Rozhovor prezidenta republiky pro pořad FTV Prima Partie Terezie Tománkové

6. února 2022

Krásné nedělní dopoledne vám přeji, vítám vás u Partie. Děkuji, že se díváte. Dnes má Partie výjimečně tři části, tu první pro vás natáčíme na zámku v Lánech. Nabízím rozhovor s prezidentem České republiky panem Milošem Zemanem. Dobrý den, pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, pojďme spolu probrat aktuální témata posledních dnů, možná týdnů. Prošel přísnější, českou společnost rozdělující pandemický zákon. Premiér ve čtvrtek naznačil, že ho podepíšete, pokud projde Senátem. Je to tak, podepíšete?

Já ho sice podepíšu, ale teprve poté, co budou ty úpravy. Ony už de facto jsou a já Vám jenom pro stručnost řeknu, jaké by měly být. V tom původním pandemické zákonu byl dost nesmyslně stanoven interval platnosti na nekonečno. Teď je tam listopad. Tak to je samozřejmě dobře. Zadruhé byla snížena hodnota pokut, která byla také nesmyslně vysoká, a zatřetí vypadl ten odstavec, který říká, že karanténu lze vyhlásit pouhou SMSkou. Víte, paní moderátorko, kdo tenhle zákon v té původní verzi připravoval, to byl opravdu Nichtsmacher, jak říkají Němci, prostě člověk, který tomu příliš nerozumí. Naštěstí při jednání v Parlamentě se to podařilo upravit. Kdyby ten zákon už tehdy měl tuto formu, tak by velmi pravděpodobně nebyla obstrukce tak výrazná a i ty demonstrace by byly méně početné, nehledě na to, že zásadně nesouhlasím s šibenicemi a nesouhlasím ani s tezí, že to není ani přestupek. Ti lidi, kteří tam ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni. A teď odpovídám na Vaši otázku, ano, v té upravené verzi tento zákon podepíšu.

Zmínil jste demonstrace, šibenice, jak říkáte, policie jenom přihlížela, ministr nabádal k ukázněnosti. Mělo by se to změnit změnou zákona?

Já si myslím, že tady nepotřebujete změnu zákona. Já jednou, až budu zdravější, tak si vezmu metr a odkrokuji si, kolik je od Sněmovny na Malostranské náměstí, protože podle platných pravidel do sta metrů od Sněmovny se nesmí demonstrace konat. Ale i tak, ta demonstrace nedodržovala povinné rozestupy, demonstranti pochopitelně neměli roušky, a už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku. Víte, já nemám žádné krvežíznivé úsilí, ale když nějaký hlupák tam přinese šibenice a policie, místo aby ho takzvaně zhaftla, tak jenom rozpačitě koktá, že vlastně na těch šibenicích nejsou nápisy těch, kdo by měli být pověšeni. Přitom vezměte si případ pana hejtmana Vondráka, kterému šibenici přivezli rovnou před dům, a my víme, kolik těchhle bláznů chce kritizovat nejrůznější lékařské i politické autority. Stručně řečeno, tito lidé s těmi šibenicemi by měli podle mého názoru jít do vězení. Samozřejmě až po projednání soudem.

Jsou to všichni blázni, ale nejsou to pouze lidé, kteří se bojí o svou budoucnost, které covid velmi silně zasáhl a nevěří politikům?

Když si vezmete, že omicron ironicky splnil ideu některých lékařů, že tady budeme mít promoření, protože covid už v této zemi měl téměř každý včetně mě, tak počet hospitalizovaných, a zejména, díky Bohu, počet zemřelých klesá a lze doufat, a tak za 14 dní to uvidíme definitivně, že epidemie konečně končí. Kéž by Pánbůh dal. Z toho celkem logicky vyplývá, že tito lidé se nemají čeho bát, koneckonců to nejhorší už dávno máme za sebou. A pokud říkám, že jsou to blázni, tak představte si, že uvěříte například tomu, že nad Brnem krouží letadlo a Chemtrails rozhazuje nějaký prášek, který vede k nákaze covidem. Představte si, že Bill Gates do vakcíny umístil čipy, to říká, myslím, ta zpěvačka Ilona Csáková, a představte si celou řadu dalších nesmyslných fám. A teď mně řekněte, že ti lidi nejsou blázni.

Nesmysly o šíření covidu z letadla šířil bývalý poslanec. Pane prezidente, vláda upustila od povinného očkování, chce tu povinnost, kterou zavedla ještě vláda Andreje Babiše zrušit. Co si o tom myslíte?

Že je to chyba. Podívejte se, nejenom Rakousko, které jsem uváděl, ale teď i Německo a Belgie uvažují o zavedení povinného očkování a já si myslím, že časem se přidají další země. A víte, proč? Protože samozřejmě budou další mutace toho koronaviru. Já nejsem odborník, ale toto říkají odborníci, a bylo by dobré chránit se očkováním před těmito mutacemi.

