vlaky tím, že tam umísťoval pokácené stromy, a chtěl to svést na muslimské migranty. Tak to celé narafičil. Na odposlechu zveřejněném soudem si s členkou SPD Blankou Vaňkovou takto povídali o vymetení Prahy do povětří, a také Hitlerovi.

Prosím režii.

V Praze bydlí samý fetky, velice divný lidi a kavárníci, takže si myslím, že Praha měla být celá vymetená do povětří.

To je moje teorie, Hitler bombardoval potenciálně někde něco, měl vybombardovat Prahu, aby byla menší, aby se těch lidí tam tolik nevešlo.

To jsou celkem tvrdá slova. Jak se Vám to poslouchá?

Já bych toho člověka poslal do blázince, ale já nejsem psychiatr, a já ho tam z titulu prezidente republiky poslat nemůžu. Už si dovedu představit, jak na základě těchto odposlechů budete vykládat, že ti, kdo kritizují ilegální migraci, což je i prezident a premiér, tak že vlastně přinutili pana Baldu, aby házel ty kmeny na koleje, což je samozřejmě pitomá argumentace, na kterou není potřeba reagovat. Ale chtěl jste odpověď a dostáváte odpověď. Pan Balda, soudě například podle těchto odposlechů, je čistokrevný blázen a patří na psychiatrii. Tečka.

Nemůžou být takovíto lidé řekněme náchylnější k trestné činnosti na základě toho, co slýchají od některých politiků? Protože když si poslechnete ty věty, jak je staví, jaké termíny používají, kavárníci, o tom mluvíte Vy a Jiří Ovčáček, o teroristech rád mluví Tomio Okamura. Tento člověk byl jeho stoupenec a volič.

No tak víte, že Hitler… No to je sice možné, ale když si opravdu poslechnete ten odposlech, tak zjistíte, že například žádný z našich politiků, ani pan Okamura, ani kdokoli jiný, nemluvil o Hitlerovi a o vybombardování Prahy, anebo zmenšení Prahy. To je opravdu originální a svěží myšlenka.

Tam jde o nenávist k Praze jako takové a k voličům z Prahy.

Já si vzpomínám, jak Emil Hácha vzpomíná na návštěvu u Hitlera a jak říká, mluvil jsem s Göringem, který mi říkal, bude mi strašně líto, když budu muset vybombardovat vaše krásné hlavní město. A Hácha vzpomíná a říká, tehdy jsem v jeho očích viděl ďábla. Takže myslím si, že naše hodina uplynula, a abych alespoň poněkud zvýšil Vaši informovanost, přečtěte si docela zajímavý životopis Emila Háchy, kde najdete právě tu poznámku o bombardování Prahy. Ale ujišťuji Vás, že nikdo z českých politiků o bombardování Prahy, ani o Hitlerovi nikdy nemluvil, takže pan Balda si to vycucal z prstu úplně sám.

Ještě tady máme pár dotazů od našich diváků, tak poprosím režii, abychom skočili na poslední dva, protože už se nám jich víc nevejde. Ten předposlední se týká měkkých drog.

Pane prezidente, zajímalo by mě, co si myslíte o legalizaci marihuany. Děkuji za odpověď.

Sám se nechám poučit odborníky a odborníci říkají, že marihuana jako měkká droga je předstupeň ke tvrdým drogám, to znamená k heroinu, pervitinu a tak dál. No, a když nastoupíte na tuhletu skluzavku nebo tobogán, chcete-li, no tak je velké riziko, že v tom budete pokračovat dál. To je můj názor.

A poslední dotaz. Prosím režii.

Pane prezidente, jste spokojen s Vašimi ústavními pravomocemi?

Ne. Rozhodně ne, ale nic s tím bohužel nenadělám, protože podle mého názoru, jestliže prezident byl zvolen přímo občany, několika miliony občanů, tak mu to dává jinou pozici, než když je zvolen dvěma sty osmdesáti jedna poslanci a senátory. V čem konkrétně nejsem spokojen, ale znovu opakuji, že s tím nic za ty čtyři roky, co mi zbývají, nenadělám. Možná můj nástupce.

První věc, prezidentské veto zákona se dá velmi snadno přehlasovat, sto jedna hlasy v Poslanecké sněmovně. Takže bylo by samozřejmě dobré, aby prezidentovo veto bylo přehlasovatelné pouze takzvanou kvalifikovanou většinou, což je sto dvacet hlasů. No a zhruba taková podobná opatření bych Vám teď mohl vyjmenovat i dále, ale protože jste říkal, že jste v časovém skluzu, tak se omezím na tento konkrétní příklad.

Děkuji Vám za něj, to je pro dnešek vše.  Pane prezidente, děkuji, že jste si na nás udělal čas a hezký zbytek neděle.

Já Vám přeju ne jenom hezký zbytek neděle, já Vám přeju celý hezký týden, měsíc a rok, a protože vypadáte mladě, tak i desetiletí.

Děkuji Vám. Na viděnou.

Na viděnou.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Blesk.cz, 20. ledna 2019

zpět na seznam zpráv