Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

26. října 2017

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítám vás u pořadu Týden s prezidentem. Každý týden, každý čtvrtek touto dobou se setkávám s hlavou státu a dnes to bude setkání obzvlášť zajímavé. Před pouhými pěti dny se uzavřely volební místnosti a Češi zvolili novou Poslaneckou sněmovnu a z gruntu překreslili politickou mapu Česka. Události se valí každou hodinu, ale hlavním hráčem zůstává prezident republiky Miloš Zeman. Dobrý večer, pane prezidente.

Dobrý večer, ale já bych polemizoval s Vaším tvrzením, že jsem hlavním hráčem. Podle mého názoru přirozeně v demokratické společnosti hlavním hráčem je vítěz voleb.

Při povolebních vyjednáváních se ale Vaše role nedá zpochybnit. Vy jste ten, ke kterému se chodí.

To je sice pravda, já teď budu mít schůzky se všemi vedoucími představiteli těch subjektů, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Budou to schůzky zdvořilostní. Já jim především poblahopřeji k tomu, že se tam vůbec dostali, do té Sněmovny, že překročili tu pětiprocentní hranici, což jak víte, u dvou bylo o fous. Zeptám se jich na jejich názor na povolební uspořádání, a to bude všechno. Pak nechám volnou ruku Andreji Babišovi, protože ten, a nikoli já, vede koaliční vyjednávání.

Ta ústavní zvyklost pověření vítěze voleb jednáním o potenciální koalici je nabíledni, ale musím se zeptat. Pověříte tedy Andreje Babiše příští týden jednáním o sestavení vlády?

Určitě ano, já už jsem to podepsal. Mimochodem, ta dikce toho pověření je naprosto stejná, jako když mě Václava Havel pověřoval jako budoucího premiéra jednáním o vytvoření budoucí vlády. Václav Havel tehdy předpokládal, že to bude koalice. Jak víte, byla to jednobarevná, byť menšinová vláda, ale i prezident se může někdy splést.

Určitě se k hodnocení voleb nebo povolebního jednání dostaneme, ale když jste to téma načal, Vy byste preferoval koalici nebo pevnější jednočlennou vládu? Před lety byla Vaše preference jasná.

Podívejte se, vždycky záleží na tom, jestli vláda, ať už jakákoli, dostane ve Sněmovně důvěru nebo ne. Tu důvěru může dostat dvojím způsobem. Buď tím, že poslanci hlasují pro důvěru této vládě, anebo že část poslanců odejde ze Sněmovny a tím sníží kvorum. Obojí je možné, obojí je rovnocenné. Já jsem zvolil druhou variantu, a jak víte, moje menšinová vláda vedla stabilně čtyři roky.

Já jsem samozřejmě narážel při předchozí otázce na opoziční smlouvu, ale pojďme se vrátit ještě k hodnocení výsledku voleb. Co tomu říkáte? Úspěchu strany ANO 2011, úspěchu Pirátů, úspěchu SPD Tomia Okamury a úspěchu ODS? To jsou podle mě strany, které mohou slavit.

Určitě ano.

Pojďme se u toho na chvilku zastavit.

Tak zaprvé, když se mě občané na náměstích ptali, jaká je moje prognóza výsledků voleb, tak jsem jim před volbami říkal, mohu vám se stoprocentní jistotou zaručit, že vyhraje ten, kdo je nejlepší. Občané se zasmáli, já jsem se taky usmál, a tím to skončilo. Ale ano, podívejte se, výsledek voleb není ovlivňován pitomými novináři, těmi už vůbec ne, i když si to myslí. Výsledek voleb je jen minimálně ovlivňován politiky, i když si to taky myslí. Ale výsledek voleb je ovlivňován zdravým rozumem občanů České republiky, a před nimi je potřeba se sklonit s úctou, a jejich rozhodnutí je potřeba respektovat.

Diskuze ve veřejném prostoru se teď vede, že takzvané ty systémové strany prohrály. Za systémové strany bývají považovány ty klasické, staré, politické strany, ale na druhou stranu, ono v ústavě není napsáno, že vládu sestavuje vždy buď ČSSD, nebo ODS. Otázka samozřejmě zní, jak hodnotíte nástup těchto nových stran? Končí to období, kdy jsme rozdělovali na pravici, levici, sociální demokracie, ODS? Jinými slovy podnikatelé volí ODS, zaměstnanci volí ČSSD a ostatní, ty nově vznikající byly označovány za populistické a tak dále a tak dále. Znáte tu debatu?