Snažil jste se to panu premiérovi rozmluvit?

Snažil jsem se mu to rozmluvit, ale on poslouchá pana ministra Válka. Já se mu nedivím, je to jeho ministr. Já nemohu tvrdit, že jsem epidemiolog, ale zase můj poradce je Roman Prymula, a to epidemiolog je.

Jak ostatně hodnotíte počínání pana ministra Válka v té funkci? Nedá se říct, že by některé zmatky úplně ustaly kolem covidu, opatření a kroků Ministerstva.

Já myslím, že on se hrozně rád poslouchá a že je tak trochu oslněn tím, že může vystupovat v televizi. Ale berte to v dobrém, alespoň se snaží.

Ještě krátce k těm obstrukcím k pandemickému zákonu. Sněmovna jednala den a půl, SPD obstruovala. Co vidíme? Tak krátce po volbách, když máme takto ochromenou Sněmovnu, o čem to podle Vás, pane prezidente, vypovídá?

Paní moderátorko, především Sněmovna nebyla ochromena, Sněmovna dělala to, co bylo i za minulé vlády, kde dnešní vládní strany pilně obstruovaly podobným způsobem jako dnes SPD. Zadruhé obstrukce patří k běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích, samozřejmě, že totalitární systém by obstrukci nikdy nedovolil, a jestliže tedy tento kus života těžkého, parlamentního života, musíme připustit, tak se alespoň snažme, aby ta obstrukce byla inteligentní. Ona někdy inteligentní není, když citujete, místo abyste mluvila k věci, libanonskou poezii, nic proti ní, nebo čtete důvodovou zprávu k úplně jinému zákonu, než o němž se jedná, tak je to obstrukce hloupá. Jestliže využijete třeba i několikahodinového projevu k tomu, abyste řekl, co si myslíte o nějakém zákonu, a případně i o autorech tohoto zákona, což jsem Vám před chvílí řekl i já ohledně pandemického zákona, no tak děláte užitečnou práci. Fidel Castro mluvil ještě déle než například Tomio Okamura.

Ten má do něj ještě daleko. Vedou se debaty o změně jednacího řádu, slyšíme to hlavně ze strany současné pětikoalice. Je to načase nebo ne?

Já bych poslancům zbytečně náhubek nenasazoval, ona by se ta jejich agrese pak mohla vybít horším způsobem, než když delší dobu mluví. Na druhé straně je pravda, že se říká, že co neřeknete v prvních deseti minutách, kam kondenzujete ty základní myšlenky, tak to už nemá potom velkou cenu. Ale dobře, já bych byl v tomhle poměrně tolerantní, a pokud by tam nějaká hranice byla, tak by to nemělo být těch uvažovaných pět minut, ale hranice podstatně, podstatně vyšší.

Děkuji. Pane prezidente, jak se Vám daří po zdravotní stránce?

Začal jsem chodit s holí a ochrankou. Hůl v levé ruce, ochranka mě drží za pravou ruku, protože zatím se bojím, že kdybych šel sám, tak upadnu. Zlepšuje se to de facto každý den, ale zlepšuje se to pomalu. Takže já především váhám, jestli se mi podaří opakovat své spanilé cesty po krajích, teď mě pozval ústecký pan hejtman k návštěvě Ústeckého kraje, a tím spíše váhám, zda se podívám na rozloučenou do zahraničí. Nicméně nechme to na lékařích a také tak trochu na mém zdravém a mladém organismu.

Kam byste rád jel?

Já bych především se rád rozloučil do dvou zemí, a sice do Izraele a do Číny. Do Izraele proto, že je to země mého srdce, a do Číny proto, že je to v současné době nejvýznamnější světová velmoc měřeno ekonomickým výkonem, to jest GDP v paritě kupní síly. Jistě víte, že Čína před několika lety v tomto ukazateli předstihla Spojené státy. Byl jsem tam několikrát, mám přátelské vztahy s čínským prezidentem a myslím si, že by bylo slušné se i s ním rozloučit, nehledě na to, že bych tím trochu pomohl našim exportérům, protože Čína, jak víte, je teď největší trh na naší zeměkouli.

V Číně začaly včera zimní olympijské hry. Pokud, hypotetická otázka, pokud by Vám to zdraví dovolilo a lékaři dovolili, byl byste na tom zahájení, pane prezidente?

