Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

8. června 2017

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítejte u dalšího dílu pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Týden s prezidentem pro vás tentokrát natáčíme ve vietnamské Hanoji. Dobrý večer i Vám, pane prezidente. 

Dobrý večer. 

Tak, jak jsem řekl na úvod, natáčíme ve vietnamské Hanoji, proto moje první otázka logicky bude směřovat sem. Vietnam je velká asijská takřka sto milionová země a takřka sto tisíc Vietnamců žije u nás doma v České republice. Proč právě Vietnam? 

Víte, každý národ má svoje charakteristické rysy, a charakteristickým rysem Vietnamců je pracovitost. Pracovitost buď u nás jako národnostní menšina, ale samozřejmě především pracovitost v jejich vlastní zemi. Díky tomu se Vietnam postupně propracoval z pásma chudých a zaostalých zemí do zemí, kterým se říká středně rozvinuté. Mimochodem hrubý domácí produkt, který je takovým ukazatelem ekonomického růstu, tam řadu let naprosto pravidelně roste o šest procent ročně, což je krásně vysoké číslo. A ti lidé podobně jako Číňani umí pracovat, neflákají se a nežijí ze sociálních dávek. Z toho by si, pane Soukupe, někteří naši občané měli vzít poučení. 

Za posledních čtyřicet let jsme vybudovali velmi čilé obchodní i osobní vazby mezi námi a Vietnamem, a můžeme si toho všímat na ulicích našich měst. Takřka sto tisíc Vietnamců žije v České republice, ale obchodní bilance mezi Českou republikou a Vietnamem je pro nás záporná. Vyvážíme zboží za takřka sto milionů dolarů, ale dovážíme za takřka devět set milionů dolarů, kde vidíte příležitost? 

Já když jsem studoval tyto materiály, tak analytici říkají, že je to pro nás výhodné, protože ten dovoz z Vietnamu je za velmi nízké ceny, a že tak nízkých cen bychom nedosáhli nikde jinde než právě z Vietnamu. Takže tady vidíte, pane Soukupe, že ne každá pasivní obchodní bilance je nutně negativní. 

Vietnamská ekonomika se prudce rozvíjí, třeba v Ho-Či-Minově Městě začali stavět metro. Je to pro nás příležitost, pro naše firmy, pro naše průmyslníky? 

Ale samozřejmě, já jsem tady byl zrovna dnes svědkem podpisu celé řady smluv, z nichž jedna tedy není zaměřena na stavbu metra, ale na stavbu hotelového komplexu na pobřeží moře. No a tím se dostávám k tomu, že turistika je průmysl jako každý jiný, a že turistický průmysl se má podporovat například tím, že se budou rušit krátkodobá víza, aby sem lidé mohli jezdit bez zbytečné byrokracie, tím, že se zavede přímá linka mezi Prahou a Vietnamem, ať už Hanojí, anebo Saigonem. A samozřejmě i tím, že mimo jiné i Vietnamci, kteří jsou občany České republiky, ale kteří znají zdejší reálie, tak mohou sami budovat investice tohoto typu a také je provozovat. 

Takže mezi Českou republikou a Vietnamem bude zřízeno přímé letecké spojení? 

Já říkám, že bych si to přál. Já neříkám, že to bude, ale když jsem si to přál v případě Číny, tak vznikly už čtyři linky, a doufám, že moje přání bude stejně silné i v případě Vietnamu. 

Ve Vietnamu probíhá prudká výstavba, mimo jiné tady v Hanoji budují největší letiště v celé Asii a mimo jiné budují třináct jaderných elektráren. 

Víte, my zapomínáme na to, že jednadvacáté století je stoletím Asie. První si toho všimli Američané, když přesunuli svoji pozornost z Evropy do Pacifiku, a pak následovali ostatní včetně nás. A když se ptáte, čím to je, tak já bych řekl, že především tou pracovitostí Asiatů, které se Evropané a částečně i Američané už odnaučili. 

Každopádně největší míra úspor je v Asii. 

Ovšem. 

To znamená největší množství kapitálu je nyní v Asii. A můžeme se tedy těšit na bezvízový styk? 

Já také doufám, že ano. Zítra mám setkání s vietnamským prezidentem a toto bude jedno z témat, které tam otevřu. 

