Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

7. září 2017

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítám vás u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem, tentokrát natáčíme v Moravskoslezském kraji v Ostravě. Dobrý večer i Vám, pane prezidente. 

Dobrý večer. 

Moje první otázka se týká kauzy, která nyní hýbe veřejností, a jde o vydání poslance Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání Poslaneckou sněmovnou, která to odhlasovala včera. V jednom z našich předchozích rozhovorů jste konstatoval, že jde o policejní provokaci. Platí to stále? 

Platí to stále a já si myslím, že každému je třeba měřit stejným metrem. Teď se dostává do centra mediální pozornosti vedle kauzy Čapí hnízdo i kauza OKD. O tom bychom si měli ještě promluvit. A společné těmto kauzám je, že vrcholí těsně před volbami, a to je to, co považuji za chybu. Takže já vůbec nejsem odpůrce toho, aby se tyto dvě kauzy důkladně vyšetřily, ale pokládám za přinejmenším podezřelé, a na tom si trvám, že je to těsně před volbami, jako svým způsobem byla kdysi i kauza Kubiceho zprávy. 

Pokud je to tedy policejní provokace, je nabíledni otázka, komu slouží a kdo si jí tedy případně objednal? 

Komu sloužila Kubiceho zpráva? Samozřejmě poškodila sociální demokracii a prospěla všem ostatním. A teď samozřejmě to platí naopak v kauze Čapí hnízdo, a pokud jde o kauzu OKD, tak ta objektivně poškozuje sociální demokracii a rovněž slouží všem ostatním. 

Zmínil jste kauzu OKD, já se stejně jako u kauzy Čapí hnízdo nechci bavit o vině nebo nevině, to musí rozhodnout soud, to my hodnotit nemůžeme. Já se chci bavit o odpovědnosti, to je jiná kategorie, než je vina, a o politické odpovědnosti. Ta kauza OKD je dobře známá. V roce 2004 vláda doprodala takřka padesátiprocentní balík akcií firmě Karbon Invest, která poté skončila v rukou Zdeňka Bakaly. Problém je v tom, že jej odprodala za čtyři miliardy korun, nebo čtyři a půl miliardy korun, což je zjevný ekonomický nesmysl. Ta firma vydělala v roce 2004 devět miliard korun, to znamená, v podstatě prodejní cena balíku státních akcií byla rovná dividendě, kterou by za několik měsíců stát tak jako tak dostal. Kdo je za to odpovědný? Protože jestli je někdo vinen trestním činem, to posoudí soud, ale tu odpovědnost můžeme posoudit my. 

Odpovědný je podle mého názoru, a ne jenom podle mého názoru, bývalý ministr financí. O tom není sporu, ale já bych rád upozornil na věc, o které se téměř nemluví. Ano, stát prodal za čtyři miliardy korun svůj podíl v OKD. Za dobu dvou měsíců, opakuji ještě jednou, dvou měsíců, Karbon Invest přeprodal panu Bakalovi tento podíl za devět miliard korun, to není dividenda, to je kupní cena. To znamená, že je tady něco, čemu se říká vývar, a ten vývar je rozdíl mezi devíti a čtyřmi miliardami, tedy pět miliard. Nu a bývalý ministr financí připravil svojí, buďme zdvořilí a řekněme neschopností, připravil svojí neschopností stát o pět miliard korun, zatímco v kauze Čapí hnízdo se bavíme o padesáti milionech korun, a těchto padesát milionů korun se nadto investovalo do rekreačního zařízení pro široké občany, širokou občanskou veřejnost, takže v tom je ten rozdíl. A poslední poznámka na toto téma. Karbon Invest tedy měl na účtech pět miliard čistého zisku. Kam se ty peníze, pane Soukupe, poděly? U nás přece byl vybudován poměrně důkladný systém, ať už kontrolovaný bankami, Finanční správou a tak dále a tak dále, různých záhadných převodů. Pět miliard korun, to není špendlík, to se neztratí. A víte, že dosud nikdo neřekl, kdo ty peníze vzal, kam je uložil a co s nimi udělal. 

