Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

30. března 2017

Dobrý večer, dobrý večer i Vám pane prezidente.

Dobrý večer.

Začneme hned alimenty. Ministryně práce...

Já žádné neplatím. Kdysi, když jsem byl před pětadvaceti lety rozvedený, tak jsem poctivě platil alimenty, ale to už je dávno za mnou.

Nicméně i tak Vám tu otázku položím a bude mě zajímat Vaše odpověď. Ministryně Marksová včera na vládě na potřetí prosadila tak zvané zálohované výživné, tedy, že alimenty bude za neplatiče platit do určité výšky stát a stát je potom bude zpětně vymáhat po neplatičích. Jak Vy vnímáte tento krok, a pokud by tento zákon prošel Parlamentem, Vy byste ho podepsal?

Ano podepsal, je to pro chudší matky živitelky, samoživitelky. Tuším, že je to asi 2,7 životního minima, pokud mě paměť neklame. A já Vás překvapím, já jsem tenhle návrh zákona prosazoval už jako premiér, ale tehdy v Parlamentě byla pravicová většina, a ta to odmítla. Víte, proč si myslím, že ten zákon je dobrý, a za to jsem byl kritizován? Já si myslím, že stát má daleko větší možnosti vymáhat na otcích nebo někdy matkách, které neplatí alimenty, tyto peníze, než je mají samy matky živitelky, které si musí platit drahé právníky a stejně často neuspějí. Mně se dokonce líbilo, že občas se použijí i taková opatření, jako je například, že neplatič alimentů přijde o řidičský průkaz, o tom jistě víte. Takže byl jsem kritizován za to, že povyšuji stát nad advokáty, a na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že je to velmi správné opatření. A Alex, ne že bych to přál, ale kdybys náhodou byla matka samoživitelka, kdyby se Vratislav Mynář s tebou rozešel a neplatil Ti alimenty, tak si myslím, že tento zákon bys určitě uvítala.

Doufám, že ho nebudu muset uvítat.

V minulém týdnu na našem webu Týden.cz se mezi nejčtenější zprávy dostala zpráva, že naše úspěšná biatlonová reprezentantka Gabriela Koukalová odmítla podat ruku předsedovi biatlonové federace, údajně proto, že se nedostatečně profiluje k problematice dopingu. Významné sportovní události, a zejména boje českých reprezentantů o úspěch na různých soutěžích, přivolávají mimořádnou pozornost veřejnosti. Nezasloužil by si sport větší pozornost státu a třeba samostatné ministerstvo?

Tak zaprvé, je naprostá iluze, pane Soukupe, myslet si, že problém sportu vyřeší samostatné ministerstvo. To je totéž jako kdybyste řekl, klesá nám stavebnictví, a to klesá, a když zřídíme ministerstvo stavebnictví, které kdysi možná bylo, tak stavebnictví poroste. Ne, vznikne jenom další zbytečná instituce se spoustou úředníků a to bude všechno. To zaprvé.

Zadruhé, stát se stará o sport dostatečně, ale jenom v jedné jediné oblasti, a to je vrcholový sport. Stát se téměř vůbec nestará o tak zvaný mládežnický sport, a přitom tam je základna té pyramidy, protože jedině z mládežnického sportu pak vznikají s časovým zpožděním i ti vrcholoví sportovci.

A zatřetí, pokud jde o paní Koukalovou, já už jsem na tuhle otázku odpovídal, myslím, že na Frekvenci 1, takže omlouvám se, že se jenom zopakuji. Já jsem měl velmi podobný problém. Já jsem přiletěl do Ria de Janeira, protože mně předseda Mezinárodního olympijského výboru naznačil, neříkám přislíbil, ale naznačil, že Martina Sáblíková dostane tak zvanou divokou kartu, aby se mohla účastnit olympiády v Riu. Ono tak z počátku i vypadalo, protože tam byla jedna Ruska, a Ruska byla právě obviněna z dopingu, byla vyřazena, takže bylo tam jedno volné místo, takže ten slib se dal splnit. Pak ta komise to obvinění z dopingu stáhla, takže Ruska se účastnila soutěže. Místo pro Martinu Sáblíkovou se uzavřelo, a já byl poněkud naštván, že se nepodařilo přesvědčit předsedu Mezinárodního olympijského výboru, aby Martině tu divokou kartu dal. Přesto jsem mu se zaťatými zuby podal ruku.

