Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

6. dubna 2017

Dobrý večer vážení diváci televize Barrandov. Vítám vás u dalšího pravidelného pokračování pořadu Týden s prezidentem. Dobrý večer i vám pane prezidente. 

Dobrý večer. 

Na začátku týdne jsme se dozvěděli o teroristickém útoku tentokrát v ruském Petrohradě. Za útokem pravděpodobně stojí islamistické skupiny nebo některá teroristická uskupení na Kavkaze, co tomu říkáte? 

No tak především teroristické útoky pokračují po celé Evropě a je naivní předpokládat, že ustanou, pokud nebude organizovaný zásah, nikoliv pouze proti slámskému státu, ale proti dalším islamistickým, teroristickým skupinám včetně těch kavkazských. Jak ostatně víte, řada Čečenců odešla bojovat v řadách Islámského státu, takže tyto skupiny jsou vzájemně propojené a měli bychom na ně nahlížet jako na jednotnou teroristickou síť. 

Napětí v Evropě stoupá, ale i zdánlivě kvůli malichernějším otázkám. Třeba zavedení mýta v Německu pro osobní automobily. Německá vláda plánuje zavést mýtné od roku 2019 v zásadě, ale pouze pro zahraniční řidiče. Premiér Sobotka na pondělním setkání s kancléřkou Merkelovou protestoval a označil mýto za diskriminační, jak vážné důsledky může tento krok německé vlády mít? 

Víte samozřejmě, že to můžete pokládat za zdánlivou maličkost, ale pouze zdánlivou, protože je to první krok směrem k porušení jednotných pravidel Evropské unie. My jsme vstupovali do Evropské unie proto, protože jsme byli ujišťováni, že tam platí jednotná pravidla pro všechny, včetně pravidel pro řidiče, kteří jezdí po dálnicích. A najednou zjišťujeme, že tomu tak nemá být, a že jedna členská země Evropské unie si vymyslí pravidla, která budou platit jenom pro její občany. Pak hrozí nebezpečí řetězové reakce a ve svých důsledcích, ne že bych tím chtěl strašit, i rozpad Evropské unie. 

A další zpoplatnění tentokráte českých rychlostních silnic. Vláda se nechala slyšet, že plánuje zpoplatnit další devět set kilometrů rychlostních silnic v České republice. Proti je ale Svaz průmyslu nebo Asociace krajů, kteří argumentují tím, že důsledky dopadnou na místní podnikatele, na místní dopravce, a ve svém důsledku zvýšené mýto zaplatí občané v cenách stavebních prací a podobně. A tranzitní a kamionové dopravy se tento krok nedotkne, jaký je Váš názor? 

Ať vláda buduje dálniční síť a tuto dálniční síť ať zpoplatňuje, to je v pořádku. Zase řetězová reakce může vést k tomu, že zpoplatněte silnice první třídy, a proč ne druhé, a proč ne třetí? To znamená, nikdy nevíte, kdy se zastavíte. Já sdílím stanovisko Svazu průmyslu a dopravy, že je to zbrzdění ekonomické aktivity českých podnikatelů. Myslím si, že vláda by se měla soustřeďovat především na výstavbu dálnic, kde toho hodně naslibovala a málo udělala. 

Bohuslav Sobotka nedávno přišel s návrhem na obnovení progresivního zdanění příjmu, podle výše příjmu občanů. V minulosti se, ale k tomuto tvářil poměrně rezervovaně, jaký je Váš názor na progresivní daň? 

Já dlouhodobě, pane Soukupe, podporuji progresivní zdanění fyzických osob, a vždy uvádím příklad takzvaného skandinávského modelu sociálního státu. Například ve Švédsku ta nejbohatší skupina platí daň z příjmů padesát šest procent. Mimochodem, bylo to ještě vyšší, a proto třeba Björn Borg nebo Ingmar Bergman odešli do zahraniční. Tak to poněkud snížili, ale v současné době je to 56 procent. A já chápu progresivní zdanění jako výraz solidarity těch bohatších s těmi chudšími, ale jde mi o to, aby výnos tohoto zdanění nebyl rozkraden nebo, aby nebyl takříkajíc rozfofrován pro některé naprosto zbytečné a plýtvavé výdaje státního rozpočtu. Často jsem uváděl zbytečně vyplácené sociální dávky pro ty, kdo ani nechtějí pracovat anebo podporu obnovitelných zdrojů, solární barony, takže ano, pokud se zajistí, že výnos tohoto zdanění půjde na zdravotnictví, školství a další užitečné účely, jsem pro. 