No ono těch podivností v kauze OKD je trochu víc. Matěj Stropnický ze strany Zelení v jedné z našich předvolebních diskusí upozornil na to, že mnoho let se také nezvyšovaly poplatky z těžby. Je potřeba poznamenat, že uhlí je státním majetkem a stát vydává těžební licenci k tomuto majetku a ten kdo těží, odvádí poplatky. A těch podivností bylo víc. Myslím, že Matěj Stropnický uvedl, že sedm let se ty poplatky nezvyšovaly, a tím byla firma zvýhodňovaná, a ve stejné době desítky miliard korun odtékaly do zahraniční jako dividendy. 

Slyšel jsem včera kvalifikovaný odhad, kolik si pan Bakala celkem vydělal na OKD, sto deset miliard korun. 

To je hezká sumička. Pane prezidente, Vy jste včera oznámil, že udělíte na podzim státní vyznamenání místnímu zpěváku a písničkáři Jaromíru Nohavicovi. Ten pro tento kraj udělal možná stejně jako Petr Bezruč, ne-li více. Když jsme u Jaromíra Nohavici, v jednom z našich předchozích rozhovorů jsme hovořili o písni Pane prezidente. Vy jste říkal, že byla složena pro Václava Havla, ale Jaromír Nohavica na koncertech říká, že sice byla složena pro Václava Havla, ale lidé si jí vztáhli poté k Václavu Klausovi a nyní k Vám. Ta píseň je o prezidentovi jako poslední záchraně obyčejného člověka. Co Vy, pane prezidente, můžete udělat pro tento region, pro Ostravsko, konkrétně? 

Tak, dřív než Vám odpovím, tak musím reagovat na Vaši poznámku o Petrovi Bezručovi, a to proto, protože se týká právě Jarka Nohavici. Já totiž u každého člověka, kterému chci udělit vyznamenání, sleduji jeho život, jeho dílo, a u Jarka Nohavici mimo jiné vím, že tvrdí, že Slezské písně nenapsal Petr Bezruč, ale nějaký jeho známý, který v té době zemřel. Petr Bezruč mu sebral rukopis těchto básní a vydával je za svoje dílo. Nevím, jestli je to pravda, ale v každém případě to připomínám, když už jste o Petrovi Bezručovi mluvil. A teď k Vaší otázce. Jako každý, kdo někam přijíždí, mám přijíždět s dary, a ty dary jsou v zásadě tři. Bez pořadí důležitosti je prvním takovým darem kapitálový vstup čínského investora do podniku Vítkovické železárny, který, jak víte, se potácí v problémech. Řada jeho firem je v insolvenci, například Vítkovice Power Engineering a tak dále a tak dále. Nebudu prozrazovat výši tohoto vstupu, protože je to obchodní tajemství, ale vím, že je to padesát procent, a to už je hodně. 

Ve Vítkovickém holdingu? 

Prosím? 

Ve Vítkovickém holdingu? 

Ano, ano, přesně tak. No a zrovna včera jsme seděli s Janem Světlíkem a Martinem Ulčákem a dolaďovali některé konkrétní části této operace. Bylo by velmi nedobré, kdyby po OKD si klekl i další významný podnik Moravskoslezského regionu, a tak je potřeba dělat všechno proto, aby k tomu nedošlo, a když už mě někdo označuje za čínského agenta, no tak ať alespoň ten čínský agent tomuto regionu nějak pomůže. 

A o jakého investora jde, pane prezidente? 

No to je právě to obchodní tajemství. 

Obchodní tajemství. 

Ale upřímně řečeno, Vám to můžu prozradit, jedná se o největší banku na světě, ale její název Vám neřeknu, to už si dohledejte sám. 

Největší bankou na světě je čínská banka ICBC, tak asi je to tak. 

Já jsem Vám nic neřekl. 

No, minulý rok jste oznámil tady vstup čínského investora i do podniku TSS Cargo. Mělo jít o firmu CEFC známého majitele Slavie, a pokud vím, tak se to nestalo stále? 