U nás žije druhá nebo už i třetí generace Vietnamců v České republice. Nevidím nějakou větší nevraživost mezi většinovou společností a Vietnamci. Naopak myslím si, že většina české populace musí vidět pracovitost a úsilí Vietnamců žijících u nás. Je to příklad úspěšné integrace? 

Ano, ale ono to zatraceně dlouho trvá, pane Soukupe. Nezapomeňte, že byly doby, tak dvacet let zpátky, možná třicet, kdy Vietnamcům se říkalo rákosníci, a to bylo jistě dehonestující označení. Ale právě tou pracovitostí, právě tím, že oni dělají i v době, kdy normální český občan spí, viz večerky a podobně, a teď tím nemyslím pěstování marihuany, to je poněkud jiný způsob podnikání, tak získali určitý respekt, určitou úctu, a lze teď jasně říci, že jsou plně integrovanou součástí české společnosti. Kéž by se tohle podařilo i u jisté jiné skupiny, která je u nás sice už dlouhá a dlouhá desetiletí usazená, ale stále ještě její reálná asimilace je někde v nedohlednu. 

Já se přesmyčkou vrátím k jiné skupině, než jste pravděpodobně myslel, a to k teroristickým útokům v Londýně. Ty kromě ideologie islámu spojuje ještě jedna věc. Většinu teroristických útoků ve Velké Británii i jinde v Evropě páchají lidé, kteří mají místní pasy, britské pasy, ať už je sami získali, protože v Británii bydlí dostatečně dlouho, anebo jsou to potomci předchozích generací. Můžete mi říci svůj názor na poslední vlnu teroristických útoků a jak dále? To mě zajímá. 

Tak zaprvé, není to nic specifického. Metoda útoku automobilem byla poprvé použita v Nice a od té doby se stala oblíbenou zbraní teroristů. Je velmi pravděpodobné, že tyto útoky, jak ostatně neustále opakuji, budou pokračovat, a dokonce mohou zesilovat i z toho důvodu, že jak Islámský stát ztrácí svoje pozice v Sýrii a v Iráku, tak řada jeho bojovníků se bude přesouvat do Evropy. 

Hrozí nám něco podobného? 

Ale neustále, pane Soukupe, opakuji, že každé evropské zemi, tedy i České republice, hrozí něco podobného. V Británii si taky říkali, nám to nehrozí, v Belgii, v Německu, ve Francii si říkali totéž. Ne, je do jisté míry otázka náhody, kam teroristé zamíří příště, ale vždycky je dobré být připravený. Vždycky je dobré, aby lidé chvíli čekali před Pražským hradem, než aby někdo vyhodil katedrálu svatého Víta do povětří. 

Jen v minulém týdnu se ve velké Británii staly teroristické útoky v Manchesteru a v Londýně. V Londýně studuje Vaše dcera Kateřina, máte o ní strach? 

Ale tak každý otec má strach o své dítě, ale ten strach může být způsoben i jinými důvody. Člověk nikdy neví, co se může přihodit. To může být dopravní nehoda, a nikoli nutně teroristický útok. A dokonce bych dodal, že při dopravních nehodách zahyne daleko více lidí než při teroristických útocích, ale ty dopravní nehody už jsou všední, nudné a novináře zajímají už jenom teroristické útoky. 

Poslední otázka k zahraničněpolitické oblasti. Minulý týden prezident Spojených států amerických Trump vypověděl takzvanou klimatickou dohodu. Co si o té smlouvě myslíte, a je to opravdu smlouva, která měla zachránit naši planetu? Američtí průmyslníci reagovali nervózně, myslím těžaři a dokonce i některé technologické firmy zareagovaly nervózně. 

Já bych tady odlišil dvě věci. Teď Vám řeknu něco, na co, pokud vím, nikdo zatím nepoukázal, a to je jiný úhel pohledu než diskuze nad věcným obsahem této dohody. Americký prezident se dopustil něčeho nepředvídatelného, a sice že splnil po volbách to, co slíbil před volbami. To většinou politici nedělají a jeho voliči věděli, že chce Pařížskou dohodu o klimatu vypovědět, no a přesto, nebo možná právě proto ho volili. Takže tady bych Trumpovi přičetl pozitivní body.