To období se možná jednou vrátí, ale to není aktuální situace. Systémové strany, ať už je to tedy sociální demokracie nebo lidová strana, což jsou dvě nejstarší české politické strany, v těchto volbách utrpěly prokazatelnou porážku a my se musíme ptát proč. Především proto, protože jak řekl jeden prvorepublikový politik, když žerou, tak žerou, ale ať u toho alespoň nemlaskají. Znáte ten výrok?

Znám.

Výborně, takže oni mlaskali a byly tady korupční kauzy, viz kauza Rath, a ne jenom kauza Rath. Byly tady různé obchody, ale nebyla tady žádná idea, myšlenka, sen, vize. Prostě bylo tady udržování existujícího stavu a výměna těch kšeftů mezi těmi takzvaně systémovými stranami. Mlaskali, příliš mlaskali, pane Soukupe.

To, co jste řekl, pokud vím, padlo ve filmu Pumpaři od Zlaté podkovy. No já dám, tedy jinak, nevyhrály tedy volby strany nebo nezažívají vzestup strany, které nepoučují lidi o tom, co je správné, ale více jim naslouchají a odpovídají jim na otázky, které ti lidé sami kladou, to co je trápí?

Ne, já jsem četl knihu Andreje Babiše, která má tři sta stránek a je velmi zajímavá. Pak jsem četl čtyřicetistránkový program hnutí ANO, který vůbec zajímavý není, je nesmírně nudný. Takže doporučuji, pokud se tak ještě nestalo, přečíst si tuto Babišovu knihu. A myslím si, že to, co Vy jste naznačil, že tyto strany naslouchají občanům, je sice pravda, ale tyto strany také mluví k občanům. To znamená, je to obousměrná komunikace, není to jednosměrný dialog.

Já jsem se ptal v zásadě na to rozhraničení populismu, takzvaného populismu a serióznosti.

Ale jděte do háje s populismem. Tohle to je nálepka, která se vždycky používá před volbami. Teď je po volbách, tak na tuto nálepku zapomeňte. Kdybyste chtěl, tak populista může být každý, kdo se účastní voleb. Už jenom tím, že se těch voleb účastní, tak je populista, protože se nabízí občanům.

Ale ta otázka směřovala k tomu, jestli tedy lidé od stran nechtějí poslouchat, aby jim vysvětlovaly to, co je správné. Jak se mají chovat, co si mají myslet, a spíše se přiklání ke stranám, které jaksi reflektují jejich vůli.

Do jisté míry, pane Soukupe, s Vámi souhlasím. Lidé nechtějí naslouchat stranám, které moralizují, které káží, které si hrají na něco lepšího, než jsou občané. Ale na druhé straně lidé chtějí od těchto stran také jejich názory. Ne moralizování, ne kázání, ale právě ty názory.

Odpovědi na to, co je trápí. Tak z jiné, nepřipadá Vám, že více rozhodují obličeje lídrů nebo charisma lídrů, než program? Nezůstává tedy to klasické rozdělení pravicové, levicové a tak dále spíše do učebnic politologie než do praxe?


Ne, podívejte se, vezměte si výrazné politiky ne jenom Evropy, ale celého světa. Vezměte si Reagana a Margaret Thatcherovou jako reprezentanty pravice. Vezměte si Mitterranda nebo Willyho Brandta jako reprezentanty levice. Vy si opravdu myslíte, že jejich charisma, charisma kabelky Margaret Thatcherové a tak dál, bylo rozhodující? Ne, za nimi, ať už byli pravicoví nebo levicoví, stál jasný, konzistentní program, což bohužel dnes neexistuje.

Dobře, tak co měly ve volbách ty standardní strany, které prohrály, ty takzvaně standardní strany, které prohrály, snad vyjma ODS, jejíž výsledky předčily očekávání, nabídnout, a nenabídly?