Když jsme u výdajů státního rozpočtu, v minulém týdnu proběhla zpráva, že Ministerstvo průmyslu chce rozdělit 11 miliard korun na rozvoj rychlého internetu. Podobné obří zakázky státu, ale vždy provázelo podezření z korupce, řada skandálů a tak dále. Nedopadne to podobně? 

Já myslím, že ne. Já doufám, že konečně začne fungovat finanční policie, která měla být zřízená od prvního ledna tohoto roku a jsem rád, že k tomu konečně došlo. Máme tady i další instituce počínaje Nejvyšším kontrolním úřadem. A těch 11 miliard korun, o kterých mluvíte, na vysokorychlostní internet je z velké části hrazeno ze zdrojů Evropské unie a bylo by škoda těchto zdrojů nevyužít. Nezapomeňte, že se blíží okamžik, kdy Británie přestane platit svoje prostředky do evropského rozpočtu a pak těch peněz bude daleko méně. 

Kandidaturu na prezidenta ohlásil v minulém týdnu Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd. Vím, že jste řekl, že nebudete svoje protikandidáty komentovat, ale nedá mi to. Okamžitou podporu mu totiž vyjádřil Miroslav Kalousek. Minulá volba byla soubojem mezi pravicí reprezentovanou Karlem Schwarzenbergem s podporou Miroslava Kalouska a levicí reprezentovanou Vámi. Nebude se tedy opakovat stejná situace jen s tím, že místo Karla Schwarzenberga obsadí Jiří Drahoš? 

Tak správně říkáte, že jsem se rozhodl, že nebudu komentovat jakékoliv prezidentské protikandidáty a to platí i v případě pana Drahoše nebo pana Horáčka. Obecně, když se podíváte na západní Evropu, tak je naprosto běžné, že je tam jeden levicový a jeden pravicový kandidát. Ti soutěží o přízeň občanů, ať už v přímé nebo v parlamentní volbě. Například zcela nedávno uspěl sociálně demokratický kandidát Frank-Walter Steinmeier v Německu. Teď se připravují volby ve Francii, kde také bude souboj mezi pravicovým a levicovým kandidátem. Čili souboj pravice a levice je naprosto normální, probíhá i ve Spojených státech mezi demokraty a republikány, kdy demokraté jsou označováni za relativně levicový a naopak. Jinými slovy je to něco, co už existuje ne desítky, ale prakticky stovky let. 

Pro úplnost dodávám, že exkluzivní výzkum agentury Mediaresearch proč časopis Týden a TV Barrandov mezi tisící patnácti respondenty přisoudil Jiřímu Drahošovi sedmi procentní podporu. Nutno dodat, že tento výzkum byl proveden před oznámením jeho kandidatury Michalu Horáčkovi dvacetiprocentní podporu a Vám čtyřiceti pěti procentní podporu respondentů.
V pátek přišla zpráva o odvolání velvyslance ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku pana Borůvky. Karel Borůvka má skončit kvůli údajně urážlivým tweetům svojí manželky. Ministr zahraničí Zaorálek to komentoval tak, že manželka velvyslance není jen soukromou osobou, že reprezentuje český stát. Přiznávám se, že jsem se bavil nad bláznivými tweety paní Borůvkové a bylo mi pana Borůvky trochu líto. On situaci doma evidentně nezvládá, odvoláte ho?  Ale asi ano, protože sdílím názor, že manželka velvyslance nese odpovědnost za prestiž své země, tam kde působí. A pokud manželka dělá ostudu, pak ostudu dělá i velvyslanec.  Otázka na financování politických stran. V minulém týdnu oznámily výsledky své hospodaření politické strany. ČSSD skončilo ve ztrátě, ODS naopak v zisku. Dokonce ve ztrátě skončilo i ANO. Domnívám se, že s přísnější kontrolou výdajů politických stran v souvislosti s novou legislativou bude ve ztrátě končit čím dál tím více politických stran. Kdo má jejich provoz platit? Jejich členové, těch ale pořád je méně a méně nebo občané ze svých daní prostřednictvím nejrůznějších příspěvků na volby? 

