Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

21. dubna 2016

Pane prezidente, několikrát jsme se už bavili o dohodě EU s Tureckem ve věci migrantů. Nyní Turci ústy svého premiéra hrozí, že pokud jim Brusel do konce června víza dle slibu nezruší, od dohody odstoupí a nebudou dál migranty nijak zadržovat. Vy jste opakovaně tyto dohody označil za vydírání a kritizoval jste je. Nebylo tedy spíše na místě, aby dohodu zrušila sama EU a konečně si zabezpečila hranice?

Dobře víte, že při společné tiskové konferenci s Heinzem Fischerem jsme, oba prezidenti, vyjádřili pochybnosti o funkčnosti dohody Evropské unie a Turecka. U mě to není nic nového. Heinz Fischer je vždy velmi zdvořilý politik, a jestliže přesto i on vyjádřil pochybnosti, dá se říci, že je to další důvod k tomu, považovat tyto pochybnosti za validní.

„Zachází se s vámi jako se zátěží, problémem, výdajem. Přitom jste darem.“ Tuto větu řekl papež František na adresu uprchlíků a požádal je o odpuštění. Jak tomu rozumíte?

Z čistě ekonomického hlediska by darem byli uprchlíci v zemích, kde je velmi nízká nezaměstnanost a kde tito uprchlíci mají vysokou pracovní kvalifikaci. Jenomže nezapomeňte, že průměrná nezaměstnanost v zemích Evropské unie je dnes deset nebo jedenáct procent, takže není splněn první předpoklad a obávám se, že až na výjimky není splněn ani druhý předpoklad o té kvalifikaci. Já nemám nic proti pomoci uprchlíkům v uprchlických táborech na Středním východě, to je v pořádku a to je akt křesťanského milosrdenství. Ale myslím si, že uprchlíkům samotným bychom ublížili, kdybychom je umisťovali v kulturně cizím prostředí, jako je Evropa. Konec konců i ta nezdařená akce s iráckými uprchlíky nakonec vyústila do toho, že se vrací zpátky do Iráku a že se jim stýská po domově.

To samotné tvrzení, že by uprchlíci pro nás v současné realitě byli darem, odmítáte?

Uprchlíci mají být darem především pro svoji zemi, kterou mají rozvíjet, kterou mají zvelebovat a ne z ní utíkat.

Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí opět kritizuje Českou republiku za postoj k Romům a za protimuslimské nálady a v té souvislosti zmiňuje i Váš výrok, že muslimští migranti nebudou respektovat naše zákony a budou chtít zavést právo šaría. Jak byste na to reagoval?

V muslimských komunitách se občas právo šaría aplikuje, byť nelegálně a v rozporu se zákony hostitelské země. Takže to je zkušenost, která je samozřejmě přenositelná i do České republiky v případě, kdybychom přijali tu migrační vlnu, kterou už přijalo Německo nebo Rakousko. A dobře víte, že německá reakce se postupně mění a že od takzvané willkommenskultur se začíná přecházet ke zcela opačným postojům.

A nevykládáte si tu americkou zprávu, respektive její část, která se nás dotýká, jako útok na naši suverenitu nebo prezidentský úřad, když zmiňuje i Vás?

Já si myslím, že každá země má právo kritizovat druhou zemi. Teď nedávno v rozhovoru pro Českou televizi jsem citoval výrok poslankyně Marie Benešové, podle níž se údajně na americké ambasádě minimálně konzultuje, ne-li připravuje zákon o státním zastupitelství, a vyslovil jsem pochybnosti nad tím, zda by se zákony měly připravovat na cizích ambasádách, a nikoli v našem národním parlamentě. Nepokládám to za nic urážlivého, je to prostě kritická poznámka, u níž jsem uvedl samozřejmě i zdroj a stejně tak nepokládám za nic urážlivého, když naopak americké ministerstvo zahraničních věcí bude kritizovat mě anebo českou vládu.

Česká republika neprodloužila akreditace dvěma ruským novinářům, hovoří se v té souvislosti o bezpečnostním riziku. Ti novináři se brání, že v naší zemi působí desítky let a žádnými agenty nejsou a nebyli. Jak na tuto kauzu nahlížíte?