Měly nabídnout spoluúčast občanů v řešení věcí veřejných. Víte, že jsem podporoval přímou volbu starostů, přímou volbu primátorů a hejtmanů, nenabídly to. Měly nabídnout zákon o referendu, který leží v Poslanecké sněmovně, a na který nikdo nešáhnul, protože tyto strany se bojí svých občanů. Jakmile se přiblíží k občanům tím, že jim nabídnou spoluúčast a nikoli tím, že budou usilovat o to, aby se všechno řešilo v kuloárech malostranských paláců, tak mohou získat ztracenou prestiž.

Pane prezidente, k referendu. Zásadní otázka, já ji považuji za zásadní, předseda Fiala mi v jedné debatě řekl, že lidi to nezajímá. Nicméně já nevím. Jste příznivcem toho, lze si představit, že v této situaci, zákon o referendu přijat bude, a že bude obsahovat možnost měnit ústavu referendem?

Změny ústavy referendem? Tak především k té poznámce pana předsedy Fialy, že lidi to nezajímá. Kdyby to lidi opravdu nezajímalo, tak Tomio Okamura se svojí stranou přímé demokracie, která obsahuje požadavek referenda, nikdy nebude tak úspěšný, jako byl. Tolik replika na pana Fialu. A pak samozřejmě ano, referendem můžete měnit i ústavu. K čemu by bylo referendum? Může měnit běžné zákony, to nesporně ano, ale může měnit i ústavu, a aby nedocházelo ke zbytečnému a častému měnění ústavy, je zapotřebí, aby v zákoně o referendu byla pojistka, která spočívá v tom, že petici o vypsání takového referenda musí podepsat minimálně dvě stě padesát tisíc občanů, což tam je. Sežeňte dvě stě padesát tisíc podpisů, když my, kandidáti na prezidenta, s bídou sháníme sto tisíc.

Myslíte si, že je to reálné?

Co?

Přijetí zákona o referendu v této formě?

Záleží na tom, jaká vznikne vláda. Pokud to bude vláda, v jejímž programu bude přijetí zákona o referendu, pak si myslím, že ta ústavní většina se najde.

Chtěl bych se vrátit k ČSSD. Na jaře odvolali, respektive předseda vlády a předseda ČSSD, tehdejší, Sobotka odvolal Andreje Babiše z vlády. Vy jste tedy správně poznamenal, správně se to ukazuje s pohledem zpětně po volbách, že tím dali Andreji Babišovi šanci vést nepřetržitě šest měsíců kampaň. Došlo tam ke změnám lídra ve volební kampani. Pokud preference říkaly deset procent, ta skutečnost byla ještě o mnoho horší, a nepomohlo to. Je to velká chyba české sociální demokracie, nebo to kopíruje výsledky třeba německých nebo rakouských sociálních demokratů, kteří také utrpěli porážku? Jinými slovy sociálně demokratický směr politiky je na ústupu?


Ale, pane Soukupe, němečtí sociální demokraté dostali dvacet procent a ne sedm procent jako čeští sociální demokraté. A mimochodem díky kancléři Kernovi i rakouští sociální demokraté už nejsou v takovém útlumu, jako byli za velmi nevýrazného kancléře Faymanna. Tady opět vidíte, jak moc záleží na konkrétních osobnostech. Takže nesrovnávejme to s německými nebo rakouskými sociálními demokraty, protože tím bychom vyviňovali české sociální demokraty a tvrdili, že je to vlastně celoevropský trend a oni se v něm jenom vezou. Nevezou, odpovídají za to sami.

Pane prezidente, když sečtu výsledky procent pravicových stran, tak nejsou o tolik rozdílné jako výsledky Andreje Babiše. Problém je, že náš volební systém jaksi nedává počet mandátů stejný. Jinými slovy, přestože dosáhly takřka stejného procentuálního výsledku, mají o mnoho méně poslanců, mandátů, než má Andrej Babiš. Nebylo největší chybou ve volební kampani pravicových stran, že nekandidovaly společně v koalici?

Byl tady jeden takový pokus. Ten pokus se jmenoval koalice lidovců a STAN a nakonec z něho lidovci vycouvali. Víte, je to nesmírné riziko, protože takzvané aditivní kvorum říká, že když máte koalici dvou stran, musí překonat bariéru deseti procent. A zrovna v tomto konkrétním případě tato bariéra se některým lidovcům zdála příliš těžko překonatelná. Já to nechci kritizovat, koneckonců lidovci jsou ve Sněmovně. STAN, byť s odřenýma ušima, je taky ve Sněmovně. A přitom nebyli v koalici.