Tertium datur, pane Soukupe, zbývá ještě třetí zdroj financování politických stran a to jsou sponzoři. A sponzoři jsou dvojího typu, jednak idealisté, kteří od stran za svojí pomoc nic nechtějí a jednak ti, kdo očekávají protislužby. A já bych sázel na idealisty mezi sponzory, protože si myslím, že i takový existují. 

Exkluzivní průzkum agentury Mediaresearche pro časopis Týden a TV Barrandov přisoudil ke konci března největší volební zisk hnutí ANO, téměř třicet procent hlasů. Naopak Československá sociální demokracie by dostala pouze třináct celých sedm procenta hlasů. Zajímavou skutečností je, že nad pěti procentní hranicí se trvale drží strana přímé demokracie Tomia Okamury a překvapivě Piráti, kterým respondenti přisoudili více než sedmi procentní podporu. Nicméně k volbám je ještě daleko, jak je k volbám ještě daleko? 

Pane Soukupu, především k těm průzkumům veřejného mínění, Vy dobře víte, že jsem je vždy výrazně podceňoval a kritizoval a jako argument pro svoji kritiku jsem uváděl to, že se nikdy ani vzdáleně nestrefily do reálných volebních výsledků. Koneckonců vezměte si odhady asi pěti agentur, které se týkaly krajských voleb. Ani jedna se nestrefila do výrazného úspěchu hnutí ANO.

Abych televizi Barrandov udělal radost, tak budete první, komu řeknu svoje rozhodnutí, a sice na kdy vyhlásím parlamentní volby. Předeslal bych, že k tomu mě tak trochu přinutilo i publikování mého údajného rozhodnutí v Lidových novinách, které považuji za nejhloupější deník v České republice, a sice že jsem se rozhodl vyhlásit parlamentní volby na září. Mimochodem přitom jsem právě v rozhovoru pro Vaši televizi řekl, že uvažuji o tom, že volby vyhlásím v červenci, a protože podle zákona má prezident vyhlásit volby nejméně 90 dnů předem, tak kdyby Lidové noviny uměly počítat, tak by jim to na to září zřejmě nevyšlo, ale o to teď primárně nejde. Já jsem se setkal s názory některých politiků, kteří říkali, že už jsou unaveni těmi koaličními hádkami, a že by si velmi přáli, aby volby byly co nejdříve, tedy například právě v září. Jenomže nad zájmy politiků musí stát zájmy občanů, tedy voličů. A co je to zájem občana? Mít co nejvíce informací jednak o programu jednotlivých stran a jednak o kandidátech. A čím déle bude trvat volební kampaň, tím více těchto informací bude. Vzpomínám si na krásná slova zakladatele kybernetiky Norberta Wienera, který napsal, že aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. A proto jsem se rozhodl, že parlamentní volby vypíšu na poslední možný termín, což jest dvacátého a dvacátého prvního října. Ten základní důvod jsem Vám řekl, a teď už jenom na závěr dodám dva důvody okrajové. Zaprvé, kdybych volby vypsal na zářijový termín, tak by spadly do období dvacátého osmého září, kdy, jak víte, je státní svátek. To znamená prodloužený víkend a tedy snížení volební účasti. A zadalší, kdybych takto postupoval, tak by se vlastně každé čtyři roky ty volby posouvaly o měsíc dozadu, jinými slovy za čtyři roky by byly parlamentní volby v srpnu, a to už by skoro nikdo nechodil, protože je dovolená. 

Tak to je zásadní informace v TV Barrandov. Politické strany po odvysílání našeho pořadu mohou začít připravovat volební štáby a zejména argumenty pro voliče, aby v říjnových volbách uspěly. 

Koneckonců z mé strany je to vůči kandidujícím subjektům přátelské gesto. Nemusel bych to, pane Soukupe, dělat už teď, mohl bych s tím počkat a udržovat v napětí kandidující subjekty, jestli si mají rozplánovat volební kampaň do září nebo do října. Teď už to vědí a teď si na mě nemůžou stěžovat. 

Z průzkumu Mediaresearch vyplynula ještě jedna zajímavá věc a to, že voleb do Parlamentu, to znamená parlamentních voleb, by se zúčastnilo 66 procent respondentů. Zatímco prezidentských voleb by se chtělo zúčastnit 81 procent respondentů. Prezidentské volby tedy baví lidi více, není to argument pro většinový volební systém? 