O Cargu já nic nevím a nikdo mě ani o Cargu neinformoval. Byl jsem informován kromě Vítkovic také o Škoda Transportation, kde prý probíhají jednání. A pokud jde o čínské investory, tak to je ten druhý bod. Pneumatikárna Linglong, já už jsem se to naučil, pane Soukupe, protože ono je to tak melodické, že si to člověk zapamatuje, Linglong. Název jednoho z největších výrobců pneumatik na světě. No a tam jsme se bavili o umístění, protože to nabízí asi patnáct set nových pracovních míst. Nu a tady musím dodat, že i když Moravskoslezský kraj jako celek už má šesti procentní nezaměstnanost, tak právě Karviná nebo Ostrava jsou nad tímto průměrem, takže těch patnáct set by se docela hodilo. 

A ta pneumatikárna, není to příliš zatěžující na životní prostředí? Nabízí to dost pracovních příležitostí pro české občany? 

Výborně, tak v tom případě se zeptejte v Ústeckém kraji, jak jsou spokojeni nebo nespokojeni v Žateckém Trianglu s pneumatikárnou firmy Nexen. Zdá se, že jsou spokojeni, a vždycky záleží na konkrétní technologii. Nu a právě Jan Světlík včera nabídnul pozemek pro takovou pneumatikárnu, protože u Mošnova to být nemůže, tam už ta průmyslová zóna je téměř zaplněná, a pokud jde o zónu Barbora, tak to je ostuda Moravskoslezského kraje, protože o ní se velmi dlouho mluví, ale téměř nic se s ní nedělá.

No a třetí a poslední věc, abych nemluvil příliš dlouho. Asi před rokem se konala schůze tripartity, ve které jsem také byl, a tam došlo k zázraku, pane Soukupe. Zázraku proto, protože se málo kdy shodnou zaměstnavatelé, odboráři a ještě k tomu Hospodářská komora. No, a všechny tři strany doporučily vládě, aby podpořila projekt splavnění Odry mezi Koźle a Mošnovem, což taky může být začátek mého oblíbeného kanálu Dunaj-Odra-Labe. Bohužel uplynul rok, vláda dělá mrtvého brouka, takže budeme muset počkat až na volby, ale v každém případě jsem rád, že takovou podporu tento projekt dostal, a chci věřit, že ho bude podporovat i Moravskoslezský kraj. 

Dobrým příkladem úspěšné podpory investic tady v regionu Moravskoslezského kraje je i výrobní základna korejské automobilky Hyundai. Nyní se říká „Hjondé“. Vy jste známý milovník Škodovek. Tady v továrně Hyundai se vyrábí statisíce vozů nejen pro český trh, ale i pro celou Evropu, a Hyundai se za Škodovku zařadilo jako druhé nejprodávanější auto v naší zemi. Je lepší německá Škodovka, nebo korejský Hyundai, když se obé dvě auta vyrábí u nás? 

Když se obé dvě vyrábí na českém území, tak jsou z tohoto hlediska naprosto rovnocenná a musíte srovnávat jejich technické anebo ekonomické parametry. Já jsem svého času navštívil Hyundai. Velmi se mi tam líbilo, a dokonce jsem Škodovku trošku poškádlil tím, že jsem řekl, že produkce Hyundai, respektive odbyt Hyundai, roste rychleji než odbyt Škodovek. A tak samozřejmě, že Škodovka se ozvala. No, teď je to myslím tak zhruba vyrovnané, když jsem viděl podíly na domácím trhu, tak tam je Škoda trochu napřed, a pokud jde o ten zahraniční vývoz, tak to záleží na konkrétních teritoriích. Ale proč bychom kritizovali jednu automobilku kvůli druhé? Buďme rádi, že máme obě. 