Musím se teď zeptat, samozřejmě zhodnotili jsme sociální demokracii, musím se zeptat na Andreje Babiše. Některá zahraniční média ho přirovnávají k Silvio Berlusconimu, některá zahraniční média zase k Donaldu Trumpovi. Jak ho hodnotíte Vy?

Kdyby mě někdo připodobňoval ať už k Berlusconimu nebo k Trumpovi, budu se cítit polichocen, pane Soukupe. Trump ve velmi obtížné americké předvolební kampani tu kampaň vyhrál proti Hillary Clintonové, takže asi něco umí. Silvio Berlusconi vedl Itálii poměrně dlouhá léta jako relativně úspěšný premiér. Jestliže toto přirovnání je projevem závisti některých novinářů vůči úspěšným lidem, ať už doma nebo v zahraničí, tak pouze mohu znovu a znovu opakovat, že novináři jsou závistiví proto, protože sami v životě nic nedokázali.

Já jsem tím přirovnáním k Silvio Berlusconimu a Donaldu Trumpovi jen uvedl otázku, jak hodnotíte Andreje Babiše a jeho postup před volbami a po volbách Vy?

Já vycházím z toho, jak hodnotím každého člověka, a když je v podnikatelské oblasti, tak se ptám, jaké jsou výsledky jeho podniku. Jaký je dynamický trend, to znamená, jak mu rostou nebo klesají tržby, zisk, počet pracovníků, placení daní, což je nesmírně důležité a tak dál a tak dál. Z tohoto hlediska Andrej Babiš a jeho Agrofert je úspěšný podnikatel. Když je hodnocen jako politik, tak se samozřejmě ptám, když vede nějaké hnutí nebo stranu, to je jedno, jestli ta hnutí, prostě ten subjekt, má voličskou podporu, nic víc, nic méně. Když má voličskou podporu, tak mu samozřejmě mnozí závidí, ale já, který už si to jednou užil a tu voličskou podporu jsem v čele sociální demokracie měl, mu nejenom nezávidím, ale naopak mu blahopřeji. Vím, že je to krásný pocit. A zatřetí a zaposlední, podívejte se, já jsem zažil mnoho ministrů, jako ministr financí byl Andrej Babiš ze všech nejlepší, protože byl jediný, který dokázal dovést rozpočet do přebytku.

Pane prezidente, den po volbách se Andrej Babiš sešel s věčným kandidátem všech možných funkcí, včetně prezidentských, Janem Švejnarem. Byl to vzkaz na Hrad?


Ne, já jsem se sešel s Janem Švejnarem velmi nedávno v New Yorku. Měli jsme spolu krátkou, leč přátelskou diskuzi. Jeho názory na ekonomiku jsou zajímavé, jeho politické ambice jsou někdy trochu úsměvné, ale to je jeho věc, do které já nechci zasahovat.

Andrej Babiš oficiálně řekl, že to byla dávno domluvená schůzka. Mně se to moc nezdálo. Pokud mám dávno domluvenou schůzku, den po volbách, nevím. Každopádně druhý den Andrej Babiš řekl, že zapomněli, že doba na kandidaturu nebo na oznámení kandidatury stranického kandidáta na prezidenta je tak krátká, že tedy nikoho do boje o Hrad nevyšlou. Andrej Babiš je stále trestně stíhaný, tedy jeho zvolením bylo trestní stíhání zastaveno, ale lze předpokládat, že policie bude znova žádat o jeho vydání a politici napříč politickým spektrem říkají, že tento fakt je prostě problémem jak pro sestavení koalice, tak pro případnou podporu vlády, ve které by byl. Jaký je Váš názor, a není tedy toto, ten potenciální vzkaz Andreje Babiše z průhonické schůzky s Janem Švejnarem tedy možno vyložit takto, že Jan Švejnar je kandidátem na premiéra? Pokud by Andrej Babiš byl nepřijatelný?