A teď můj názor na tu Pařížskou dohodu. Podívejte se, pane Soukupe, já si zaprvé myslím, že globální oteplování existuje a že existovalo tisíckrát předtím v dějinách lidstva a v dějinách planety.

Zadruhé, že tisíckrát předtím existovalo i globální ochlazování, a že tyto fáze se střídaly bez jakéhokoli vlivu lidské civilizace. A pokusím se Vám to vysvětlit jednou case study neboli případovou studií. Představte si Grónsko, zelenou zemi, 12. století, a v této zelené zemi jsou pastviny, na kterých se pasou stáda krav. Je tam třináct farností s kamennými kostely a jen blbec bude tvrdit, že tato teplá doba byla způsobená tím, že pár Vikingů a dejme tomu i Eskymáků produkovalo tolik CO2, že způsobilo globální oteplování, nesmysl. No a pak přišla malá doba ledová a bohužel moře zamrzlo, plachetnice se tam nedostaly. Všichni lidé v Grónsku zemřeli hladem. A poslední věta, uchovaly se dvě vzpomínky, jedna literární, druhá neliterární. Tou literární vzpomínkou byl zápis do kroniky, kostelní kroniky samozřejmě, kde je popisována poslední svatba v Grónsku. Ta neliterární památka je ohlodané koňské kopyto, protože když ti lidé zemřeli hlady, tak se snažili jíst cokoli, co jim bylo alespoň trochu k dispozici. 

Takže jste zastáncem, že oteplování existuje, ale je součástí přirozeného běhu věcí. Před několika týdny v jednom z našich rozhovorů jste řekl, že se Vám občas podaří někoho naštvat. Myslím, že dneska se Vám podařilo naštvat některé ekology, a myslím si, že úplně všechny členy Strany zelených. 

Tak, takzvaný klimatický alarmismus má sice podporu médií, ale nezapomeňte, že existují i vědecké panely, které zastávají opačný názor a které nemluví o významném vlivu lidské civilizace, a já si vzpomínám na slova jednoho filozofa, který řekl, lidstvo je jakousi plísní na povrchu planety, a ta planeta se chová úplně stejně, ať tam ta plíseň je, nebo není. 

Preference sociální demokracie podle průzkumu agentury Mediaresearch pro časopis Týden a televizi Barrandov říkají, že k třicátému pátý by ČSSD volilo jen jedenáct a půl procenta obyvatel, to je zoufale málo. Není to začátek konce této strany? 

Jak by řekl Churchill, není to začátek konce, je to konec začátku. Proč? Protože sociální demokracie prošla fází, která by se dala nazvat fází úpadku, a jak říká jedna hořká anekdota, jaký je rozdíl mezi Sobotkou a Zemanem? Žádný, oba změnili preference sociální demokracie o dvacet procentních bodů. A ta fáze úpadku je podle mého názoru způsobená, a to už jsem Vám mnohokrát říkal, neschopným vedením sociální demokracie, které tato strana, její členové, její příznivci, neměli odvahu vyměnit, případně vyhodit. A jakmile se sociální demokracie, a tomu pevně věřím, přiblíží ne k deseti, ale k pěti procentní hranici, to znamená k hranici, kde už nebude v Parlamentě, tak se v ní objeví přece jenom skupina lidí, která tu sociální demokracii vezme do svých rukou, a já pevně věřím i tomu, že jednou se tato strana, mimochodem historicky nejstarší česká politická strana, zase dostane nahoru. 

Příčina toho prudkého pádu sociální demokracie je ta, že se zabývala okrajovými tématy, vzpomeňme na hodně propíranou snahu získat voliče Pirátů a Zelených komunikací ekologických témat a podobně, že sice získala možná sympatie části médií a voličů těchto stran, ale současně ztratila své voliče z té nejširší vrstvy pracujících, kteří přešli k ANO. 

Víte, co je bizarní, pane Soukupe? Když se podíváte na tyhle průzkumy, a já vůbec neříkám, že jim musíme věřit, tak nejvíce chválí Sobotku voliči ANO a TOP09, ale to, že ho chválí, vůbec neznamená, že budou sociální demokracii volit. 

To, co jsem říkal, že získali možná komunikací těchto okrajových témat sympatie, ale není to dost, aby získali nové voliče. 