Jedna z posledních otázek týkajících se regionálních témat, i když s přesahem do celostátních témat, je byty OKD. Ta kauza je známá, nebyly splněny sliby, které dostali horníci. Jde o desetitisíce lidí, aby mohli získat za zvýhodněnou cenu byty, ve kterých žijí a mnohdy se na jejich stavbě podíleli, služební byty. Lubomír Zaorálek, lídr ČSSD, to bere jako svoje volební téma již mnoho let. Nezlobte se, trochu mi to připadá jako, a teď se omlouvám za metaforu z filmu Účastníci zájezdu, kdy ty autobusáci pořád řešili problémy, které předtím sami udělali. Lubomír Zaorálek nyní přišel s tezí, že by bylo možné ten prodej bytů OKD, původní, prohlásit za veřejnou podporu, a pokud by se to podařilo prokázat, bylo by možné smlouvu původní zneplatnit a byty by se mohly vrátit do majetku OKD. Považujete to za reálné? 

Já jsem navrhoval něco obdobného, ale v širším rozsahu, a sice pokusit se jednat s Evropskou komisí o tom, zda celý prodej OKD za tu nízkou cenu nebyl de facto veřejnou podporou. Vy přece víte, že když se zpracovával materiál pro Evropskou komisi, tak tento materiál původně zpracoval Radek Pokorný pro Zdeňka Bakalu. Pak se to přesunulo na Ministerstvo financí. Ministerstvo financí témuž materiálu dalo pouze svoji hlavičku, a tak ji odeslalo do Bruselu. Pane Soukupe, málokdy se stává, že by znalecký posudek na svůj vlastní obchod zpracovával klient tohoto obchodu, ale pan Bakala… 

To je další podivnost v celé té kauze OKD. 

Ovšem, no a to je jeden z důvodů, proč se domnívat, že díky té nevýhodné ceně, ale já se k tomu vracím, dva měsíce, dva měsíce po tomto obchodě, devět miliard, co se dělo ty dva měsíce? Investovalo se do OKD, no určitě ne, že? Takže neuvěřitelné, a o tom se skoro nemluví o těch dvou měsících. Pořád se mluví o těch čtyřech miliardách. Představte si, že Vám leží na účtu pět miliard. 

To by bylo hezké. 

No, a Vy teď zmizíte někam do Karibiku a nikdo po Vás nenajde ani stopu. 

A tak s pěti miliardami se dá nějak vyžít i v Karibiku, myslím. 

Nějakou dobu určitě ano, no ale tak z toho vyplývá, že opravdu je to nedovolená podpora od začátku, a to nejenom u bytů OKD, ale u OKD jako celku, včetně všech jeho společností, rekreačních zařízení et cetera. 

Pane prezidente, jen loni Moravskoslezský kraj ztratil tři tisíce pět set obyvatel. Za posledních deset let jich ubylo takřka čtyřicet tisíc. Je to nejvíce ze všech regionů, dokonce největší pokles je v Karvinském okrese, kde dokonce město Orlová pokleslo po prvně v historii pod třicet tisíc obyvatel. Je nějaká cesta, jak tento trend v regionu odvrátit? 

Zcela určitě je. Já jsem to také studoval a zaprvé s Vámi souhlasím, zadruhé Vás doplním. Ten úbytek je dvojího typu, migrací a potom samozřejmě přirozeným úbytkem, že. Víc lidí umírá, než se narodí, a obojí je samozřejmě nebezpečné. Když jsem například mluvil s lidmi, kteří odpovídají za jednotlivá města a obce, tak se ukázal až propastný rozdíl mezi těmi obcemi, které podporují například výstavbu rodinných domků pro mladé rodiny, no a těmi, které na to kašlou. No a v jednom to ubývá, v druhém se rodí stále více dětí, které chodí do mateřské nebo základní školy. Těm jsem zrovna během této své návštěvy v jedné obci ve vesnici roku blahopřál. Takže moje cynické vysvětlení, kdo za to může, zní, starostové. Starostové, kteří nedokáží věnovat patřičnou pozornost tomu, aby v jejich obcích byla rozvinuta bytová výstavba, aby nabízeli byty mladým rodinám, protože ten úbytek, pane Soukupe, ten už primárně není dán nezaměstnaností. Není dán dokonce ani výší průměrné mzdy. Ten je dán tím, že nemáte střechu nad hlavou, a budete se tedy stěhovat tam, kde tu střechu najdete. 

