Rozhovor prezidenta republiky pro MF Dnes

17. února 2022

Podle informací tajných služeb Spojených států a NATO měla ve středu začít ruská invaze na Ukrajinu. Je středa, 14 hodin, zatím se nic neděje. Co si o těch zprávách myslíte? Bude válka?

Už před několika dny jsem řekl, že podle mého názoru žádná válka nebude. Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. A třetí je teď.

Co za tím podle Vás je, když západní služby před útokem varují a sami Ukrajinci v čele s Volodymyrem Zelenským varují, aby se nevyvolávala zbytečná panika?

Nemohu vyloučit nějaký velmi lokální konflikt na hranicích Doněcké či Luhanské republiky. Ale to je něco úplně jiného než ruská agrese vůči Ukrajině. Když se mě ptáte, proč to Západ dělá, a generální tajemník NATO Stoltenberg, který by měl odstoupit kvůli stažení se z Afghánistánu, říká, že Rusové jsou připraveni a válka může začít každý okamžik, tak proti tomu mluví stahování ruských jednotek. Které začalo poté, co na svém vlastním území Rusové dokončili vojenské cvičení.

A nemůže to být tak, že k útoku na Ukrajinu nedošlo právě proto, že o plánech západní tajné služby dopředu věděly a upozornily na to? Jak bývá v této souvislosti také zmiňováno...

Myslím si, že to je pokus dodatečně zakrýt zmíněnou blamáž. Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. A jak vidíte, nestalo se tak.

Jste velitelem ozbrojených sil. Sdílí s námi západní služby či NATO zdroje těchto informací?

V každém případě to byla zpráva CIA. A já se CIA neptám, jaké má informační zdroje. Pouze na základě tří uvedených případů pochybuji o kvalitě těchto zdrojů.

Také se objevily spekulace, že mohlo jít o hru ze strany amerického prezidenta Joea Bidena, který mohl chtít působit rozhodně poté, co dal pokyn k ústupu z Afghánistánu. Co soudíte o jeho roli?

Myslím, že odpovědnost jak Donalda Trumpa, tak Joea Bidena za kapitulaci Severoatlantické aliance v Afghánistánu je nedílná. A nevidím ve fámách a blamáži ohledně rusko-ukrajinského konfliktu žádnou reálnou kompenzaci této kapitulace.

Jak hodnotíte vystupování českých politiků? Třeba ministra zahraničí Jana Lipavského, jenž se nechal vyfotit ve špatně nasazené helmě na ukrajinsko-ruských hranicích, nebo primátora Prahy Zdeňka Hřiba, který odjel do Kyjeva? Váš předchůdce Václav Klaus napsal premiéru Petru Fialovi k postojům české vlády velmi tvrdý otevřený dopis.

Tak já bych pana Lipavského nekritizoval za špatně nasazenou helmu. Kritizoval bych ho za jeho výrok, že nám dal Putin vánoční dárek v tom, že můžeme místo ruského zemního plynu používat zkapalněný americký plyn. Všichni experti si po tomto výroku ťukali na čelo, protože ten zkapalněný plyn je výrazně, podle některých odhadů až třikrát, dražší než ruský zemní plyn. Čili pan Lipavský se zřejmě pokládá za polyhistora, který se zabývá i energetickou politikou. Ale protože jsem před jeho nominací Petra Fialu varoval, umyl jsem si ruce a vláda má to, co chtěla. Jinak sdílím názor Václava Klause v otevřeném dopisu Petru Fialovi. Domnívám se především, že je to konflikt, který jsem v rozhovoru s Petrem Fialou označil jako válku slov, nikoli jako válku činů. A že by na této úrovni měl zůstat.

Pojďme k tuzemské politice. Ve Sněmovně se napodruhé projednává pandemický zákon. Poprvé ho vládní koalici hodili na hlavu jejich vlastní senátoři. Co jste té blamáži říkal?