Zaprvé, Jan Švejnar oznámil, že nebude kandidovat na prezidenta, a to bylo veřejně publikováno, takže já to respektuji jako jeho názor. Zadruhé, co se týče toho trestního stíhání, do Sněmovny byl zvolen Martin Půta, on se sice možná mandátu vzdá, ale je hejtmanem a podívejte se do svých dat. Já mám dojem, že jeho trestní stíhání se už vleče nejméně dva, ale možná tři roky. A teď si simulujte jednoduchou situaci, pane Soukupe, a sice že Andrej Babiš bude trestně stíhán řekněme taky tři roky. A za tři roky policie sdělí, že je nevinen. Tak je to sice hezký, ale je to totéž jako budišovská kauza s Věrou Jourovou nebo jako Kubiceho zpráva a mnoho dalších policejních provokací. Vyhození toho vlaku do vzduchu z anarchistické scény, jestli jste si toho všiml a tak dále a tak dále.

Jistě, ale tak Andrej Babiš mnohdy poukazoval na jiné lidi s poukazem na korupční kauzy nebo domnělé korupční kauzy a tak dále. A teď se to otáčí proti němu.

Ale já se bavím o jednom modelovém příkladu, který má svoje analogie, viz ten Martin Půta, ale to není jediná analogie. Říkám Vám, kdyby tady byla jistota, že to vyšetřování skončí během několika týdnů, tak pane bože proč ne, tak si počkáme. Ale protože víme, že to vyšetřování může trvat i několik let, tak přece nechceme, aby předseda vítězné strany v situaci, kdy platí presumpce neviny, čekal tři roky na to, až se o jeho osudu rozhodne.

A Vaše druhá otázka, podívejte se, na rozdíl od parlamentní volby prezidenta já vůbec nevěřím na doporučení stranických sekretariátů. Lidé jsou dostatečně rozumní, aby se rozhodli sami. A budu rád, když žádná politická strana nebude lidem vrtat díru do hlavy a říkat, toto je váš prezidentský kandidát. Skončila parlamentní volba, kdy o tom rozhodovalo dvě stě osmdesát jedna lidí. Teď o tom rozhoduje osm a půl milionu oprávněných voličů.

My jsme trestní stíhání Andreje Babiše před volbami v jednom z našich rozhovorů, nebo ono se to prolínalo několika rozhovory, hodnotili všelijak a Vy jste říkal, že Vám to připomíná jako policejní provokace, která má za cíl ovlivnit volby. Evidentně se to nepovedlo, tedy pokud to byla provokace, protože volby to evidentně neovlivnilo. Možná to ovlivnilo volby opačně, než si tedy ti provokatéři přáli. Ale to trestní stíhání stále bude ovlivňovat vnitropolitickou situaci, protože ovlivňuje vůli ostatních stran s panem Babišem jednat a tak dále. A ještě Vám řeknu, padesát sedm procent lidí podle výzkumu agentury Median je proti tomu, aby trestně stíhaný člověk byl předsedou vlády.

Pane Soukupe, já se na rozdíl od Vás domnívám, že základní důvod, proč jednotlivé strany nechtějí jít s Babišem do vlády, není jeho trestní stíhání. Ony by velmi rády vytvořily koalici, které se říká antibabiš. Ale tahle koalice by byla nesmírně heterogenní, protože by na jedné straně zahrnovala komunisty a Okamuru a na druhé straně Kalouska s Farským a dalšími, s Fialou. Takže díky tomu se to asi nepodaří. A můj názor je, že bude velmi dlouhé vyjednávání, které ještě bude komplikovat volba předsedy Poslanecké sněmovny, než si zvířený prach sedne na bojiště a než se strany dohodnou a přestanou mluvit o trestním stíhání.

Pokud by, a teď je to jenom hypotetické, Andrej Babiš při sestavování vlády neuspěl, koho byste pověřil jako druhého? Petra Fialu?

Ne, Petr Fiala má za sebou deset nebo jedenáct procent hlasů, zatímco Andrej Babiš má za sebou třicet procent hlasů. A nejsem blázen a umím počítat. Pane Soukupe, v politice, možná že to není příliš časté, má platit úcta k vítězi. S tím vítězem třeba ani nemusíme souhlasit, to není podstatné, ale musíme respektovat, že je na bedně a drží v ruce zlatou medaili. A když dva, kteří mají stříbrnou a bronzovou, mu chtějí tu medaili sebrat, tak prezident, který je jakýmsi soudcem mezi nimi, musí říci, ten člověk si to zlato poctivě vybojoval. Buďte rádi, že máte bronz, buďte rádi, že máte stříbro.