Já bych to ještě doplnil. Víte, sociální demokracii nesmírně uškodila i média, která akcelerovala ten pád. Uvědomte si, že zejména deník Právo k tomu významnou měrou přispěl. Když Hynek Kmoníček odjížděl do Ameriky, tak mně říkal, Miloši, víš, jak se přezdívá těm dvěma komickým komentátorům deníku Právo? Šáša a Hehe. No, tak mně netrvalo příliš dlouho, než jsem si tato jména dosadil, ale chtěl bych říci, že zejména Jiří Pehe svými naprosto servilními komentáři, podlézavými komentáři, tak uškodil sociální demokracii, jak by to nedokázal žádný její nepřítel, a víceméně totéž se týkalo buď Alexandra Mitrofanova anebo Lukáše Jelínka. 

Takže přičítáte svůj podíl viny na pádu ČSSD i médiím. Nastává v té straně bratrovražedný boj? 

Ten už tam dlouho probíhá, jenomže je skrytý pod povrchem a občas vybublá jako například, když před čtyřmi lety řádně svolané předsednictvo sociální demokracie poměrem hlasů 20:13 vyzvalo Bohuslava Sobotku k rezignaci. Tehdy se to označilo jako lánský puč a Sobotka se zachránil. No, pak se zachránil ještě několikrát. Víte, že já na Hradě jsem dal dostatečně jasně najevo, že by nejvíce prospěl sociální demokracii i České republice, kdyby opustil vládu, ale když on má tu funkci tak rád. 

Musím se zeptat, v Duelu, to je pořad, který následuje hned po Týdnu s prezidentem, bude naším hostem Milan Chovanec, ministr vnitra. Byl by on tou vhodnou osobou, která by měla zavelet k obratu ve voličských preferencích u sociální demokracie, nebo jaká typově osoba by to měla být? 

Tak byl by určitě lepší než Bohuslav Sobotka, ale upřímně řečeno těžko si dovedu představit někoho horšího než Bohuslava Sobotku. Takže to ještě není vyčerpávající charakteristika. Ano, Milan Chovanec patří už řekněme svým razantním postojem například vůči migraci k typově zajímavým osobnostem sociální demokracie. Nicméně základní chyba všech těchto potenciálních nástupců Bohuslava Sobotky je to, že nejdou do akce. Teď už asi před volbami bude velmi těžké to současné vedení vyměnit. Po volbách ano, nastoupí určitě noví lidé, protože po katastrofě, která je dána volbami, i kdyby to bylo dvanáct, patnáct procent, pořád je to katastrofa, tak po této katastrofě přijde nové vedení, a to bude čtyři roky, nejméně čtyři roky v opozici. Tedy nebude se podílet na vládě. 

Pojďme od sociální demokracie k jiné straně. Minulý týden ve zmíněném pořadu Duel byl hostem Václav Klaus mladší, poměrně výrazná osobnost ODS. Jak čtete vysoký nárůst preferencí této strany? Nyní již přesahuje deset procent. 

Tak zaprvé, není vysoký, je velmi pomalý. A zadruhé, Václav Klaus mladší je bezesporu výrazná, inteligentní, jasně vyprofilovaná osobnost. Není to takový šedivý, nudný suchar. Dokáže provokovat, a politik, který nedokáže provokovat, není politik. 

ODS za poslední tři měsíce podle našich průzkumů získala takřka čtyři procenta hlasů, což podle mého názoru je poměrně dost. Václav Klaus mladší s Andrejem Babišem ve zmíněném pořadu Duel sice na sebe osobně doráželi a vypadali jako nepřátelé, ale věcně pokud šlo o témata, o kterých hovořili, tam se příliš nelišili, ať už šlo o euro, o přijetí eura a další věci. Nerodí se povolební koalice? 

