Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

27. prosince 2019

Pane prezidente, jak jste prožil Vánoce?

V kruhu své rodiny, a to je to největší štěstí, které člověk může mít.

Mnoho čtenářů jistě bude zajímat, co jste našel pod stromečkem? Bylo tam i něco, co jste vůbec nečekal?

Ano, byl tam nový holicí strojek, protože jeden se mi rozbil a já jsem předpokládal, že si ho v lednu koupím. Nemusím, neboť moje milovaná žena mně holicí strojek věnovala.

Během svátků zemřela politička, Vaše někdejší soupeřka z prezidentské volby a herečka Táňa Fischerová. Jak na ni budete vzpomínat?

Jako na ženu, které jsem říkal, že je z jiné planety, protože v některých ohledech se vymykala, a teď neříkám, jestli v dobrém nebo zlém, ze standardní struktury politické scény v České republice.

Ještě těsně před Vánoci opět česká náměstí plnily demonstrace Milionu chvilek. Zeptám se Vás podobně jako nedávno pana premiéra. Vzkázal byste jejich lídrovi nějaká laskavá slova, když jsou Vánoce?

Když si lídr poslechne moje Vánoční poselství, tak tam jednovětá zmínka o něm bude. Jestli je laskavá, to nevím, to si musí vyhodnotit sám, ale když mluvíme o těch zaplněných náměstích, tak jsem si povšiml, že na Václavském náměstí kdysi měli 100 tisíc, pak 35 tisíc, pak 15 tisíc lidí, takže nemám pocit, že by tato tendence směřovala jinam než k nule.

V Británii se před svátky konaly předčasné volby, ve kterých drtivě vyhráli konzervativci Borise Johnsona. Co jste na to říkal?

Ještě před volbami jsem Borisovi popřál, aby je vyhrál, a jsem rád, že se tak stalo, protože si myslím, že v každé politické straně je kromě jejího programu důležité i to, kdo ji vede. Británie měla skvělého levicového politika Tonyho Blaira a skvělou pravicovou političku Margaret Thatcherovou. Oba dva byli ve své době úspěšní. Když vedete stranu a nedokážete přilákat voliče, nemáte charisma, je úplně jedno, zda jste levicový nebo pravicový. Prostě platí, že jste neúspěšný politik.

Častokrát jsem četl přirovnání Johnsona a Vaší osoby. Nacházíte Vy sám nějaké podobnosti? Třeba co se týče výkonu politického řemesla?

Myslím si, že Boris Johnson má moje sympatie a to, že někdy provokuje, v tom můžeme být opravdu podobní.

Různí komentátoři do poslední chvíle předpovídali Johnsonovi těsný výsledek, psali, že průzkumy v Británii se vždy pletly atd. Jak je možné, že volby takto ovládl?

Zaprvé, a promiňte mi tu cynickou odpověď, protože měl velmi slabého protikandidáta Jeremyho Corbyna. Vzpomínám si, jak jsem kdysi mluvil s Davidem Cameronem a říkal jsem mu, Vy jste vlastně vyvrátil obecnou tezi, že jediný přesný průzkum veřejného mínění je tzv. exit poll, tedy že se ptáte lidí, kteří odcházejí z volebních místností, koho volili. Tam měl David Cameron opravdu náskok jednoho poslance. A ve skutečnosti výrazně vyhrál. Pak přišla Theresa Mayová, chtěla to zopakovat a výrazně prohrála. Aniž bych chtěl urazit dámu, nebyla zcela srovnatelná s Margaret Thatcherovou.

Nedávno se ruské ministerstvo zahraničí ohradilo proti našemu rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi významné dny coby památku obětí okupace. Co na to říkáte? A budete vůči ruské straně podnikat nějaké kroky?

Je to, samozřejmě, absolutní drzost. Za další, před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom, tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům, co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?

Pokud jde o Vás osobně, co se povedlo a nepovedlo Vám? Litujete něčeho?

Myslím, že už jsem takový starý pán, který pronáší jednou ročně poselství „o stavu unie“ a každý týden na TV Barrandov říká své názory. V každém případě jsem rád, že jsem trochu přispěl k vytvoření vlády, která zde existuje, tedy k vytvoření této koalice s tolerancí komunistické strany, ale myslím, že teď už je na lidech v ministerských a premiérských funkcích, aby právě oni hodnotili svoje výsledky. Dodávám ovšem, že podle Ústavy je prezident republiky rovněž součástí výkonné moci. Kdyby na to náhodou někdo zapomněl.

Vaši kritici letos s ještě větší intenzitou začali doufat, že svůj mandát nedokončíte. Cítíte se na výkon funkce až do března 2023?

Ve středu jsem se vážil a opět jsem přibyl jeden kilogram. Doufám, že do roku 2023 svým oponentům ukážu tlusté bříško.

Jaké události v zahraničí byste zhodnotil za tento rok a označil za nejvýznamnější a proč?

Je to americko-čínské jednání o obchodní dohodě. Pokud to jednání skončí úspěchem, budu to považovat za hlavní pozitivum, které patrně rozčílí ty, kteří nás odrazují od ekonomické spolupráce s Čínou.

Rok 2019 byl do značné míry o rokem sporů a vyhrocených politických debat. Budete chtít v příštím roce dělat něco k tomu, aby se názorové tábory v české společnosti smířily?

Nepoužil bych zrovna výrazu smířily, ale aby si naslouchaly. A o tom bylo moje Vánoční poselství.

Závěrem. Co byste na konci roku starého a na prahu nového vzkázal českým občanům, a to bez ohledu na jejich politické názory?

Opět odkážu na Vánoční poselství, ale protože ParlamentníListy.cz budou moji odpověď mít o něco později než diváci, tak bych jim pouze vzkázal jediné, řiďte se svým vlastním zdravým rozumem, věřte sobě, nevěřte manipulátorům, nevěřte těm, kdo vám vrtají díru do hlavy a snaží se vás přesvědčit, že zrovna jejich pravda je ta jediná.

Miloš Zeman, prezident republiky, Parlamentní listy, 27. prosince 2019

zpět na seznam zpráv