Jasný vzkaz, jasné stanovisko, netřeba ho komentovat. Mám ještě dotaz k Pirátům. Vy jste se dokonce vyjádřil, ten úspěch byl nečekaný. I když nečekaný, v mnoha průzkumech ten trend Pirátů, vzestupu Pirátů, byl zřetelný. Vy jste se dokonce už vyjádřil, že byste je docela rád viděl ve vládě. Mohl byste se vyjádřit k názoru, proč a z jakého důvodu tak uspěli, protože dokonce v jednom z rozhovorů jste řekl, že nevíte žádné téma, které by oni zosobňovali, a vyjádřit se k té nabídce nebo přání, aby byli ve vládě?

Ta nabídka byla spíš Andreje Babiše, ale mně se líbila, protože to tvrzení, že u nás hapruje elektronizace, informatizace nebo digitalizace, je pravdivé a oni by mohli přijmout místo opoziční role odpovědnost za řešení této problematiky, ale znovu opakuji, první to řekl Andrej Babiš a mně se to zdálo jako rozumnější, než aby zůstali v opozici. Podívejte se, někteří lidé o Pirátech říkají, já jsem je volil proto, že je s nimi sranda. Nezlobte se, ale trošku je to špatný nebo laciný argument. A já si myslím, že Piráti by měli dostat šanci ukázat, co umějí. Ta oblast, kterou se zabývají, je mi docela blízká. Já jsem dvacet let byl u počítače, pracoval na simulačních modelech, napsal o tom několik knih. Takže si myslím, že se s nimi mohu na toto téma velice snadno bavit. Nevím, kolik knih napsal pan Bartoš, ale pokud je ještě nenapsal, určitě je ve svém životě napíše.

Minimálně určitě napíše politické memoáry, protože jeho raketový vzestup až do nejvyšších pater politiky je takřka neuvěřitelným příběhem.

Tomio Okamura výrazně uspěl, prosím Váš názor na důvody a na jeho dejme tomu koaliční potenciál? To je samozřejmě logická otázka, která zajímá nejen mě, ale myslím si, že většinu diváků.

Jan Werich měl kdysi takové heslo, když tu není ten, koho mám rád, mám rád toho, kdo tu je. Já nemohu vyloučit, ale to záleží na Andreji Babišovi, já nevedu koaliční jednání, že nakonec Tomio Okamura bude buď přímým, nebo nepřímým účastníkem nějaké sestavy. Koneckonců, ten jeho základní program, a to je program referenda, o kterém už jsme mluvili, a přímé demokracie, je akceptovatelný. Stejně tak je akceptovatelný, byť ne v tak razantní formě, i odpor proti migraci a islamizaci. Takže já si myslím, že až opadnou vášně kolem Tomia Okamury, tak se může ukázat, že to bude ten, kdo tady je, protože ho mám rád, anebo naopak, že ho mám rád proto, že tady je.

Logicky se musím zeptat, potenciální koalice, když jsem s Andrejem Babišem v jednom ze svých pořadů mluvil, tak jsme se snažili takovou hrou rozdělovat tváře politiků jako dobré a špatné. Tomia Okamuru umístil mezi, to znamená, úplně nic nevyloučil, úplně nadšený z toho nebyl. Případná koalice ANO a SPD Tomia Okamury s nějakou podporou třetí strany, nevím které, je tedy pro Vás varianta?

Pane Soukupe, já budu respektovat, aniž bych do toho zasahoval, co mně Andrej Babiš nabídne. V pověření, které jsem mu ještě nezaslal, ale které mu teď předám, je žádost, aby mě pravidelně informoval o svých jednáních. A když mně řekne, že se dohodl s Tomiem Okamurou, a že mají většinu, třeba ještě s někým, v Poslanecké sněmovně, tak to budu plně respektovat, jako bych respektoval jiné uspořádání. Prezident tady není od toho, aby mistroval jednotlivé strany, s kým se mají dohodnout. Prezident je tady od toho, aby usiloval o dohodu těchto stran, o jejich vzájemné jednání, ale konkrétní jednání musí vést vítěz voleb.

Zeptat jsem se musel, tak se zeptám ještě jinak, kolik členů by měla mít ideální koalice? Aby mohla vláda fungovat.