Asi ano, ale lékaři, jak víte, mně zakázali létat. A jet do Číny jiným dopravním prostředkem než letadlem je prakticky nemyslitelné. Víte, ten bojkot, o kterém se teď tak často mluví, je ve skutečnosti téměř nulový. Úplný bojkot olympijských her svými představiteli, nikoli tedy svými sportovci, provádí vlastně jenom Litva a ještě jedna malá země, kterou si teď nepamatuji, promiňte sklerózu. Všechny ostatní členské země Evropské unie tam buď posílají minimálně velvyslance, nebo v řadě případů ministra odpovědného za sport. A v některých případech i hlavu státu, jako je například polský prezident, lucemburský velkovévoda a další. Takže většina členských zemí Evropské unie, až snad na tu Litvu a ještě někoho, se tak či onak olympijských her svými představiteli účastní. A samozřejmě se účastní i svými sportovci. Víte, návštěva politiků při olympijských hrách, a já jsem sám takhle byl v Riu de Janeiru na letní olympiádě, tím vyjadřuje úctu ke svým sportovcům. Ani ne tak úctu k pořádající zemi jako podporu své sportovní reprezentaci. Dobrá, myslím si, že je samozřejmě zbytečné, aby tam jela celá vláda, to by byla politická turistika, ale měl by tam podle mého názoru jet minimálně, samozřejmě kromě velvyslance, který je tam trvale, i ministr odpovědný za sport.

Spojené státy, které diplomaticky i politicky bojkotují olympiádu v Číně, nicméně sportovce podpořili. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů podpořila sportovce, ale zároveň je varovala, aby se nevyjadřovali v Číně k politickým otázkám. Řekla, že čínský režim je krutý. Jak Vy vnímáte posun v oblasti lidských práv od té poslední olympiády, jak jsou pro Vás, pane prezidente, ty zprávy o porušování lidských práv v Číně závažné? 

Víte, jsem pro aktivní diplomacii, a aktivní diplomacie neznamená, že vykřikuji o porušení lidských práv, ale snažím se právě jednáním s příslušnými představiteli sub rosa dosáhnout toho, aby se něco změnilo a něco zlepšilo. Mám-li být konkrétní, jsem velmi rád, že se mně, a to i s pomocí prezidenta Putina, podařilo dosáhnout propuštění ukrajinského vědce, filozofa a historika z donbaského vězení, to jsou ti separatisté Donbas, Luhansk a tak dál. On potom přijel na Pražský hrad a velmi hezky jsme si popovídali. A propuštění, byť jen jednoho jediného člověka, je v mých očích daleko víc než takové vykřikování o lidských právech, které žádný efekt bohužel nemá. Viděla jste americký film s příznačným názvem Myš, která řvala?

Ano.

Tak mně právě tento název někdy připomíná naše chování. Ano, bojujme za lidská práva, ale bojujme za ně tak, aby to mělo úspěch, a nikoliv, aby my jsme si jenom připsali body, jsme bojovníci za lidská práva, ale nikoho nepropustili, jejich podmínky se nezlepšily a my jsme jenom hulákali, jak jsme bojovníci za lidská práva, to je málo.

Nicméně to byl ale argument už v roce 2008, když se tam konala olympiáda v Číně, kdy i Mezinárodní olympijský výbor sliboval, že dojde ke zlepšení lidských práv v Číně tím, že se tam bude konat olympiáda, upne se tam pozornost světa, ale od té doby se lidská práva a stav lidských práv v Číně jenom zhoršily.

Víte, já bych byl v tomhle tom nakloněn poslouchat argumentaci z obou stran. Dejme si, alespoň jeden konkrétní příklad, a to je ujgurská menšina. Ano, na jedné straně, a je to možná pravda, se říká, že v Číně jsou Ujguři potlačováni. Číňané zase říkají, že Ujguři jsou radikální muslimové, kteří údajně zorganizovali několik povstání, kde se snažili zabíjet své oponenty sekyrami, což je docela zajímavá podrobnost. Sekera není tak častý nástroj na zabíjení jako v případě jiných konfliktů. Já sám si myslím, a to je ta obecná teze, že jestliže roste životní úroveň, jestliže je širší komunikace s vnějším prostředím, a k tomu pomáhá i účast sportovců z asi devadesáti zemí, jestliže je technický pokrok, tak to dříve nebo později vyvolá určité demokratizační tendence a potlačí alespoň nejhorší formy projevu toho, co bychom mohli nazvat totalitním systémem.

Jenom, jestli dovolíte, poznámka pro diváky, to povstání v Urumči v roce 2009, ta tragédie, možná, na kterou se odkazujete, nebyla ani podle sinologů jenom z čista jasna, byl to výsledek čínské politiky a ta otázka je velmi složitá.

Jistě.

Některé země už mluví o genocidě proti Ujgurům.

Dobře, vzhledem k tomu, že máme omezený čas, tak ta otázka je velmi složitá, což je takzvaná kill phrase neboli zabíječská fráze, co není složité. Já jsem se nedávno z úst jednoho kvazi sinologa dověděl, že v blahopřání čínskému prezidentovi k lunárnímu novému roku jsem použil termínu prosperita, čímž jsem se podřídil čínské terminologii. Paní moderátorko, já v telegramech všem prezidentům často používám výraz prosperita, protože proč nepřát jakékoliv zemi prosperitu, ale tento kvazi sinolog to chápal jako úlitbu čínské propagandě.