Tak blamáž to sice je, ale na rozdíl třeba od státního rozpočtu nepokládám pandemický zákon za tak důležitý. Řekl jsem, že bych ho po úpravách, které proběhly v Poslanecké sněmovně, nevetoval. A to především proto, že má platnost jenom do listopadu. I když původní verze byla velmi nešťastná a přímo hloupá. A to se týkalo i nápadu projednávat tento zákon ve stavu legislativní nouze.

Potřebujeme pandemický zákon? Nestačilo by za krizových situací vyhlásit nouzový stav?

Myslím si, že není na škodu mít dobrý pandemický zákon. Ale souhlasím s těmi, kdo říkají, že tento zákon byl šitý horkou jehlou. Proto uvítám, když v listopadu skončí.

Především poslanci SPD v čele s Tomiem Okamurou se nyní obstrukcemi snaží přijetí pandemického zákona zablokovat. Někteří představitelé pětikoalice mluví o změně jednacího řádu Sněmovny. Ať už by se to týkalo vyhlašování přestávek pro poslanecké kluby či délky projevů. Měl by se jednací řád upravit?

Jsem v zásadě proti změnám jednacího řádu, pokud se na tom nedohodnou vládní strany s opozicí. Protože v opačném případě by hrozilo, že po příštích volbách by se role mohly přeměnit a jednací řád by se tak permanentně měnil.

V roce 2015 chtěl řečnění ve Sněmovně omezovat Andrej Babiš a od tehdejší opozice, dnes vládních stran, to schytal. Stejně jako když vláda po 236 dnech obstrukcí kvůli přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb utnula ve Sněmovně debatu. Petr Fiala pak mluvil o znásilňování jednacího řádu.

Stejně tak tehdejší opozice kritizovala vyhlašování nouzového stavu, a dnes pan ministr zdravotnictví Válek nouzovým stavem vyhrožuje. Rozumná opozice by měla být dostatečně sebevědomá, aby si uvědomila, že někdy může být i vládou. A aby se řídila evangelickým příkazem, co nechcete, aby druzí činili vám, nečiňte vy jim.

Nedávno jste tvrdě odsoudil nošení šibenic na demonstrace a kritizoval policii, že s tím nic nedělá. Dnes spolek Chcípl PES zveřejnil adresy jednotlivých poslanců a vyzval, ať lidé chodí před jejich domy. Není to za hranou?

Samozřejmě. Ale je to chyba policie i Ministerstva vnitra. Není dostatečně důsledné. Dokonce se přou, jestli jde alespoň o přestupek. Zatímco někteří odborníci na právní systém říkají, že jde o trestný čin. A jestliže dokonce vyhrožujete konkrétním osobám, tak padá onen beztak hloupý argument policie, že na těch šibenicích nebyla konkrétní jména. Jestliže například hejtmanovi Vondrákovi dají šibenici před dům, je celkem jasné, že je určena pro něj.

Vláda rozvolňuje všechna proticovidová opatření, teď končí i PCR testy zdarma. Je to rozumné?

Protože nejsem epidemiolog, předesílám, že moje odpověď bude velmi váhavá. Vycházím z prokázané zkušenosti, že po každém rozvolnění následovala nová vlna epidemie. To je důvod mého váhání. Na druhé straně se zdá, že omikron je daleko mírnější, než byla předchozí mutace delta. A že je rozumná naděje, nikoli jistota, že se covid stane standardní respirační nemocí, jako je i chřipka. Nicméně já bych s rozvolňováním ještě minimálně čtrnáct dní počkal.

Pětikoalice ještě v opozičních dobách tvrdě kritizovala Babišův kabinet za nedostatečnou propagaci očkování. Třeba ministryně Helena Langšádlová z TOP 09 po volbách slibovala efektivnější komunikační strategii, aniž by vysvětlila, co tím má na mysli. Teď žádné očkovací kampaně neběží a výhody pro očkované byly zrušeny. Co Vy na to?