Poslední regionální otázka, pane prezidente. V průběhu své návštěvy jste navštívil Nový Jičín, který je známý, kromě toho, že je v něm fabrika Tonak, i tím, že se narodil tam Karel Kryl, další slavný místní rodák. Když jsem se Vás ptal na Jaromíra Nohavicu, musím se zeptat na Karla Kryla. Jak vidíte jeho odkaz dnešku, dnešní generaci? Karel Kryl už nežije. 

Já jsem se setkal s Karlem Krylem v posledních letech jeho života a zažil jsem člověka, který byl velmi zklamaný polistopadovým vývojem. To zklamání asi nejvíce vyjádřil ve své poslední písni, která se jmenovala Demokracie rozkvétá. Demokracie rozkvétá jen s kosmetickou vadou, vždyť ti, kdo kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedný partaje se u koryta sejdem, stačí Vám to? 

Stačí, pane prezidente.

Opusťme Moravskoslezský kraj a pojďme k OSN, Je to daleko, je to v Americe, je to v New Yorku. V příštích týdnech se tam chystáte, před dvěma lety jste své narozeniny slavil na Manhattanu v restauraci. Letos při Vaší návštěvě budete slavit v neorenesančních prostorech na galavečeru, který pořádá Allgemeine Jüdische gala, což je slavná židovská organizace. Co to pro Vás znamená? 

Tak víte, já podporuji Izrael od začátku, a ne kvůli poctám, ale kvůli přesvědčení, že osud Izraele je identický s osudem předválečného Československa, které bylo rovněž obklopeno nepřátelskými režimy. Vzpomeňte si na to, Piłsudski v Polsku, Horthy v Maďarsku, Dollfuss v Rakousku, a aby toho nebylo málo, tak Hitler v Německu. 

Já jsem Vaši odpověď trošku předpokládal. Projev Jana Wericha k miléniu českých Židů v roce 1968 já osobně považuji za jeden z nejlepších veřejných projevů, které jsem kdy četl. Já z něj ocituji. „Byli a ještě dlouho budou antisemiti. Jestliže tu dneska stojím a mluvím o antisemitismu, ze kterého se rodí fašismus, tak to není proto, abych bránil Židy, protože, zaplať pán bůh, Židi ukázali, že se bránit umějí, a že se bránit chtějí. Když v minulém století pan profesor Tomáš Garrigue Masaryk se angažoval v takzvaném Hilsnerově procesu, vyčítali mu někteří čeští hlupáci, že je zaprodanec Židů. Masaryk jim prý odpověděl, že to nedělá proto, aby chránil Židy, ale aby chránil českého člověka před hlupáctvím.“ Znáte ten projev, a o čem budete mluvit Vy? 

Neznám, a je to krásný projev a naprosto s ním souhlasím, protože my tím chráníme sami sebe a podporujeme svoji vlastní úctu, sebeúctu. Víte, pane Soukupe, já jsem si už před řadou let definoval antisemitismus jako kolektivní komplex méněcennosti. Prostě ti lidé závidějí, závidějí úspěšným, a zatímco komplex méněcennosti je většinou individuální, v tomto konkrétním případě je rasově podmíněný a je kolektivní. A myslím si, že z tohoto hlediska je povinností každého člověka, i když vím, že mě teď zase budou pro změnu označovat za izraelského agenta, buď jet do Izraele, nebo přijmout toto vyznamenání v New Yorku, anebo podpořit Izrael na domácí české půdě, to už je úplně jedno, ale nebýt lhostejný, protože Židé měli jedno krásné heslo, které se jmenuje, již nikdy jako ovce. Když se na to podíváte, tak oni šli jako stádo do plynových komor, a právě zkušenost holocaustu je poučila, že musí bojovat. Mimochodem, prozradím Vám, když už o tom mluvíme, jako prvnímu třetího vyznamenaného, a jeho životní příběh je nesmírně zajímavý. On byl také v Osvětimi, jako vězeň samozřejmě. A když mu bylo sedmnáct let, tak uprchl a vzal do ruky zbraň a bojoval za svobodu své země, již nikdy jako ovce. 