A také Vám bylo vytýkáno, že jste tam připodobnil Čínu k Česku, a na druhou stranu, ale to nebyl jenom telegram, byla to video zdravice, ale tu normálně nenatáčíte.

Byl jsem požádán, abych natočil video zdravici, a protože nezastávám názor, že mám být myší, která řve, tak jsem samozřejmě tu video zdravici natočil.

Požádán čínskou ambasádou?

Ano, samozřejmě.

Děkuju, pane prezidente, k Číně. Pojďme na skartovanou zprávu o Vrběticích. Já to s dovolením jenom lehce uvedu. Loni v dubnu přišla na Hrad, policie chtěla prověřit, zda ji nečetl nikdo nepovolaný, jestli na papíru nejsou stopy DNA anebo otisky prstů. Podle novinářů přišli detektivové na Hrad 21. ledna a dozvěděli se, že dokument je skartovaný. Kancelář prezidenta republiky vydala čtyři poměrně obsáhlá prohlášení. Jednají o tom poslanci a probíhá tady nějaký otevřený konflikt kanceláře a BIS. Je kolem toho hodně informací. Zajímá mě jenom ta jedna podstatná otázka vlastně, aby se tu naši diváci zorientovali. Proč Hrad už po několika měsících skartoval tak důležitý dokument, který pojednává o útoku agentů Ruské federace na území České republiky a o výbuších?

Odpověď bude velmi prostá. Já jsem se o to samozřejmě také zajímal, četl jsem ty zprávy prezidentské kanceláře, kde se uvádí, že bylo skartováno asi pět set dokumentů, a abych poctivě odpověděl na Vaši otázku, ten dokument jsem měl v ruce, mimochodem všechno, co je v něm, vyšlo v různých médiích, například v Respektu, ale nejenom v Respektu, a ten dokument kupodivu neměl označení tajné, ale označení důvěrné. Pokud vím, i když v tomhle se, upřímně řečeno, příliš nevyznám, tak ty skartační předpisy jsou jiné pro tajné materiály a jiné pro důvěrné materiály. Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud jí přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné.

To nevím, já nevím, jaký je skartační řád v Kanceláři prezidenta republiky.

Já taky ne.

To nevíme nikdo.

To jsme dva.

Vaši spolupracovníci ho nezveřejnili, nicméně nebyla chyba, že se ten dokument tak brzo, takto důležitý dokument, skartoval po tak krátké době?

Tak, když prezidentská kancelář uvádí, tak se skracovalo asi tak pět set dokumentů, to je oficiální zpráva prezidentské kanceláře. Zadruhé, co to je, tak brzo? V každém případě platí, že ta zpráva, pokud byste se s ní chtěla seznámit, samozřejmě existuje v několika exemplářích. Toto nebyl exemplář jediný. Tu zprávu mají samozřejmě další ústavní činitelé. Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali nebo ne, to samozřejmě nevím.

To nevím ani já, nicméně, pane prezidente, bylo to skartováno omylem nebo podle řádu?

Tak, když jsem četl zprávy prezidentské kanceláře, a já opravdu nejsem odborník na skartaci, tak tyto, jak Vy sama říkáte, obsáhlé zprávy uvádějí, že nedošlo k omylu, ale že to bylo skartováno podle skartačního řádu. Promiňte moji hlubokou neznalost, možná, že se přinutím k tomu, abych si skartační řád někdy prostudoval. Prozatím jsem se domníval, že toto není úkolem prezidenta.

To určitě ne, ale možná by ho mohla Vaše kancelář zveřejnit, ten skartační řád. Ještě jedna věc, ta podstata problému, dokument, podle kterého se rozhodovaly špičky naší země ve vztahu k Ruské federaci, není na světě, a je tady velmi závažné podezření, které chtěla prošetřit i policie…

Ale je na světa. Před jednou minutou jsem Vám řekl, že je tento...

ten Váš, promiňte, jenom dokončím tu otázku. Není na světě. Policie chtěla prošetřit, zda s ním nikdo nemanipuloval podle stop DNA, a on tady není ten papír, a je tedy závažné podezření, že tu zprávu četl někdo nepovolaný, že měl ty informace, že ji mohl číst nebo dokonce používat ty informace proti zájmům Česka.

