Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

5. června 2016

Pane prezidente, Turecko odvolalo svého velvyslance z Německa poté, co Spolkový sněm schválil rezoluci uznávající masakr Arménů za genocidu. Jak na celý případ nahlížíte?


Já jsem svůj názor vyjádřil již v roce tuším 2014, kdy byl v Praze na návštěvě jako můj host arménský prezident, a označil jsem onen masakr v roce 1915 za genocidu. A protože příští týden spolu letíme do Arménie, tak to zopakuji. Ale je potřeba učinit i další krok a já po jednání v Arménii chci vyzvat i českou vládu, respektive český Parlament, aby následoval příklad německého Spolkového sněmu. Ale nejenom Německa a nejenom Francie, kde už toto uznání genocidy dokonce vyhlásili zákonem, ale například i Ruska, Polska, Slovenska, Itálie a dalších zemí, protože si myslím, že v této oblasti poněkud zaostáváme.

Hovořil jste o tom třeba s ministrem zahraničních věcí Zaorálkem?

Ještě ne, protože se tak chystám učinit po svém návratu z Arménie.

Ohledně tureckého velvyslance v Praze bylo nedávno živo kvůli jiné věci. Na semináři o islámu v Poslanecké sněmovně advokátka Klára Samková srovnala islám s nacismem. V reakci na tato slova se turecký velvyslanec zvedl, odešel a později vyzval k jejímu trestnímu stíhání. Co si o tom myslíte?

Chtěl bych připomenout, že Klára Samková v tomto není originální, protože první, kdo islám srovnal s nacismem, byl jeden „bezvýznamný“ politik, který se jmenoval Winston Churchill.

A co se týče bouře, kterou to celé vyvolalo, kdy se mluvilo o nevhodnosti pronášet taková slova v Parlamentu, o tom, jestli by měla být Samková trestně stíhána atd.?

Znovu opakuji, že trestní stíhání by v tomto případě muselo být vedeno i vůči Winstonu Churchillovi in memoriam.

Pane prezidente, Vy sám islám a islámský radikalismus dlouhodobě kritizujete. Jak smýšlíte o samotném srovnání islámu s nacismem?

Je to samozřejmě srovnání, které jako každá analogie má své silné stránky a své slabiny. Nacismus byl ideologie založená na představě rasové nadřazenosti a také rasové nenávisti, konkrétně na antisemitismu. Jestliže kdokoli například říká, že Izrael je zapotřebí vymazat z mapy, v podstatě dělá něco podobného, jako dělal nacismus v koncentračních táborech a plynových komorách.

Během návštěvy Jihočeského kraje jste zavítal na státní hranici u Českých Velenic. Opakovaně zdůrazňujete, že migranti, kteří nelegálně překračují hranice, porušují naše zákony. Vláda nicméně odmítá, aby nelegální přechod hranice byl trestným činem a zůstalo to pouze přestupkem. Souhlasíte s tím?

Kdyby byla klidná mírová doba a kdyby se nelegální přechody našich hranic vyskytovaly pouze ojediněle, lze uvažovat o tom, že by to mělo i nadále charakter přestupku. Protože doba není klidná, není mírová a reálně hrozí masivní přechody našich hranic nelegálním způsobem, tak jako odstrašující prostředek pro tyto přechody zpřísněním přestupku na trestný čin považuji za naprosto oprávněné.

Myslíte, že by se toho nelegální migranti obávali?

Pokud se ocitnou ve vězení, tak jim to jedno nebude. A trestný čin je většinou trestán vězením a možná i pokutou a řada migrantů disponuje docela značnými finančními prostředky.

Nepřipadá Vám postup části vlády nebo přímo premiéra Bohuslava Sobotky v migrační krizi příliš zdrženlivý nebo laxní?

Tento názor jsem vyjádřil už několikrát vůči premiéru Sobotkovi, takže nemám důvod, abych se opakoval. Na druhé straně Vy jste naprosto přesně řekl „části naší vlády“. Jsou členové vlády, kteří zastávají razantnější postup.

Ptám se na to i proto, že některé skupiny premiéra kritizují, že jeho politikou v této věci je nečinnost.

V některých případech tomu tak může býti i v jiných oblastech.

Pokud byste měl porovnat přístup k migrační krizi ze strany slovenského premiéra Fica a českého premiéra Sobotky, jak byste to zhodnotil?

Není žádným tajemstvím, že mému pohledu je daleko bližší jak postoj Roberta Fica, tak například postoj Viktora Orbána a v poslední době i postoj po volbách vzniknuvší polské vlády.

Parlamelisty.cz nedávno upozornily na to, že ČSSD má ve svém dlouhodobém programu podporu imigrace a multietnické a multikulturní společnosti, což v dnešní době a v situaci, kdy se řada politiků sociální demokracie, jako třeba hejtmani, stavějí k migrační krizi podobně jako Vy, vypadá poněkud paradoxně. Nemyslíte?

Já si myslím, že programy často píší poradci, a že poradci jsou nakaženi multikulturalismem jako morem. A dokonce i kancléřka Angela Merkelová před lety prohlásila, že multikulturalismus je mrtev. Kéž by u tohoto přesvědčení zůstala.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík nedávno prohlásil, že Česká republika se kvůli nízké porodnosti bez imigrantů neobejde. Jak o tom smýšlíte?