A kdo to bude? 

To se dovíte 28. října. 

Když jsme u Izraele, který jste zmínil, zkratka United Nations, OSN je United Nations, UN. V Izreali je někdy označují, že to UN znamená „United Nothing“. Spojené nic. Má OSN i po čtyřiceti pěti letech svůj význam, a kde ho vidíte? 

OSN je mrtvola, která se možná dá ještě resuscitovat. Já, jak víte, se dlouhodobě zabývám problémem mezinárodního terorismu, a tak vím, že pouhou definici, co to je mezinárodní terorismus, začala OSN probírat v roce 2000. 

A to byl návrh Indie. 

Na podnět Indie, jste skvěle informován, ano. Uplynulo sedmnáct let a definici terorismu nemáme. No, teď naštěstí nový generální tajemník Guterres vytvořil takové oddělení boje proti mezinárodnímu terorismu, a do jeho čela postavil Rusa, asi se nebojí toho, že ho zase nějaký hlupák označí za ruského agenta. Nu a já si myslím, že tam je naděje, že když to nejde třeba na půdě Rady bezpečnosti, takže to půjde v sekretariátu generálního tajemníka. 

Vy jste při minulé návštěvě OSN označil Islámský stát za rakovinu, která prostupuje do třiceti pěti zemí. Máte pocit, že za tu dobu se OSN nebo někomu jinému podařilo v boji proti Islámskému státu a mezinárodnímu terorismu podniknout? 

No, OSN bohužel vůbec ne, pokud jde o zbývající země, tak částečně ano, na Summitu NATO jsem naléhal. Říkal jsem, k čemu je nám NATO, když nedokáže bojovat proti Islámskému státu. No stalo se, že se NATO sice formálně začlenilo do tak zvané koalice proti Islámskému státu, ale neúčastní se přímo bojových operací. A je, pane Soukupe, rozšířená iluze, že Islámský stát tím, jak ztrácí teritoria, tak slábne, ale ta rakovina o které jsme mluvili má své metastázy, a ty jsou stejně smrtelné jako nádor sám.

Já jsem nedávno upozornil na fenomén takzvaných foreign fighters, zahraničních bojovníků. Tak ti se po případném pádu Islámského státu mohou přesunout jednak do Afghánistánu, kde vznikne nový Islámský stát, nu a jednak, a tím jsem samozřejmě velmi rozčílil některé politiky, si mohou vytvořit i evropskou základnu, a to například v Bosně, protože už teď v některých bosenských městech vlají černé vlajky Islámského státu. Protože už v době občanské války v Jugoslávii se tam na pomoc těm takzvaným Bosňákům, což jsou muslimové, přihnali zahraniční muslimští bojovníci. Jinými slovy tady hrozí určité riziko vytvoření evropské základny islámského terorismu. 

V posledních měsících jsme mohli vidět, že terorismus se soustředil na turistická centra v Evropě. Česko naštěstí zůstalo zatím mimo pozornost mezinárodního terorismu. Máte obavy, že by se to mohlo změnit, protože Praha je velkým turistickým centrem evropským? 

Ale samozřejmě, že mám obavy. Já nesu bezprostřední odpovědnost za Pražský hrad, a jak víte, tam se udělala všemožná bezpečnostní opatření, pokud to jenom trochu šlo. Pokud jde o Prahu jako celek, nu tak si myslím, že něco podobného by měli dělat také pražští radní a věřím, že to i dělají. 

Vy jste byl kritizován, nebo Pražský hrad byl kritizován za ta bezpečnostní opatření, ale pokud by se na Pražském hradě něco stalo, tak byste zase byl velmi kritizován, že jste tomu nezabránil. V této souvislosti mě konkrétně napadá zajímavá věc. Šel jsem Pařížskou ulici v Praze na Staroměstské náměstí, a ta je široký rovný bulvár, a při vjezdu na Staroměstské náměstí ničemu nic nebrání, kde jsou stále deseti tisíce lidí ve dne v noci. Přišlo mně to pozoruhodné, že pražská radnice neudělá ani takový drobný, drobný zábor nebo nějakou překážku, která by teoreticky mohla alespoň nějak zabránit případné útočící auto. 