Prosím Vás, zaprvé jsem Vám před chvílí řekl, že prakticky veškeré informace obsažené v této zprávě prošly několika médii, samozřejmě po etapách, včetně té nejzákladnější informace, kterou jsem citoval i ve svém projevu, to jest, že BIS nemá ani důkazy, ani svědectví, že ti dva Rusové byli v tom vrbětickém areálu. Ano, toto je v té zprávě uvedeno, ale přesně totéž publikoval i týdeník Respekt, a tam jste si to rovněž mohla přečíst. Zadruhé, já pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou otisky prstů. Téměř mně to připadá jako špionománie. Jestliže někdo nese někam nějaký papír, a nese ho třeba prezidentovi do Lán, i když mám dojem, že tehdy jsem to četl na Hradě, to už si nevzpomínám, tak to ještě neznamená, že tu zprávu četl.

Dobře, tak já se zeptám ještě jinak, ale omlouvám se, zeptám se tak, co řeknete lidem, kteří prostě teď mají podezření a myslí si, že s tou zprávou manipulovali Váš pan kancléř Mynář nebo Váš poradce pan Nejedlý, že s těmi informacemi nějak nakládali, že je mohli předat Ruské federaci a pak ji sprovodili ze světa?

To, co jim řeknu, bude totéž, co jsem teď řekl Vám. Nejsou pro to žádné důkazy. Kromě toho, běžný spisový řád znamená, že jsou zde dvě pracovnice, které mají mimo jiné na starosti tajnou spisovnu, obě dvě mají prověření na přísně tajné, čili u nich toto podezření neexistuje, a pokud mně tento materiál přinesly, tak bylo všechno v pořádku.

A poslanci z bezpečnostního výboru by rádi mluvili s někým z Vaší kanceláře, s někým s bezpečnostní prověrkou, aby mohli jednat v tom tajném režimu. Koho tam pošle Kancelář, víte to, pane prezidente?

Tak asi ty dvě pracovnice, které mají prověrku na přísně tajné, ale jinak je to bouře ve sklenici vody a já lituji ty, kdo se zabývají tímto případem, místo, aby se zabývali případy daleko důležitějšími.

Možná je to bouře ve sklenici vody, to nevíme. Počkáme, co řekne Sněmovna, nicméně informace na té zprávě jsou velmi závažné, proto se na to ptám a proto se o to zajímáme.

Jsou velmi závažné a, jak jsem Vám řekl již třikrát, byly publikovány v médiích včetně Respektu, a doložil jsem to naprosto konkrétním příkladem, kde vlastně nejdůležitější a téměř jediná důležitá zpráva je, že BIS nemá, opakuji nemá svědectví ani důkazy o tom, že tito dva ruští agenti byli ve vrbětickém areálu.

Děkuju, jenom krátká poznámka pro diváky, Respekt to publikoval, tuším, devět nebo deset dní poté, co ta zpráva dorazila na Hrad a byla určena Vám, to jenom poznámka.

No a co má být?

Říkáte, že stejně to bylo publikováno v Respektu, ale Vy jste, nebo na Hradě ta zpráva ležela už deset dní předtím.

Tak ležela tam nějakou dobu právě proto, že měla označení důvěrné. Kdyby měla správně označení tajné, asi bych ji četl o něco dříve, ale to teď není podstatné. Od té doby, co to publikoval Respekt uplynulo několik měsíců, a pokud někdo z toho branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny bude chtít přijít na Hrad, bude vítán.

Pane prezidente, bezpečnostní výbor, ostatní navrhli jmenovat pana Michala Koudelku opětovně ředitelem BIS. Premiér předpokládá, že ho vláda jmenuje na nejbližším zasedání. Váš názor na to rozhodnutí, prosím?

Tak, mluvili jsme o tom několikrát s premiérem, ne na našem posledním setkání, ale předtím. Můj názor znáte, byl široce publikován, nicméně plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli v kompetenci prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval z důvodů, které jsem řekl ministerskému předsedovi.

Odmítnete případný návrh na povýšení pana plukovníka Koudelky do hodnosti generála, tuším, že už posedmé?

Ano, odmítnu, jako jsem ho odmítl už asi šestkrát.

Ještě jedna věc. Pan premiér také vyzval, tuším, že to bylo ve čtvrtek, nepřímo odsoudil jakousi slovní válku mezi Kanceláří prezidenta a mezi BIS. Vyzval k tomu, aby to ustalo.

Ale já žádnou slovní válku nevedu, paní moderátorko. To, že řeknete o někom, že podle Vašeho názoru není dobrý šéf BIS, není žádná slovní válka. Řekl jsem to, a tím to pro mě skončilo.

Odkazovala jsem se na zprávy Kanceláře prezidenta republiky, ne na Vaše, tak jestli o tom budete s panem kancléřem, nebo nevím, kdo ty zprávy píše, mluvit třeba?

A o čem teď mluvíte?

O tom, že pan premiér řekl, že se mu nelíbí, jakým způsobem mezi sebou komunikují dvě instituce, Kancelář prezidenta a BIS. A že s Vámi o tom bude mluvit.