Moje otázka právě směřovala k podpoře sportu mladých, mládeže, protože jen z nich vyrostou reprezentanti, a to trvá nejméně deset let, možná více.

Možná víc. Záleží na odvětví toho sportu.

Tak a od sportu se přesuneme k pivu, protože zajímavá informace tohoto týdne zní, že v Česku je nedostatek sládků, a to i přes to, že vznikají nové a nové minipivovary. V současné době už jich je přes tři sta. Není to zvláštní, že v takové velmoci pivní, jako je Česká republika, je nedostatek takových lidí?

Alex, já jsem byl vždycky nepříjemný partner v diskuzi, a teď Vám to předvedu. Opravdu si myslíte, že otázka dostatku sládků, je otázkou pro diskuzní pořad s prezidentem České republiky? Já přece nejsem všeználek, já opravdu nevím, jestli je u nás sládků hodně nebo málo. A kromě toho já jsem pivař, ale jsou dvě, maximálně tři dobrá piva v České republice, a to všechno ostatní je druhá liga.

A pokud jde o minipivovary, mohu Vás ujistit, že jsem jich hodně navštívil. Většina z nich vaří nechutné kyselé pivo. Teď jsem naštval tolik lidí, bože to mám radost. Já vždycky, když naštvu lidi, tak se zaraduju. Ale opravdu, ty minipivovary těží prostě z téhle módy, ale abyste vařili opravdu dobré pivo, musíte mít tradici, musíte mít vodu, musíte mít chmel, mimochodem žatecký červeňák, poloraný červeňák, aby bylo jasno, ne nějakou drť z Belgie nebo odkud se to dováží. Krátce řečeno, nechtějte ode mě, abych se vyjadřoval k počtu sládků. Odpovídám Vám pouze, že jestli u nás roste počet minipivovarů, víte co, já Vám řeknu místo odpovědi jednu krásnou a stručnou historku.

Ještě jako premiér jsem byl na Slovensku v Popradu a pili jsme tam pivo Šariš, mimochodem to nebyl minipivovar, ale to je jedno. Já jsem říkal, že tohle pivo si zaslouží, aby sloužilo k čištění zubních protéz a k ničemu jinému. Vznikla aféra, protestoval slovenský ministr zemědělství. Já jsem odjel z Popradu, a do Bratislavy jsem se vrátil jako prezident. Přijíždím na bratislavské letiště, otevřu slovenské noviny, říkám si, no tak tady by mohla být moje fotografie. Nebyla, byl tam titulek, popradský pivovar po dvou stech letech své existence se začal bourat. A já to považuji za jeden z nevětších úspěchů své politické dráhy, protože pivo dobré pouze k čištění zubních protéz by nemělo mít svůj vlastní pivovar a tedy ani vlastního sládka.

Otázka mojí kolegyně směřovala k tématu zaměstnanosti. Nezaměstnanost je u nás poměrně nízká, ale mnoho firem si stěžuje, že má problém najít kvalifikované zaměstnance. Ostatně my v médiích tento problém cítíme poměrně intenzivně. Kde je vzít?

Já mám na to dvě odpovědi, jednu krátkodobou a jednu dlouhodobou. Krátkodobá odpověď zní, že u nás je tři sta osmdesát tisíc fiktivně nezaměstnaných. To znamená lidí, kteří nechtějí pracovat. Řekněme si to natvrdo, jako to říkám vždycky. A protože je poptávka nejenom po kvalifikovaných, ale i po nekvalifikovaných pracovních silách, jako jsou pomocní dělníci, tak když těmto fiktivně nezaměstnaným snížíme sociální dávky tak, aby byli přinuceni pracovat, tak pracovat začnou, protože jim nic jiného nezbývá, to je krátkodobá odpověď.