Já bych ještě před čtvrt rokem odpověděl na tuto otázku, že bych si jako člověk, který osm let svého života věnoval sociální demokracii, velice přál, aby byla i nadále koalice ANO a sociální demokracie, byť v tomto případě podle výsledku voleb zřejmě se sociální demokracií jako junior partnerem. No jenomže ten Sobotka vymlátil ze své strany prakticky všechny oponenty. Odešli Zimola,Tejc, Koskuba, Benešová. Mohl bych pokračovat dál a dál. Slávek Jandák, pokud mě paměť neklame. Prostě všechny výrazné osobnosti ze sociální demokracie zmizely, když to trochu přeženu. S kým by ten Babiš uzavíral koalici? Kdo by byl za sociální demokracii ministrem? Velmi těžká otázka, že? No takže dnes, po tom pádu k hranici deseti procent, si kladu otázku, zda Babišovi se podaří mít jednobarevnou vládu, na to nemusí mít jednapadesát procent, stačí i méně, pokud hlasy pro některé strany propadnou. Například TOP09 4,9, koalice lidovců a Stanu 9,8, tak tady už jste si našetřil téměř 15 procent. 

Dlužno dodat, že v našem výzkumu politické hnutí ANO preferovalo třicet šest procent občanů. 

Ano, vím o tom. 

Koalice lidovců a Starostů těsně přelezla deseti procentní nutnou hranici. Do Sněmovny by se ještě dostali komunisté takřka s osmi procenty, Piráti, Strana přímé demokracie Tomio Okamury standardně také. 

No, ale v každém případě, abych to dokončil, pokud se tohle nepodaří, no tak je pak ještě možné vytvoření koalice s těmi, kdo ve Sněmovně zbydou, a Andrej Babiš vyloučil komunisty a TOPku. 

V minulém týdnu, promiňte, pane prezidente, se politické strany nechaly slyšet, s kým vším by nevládly. Upřímně řečeno, snažil jsem si malovat pavouka, s kým by nevládly, a nevyšlo mně vůbec nic. Takže to vypadá, že buď nám nepovládne nikdo, anebo se nakonec někdo s někým domluví. 

Já si vzpomínám na opoziční smlouvu, která byla uzavřena mezi dvěma tehdy nejsilnějšími politickými stranami, a která také byla překvapením, zejména překvapením pro hloupá média. Ale ano, samozřejmě Babiš se může také kromě koalice domluvit na tolerování své menšinové vlády za cenu některých výhod, které jsou v politice běžné. Například určitých parlamentních funkcí. 

Internetová skupina Šuman, jak se nazývá, a nikdo neví, kdo je, pravidelně uveřejňuje informace z podnikatelské minulosti nebo různé analýzy, které se týkají Andreje Babiše. Odhlídnuto od obsahu těchto zpráv, o tom hovořit nechci, je správné, že veřejná debata se točí okolo věcí, které přinese anonymní server nebo anonymní skupina, o které nic nevíme? Není to podobné jako anonymní udání? 

Víte. 

Jde o princip, nemluvím o obsahu. 

Já bych právě naopak mluvil o obsahu, a já tuto skupinu v médiích zachycují velmi okrajově. Vím, že nějaká zpráva se také týkala paní Moniky Babišové, a já tu skupinu prostě neberu vážně. I v politice, a především v politice, se má mluvit o vážných věcech. Má se mluvit o daních, má se mluvit o sociální péči, o ochraně přírody, chcete-li. Tohle všechno jsou vážná témata. No, a když máte nějaké hnojomety, které jenom pomlouvají toho či onoho politika, tak autoři, kteří stojí za těmi hnojmety jenom dokazují, že oni žádná vážná témata nemají. 

Pane prezidente, z Vietnamu odjíždíte do Kazachstánu na výstavu EXPO. Česká republika zaznamenala výraznější úspěch na EXPU takřka před padesáti lety. Zeptám se trochu provokativně, není už trochu doba těchto velkých výstav za námi? Myslím v době internetu, emailu, snadného cestování po celém světě. 

Víte, zaprvé si myslím, že to stejně stále přitahuje lidi. Tak to je argument číslo jedna. A argument číslo dvě, řeknu Vám analogický případ. Když jsem byl mladý, tak se začaly rozšiřovat videokonference, a tvrdilo se, že na ty videokonference budou chodit odborníci, a že se nebudou účastnit různých kongresů, a přesto, jak dobře víte, kongresová turistika vzkvétá. A víte proč? Protože lidé se chtějí vidět, chtějí s sebou mluvit, a to jim nemůže nahradit žádná videokonference a taky žádný internet. Dokud bude svět světem, pane Soukupe, na dobře připravenou světovou výstavu vždycky přijdou miliony lidí jako na užitečnou turistickou atrakci. 