Já mám silný dojem, že tyto instituce spolu nekomunikují vůbec, což je samozřejmě možná chyba, ale vzhledem k tomu, že jako každý ústavní činitel tohoto ranku dostávám zprávy BIS, tak je normálně čtu, dělám si obrázek o nich a když teda vidím, že nemají označení tajné, ale označení důvěrné, tak to řeknu jako důvod pro to, že jsem tuto zprávu četl o několik dní, nikoliv týdnů nebo měsíců, několik dní později, než bych ji četl, kdyby měla hlavičku tajné. Tečka.

Děkuji, pane prezidente, pojďme na peníze, na inflaci, energetickou krizi. Vláda je pod kritikou opozice, ale i mnoha lidí, že občanům málo pomáhá, dává se do srovnání Polsko, které výrazně snížilo daně na potraviny, energie, pohonné hmoty. Jak to vidíte Vy, pomáhá vláda dostatečně?

V tomto případě jsem na straně vlády a nečekejte ode mě, že budu vládu chválit vždy a všude, ale v tomto případě jsem na její straně z velmi prostého důvodu. Dobře, zrušíte DPH možná až na nulu, tím klesnou ceny, mimo jiné tedy patrně vzroste i zisková marže obchodníků, ale to je druhá věc, o níž se tak nemluví, ale na druhé straně je dobré vědět, že daň z přidané hodnoty je nejvýživnější daní, nejvýživnějším příjmem státního rozpočtu. No, a když toto udělám, tak buď dostanu státní rozpočet do deficitu, anebo díky této operaci seškrtám výdaje na zdravotnictví, školství, investice a podobně. Já dokonce nesdílím, a až budu mluvit o rozpočtu s panem premiérem, částečně jsem mu to ostatně řekl, tak nesdílím i tu argumentaci, že snížím daň z příjmu fyzických osob asi o sedm procent, což se stalo rukou společnou a nerozdílnou ODS a hnutí ANO, protože bylo před volbami a každá z těchto dvou stran se chtěla svým voličům zalíbit. No ale stalo se přesně totéž, co v Polsku, do rozpočtu se nabourala díra zvící devadesáti miliard korun. A když pan Stanjura hledá svých osmdesát miliard korun, tak tady, i když to vyžaduje politickou odvahu, má možnost, protože ten zákon podle důvodové zprávy má trvat jenom dva roky, tak má možnost tuto chybu opravit, protože už nejsou v dohledu další volby, ovšem pozor, s výjimkou voleb komunálních.

Ostatně Vy, pane prezidente, víte, kde pan ministr Stanjura chce najít ty úspory, kde chce škrtat? Protože my jako veřejnost se na to pořád ptáme, moc ty informace nemáme, občas nějaká prosakuje. Vy to víte, kde chce vláda škrtat?

Já jsem samozřejmě v době těch tak zvaných přijímacích pohovorů, protože prezident, a není to formalita, jmenuje ministry, tak jsem o tom s panem Stanjurou mluvil. On mně říkal, že největší položkou v rámci těch osmdesáti miliard budou dotace, provozní dotace jednotlivým podnikům. Upřímně řečeno, já proti tomu nic moc nemám, protože já jsem v zásadě odpůrce dotací. Já si myslím, že na tyto věci by si ty podniky a jejich management měly vydělat, protože když dáte dotaci jednomu, tak tím zase ošidíte někoho jiného, neboť ten koláč, který rozdělujete, je pořád stejně veliký, takže ty dílky toho koláče pro ty druhé instituce budou o to menší. No a když tedy omezí ty neinvestiční dotace, bude dobře. Já jsem mu poradil, aby zrušil daňové výjimky, což samozřejmě také vyžaduje politickou odvahu.

Pan Stanjura už řekl, že není vůbec na stole, aby vláda šahala na daňovou výjimku na slevu na poplatníka nebo slevu na dítě. To je jeho jasná odpověď. Česká národní banka…

Počkejte, teď jste zkreslila stanovisko pana Stanjury. Mně říkal pan premiér při našem předvčerejším setkání, že pan Stanjura připravuje zrušení daňových výjimek. To, že mezi nimi není sleva na poplatníka, která by přinesla několik desítek miliard korun, je právě akt politické odvahy. No ale celkem víte kolik, paní moderátorko, je u nás daňových výjimek?

Nevím ten počet, ale Vy říkáte, že by…

Sto sedmdesát dva.

Za tři sta osmdesát miliard.

Sto sedmdesát dva a sleva na poplatníka je pouze jedna z nich, byť jedna z největších, to je pravda.

Já jsem tu otázku mířila k panu Stanjurovi, ke slevě na poplatníka, kdy on řekl, to je mimo debatu alespoň pro tuto vládní koalici.