A teď ta dlouhodobá odpověď. Byl jsem nedávno asi před měsícem v závodě Škoda Auto ve Vrchlabí, tam vyrábějí převodovky. A ještě nikdy jsem neviděl tak robotizovanou, ne automatizovanou, ale robotizovanou, což je vyšší stupeň automatizace, výrobu jako právě v tom Vrchlabí. A odpověď zní, přejděme k výrobě s vyšší přidanou hodnotou založené na moderní průmyslové technologii a bude-li robotizace, tak samozřejmě ten tlak na nedostatek pracovních sil částečně pomine.

Já Vám zase řeknu jednu krátkou historku, abych to trošku odlehčil. Já si vzpomínám na americkou automobilku v Detroitu, kde byla také robotizace a majitel té automobilky říká odboráři, podívejte se, tyhle ty lidi, tedy ne lidi, omlouvám se, roboti, ti pracují a neplatí odborářské příspěvky, a co lepšího, nedostávají mzdu. A ten odborář mu říká, ano šéfe, ale kdo bude vaše auta kupovat, ti roboti to určitě nebudou. Takže my musíme najít rovnováhu mezi kupní silou, a k tomu právě potřebujeme zvyšovat mzdy, mimo jiné, ale ne jenom v automobilovém průmyslu a mezi robotizací, to znamená produktivitou práce.

Jistě, orientace na levnou korunu a levnou práci do budoucna není možná, tím pádem bychom se potýkali s nedostatkem pracovních sil dál a dál. Inovace jsou nepochybně cesta. Nicméně, kdykoliv od začátku dubna podle oznámení České národní banky může Česká národní banka ukončit měnové intervence, a hrozí tedy uvolnění kurzu koruny vůči euru. Co podle Vás tento krok, očekávaný krok, udělá s životní úrovní běžných lidí?           

Tak zaprvé, proč říkáte, hrozí? Já to naopak považuji za vysoce pozitivní věc. Podívejte se, stejně tak, jako u nás jsou nízké mzdy, tak je u nás slabá koruna, a obojí spolu souvisí. Vy nemůžete ve světové ekonomice soupeřit s podhodnocenou měnou. Byl jsem vždy proti tak zvanému kurzovému závazku a jsem velmi rád, že snad v nejbližší době, nechci předvídat kdy, tento kurzový závazek bude ukončen. Samozřejmě, že na jedné straně to znamená, že když budou naši lidé vyjíždět do zahraničí, tak jejich zahraniční dovolená bude opřená o silnější měnu, než tomu bylo v minulosti, ale to není všechno. Uvědomte si, pane Soukupe, že de facto oslabení koruny vedlo k znehodnocení úspor. To znamená, že kdyby bylo zavedeno euro, tak lidé by přišli asi tak o šest, sedm procent svých úspor, a to je poměrně hodně. Čímž nemluvím o tom, zda zavést nebo nezavést euro, mluvím teď o tom kurzovém závazku.

A poslední poznámka a to jsem i říkal guvernérovi České národní banky a dalším lidem, je strašně pohodlné pro naše exportéry lenošit na nafouknutém kurzovém polštáři podhodnocené měny, ale to znamená, že je tady menší tlak k inovacím, menší tlak k produktivitě práce a ke konkurenceschopnosti, takže až ten polštář se jednou vyfoukne, tak mezi tím nás ostatní země s normálním kurzem měny hladce předběhnou a my spláčeme nad výdělkem.

Přesto, pane prezidente, nemáte obavu, že ukončení intervencí přinese něco negativního do české ekonomiky?

Ano, protože pro naše exportéry to bude nepohodlné. Chcete-li to považovat za negativní, prosím, dodal bych, že naši importéři naopak zajásají a nezapomeňte, že my třeba dovážíme energetické suroviny, dovážíme naftu, dováříme zemní plyn, to všechno jsou věci, kde nám silná koruna naopak pomůže, ale o to nejde. Exportéři, a teď jsem zase urazil další skupinu, dneska se mi to daří úplně výborně, exportéři přestanou lenošit a budou pod tlakem silné koruny, takže budou se muset více namáhat.