Doufám, že z Vašich slov si něco odnesou i mladí lidé, kteří čím dál tím více používají ke komunikaci sociální sítě, esemesky a podobně, a málo spolu mluví. Pane prezidente, EET, zákaz kouření a spousta dalších podobných zdánlivě drobností. Není ten tlak na české podnikatele už příliš vysoký? 

Já považuji elektronickou evidenci tržeb, jak jsem Vám mnohokrát řekl, za užitečný nástroj v boji proti daňovým podvodům. Mimochodem teď jsem se nedávno díval na statistiky výběru daně z přidané hodnoty, a jsem potěšen, že zatímco ekonomika roste o necelá tři procenta, tak výběr DPH roste asi o jedenáct procent, a tenhle rozdíl můžeme částečně přičíst vlivu kontrolních hlášení a vlivu EET. Pokud jde o zákaz kouření, souhlasím s Vámi, že je to blbost, že ve svobodné společnosti by si každý měl vybrat, jestli půjde do zakouřené místnosti, kde ale nebude překážet nekuřákům, anebo půjde do nezakouřené místnosti a nebude otravovat kuřáky. Například prohlášeními, že kouření škodí zdraví. Dost na tom, že to vidíme na krabičkách cigaret. 

Ale v Evropě můžeme vidět, že je to určitý trend. Vzpomínám na slova pana profesora Pirka, který říkal, že když byl malý chlapec, tak také chodil se džbánem tatínkovi pro pivo, ale dnes už by to prostě nešlo, protože mladistvým pivo do džbánku nikdo nenaleje. Mě v této souvislosti se zákazem kouření zaujala v minulém týdnu jiná věc. Praha 1 si najala jakousi bezpečnostní agenturu podle vizáže velmi ostrých hochů, které nazvala antikonfliktním týmem. Tento antikonfliktní tým chodí po Praze 1 a jaksi vybízí pořádku nedbalé občany, aby tak učinili. Není už té buzerace trochu moc? 

No. 

Myslím omezování lidí v běžných činnostech. 

Ti nedbalí občané dělají co, pane Soukupe? 

Ti kouří na ulicích. 

Ano. 

Protože v barech už nemůžou. 

Tak zrušme antikuřácký zákon, a oni se vrátí do barů. To je jediné rozumné řešení, až někteří pošetilí poslanci, kteří chtěli exhibovat právě na základě tohoto zákona, opustí Parlament a v Parlamentě budou poslanci poněkud normálnější, tak možná přijdeme do baru, a ten bude mít dvě místnosti. V jedné budou sedět nekuřáci, v druhé kuřáci, a obě skupiny budou spokojené. 

Pane prezidente, v minulém týdnu navštívil Pavel Bělobrádek, vicepremiér české vlády, sudetoněmecký sjezd. Jak to hodnotíte? 

Poté, co sudetoněmecký landsmanšaft ze svých stanov vyňal jednak územní nároky a jednak materiální restituce, takže ho lze považovat za krajanský spolek jako jakýkoli jiný, a že je možné, aby obcoval v české kotlině s jinými krajanskými spolky, například s Klubem českého pohraničí, kterému jsem nedávno poslal pozdravný dopis. 

Pane prezidente, na závěr naší diskuze se zeptám, oficiální návštěvy jsou vždycky trochu umělé, protože hostitelé pro Vás připraví to nejlepší, co mohou. Přesto, najdete si čas na něco osobního při Vaší návštěvě Vietnamu a Kazachstánu, něco, na co se těšíte? Třeba místní kuchyni, nebo něco podobného? 

Já z těch jídel tohoto typu mám nejraději plov. Víte, co to je plov? Nevíte, no když to řeknu velmi zjednodušeně, tak je to rizoto z jehněčího masa, nebo ze skopového masa, to nemusí být nutně jehněčí, v něm je mrkev a nějaké zajímavé koření, a je to strašně dobré, ale musíte to dělat v hrnci na otevřeném ohni asi tak pět hodin, aby se pěkně to skopové, ten tuk, vsáklo do té rýže. No a pak to jíte a je Vám blaze. 

Pane prezidente, děkuji Vám za rozhovor a za to, že jste si ve svém nabitém programu při zahraniční cestě na nás udělal čas. 

Velmi rád, za týden na shledanou. 

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 8. června 2017

zpět na seznam zpráv