Ano, to mně říkal taky. Já to respektuji, protože to vyžaduje, a to není nic pejorativního, politickou odvahu, a když jsou každý den nějaké volby, řečeno s nadsázkou, no tak chápu, že se politikům do toho nechce. Ale cena, kterou za to musí zaplatit, je především rozpočtový deficit anebo osekání výdajů na investice, což pokládám téměř za rozpočtový zločin, protože právě výdaje na investice determinují naši budoucnost.

Děkuji, pane prezidente, je to na zajímavou, dlouhou debatu. Věřím, že najdeme čas ji ještě vést. Z časových důvodů pojďme na zahraniční politiku. Bezpečnostní rada státu ve středu na svém jednání vyjádřila obavu z ruské agrese vůči Ukrajině. Vy tu obavu nesdílíte?

Ne. Podívejte se, Rusové nejsou blázni a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí. A když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no tak jim vyjde, že by na tom prodělali. Dokonce výrazně prodělali. Nicméně já jsem řekl panu premiérovi, a on mě teď citoval, že zatím to pokládám za válku slov z obou stran, a přál bych si, aby to válkou slov samozřejmě zůstalo, protože lidské životy, to je nejvyšší hodnota, kterou v politice vůbec máme, daleko vyšší než ta prosperita mimochodem. Lidský život je něco, čím nemáme zbytečně hazardovat a chřestit zbraněmi na obou stranách. Jsou tady podezření, pro která ovšem bohužel nejsou důkazy, a já Vám nabídnu jednu úvahu, velmi stručnou úvahu. Nejvyšší americké vedení, politické vedení, prohlásilo před více než týdnem, že za čtrnáct dní Rusko zaútočí na Ukrajinu. Teď se z toho tak trochu snaží vycouvat. No a já říkám, tak dobře, tak mám vaše oznámení, že toto bude, počkejme týden, a jestliže to za ten týden, nebo dám vám klidně ještě jeden týden, nebude, no tak jste jenom blafovali, anebo jste měli stejně špatné informace, jako měla CIA při útoku na Irák, kdy tam také nebyly žádné zbraně hromadného ničení. Podle mého názoru ten konflikt, bude-li vůbec nějaký, se v zásadě soustředí na otázku těch dvou separatistických republik, to znamená Donbaské a Luhanské, a bude to tak zvaný omezený konflikt, teritoriálně omezený.

Kroky vlády Petra Fialy, pane prezidente, mají Vaši podporu? Mluvím o zaslání vojenské munice na Ukrajinu a případné podpoření sankcí.

Někdy ano, někdy ne. Já jsem panu premiérovi gratuloval k uzavření smlouvy o dolu Turów. Myslím si, že na rozdíl od Greenpeace, Frank Bold a dalších zelených fanatiků, kteří tuto smlouvu kritizují, tak je to významný počin ve vztazích mezi Českem a Polskem a je dobře, že se tak stalo. Čili tady má u mě vláda pozitivní bod. Pokud jde o dodávku zbraní na Ukrajinu, no tak ono těch pět tisíc, nebo kolik, dělostřeleckých granátů je v celkovém objemu těch zbraní a munice poměrně zanedbatelné procento. Já sám bych se řídil příkladem Turecka, které nedávno prodalo, podtrhuji prodalo, Ukrajině drony. Čili já bych ty dělostřelecké náboje jako ekonom, rozumíte mi, také prodal Ukrajině místo darování. Na druhé straně zase chápu i protiargumenty, které říkají, my to vlastně nepotřebujeme, protože ta munice je pro děla typu DANA, které se nějakým způsobem vyřazují z provozu, takže je-li to nepotřebná munice, budiž, i když ten prodej by mně lahodil daleko více.

Jako vrchní velitel ozbrojených sil podpořil byste vyslání vojáků na Slovensko, jak chce NATO? Jakákoli vojenská pomoc.

Ne, určitě ne. Považuji to za zase chřestění zbraněmi. Mimochodem to je termín mého přítele, německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který mluví o chřestění zbraněmi například v Pobaltí. Teď by to bylo například na Slovensku, nebo dokonce na Ukrajině. Já sám se domnívám, že pokud Ukrajina není členem NATO, není důvod, abychom tam posílali vojenské jednotky. Nehledě na to, a na to velmi rozumně upozornil poslanec Bašta, NATO zásadně nepřijímá za členy země, kde je občanská válka. A na Ukrajině nesporně je občanská válka, byť je to teď tak zvaný zamrzlý konflikt, zamrzlý minskými dohodami, takže se tam více méně neválčí, no ale ten východ Ukrajiny, tak zvaný ruskojazyčný východ, má samozřejmě jinou politickou strukturu než zbytek Ukrajiny.