Ne, je to podle mého názoru argument například proto, aby podobně jako byl volen prezident, tedy přímou volbou, byli přímou volbou občanů voleni i starostové, primátoři a hejtmani. Možná, že je to argument i pro rozšíření jejich kompetencí, ale to už je druhá etapa. A to, že lidé chtějí, aby ve volbách byly výrazné osobnosti a ne anonymní šedivé myši, které často vůbec neznají, to je přirozené. A nezapomeňte, že na kandidátkách kandidujících subjektů se vedle skutečných osobností skrývají i lidé, o kterých nic nevíme, jejichž historie je voličům neznámá. A to je také jeden z důvodů, proč jsem prodloužil do maxima ten termín parlamentních voleb. 

Z uvedeného průzkumu je ještě vidět trend, že stoupá obliba malých politických stran. Není to naopak argument pro určitou nestabilitu politického systému, prostě proto, že se hůře sestavují koalice a hůře se sestavuje vláda? 

Já jsem vedl malou politickou stranu, která v okamžiku, když jsem se ujal jejího vedení, měla sedm procent. Za pět let měla třicet dva procent, jinými slovy, strany jsou velké nebo malé podle toho jaký mají program a podle toho jaké mají vedení. Z velké strany se může stát malá, což bohužel vidíme právě u sociální demokracie, ale také naopak. Takže nejsou na věky věků malé ani velké strany a politika je krásná právě proto, že se tyto poměry mění. 

Odchod z politiky v minulém týdnu oznámil Jeroným Tejc, dlouholetý předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Poté co neuspěl ve volbě prvního místopředsedy strany na sjezdu sociální demokracie, není to škoda? 

Je, já si myslím, že kdyby kandidoval na poslance v Jihomoravském kraji, tak by jako známá osobnost velmi pravděpodobně byl zvolen. A žádná politická strana, včetně sociální demokracie, nemá tolik výrazných osobností, aby si je mohla dovolit ztrácet. 

Nemyslíte si, že si spíše připravuje půdu pro případný návrat, pokud sociální demokracie v podzimních volbách neuspěje a Bohuslav Sobotka padne? Není mu ještě 40 let. 

Víte, jestliže někdo vystoupí z jedoucího vlaku, pak do něj velmi obtížně může opět nasednout, protože by ho zaprvé musel dohánět pěšky, a zadruhé by musel očekávat, že ten vlak někdy zastaví. A ani jedno a ani druhé není příliš pravděpodobné. 

Podle Ministerstva financí by v letošním roce měl výrazně poklesnout příjem peněz Evropské unie. Podle stejného zdroje to bude mít přímý vliv na ekonomiku České republiky, respektive na zpomalení jejího růstu. Myslíte si, že princip dotací je správný a nevede k určité nesamostatnosti v hospodářské oblasti? Máme na paměti lednový vysoký nárůst cen zeleniny způsobený pouze neúrodou ve Španělsku. 

Ale no tak, minulý týden to byli sládci v České republice, dneska je to cena zeleniny. Pane Soukupe, já Vás tady zásobuji tak zásadními informacemi, jako je termín parlamentních voleb a Vy na mě vytahujete cenu zeleniny. 

Ale cenu zeleniny způsobila dotační politika Evropské unie. 

Cena zeleniny má výraznou volatilitu, to znamená výrazné kolísání a není to nic, co by výrazně pohnulo celkovou cenovou hladinou. 

Česká mzda podle Statistického úřadu dosahuje pouze třicet sedm procent unijního průměru. Téměř pětinu zaměstnanců označují statistici za pracující chudobu. Nesouvisí to celé tak trochu se slabým postavením odborů? Ve Francii můžeme vidět, ve Španělsku, v Itálii můžeme vidět časté stávky na podporu zaměstnanců. V České republice pouze sporadicky, a přestože mzdy jsou u nás, jak jsem řekl, pouze na třiceti sedmi procentech unijního průměru. 