Zaprvé, vždy záleží na tom – bez jakých imigrantů. Já například nemám nic proti imigraci z Ukrajiny, Ruska, Běloruska, ze Srbska a dalších slovanských zemí, protože tam je velmi malá jazyková bariéra a snadná adaptabilita. Na druhé straně vystupuji proti imigraci z islámské komunity, protože zastávám názor, že tato komunita a tito migranti jsou neslučitelní s evropskou kulturou a tedy neintegrovatelní do evropské společnosti.

Nemělo by být snahou vrcholných politiků obecně spíše podporovat porodnost a vytvářet v zemi klima, aby občané daného státu měli zájem mít více dětí? Řešit problém tím, že pozveme migranty s argumentem, že máme nízkou porodnost a spoustu pracovních míst, o které Češi nemají zájem, je ale zřejmě podstatně jednodušší.

Máme tady stále ještě 400 tisíc lidí, kteří nechtějí pracovat a odmítají nabízenou práci. Takže z tohoto důvodu například migranti z Ukrajiny už tady jsou v počtu asi 130 tisíc a začlenili se do společnosti, vykonávají málo kvalifikované práce a jsou s tím spokojeni, protože mohou poslat nějaké peníze svým rodinám.
Ale já bych upozornil, pane redaktore, na druhou stranu mince. Podívejte se, když mladí zdraví muži odcházejí ze svých zemí místo toho, aby v této zemi pracovali a pomáhali k jejímu rozvoji, tak je to něco jako „brain drain“ neboli únik mozků. Takže oni tímto odchodem svoji zemi dlouhodobě oslabují a odsuzují k budoucí zaostalosti.

EU se nedávno dohodla s Facebookem, Twitterem a video portálem YouTube na mazání příspěvků a videí šířících nenávist. Hájili to jako nástroj proti propagandě Islámského státu. Došlo ovšem k tomu, že bylo smazáno video švédské novinářky o znásilňování ze strany migrantů, byť prý měla vše podloženo statistikami. Je to správný postup?

Víte, já jsem proti cenzuře obecně, a pokud jde o internetovou cenzuru, tak bych se velmi zastával cenzury v jedné jediné oblasti. Byl bych pro to, aby byly mazány ty příspěvky, které jsou anonymní. Protože ten, kdo je schopen vyjádřit argumentovaný názor a nikoli pouze nadávky, se nemusí skrývat za anonymitou, za různými nicky a podobně, ale podepíše se plným jménem. Zvláště, když mu ve svobodné společnosti nic nehrozí.
Čili pod pojmem šíření nenávisti si můžete představit ledasco a myslím si, že je to pojem velmi snadno zneužitelný a právě proto jsem proti němu. Ale velice bych se přimlouval, aby ze všech internetových příspěvků zmizely anonymní diskuse.

Přes Českou republiku nedávno přejel již podruhé americký vojenský konvoj. Konvoj šel osobně přivítat premiér Sobotka. Neuvažoval jste v té době, že půjdete americké vojáky také přivítat?

Víte, ročně přes naše území zcela bez povšimnutí projede několik desítek konvojů spojeneckých vojsk. Dělat si z toho předvolební kampaň pokládám za trochu zbytečné.

I při nynějším průjezdu Američanů se objevily vítací i protestní akce občanů. Nejvýraznějším aktem protestu byl bezesporu čin válečného veterána z misí v Kosovu, který na konvoj několikrát vystrčil holý zadek. Co si o takové formě protestu myslíte?

Možná, že byl ovlivněn tím, že to byla právě americká válka, bombardování Jugoslávie, které se někdy říkalo válka paní Albrightové, která vytvořila nezávislé Kosovo, o němž se dnes říká, že je to mafiánská, drogová diktatura. Takže ta motivace se dá pochopit.

Evropská komise zahájila přípravné řízení proti Polsku kvůli krizi ohledně polského ústavního soudu. Z Bruselu zaznívá vůči varšavské vládě kritika v podstatě od jejího nástupu. V důsledku hrozí Polsku ztráta hlasovacích práv i ztráta peněz z unijních fondů. Jaký je Váš komentář?

Myslím, že nic takového nehrozí, ale Vy dobře víte, že jsem vyjádřil při návštěvě polského prezidenta Dudy plnou solidaritu s novou polskou vládou.

Pane prezidente, jak necelý rok před sněmovními volbami hodnotíte výkon vlády Bohuslava Sobotky? Ptám se proto, že poslanec Marek Benda (ODS) tvrdí, že historicky nejúspěšnější vládou byla ta Nečasova a současný kabinet může rozhazovat peníze jen díky úsporným opatřením z let 2010–2013.

Nesdílím tento názor. Nemyslím si, že vláda Petra Nečase byla úspěšnou vládou. Ostatně kdyby byla úspěšnou vládou, tak by neskončila, jak skončila. To ještě není pochvala vlády Bohuslava Sobotky, to je kritika vlády Petra Nečase, kde škrticí politika Miroslava Kalouska vedla k tomu, že Česká republika byla v recesi či v krizi ještě v době, kdy ostatní země už začaly ekonomicky růst. A pokud jde o to, jak budou hodnoceny tyto vlády, Petr Nečas a vláda ODS, Bohuslav Sobotka a vláda sociální demokracie, tak si myslím, že nejrozumnější a také nejdemokratičtější je, nechat toto rozhodování na občanech, kteří budou volit za rok.


Miloš Zeman, prezident republiky, 5. června 2016, Parlamentní listy

zpět na seznam zpráv