Za prvé bych musel vědět, zda jsou nebo nejsou bezpečnostní riziko. A protože nejsem pracovník tajné služby a v žádné zprávě, kterou od tajných služeb dostávám, nic takového nebylo uvedeno, tak se k té věci těžko mohu vyjádřit. Zato se mohu vyjádřit k tomu, že velmi pravděpodobným opatřením recipročního typu bude vypovězení některých českých novinářů z Ruské federace, a myslím si, že to by byla škoda.

Budete se touto věcí dále zabývat? Třeba, pokud by se na Vás ti ruští novináři obrátili s žádostí o pomoc?

Pokud by se obrátili, tak bych standardním způsobem při pravidelných schůzkách s ministrem zahraničí požádal ministra Zaorálka o jeho stanovisko.

Pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, před pár dny se vyjádřila Madeleine Albrightová, podle níž se Kreml angažuje v Sýrii jen proto, aby odvrátil pozornost světové veřejnosti právě od Ukrajiny a posílil svůj vliv na Blízkém východě. Jaký z toho máte pocit?

Tak zaprvé, pozornost světové veřejnosti se od Ukrajiny odchýlila už dávno. Anexe Krymu, byť protiprávní, je považována za fait accompli (hotová věc, nevratný krok – pozn. red.) a co se týče tzv. zamrzlého konfliktu na východní Ukrajině, ten mi trochu připomíná zamrzlý konflikt v Podněstří a pokud tento konflikt nepřejde do stádia akutního konfliktu, tak si myslím, že světová veřejnost to bude sledovat se stále vzrůstající lhostejností.

Ohledně Ruska ještě jedna otázka. Blíží se květen, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Zúčastníte se letos 9. května tradiční recepce na ruském velvyslanectví?

Nemohu to vyloučit.

Poměrně nedávno se v Sýrii konaly parlamentní volby, které vyhrála Asadova strana Baas. Západ spolu se syrskou opozicí volby kritizuje a považuje za nelegitimní. Jak na to nahlížíte? Byly nebo nebyly legitimní?

Já jsem v Sýrii nebyl a nebyl jsem ani součástí nějaké kontrolní komise, která by posuzovala objektivitu těchto voleb. V každém případě považuji za rozumnější, když ty volby proběhly, než kdyby nebyly žádné volby a kdyby tím pádem přetrvávalo silné politické napětí.

Kritika se týkala hlavně toho, že se voleb nemohla účastnit celá země z pochopitelného důvodu, když vláda neovládá celé své území. Z druhé strany padly i názory, že před časem na Ukrajině také nemohli kvůli válce na východě volit všichni, a volby nikdo nezpochybňoval…

Dovedeno ad absurdum, tento protest by byl založen na výzvě Islámskému státu, který ovládá část území Sýrie, aby laskavě legitimní syrské vládě umožnil na tomto území organizovat volby. To je něco tak absurdního, že o tom nemůžeme vážně uvažovat.

Nyní se podívejme na domácí záležitosti. ČSSD sdělila, že zatím nezaplatí dluh 337 milionů korun, přestože jí to pravomocným rozsudkem nařídil soud. Z úst některých právníků i politiků zazněla prohlášení, že je to protizákonné a sociální demokracie tím všem lidem říká, že se dluhy nemusí platit; a kdyby podobný problém, byť v řádově nižší částce, měl běžný občan, nemohl by si dovolit nezaplatit. Jak to vidíte?

Přiznávám se, že mě to trochu také překvapilo, a to především proto, že ještě před několika dny vedoucí představitelé sociální demokracie veřejně prohlašovali, že tento dluh splatí, a dokonce si na to vzali úvěr od Fio banky. Nicméně nejsem právník a vím, že právní názory jsou různé. Například právník Kysela, který velmi často vystupuje ve sdělovacích prostředcích, tvrdí, že se ten dluh opravdu nemusí platit a že se může vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu. Já se přiznávám, že mě tento názor připadá poněkud podivný, ale znovu opakuji, já nejsem právník, ani kyselý, ani sladký. Z toho důvodu se zdržuji komentáře.