Pokládám to sice za chybu, ale za chybu, která je motivována dobrým úmyslem. To znamená svatým přesvědčením, že pandemie končí. Bohužel, toto přesvědčení jsme měli už několikrát. Jednou se dokonce za účasti paní Pekarové či paní Němcové konala hostina na Karlově mostě. A protože je vždy dobré nenechat se překvapit a být připraven, mluvil jsem o onom čtrnáctidenním odkladu rozvolňování. Pokud jde o strategickou komunikaci paní Langšádlové, tak při rozhovoru s ní jsem se několikrát pokoušel dozvědět, jak si představuje ministerské řízení vědy, výzkumu a inovací. A s vrcholem maximální zdvořilosti bych chtěl konstatovat, že jsem se nedozvěděl nic.

Jak si podle Vás kabinet Petra Fialy vede? Může jeho stabilitu rozkolísat kampaň před podzimními komunálními volbami? V Plzni se rozpadla koalice vládních stran, v Praze jdou SPOLU, Piráti a hnutí STAN přímo proti sobě.

Buďme trochu tolerantní, vláda je v začátku své činnosti. A téměř všichni její členové se teprve učí. Oni to sice nikdy nepřiznají, ale učí se, protože předtím ve vládě nikdy nebyli. Petr Fiala byl sice ministr školství, ale to není srovnatelné s funkcí premiéra. Můj názor je, že komunální volby mohou rozvolnit koalici, a to v několika směrech. Plzeňský příklad ukazuje, že například i STAN dává přednost koalici s hnutím ANO. Myslím, že takové ad hoc koalice se po volbách mohou vytvořit. Kromě jiného i v Praze, kde neočekávám, že současný primátor Hřib, byť navštívil Ukrajinu, svoji funkci obhájí.

Co říkáte fungování opozice? Andrej Babiš na sněmu ANO ohlásil, že jako předseda za dva roky skončí. Mluvilo se o dvojici možných nástupců - Karlu Havlíčkovi a Aleně Schillerové. Nesrazilo její akcie zjištění, že si za dva miliony korun z rozpočtu Ministerstva financí nechala platit fotky a prezentaci na sociálních sítích? Co jste jejím fotkám s pávy říkal? Neměla by ty peníze ze svého vrátit?

V souvislosti s debatou o státním rozpočtu mě daleko víc zajímají miliardy a desítky miliard než dva miliony. Pokud jde o to, že prakticky každý ministr dělá buď obratněji nebo méně obratně své promotion, o tom nemusíme pochybovat. Paní Schillerová byla podle mého názoru velmi dobrou ministryní financí a pokládám za poněkud ubohé zabývat se jejími fotkami s pávem. Řeknu Vám jedno hezké přísloví. Malí lidé jsou schopni se zabývat pouze malými věcmi.

Nyní bych se rád vrátil k Vaší povolební hospitalizaci. Mimochodem, cítíte se dobře?

Je mi docela dobře.

Váš kancléř Vratislav Mynář a později právník Marek Nespala mi shodně říkali, že okolnosti, které celou hospitalizaci provázely, mohly být jakýmsi pokusem o puč. Pan Nespala dokonce tvrdil, že některé věci prověřují z právního hlediska. Myslíte si, že se mohlo jednat o pokus o puč, a máte nějaké konkrétní poznatky?

Domnívám se, že to nelze vyloučit. Koneckonců aktivity jak pana Vystrčila, tak předtím pana senátora Fischera jsou notoricky známé. Když nemocnice poslala předsedovi Senátu tehdejší diagnózu, která se mimochodem neukázala být správná, protože jsem se uzdravil, tak současně požádala předsedu Senátu, aby tato zpráva nebyla zveřejňována. Předseda Senátu Vystrčil ji přes žádost Ústřední vojenské nemocnice obratem zveřejnil. Z tohoto a několika dalších indicií usuzuji, že k jistému pokusu o puč došlo. A usmívám se neschopnosti těchto pučistů.

Budete to chtít opravdu řešit i právně?

Nemohu to vyloučit.

Pojďme k ekonomické části. Inflace se dostala téměř na 10 procent. Ekonomové se shodují, že inflace přichází hlavně zvenku. Může s tím v Česku někdo něco udělat? Může dělat víc Česká národní banka? Může dělat víc vláda? A jak hodnotíte jejich kroky?