Dálnice D1 bude mít další zpoždění, to uvedla minulý týden Česká televize. Tentokrát proto, že organizace Děti Země napadla u příslušných úřadů hned několik projektů rekonstrukce dálnice a správní řízení a podobné právní procedury budou trvat poměrně dlouhou dobu. Co na to říkáte?

No, já jsem nedávno otvíral, pane Soukupe, dálnici D8 a organizace Děti Země reprezentovaná panem Patrikem u této dálnice podala dvacet šest žalob, takže stavba této patnáctikilometrové dálnice mezi Ústím a Drážďany se prodloužila o dvacet, slovy o dvacet, let. Co na to říkám?

Zaprvé, nesnáším Děti Země a nesnáším zelené aktivisty obecně. To jsem nedávno prokázal při debatě o šumavském národním parku, kde zelení zničili a nechali uschnout tisíce a tisíce šumavských stromů. Ale o to nejde. Pojďme přemýšlet o tom, co s tím.

Ten základní problém je, zjednodušit stavební řízení a povolování staveb tak, aby všechno bylo na jednom místě a v jednu dobu. Ne abyste to rozfázovali na několik samostatných řízení, z nichž každé následující může popřít to předchozí. To zaprvé.

A zadruhé, existuje naprosto nesmyslná směrnice, která říká, že rozklad proti povolení stavby může dát jakákoli organizace nebo jednotlivci, která je třeba pět set kilometrů od místa té stavby, a že tam musí být dvě stě neověřených podpisů. Dvě stě neověřených podpisů. To znamená, že se může najít každý člověk, a já teď budu spekulovat, pozor, hrozí nebezpečí, že budu žalován. Takže budu jenom spekulovat. Hrozí nebezpečí, že nějaká nejmenovaná organizace, vůbec jsem neřekl slovo Děti Země, bude postupovat tak, že přijde k těm, kdo chtějí nějakou stavbu, ať je to D1 nebo cokoli jiného, realizovat, a řekne, když nám dáte dotaci pro naši bohulibou organizaci, takový pěkný sponzorský dar, tak nebudeme podávat žádné žaloby. Jak se tomu říká? Výpalné se tomu říká. V Americe se tomu říká racketing, což je něco velmi, velmi podobného. U nás se tomu říká výpalné. Ale nemluvil jsem o žádné konkrétní ekologické organizaci.

Já teď také nebudu mluvit o výpalném, ale další zprávou je to, že vláda rozhodla minulý týden, že mezeru v hospodaření České pošty vyplní a dá České poště osm set milionů korun. Je podle Vás toto rozhodnutí Bohuslava Sobotky v pořádku?

Víte, když politik nemá dostatek informací, tak to má poctivě přiznat a nemá se tvářit jako ten všeználek, o kterém jsem mluvil v souvislosti s počtem sládků na českém území. Jak jste si mohli vymyslet tuhle otázku, to opravdu nechápu. Takže, ano, samozřejmě jsem to trochu studoval a znám názory pro a proti. A nedokáži se zatím mezi těmi argumenty, pro a proti, rozhodnout.

Argumenty pro říkají, pošta je veřejná služba, a jako veřejná služba by měla dostat státní subvenci tak, aby se nerušily zejména ty kamenné pobočky. Já jsem deset let žil v Novém Veselí na Vysočině a vím, jak tam pošta je jedním z center místního života, pobočka pošty.

Argumenty proti, pošta hospodaří nehospodárně. Vyplácí neuvěřitelně vysoké odměny svým manažerům, a kdyby zlepšila své hospodaření, tak by těch osm set milionů nepotřebovala.