A co byste sociální demokracii doporučoval? Případně, zda by podle Vás zaplatit měla zkrátka proto, že existuje pravomocné rozhodnutí soudu?

Já mohu doporučovat pouze na základě fundovaného právního stanoviska a to v této situaci neexistuje.

Na vašem setkání s občany bylo po dlouhé době poměrně rušno, když do Berouna dorazili demonstranti z Prahy a během Vašeho vystoupení byli dost hlasití a často přerušovali debatu nesouhlasným křikem. Zaslechl jsem dokonce názory, že to vypadalo jako ve 30. letech v Německu, kdy různé bojůvky rozbíjely schůze a mítinky. Působilo to tak na Vás? Lze to srovnávat?

Mně opravdu někteří ti křiklouni připomněli SA-many z 30. let, v tom máte naprostou pravdu. Ale spíše mě překvapil poměrně nízký počet účastníků těchto úderek dovezených z Prahy, protože se dlouhou dobu svolávali na sociálních sítích. Pak mě také překvapilo to, že o sobě prohlašovali, že tam budou mlčet a pouze tam vztyčí transparenty. Ti, kdo tam byli, slyšeli neartikulovaný řev, a nikoli mlčení. Nicméně, aby si nezávislý čtenář mohl udělat svůj obrázek sám, tak na základě iniciativy Jiřího Ovčáčka natáčíme každé shromáždění s občany; prostřednictvím Twitteru, kde je tento záznam uložený se každý může seznámit s chováním těchto řvounů. Mimochodem, mým ideálem je informovaný občan a tento Twitter plus Facebook je naším příspěvkem k lepší informovanosti občanů.

Dnes byla zveřejněna informace (rozhovor probíhal ve středu – pozn. red.), že jednomu Číňanovi, který během potyček na Evropské třídě v Praze při návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga ukradl tibetskou vlajku, nařídil soud trestním příkazem vyhoštění z České republiky na pět let. Cizinec proti tomu podal odpor, takže bude muset proběhnout ještě veřejné soudní líčení. Nicméně, připadá Vám trest vyhoštění za takový čin adekvátní?

O tom nic nevím, je to zřejmě dnešní zpráva. Vždycky záleží na tom, jestli je zde na trvalém pracovním pobytu, pak bych to považoval za neadekvátní, a dokonce, i kdyby tady byl jako turista, tak bych to považoval za poněkud přemrštěné, a sám jste řekl, že ještě proběhne řádné soudní řízení, takže vyčkejme jeho výsledků.

Mohlo by to ale možná navozovat srovnání, že naopak aktivistům, kteří strhávali čínské vlajky ze sloupů, srovnatelný trest nehrozí nebo se jim nestane vůbec nic.

Stejně tak se zatím nestalo nic „sto hovnům“, která strhla prezidentskou standartu.

Ukázalo se, že zpěvačka Lenka Dusilová, která Vás v přímém přenosu kritizovala za příklon k Číně, sama před rokem v Čínské lidové republice pracovně pobývala a propagovala tam jakýsi nový druh telefonu. V Pekingu se navíc podle tamních ohlasů proslavila. Co na to říkáte?

Jestli se proslavila, to samozřejmě nevím, ale ano, dnes tuto zprávu přinesl Expres a já ji zaznamenal a zasmál jsem se, protože kromě toho, že neumí zpaměti říci ani tři věty, ještě trpí ztrátou paměti.

A je to jen ztráta paměti? Není to poněkud pokrytecké, když jí samotné nevadilo si tam jet vydělat peníze, ale v případě Vaší iniciativy prohlašuje kritická slova?

Možná, že to opravdu není ztráta paměti, ale že doufala, že na to nikdo nepřijde. Rozdíl mezi ní a mnou spočívá v tom, že ona tam jela vydělat peníze pro sebe, a já jsem se snažil vydělat peníze pro Českou republiku.


 

Miloš Zeman, prezident republiky, 21. dubna 2016, Parlamentní listy.cz

zpět na seznam zpráv