Já Vám odpovím svým oblíbeným bonmotem, že za ideální koalici považuji koalici jednočlennou, ale to by tady musel být, pane Soukupe, většinový systém. Já jsem o něj kdysi...

Já jsem se samozřejmě chtěl zeptat, pane prezidente, na případné pokračování stávající koalice, ale viděl jsem, že Vás rozčílím, tak se na to zeptám až teď.

Vy jste mě vůbec nerozčílil. Já sám ve shodě s panem Faltýnkem jsem řekl, že jedna z variant je pokračování koalice s lidovci a se sociální demokracií. Pokud vím, dalo by to asi sto tři hlasů v Poslanecké sněmovně. Ale jsou tady i varianty jiné, ta jednočlenná koalice, kterou jsem zřídil bonmotem, by vyžadovala většinový systém, o který jsem svého času usiloval s Václavem Klausem. Parlamentem to tenkrát, jak víte, prošlo, ale zhatil to bohužel Ústavní soud na podnět Václava Havla. Dobrá tedy.

Předpokládám, že Andrej Babiš bude váhat mezi dvěma variantami, variantou menšinové vlády a variantou koaliční vlády. Já mohu garantovat pouze to, že ho v obou těchto variantách podpořím, a to z toho prostého důvodu, že je vítězem voleb a vítěze je třeba ctít a nezávidět mu. To je ta typicky česká vlastnost. Chci, aby sousedovi chcípla koza. Nezávidět vítězi.

Tak než se dostaneme k Vašim jednáním příští týden. Vzkaz voličů. Vidíte preference voličů, které se projevily v parlamentních volbách jako určitý vzkaz nálad veřejnosti před blížící se prezidentskou volbou? A vidíte tam určitou rozdílnou společenskou situaci před volbou v roce 2013? Mně tedy přijde, že uspěly strany, které mají trochu v uvozovkách Vaše voliče.

Tak to můžete mít pravdu, ale já, když to srovnám s tou situací před pěti lety, no tak beru, že sociální demokracie byla tehdy poměrně stabilizovaná a rozhodně v lepším stavu, než je teď. Nasadila Jiřího Dientsbiera, ten prohrál v prvním kole. Pak se situace změnila. ODS asi byla taky stabilizovaná, ale Přemysl Sobotka k mému překvapení dostal dvě a půl procenta odevzdaných hlasů. A naopak poměrně slabá lidová strana, která nominovala Karla Schwarzenberga, s tímto kandidátem uspěla. A z toho vyplývá, že záleží vždycky spíše na osobnosti toho kterého konkrétního kandidáta, než na tom, která strana ho kandiduje.

Pane prezidente, Vy se příští týden setkáte s předsedy stran, které uspěly ve volbách do Poslanecké sněmovny. Řekněte mi Vaši preferenci, na které setkání se nejvíce těšíte?

Tak především ještě jednou opakuji, že tato schůzka je zdvořilostní, a že se v žádném případě nebudu pokoušet ovlivnit stanoviska těchto stran. Doufám, že i diváci televize Barrandov to slyší.

Zadruhé, chci jim poblahopřát k tomu, moje žena se teď rozčílí, protože mám na košili flíček, ale s tím už se nedá nic dělat, chci jim poblahopřát k tomu, že se vůbec dostaly do Sněmovny.

A zatřetí, chci se jich zeptat na jejich názor na povolební uspořádání, aniž bych jim vnucoval svoje vlastní názory. Když se mě zeptají, jaké názory mám, rád jim odpovím.

Takové setkání s předsedou Bartošem v Lánech, s předsedou Pirátů Bartošem, bude možná trochu kulturní šok.

Ale ne, tak já se ho zeptám, jestli napsal nějakou knížku, když ne, tak mu dám svoje knížky o simulačním modelování, což ho jistě potěší.

Ale já jsem to myslel tak, protože já jsem pana předsedu Bartoše neznal a poznal jsem ho až při předvolebních debatách, které jsem moderoval. On je to velmi vzdělaný, kultivovaný člověk, ale jeho vizáž s těmi dredy je mírně řečeno neortodoxní. Ale musím říct, že já jsem osobně byl v přímém styku s ním velmi překvapen, jak je to vzdělaný muž.

Tak výborně, doufám, že budu mít stejnou zkušenost jako Vy.