Nejlepší jsou kolíky, pane Soukupe, všichni tvrdí, že nejlepší jsou betonové překážky, ale dobrý kamion tu překážku může prorazit nebo odsunout. Ale víte, co nikdy neprorazí? 

Já to říkám proto, že ty poslední teroristické útoky byly osobním nebo nákladním autem do davu lidí. 

Samozřejmě, ale víte, co nikdy neprorazí? Ten kolík, jak se vysunuje a zasunuje. No a to je tvrdá ocel a je jich několik, a to se nepovede. I kdyby to byl tank, tak se to nepovede. 

Tak doufejme, že pražský magistrát se chytne za nos. Pane prezidente, z domácí politiky, ministr Chovanec se o Vás trochu v sobotním rozhovoru pro deník Právo otřel a řekl, že pokud máte podezření o kauze vydání poslance Babiše a poslance Faltýnka, máte se obrátit na Bezpečnostní informační službu. Udělal jste to? 

Ne, já jsem se sešel s policejním prezidentem. Měli jsme velmi zajímavou debatu a já jsem mu řekl přesně to, co říkám veřejně. Já nemám podezření v pravém slova smyslu, já mám téměř jistotu. A říkal jsem, nikoli tedy při našem rozhovoru, ale do médií, vzkaz ministru Chovancovi. Milane, když byla Kubiceho zpráva, pokud se nemýlím, sociální demokracie to označila za policejní provokaci. Neměla jiný důvod než to, že je to těsně před volbami. Když já udělám s touto zprávou totéž a zdůvodním to právě tak, to jest, je to těsně před volbami, najednou mám svolat Bezpečnostní radu státu. 

Pane prezidente, před prázdninami jsme v několika rozhovorech známkovali ministry. Většina ministrů už se nyní věnuje spíše předvolební kampani než ministrování, ale přesto chyběl by Vám některý ze současných ministrů v příští vládě? Jinými slovy, kdo by byl favoritem v příští vládě ze současných ministrů? Chyběl by Vám někdo? 

Tak dva by mně chyběli, to jsou ministři Jurečka a Herman. A chyběli v tom smyslu, že bych byl rád, kdyby v té vládě nebyli, abychom si přesně rozuměli. No, a naopak tedy mým favoritem je zcela jednoznačně Karla Šlechtová, nejpracovitější ministr v současné vládě. 

Ministr financi Pilný v tomto týdnu jen tak mimochodem oznámil, že příjmy státu se oproti předpokladu zvedly o deset miliard korun. Státní rozpočet tak na konci srpna skončil v přebytku patnáct miliard korun a mezičtvrtletní růst české ekonomiky dvě a půl procenta je nejvyšší za posledních dvacet let. On to řekl jen tak mimochodem. Předchozí ministr financí Babiš by k tomu pravděpodobně svolal tiskovou konferenci a vydával by to jako svůj veliký úspěch. Ministr Pilný to příliš nekomentoval. Má ministr financí skutečně takový vliv na českou ekonomiku, aby se případně chlubil jejím růstem, nebo ne? Jaký vliv má ministr financí na chod české ekonomiky? 

Tak na chod české ekonomiky má ministr financí vliv zejména na příjmové straně státního rozpočtu, a to z hlediska kvalitního výběru daní. Když se podíváte na růst jednotlivých daní, tak zjistíte, že je výrazně vyšší, než je růst ekonomiky a právě tento rozdíl dokazuje, že v poslední době u nás dochází ke zlepšení daňového výběru, nebo řekněme to obráceně, ke snížení daňových podvodů, a samozřejmě, že všichni ti, kdo se dopouštějí daňových podvodů, černé ekonomiky a tak dále, tak pláčou, stěžují si na neúnosnou administrativní zátěž a tak dále. Na druhé straně, a já to znám ještě jako premiér, každý ministr financí má určitou vatu. To znamená, to si šetří pro horší časy, jako je těch deset miliard, ty se nezjevily ze dne na den, ty byly ušetřeny, nasysleny, řekl bych, právě pro případ, kdyby nároky jednotlivých ministrů byly tak vysoké, že by je nebylo možné uspokojit při dosavadním odhadu příjmů. Nicméně ministr financí má vždycky moje sympatie a moji podporu, protože bojuje v oslabení. Bojuje proti všem krvežíznivým ministrům, kteří se ho snaží odřít z kůže. 