Co má prezident dělat? Zaprvé, pošta patří ministrovi vnitra. Tak ať se ministr vnitra stará. Zadruhé, ať tam pošle nějakou kontrolu, nejlépe Nejvyššího kontrolního úřadu, a ať se ukáže, jestli ta pošta hospodaří špatně, pak jim žádnou dotaci nedávejte a vyhoďte tamní vedení, anebo jestli hospodaří slušně, tam se mluvilo o franšíze, ale to už bych se dostal do detailů. Projekt Partner, Pošta Partnert, to Vy všechno víte, co to znamená. A v takovém případě, ať pošta tu dotaci dostane.

Nás zaujala problematika České pošty právě proto, že ve stejnou dobu, kdy vláda rozhodla o této vládní subvenci, prosákly do médií zprávy o mnoha set tisícových platech managementu státní pošty.

No vidíte, tak vidím, že i Vy jste informován o vysokých platech, a já nemám nic proti vysokým platům organizací, které hospodaří dobře, ale když máte vysoké platy i u organizací, které nehospodaří dobře. Já si vzpomínám, pane Soukupe, to bylo něco strašného, to byly České dráhy? Asi ano. České dráhy, a ty zřídily funkci ombudsmana Českých drah a ten člověk měl plat dvě stě padesát tisíc měsíčně. Ombudsman Českých drah. Mimochodem pak tu funkci zrušily a nikdo ji nepostrádal.

Kdybych šel dál. Bankéři, zejména američtí bankéři, vyvolali světovou ekonomickou krizi v roce 2008. To byla tak zvaná hypoteční krize. Nikdo neměl vyšší platy než bankéři a ještě obrovské bonusy k těm standardním platům. Takže oni byli placeni za to, že vyvolali krizi. Jinými slovy, snažme se, aby ty platy byly úměrné reálným výkonům těch, kdo podnikají, a ne aby byly nafouknuté tak jako ombudsman Českých drah.

Na Vás minulý týden osobně zaútočil David Rath, a dokonce Vás chce pohnat před soud, konkrétně před Ústavní soud, s tím, že namítá, že se příliš zabýváte jeho kauzou, verbálně ji napadáte a zasahujete tak do jeho kauzy. Jak se budete u soudu bránit?

Pokud to vůbec k soudu půjde, protože Ústavní soud to samozřejmě může i odmítnout a já jsem dnes v Monitoru četl prohlášení mluvčí Ústavního soudu, která říká, že takovou žádost, nebo takový podnět ještě v životě neviděla.

Podívejte se, pane Soukupe. Já jsem proslulý tím, že v době, kdy se tady oslavovala kupónová privatizace, a Viktor Kožený byl považován za zázrak, jsem říkal, že Viktor Kožený je podvodník. Takže já už mám jistý trénink z minulosti. Pan Rath je podle mého názoru podvodník, pan Bakala je podle mého názoru podvodník, a jestli chcete, vyjmenuji Vám ještě dalších deset lidí, aby si také mohli stěžovat u Ústavního soudu. Je to drzost a nic jiného než drzost. Tečka.

Doufejme, že pan Rath bude mít u soudu štěstí, stejně jako ho měl, když čirou náhodou našel v krabici od vína sedm milionů korun.

Teď vážně. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny. Vy budete stanovovat termín. Už víte, kdy se budou konat volby?

Vím a neprozradím. No krásně spínáte ručky, Alex, ale je Vám to málo platné. Budu ještě o tom přemýšlet, ale zatím jenom proto, že jste to Vy, a jste první, komu to říkám, naznačím. Naznačím, i když Cimrmani říkají, my nesmíme ani naznačovat.

Takže při svém rozhodování o termínu voleb do Poslanecké sněmovny budu vycházet ze zájmu voličů. A jaký je zájem voličů, ptám se já. Mít co nejpodrobnější informaci jak o programech kandidujících stran, tak o kandidátech těchto stran. Ale já jsem Vám naznačil a Vy si z toho můžete vyvodit, co chcete.

Předpokládám, že volby budete vyhlašovat v červenci.