Dobře. Pane prezidente, Vy máte podle ústavy dva pokusy nebo dvě možnosti o sestavení vlády. Pokud byste neuspěl, třetí má předseda Sněmovny, který, předpokládám, bude v té době Jan Hamáček ještě? Myslíte si, že k tomu dojde?

Nebude, nebude. Vy se hluboce mýlíte, pane Soukupe. Jan Hamáček už v té době nemůže být předseda Sněmovny, protože já mohu jmenovat premiéra, byť na první pokus, teprve tehdy, je-li zvolena nová Sněmovna v čele se svým předsedou. Pozor na znalost ústavy. A teď tedy předpokládejme, že první pokus neuspěje, druhý pokus neuspěje. Pak je třetí pokus. No a vraťme se k ústavě, to je třetí pokus nově zvoleného předsedy Poslanecké sněmovny, když neuspěje ani třetí pokus, tak následují předčasné volby.

To je ta úplně poslední otázka, kterou na Vás mám.

A vidíte, já si myslím, že by to byla absolutní pitomost. A právě proto, já mám potom podle ústavy právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi, ale bavme se teď, i když jsem šachista a vždycky mě zajímá, co bude v šestém tahu. Desátý tah už neumím, ale do šestého tahu bych to dopočítat uměl. Tak v takovém případě se bavme o tom, že strany, které by zabránily vzniku funkční vlády, by v případě předčasných voleb drtivě prohrály.

Jakože by se opakovala situace, kdy Andrej Babiš tím, že byl z vlády vyhozen, měl čas na kampaň a ještě říkal, oni se proti mně spikli a nenechají mě dokončit práci, by místo dvaceti devíti procent mohl dostat čtyřicet pět právě z podobného principu?

Nebo čtyřicet, to už nechci hádat z kávové sedliny, ale když to dopočtete, velmi pravděpodobně by ze Sněmovny vypadl STAN, velmi pravděpodobně by vypadla TOPka, vždyť se tam obě dvě dostaly s odřenýma ušima. A kdyby sabotovaly vznik funkční vlády a vytvořily tak předčasné volby, tak, myslím si, že by jim to voliči spočítali.

Logicky jsme při debatě o potenciálním vývoji povolebních jednání museli dojít až k této variantě předčasných voleb, která se zdá býti skutečně z říše trochu UFO nebo nepředstavitelná, ale zmínit jsme se o ní museli.

Tak je hezký sport, když děláte volby jednou za dva nebo za tři měsíce, ale uvědomte si, že kasy politických stran jsou, pane Soukupe, vyprázdněné, a že zejména ty strany, které neuspěly, teď zoufale hledají každý grošík, aby si zajistily svůj provoz. A když je vyzvete, aby znovu šly do předčasných voleb, tak je to totéž, jako kdybyste chudákovi bral poslední košili.

A nemluvě o tom, samozřejmě o finančním zázemí Andreje Babiše víme, je to jeden z nejbohatších Čechů, nicméně ty strany, které výrazně uspěly, zejména ANO, od státu dostanou za hlasy příspěvek ve stovkách milionů korun, a další volební kampaň by skutečně asi byla pro ty strany, které moc neuspěly, velmi problematická.

Pane prezidente, to bylo to poslední, na co nám čas zbyl. Já Vám velmi děkuji za vyčerpávající rozhovor o výsledcích voleb. Tentokrát jsme celý čas věnovali vnitropolitické situaci, ale myslím si, že je to logické, je po volbách.

Já si myslím, že můžeme skončit vzkazem voličům. Nenechte se otrávit a volte ty strany a podporujte ty strany, které nechtějí předčasné volby, a kdyby náhodou k předčasným volbám došlo, nevolte ty strany, ať už jakékoli, které předčasné volby vyvolaly. To je jediný vzkaz, protože když jsem teď jezdil mezi občany, nikdy jsem jim neříkal, koho mají a koho nemají volit. Vždy jsem jim jenom říkal, jděte k volbám, ale tentokrát bych poprvé řekl, nevolte ty, kdo rozbili politickou strukturu kvůli své ctižádosti, kvůli své závisti vůči úspěšnějším než jsou sami. To znamená, nevolte závistivé a neúspěšné politické strany. Tečka.

A to byla tečka i za naším rozhovorem, děkuji Vám, pane prezidente.

Já také.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 26. října 2017

zpět na seznam zpráv