Podle mého názoru má inflace dva základní faktory. První je zdražování energií, které se promítá do všech ostatních cen. A protože inflace není nic jiného než pohyb cenové hladiny, je celkem jasné, že rostou téměř všechny ceny. Protože na produkci téměř čehokoli potřebujete energii. Druhým faktorem je deficit státního rozpočtu, který mimo jiné zvyšuje množství peněz v oběhu a ponechává nezdravě vysokou spotřebu ve srovnání s produktivitou práce. Což je samozřejmě nepopulární, ale bohužel pravdivý výrok. Pokud jde o kroky centrální banky v podobě dost výrazného zvyšování úrokových sazeb, nedomnívám se, že na inflaci mají podstatný vliv. Koneckonců po zvýšení úrokových sazeb vzrostla i inflace. Ale uvítal bych, kdyby alespoň komerční banky na základě tohoto tlaku začaly ne zvyšovat, ale zavádět úroky z úsporných vkladů, které jsou u velké většiny bank nulové. Čímž popíráme onu zásadu, že máme především šetřit a na základě vytvořených úspor také investovat.

Maďaři zastropovali cenu pohonných hmot, Češi nakupují v Polsku, kde vláda zrušila DPH na potraviny a snížila DPH u pohonných hmot. Měla by něco podobného udělat i vláda v Česku?

Ne, rozhodně ne. Protože DPH je základní příjmová položka státního rozpočtu. A jakékoli snížení DPH tedy snižuje objem rozpočtových příjmů. Což samozřejmě limituje i výdaje na školství, na zdravotnictví a na investice obecně.

Co podle Vás lze dělat s cenami elektrické energie, tepla a plynu?

Jsem přesvědčen, že zelený úděl pro Evropu je špatná a chybná cesta a že zdražení cen energie je v první řadě způsobeno právě zeleným údělem. To znamená jak realizovanými, tak očekávanými operacemi. Realizované operace jsou například odstavené elektrárny, Německo teď dokonce bude odstavovat dvě jaderné elektrárny. A samozřejmě se počítá se zdražením zemního plynu asi o 30 procent. Mimochodem, Maďarsko díky dobrým vztahům s Ruskou federací se tomuto riziku vyhnulo. My máme na jedné straně možnost kritizovat Viktora Orbána, kterou nám nikdo nebere. Na druhé straně jsme ale přišli o výhodnější kontrakty, pokud jde o dodávky zemního plynu. A je otázkou, co je pro českou ekonomiku a české spotřebitele cennější.

V pátek jdete do Sněmovny promluvit o státním rozpočtu. Vláda seškrtala deficit zanechaný Babišovým kabinetem téměř o 100 miliard. Už jste se na škrty detailně díval, a jak je hodnotíte?

Nechci předem říkat, co budu povídat ve Sněmovně. Obecně bych řekl, že to bude spíš přátelská kritika státního rozpočtu a některých konkrétních škrtů. Jinými slovy, bude to kritika selektivní, nikoli plošná.

Před chvílí jsme zmiňovali centrální banku. Guvernér Jiří Rusnok v čele ČNB na konci června končí. Už máte vybraného jeho nástupce? Václav Klaus v žertu říkal, že by ho řízení ČNB „nijak neuráželo“.

Uvažuji o nástupcích, mám na to čas ještě zhruba do června. Musím říci, že určitou prioritu u mě mají členové bankovní rady. Protože již mají určitou zkušenost a nemusí se tedy zaučovat. Čímž vůbec neříkám, že mám sedm kandidátů, protože členů bankovní rady je sedm. Vyčkejte času, v červnu oznámím své rozhodnutí.

Představitelé pětikoalice zase chtějí hledat společného kandidáta na prezidenta, který by se mohl postavit Andreji Babišovi, s jehož kandidaturou se počítá. Dokážou se na někom shodnout?

Jen bych opakoval větu, kterou sice říkali v jiných kontextech mí političtí oponenti, ale která je pravdivá. Skutečný kandidát se nehledá, skutečný kandidát je. A pokud kandidáta hledáte, prokazujete tím pouze svoji bezmocnost.

Miloš Zeman, prezident republiky, MF Dnes, 17. února 2022