Pane prezidente, děkuji k zahraniční politice. Pojďme ještě krátce domů. Začala prezidentská kampaň, o nejvyšší funkci se hlásí několik lidí. Za poslední dobu podnikatel Karel Janeček, člen KSČM Josef Skála, Jiří Paroubek to nevyloučil, naopak Miroslav Kalousek řekl, že kandidovat nebude. Už máte jasno, koho Vy byste volil?

No, já si vyberu, ale nejdříve si musím vybrat z určitého setu, to znamená z určité skupiny osob, které na to mají. Zatím, promiňte mi tu moji obvyklou drsnost, se do této prezidentské soutěže přihlásilo několik šašků. Tak nejzdvořilejší, co udělám, bude, když o nich nebudu mluvit. Z těch, kdo se už přihlásili, má moje sympatie jedině Alena Vitásková, protože si vedla velmi dobře v čele Energetického regulačního úřadu, kde bojovala proti tak zvaným solárním baronům. Těžké váhy se vlastně ještě nepřihlásily, ale já očekávám, že se to stane, a že se to stane na levici, na pravici i ve středu. Na levici bych si tipoval předsedu odborů Josefa Středulu, na pravici bych si tipoval prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, no a Andrej Babiš říká, že je catch-all party, to znamená, že bere voliče zleva i zprava. No a je-li v této pozici, lze mu přisoudit střed. No a tito tři kandidáti podle mého názoru, plus Alena Vitásková, tak to už máme čtyři, a to je víc než dost, mají šanci býti zvoleni. Ti všichni ostatní kandidují jenom proto, že budou, kde by jinak nebyli, na televizních obrazovkách a bude se o nich hodně mluvit a hodně psát.

Děkuju. Z těch lidí, co jste Vy teďka zmínil jako těžké váhy, koho byste si vybral? Řeknete mi to už teď?

Tak zatím mírně vede Andrej Babiš, i když také udělal několik chyb, které jsem mu do očí vytknul, aniž bych ho pomlouval v zákulisí. Někteří lidé postupují opačně, to znamená, do očí lichotí a v zákulisí pomlouvají.

Jak si podle Vás, pane prezidente, vede hnutí ANO v opozici? Vy jste chtěl dát…

Velmi dobře, velmi dobře, protože například Babišův projev byl věcný, a myslím si, že je záslužné, jestliže argumentoval i reálnými výsledky, nikoli sliby své vlády. Uvědomte si, jsme stále země s poměrně nízkým stupněm zadlužení, jsme země s nejnižší nezaměstnaností, ale také s nejnižší mírou chudoby v Evropské unii. Náš průmysl a naše ekonomika celkem je poměrně rezistentní vůči covidu, což mě samotného překvapilo. Já jsem čekal, že ty negativní důsledky budou daleko větší. Takže má, čím se chlubit, ale teď by měl samozřejmě kromě připomínání svých úspěchů v té prezidentské kampani, pokud do ní půjde, a jsem přesvědčen, že do ní půjde, mluvit také o programových věcech, to znamená ne o tom, co bylo, ale o tom, co bude.

Pane prezidente, řekl jste, že zvažujete cestování do Ústeckého kraje a tak dál. Do Poslanecké sněmovny, pane prezidente, vydáte se?

Do Poslanecké sněmovny bych se měl vydat, až se bude probírat zákon o státním rozpočtu, což bude někdy v březnu tohoto roku, až skončí rozpočtové provizorium. Dělám to každý rok a předpokládám, že to udělám i tentokrát.

Ještě krátce k Vašemu zdraví. Vrátila se Vám chuť k jídlu, která Vás trápila, nechutenství?

No, tak to máte diferencované. Já rád sladké, což na moji, byť kompenzovanou cukrovku není úplně to nejlepší. Dneska jsem si ostatně v Blesku přečetl, že nemám pít ani kolu, pane Bože, na mě jsou tak zlí, paní moderátorko. Zakázali mně pití včetně vína, zakázali mně cigarety, zakázali mně létání a teď přišli s tím, že ani tu kolu bych neměl pít. Podívejte se, tady mám vodu, docela obyčejnou vodu. Víte, jak je to odporný, zatímco kola, kola se pije dobře, zejména když je vychlazená. Na Vaše zdraví.

Na Vaše zdraví také, pane prezidente. Já Vám děkuji za rozhovor, za čas, který jste si pro nás udělal, a za přijetí tady v zámku v Lánech. Děkuji.

Já Vám přeji, aby se Vám i s jinými lidmi dařilo stejně tak dobře, jako se Vám daří se mnou.

Děkuju, pane prezidente. Na shledanou.

Na shledanou.

A vám, milí diváci, děkuji, že sledujete Partii. Za malou chvíli pokračujeme živě ze studia CNN Prima News velkou politickou diskusí. Budu se na vás těšit.

Miloš Zeman, prezident republiky, FTV Prima, 6. února 2022