Tak nějak a v každém případě, víte, naše strany jsou většinou strašně líné, výborně, šestá skupina, kterou jsem napadl, takže já myslím, že už nikdo kromě hrobníků nezbývá.  Hrobníky jsem ještě nestačil napadnout. Naše strany jsou strašně líné a já jsem dvacet pět let v politice, takže to vím. Naše strany odmítají vést volební kampaň přes prázdniny, protože říkají, že lidi jsou stejně na dovolených, a že by tam nikdo nepřišel na ty mítinky a v podstatě začínají volební kampaň až v září. Já si vzpomínám, jak jsem svým autobusem Zemák v červenci a v srpnu projížděl celou Českou republiku a musím uznat, že lidí přišlo dost, nebyla pravda, že kvůli dovolené by se tam nikdo neobjevil. Ale strany mají takovou utkvělou představu, že volební kampaň má začít v září, takže když ty strany budou trošku pracovitější, tak by měly začít pracovat už o prázdninách.

Vláda, která vzejde z podzimních voleb, se bude potýkat také s brexitem, kdy včera britská premiérka Mayová oficiálně požádala o odchod z Evropské unie s termínem roku 2019 a mimo jiné uvedla, že má plán na nové zvláštní partnerství s Evropskou unií a chce nový speciální a hluboký vztah s Bruselem. Co si pod tím můžeme představit?

Ano, paní premiérka mně tuhle říkala, že Británie odchází z Evropské unie, ale neodchází z Evropy. Tak jsem se usmál a říkal jsem jí, ale Británie v Evropě vždycky byla, takže to není žádná nová a svěží myšlenka. Víte, já nemá rád takovou tu pomstychtivou reakci typu, teď to Británii osladíme. Já myslím, že ona si to dostatečně tímhle hloupým rozhodnutím osladila sama, s tím, že za to hloupé rozhodnutí může i Evropská unie sama svými nesmyslnými směrnicemi, které mnoho britských občanů právem naštvaly.

Ale teď jsem Vaší konkurenční České televizi říkal v Chorvatsku jednu věc, a sice, když si domyslíte další krok, tak Skotsko může vyhlásit referendum, to už možná o tom diskutují, pokud vím. To referendum velmi pravděpodobně dopadne tak, že Skotsko vystoupí z Velké Británie. Velká Británie tedy přestane být veliká, protože bez Skotska velká není, ale pozor, Skotsko je poměrně chudá část Velké Británie. Skotsko nebude čistým plátcem, i kdyby vstoupilo do Evropské unie a i kdyby bylo přijato. A řeknu Vám poslední větu, a to je to nejzajímavější. Kdyby Skotsko požádalo o členství v Evropské unii, tak by ho musely jednomyslně schválit členské země. A víte, kdo bude proti? Španělsko, Itálie, Kypr a další země, které si samozřejmě nepřejí, aby pak následovalo třeba Katalánsko, pokud jde o Španělsko, a tak dále a tak dále, rozumíme si? Takže nakonec to bude tak, že tady bude nezávislé Skotsko, tady bude nezávislá Velká Británie, ale Evropská unie bude mít pořád těch svých dvacet sedm členů.

Tento týden přišla také jedna velmi smutná zpráva. Po krátké nemoci zemřela česká zpěvačka Věra Špinarová. Máte s ní spojenou nějakou vzpomínku?

Přiznávám se, že ne. Já mám vzpomínku na několik zpěvaček, já jsem měl rád, a také jsem posílal smuteční věnec, jednu zpěvačku z Valašska, a to byla zpěvačka lidových písní. Možná že i Vy si na ni vzpomenete. Jmenovala se Jarmila Šuláková a s ní jsem se několikrát setkal a měl jsem ji hrozně rád. Paní Špinarovou jsem bohužel prakticky neznal.

Pane prezidente, děkujeme Vám za odpovědi na naše otázky a uvidíme se opět za týden.

A pokud jsem nestačil ještě někoho urazit, já si to příští týden vynahradím.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 30. března 2017

zpět na seznam zpráv