Tak tohle už je zajímavější myšlenka, já jsem říkal panu Středulovi, předsedovi odborů, že počet odborářů klesá, dlouhodobě klesá. On mi namítal, že teď o něco vzrostl. Pokud se nemýlím, tak v odborech je organizováno asi tak sedmnáct procent zaměstnanců, což není příliš mnoho. A chceme-li tu chudobu překonat, pak je potřeba zvyšovat mzdy. V posledním roce se mzda zvýšila o více než čtyři procenta, to není málo. A víte, proč se zvyšuje, nikoliv kvůli tlaku odborů, ale kvůli nedostatku pracovních sil, takže když chce zaměstnavatel buď udržet své zaměstnance anebo získat zaměstnance nové, tak jim musí přidat. To je elementární logika a přes tu nejede vlak. 

Tento týden probíhají zápisy do základních škol. Hodně se v této souvislosti mluví o ombudsmance Šabatové, která by do první třídy přijímala všechny děti bez ohledu na testy jejich školní zralosti, co Vy na to? 

Víte, já mám k paní ombudsmance Šabatové kritické výhrady, které jsem veřejně dal najevo, a tyto kritické výhrady začínají už její účastí ve známé kuřimské kauze spolu s Jakubem Patočkou. Pokud se, byť nepřímo, přidáte k nějaké sektě, která se podílela na mučení dvou mladých chlapců, pak jste nedůvěryhodná osoba obecně a jako ombudsmanka jste nedůvěryhodná zvláště. 

Vy jste v souvislosti s inkluzí ve školství použil metaforu, že kolona jede tak rychle, jak jede její nejpomalejší člen. Přesto ve školském zákoně, který jste vetoval, dostali rodiče právo zapisovat sociálně i jinak znevýhodněné děti do běžných škol. Dnes se ukázalo, že i přes masivní kampaň, mimo jiné stála přes 30 milionů korun, se nakonec přihlásilo pouze jedno procento, jinými slovy, že rodiče znevýhodněných dětí tuto možnost zákonem umožněnou nevyužili. Jaký je Váš názor s odstupem jednoho roku na problém inkluze ve školství. 

Tak zaprvé, já jsem vždy proti inkluzi protestoval, nejdříve jsem byl sám, pak se ke mně přidali další a já jsem tomu rád. Ten údaj, který jste uváděl je naprosto přesný, převedeno na absolutní čísla. K prvnímu září minulého roku se do takzvaných inkludovaných tříd přihlásilo všeho všudy 200 dětí a bylo tomu tak proto, protože rodiče si uchovali právo rozhodovat o osudu svých dětí a to je to základní. Jinými slovy, hora porodila myš, o osudu těchto dětí nerozhoduje nějaká komise, která se původně navrhovala, ale právě rodiče. Rodiče mají zdravý rozum, a tak jenom přemýšlím, kam se podějí ty miliardy, s nimiž se počítalo na inkluzi, když se jedná celorepublikově o 200 dětí. 

V minulém týdnu mě zaujala zpráva, že skončil svoje působení u Bezpečnostní informační služby její tiskový mluvčí Jan Šubrt. Tento muž totiž proslul větou, že na každý dotaz novinářů odpovídal, že vzhledem k charakteru tajné služby nemůže na uvedenou otázku odpovědět, protože odpověď je tajná, případně pane redaktore vaší otázku musím nechat bez odpovědi. Tyto 2 věty piloval po mnoho let do naprosté dokonalosti. Chci se zeptat v této souvislosti, má být veřejnost informována alespoň rámcově o činnosti tajné služby anebo se má tedy spokojit s odpověďmi jejího bývalého mluvčího, že tajná služba je prostě tajná? 

Já jsem jako premiér tehdejšímu šéfovi BIS Jiřímu Růžkovi říkal, že tajná služba by nikdy neměla mít vlastního mluvčího a to je vlastně odpověď na Vaši otázku. Samozřejmě, že informace tajné služby dostávají ústavní činitelé. Má jí dostat i příslušný parlamentní výbor, to je v pořádku, ale běhat s informacemi tajné služby po lampárnách hlavního nádraží nebo podobných důležitých místech je naprosto absurdní. Takže přeji panu Šubrtovi, kterému je tuším 75 let, aby si užil penzi, a pevně doufám, že tajná služba už nikdy žádného mluvčího mít nebude. 

Děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente. 

Bylo to příjemné a příště se mě neptejte na zeleninu ze Španělska.  

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 6. dubna 2017

zpět na seznam zpráv