Poslední moje otázky budou směřovat k zahraniční politice. Severní Korea, ptám se na to skoro pokaždé. Mě to znepokojuje. Místní diktátor Kim opět provedl jadernou zkoušku a hrozí rozpoutáním jaderné války. Ta situace se neklidní. Jaký bude vývoj, a máme z něj mít obavy? Každý týden se to eskaluje. 

Já už jsem na tuto otázku odpovídal. Neříkal jsem, že Kim Čong-un je inteligentní, ale říkal jsem, že není takový blázen, aby si neuvědomil, že jakýkoli jím rozpoutaný akt agrese bude mít za následek odvetu, a že součástí této odvety bude i jeho fyzická likvidace. 

A role Číny? Já jsem četl, že osmdesát čtyři procent obchodní výměny KLDR je s Čínou a sto procent ropných produktů je dodáváno Čínou. Rusko nedodává ropu ani jiné pohonné hmoty vůbec. 

Ano a Severní Korea naopak dodává Číně kamenné uhlí, což je docela významný … 

Neměla by tedy Čína být aktivnější při řešení, protože zcela evidentně má na Severní Koreu největší vliv? 

Víte, pane Soukupe, já jsem nedávno četl knihu korejského disidenta, který právě přes Čínu ze Severní Koreje prchal a nakonec se dostal na jihokorejskou ambasádu, a tam si zachránil život. A on tam popisuje takovou rozporuplnou reakci čínských úřadů. Jako, jdi, my tě nevidíme, ty tady nejseš. My bychom tě jinak museli vydat, ale my tě nechceme vydat. A tak si uvědomte, že kdyby v Severní Koreji opravdu vypukly nějaké masové nepokoje a masový exodus, no tak Čína jako první vyfasuje migrační vlnu. A má na tom zájem? Je to politický cynismus, ale taky se tomu říká realpolitik. Čili Čína nemá zájem na neklidu na Korejském poloostrově. 

Ale k řešení té situace by přispět mohla právě k vzhledem k závislosti severokorejského režimu na čínské ekonomice. 

Samozřejmě, že ano, ale víte, i kdyby Čína vyhlásila sankce, tak ony ty sankce, jak ukázala historie například vůči Kubě, příliš mnoho nevyřeší. Naopak lid se semkne kolem milovaného vůdce, vytvoří se takzvaný mýtus obklíčené pevnosti, nu a v takovém případě vlastně ten režim z těch sankcí profituje. Je to paradoxní, ale je to tak. 

Poslední otázku, kterou mám, je na diplomatické napětí mezi Spojenými státy a Ruskem. Došlo dokonce k prohlídce ambasády Ruska ve Spojených státech, zavírání konzulátů v San Franciscu, v New Yorku a ve Washingtonu. Ruské ministerstvo zahraničí používá termíny otevřený nepřátelský akt. Jak tuhle, zatím diplomatickou, přestřelku hodnotíte? 

Možná, že jsem naivní i po těch pětadvaceti letech v politice, ale říkal jsem, že to, co má člověk říkat před volbami, pokud vyhraje, má potom plnit po volbách. Donald Trump vyhlašoval před volbami zlepšení vztahů s Ruskem, teď dělá opak. To znamená, neplní své sliby. Pro mě je to určité zklamání. 

Pane prezidente, to byla poslední otázka dnešního Týdne s prezidentem tady v Ostravě v Moravskoslezském kraji. Děkuji Vám za rozhovor. 

Děkuji a těším se na shledanou. 

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 7. září 2017

zpět na seznam zpráv