Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

24. května 2018

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítejte po týdenní přestávce u svého pravidelného Týdne s prezidentem. Ta týdenní přestávka byla způsobena mojí indispozicí. Za to se vám dodatečně omlouvám. Dobrý den i Vám, pane prezidente, a omlouvám se samozřejmě i Vám.

Tak ta indispozice nebyla způsobena alkoholickou otravou nebo něčím jiným, byla způsobena rozbitým kolenem a já jsem si, pane Soukupe, na Vás vzpomněl, protože asi před čtyřmi lety jsem měl také rozbité koleno, ale byl jsem srab a odmítl jsem operaci, takže jsem volil konzervativní léčbu, která trvala hrozně dlouho. Ale musím zaklepat, teď už je to v pořádku.

Já musím říci, že tedy mně lékař konzervativní léčbu nenabídl, dali mi jedinou alternativu, operaci, ale dopadlo to dobře, děkuju.
Pane prezidente, na začátku otázka, před časem, myslím zhruba před šesti týdny nebo zhruba tak nějak, jsem se Vás ptal na kauzu úřednice Energetického regulačního úřadu Michaely Schneiderové, která nastoupila do vězení v podstatě za to, že rozhodla v rámci své pravomoci, a soud posoudil její rozhodnutí jako nezákonnou činnost. Vy jste mně slíbil, že se na spis paní Schneiderové podíváte a zhodnotíte. Už jste na to našel čas?


Ale ano, našel. Mimochodem nebylo to před šesti, ale před čtyřmi týdny, ale to není podstatné. Nechal jsem si zpracovat od našeho právního odboru asi dvacetistránkovou materii. Jestli chcete, dám Vám ji k nahlédnutí, ale nepotěším Vás, nepotěším Vás. Ředitel právního odboru to jednoznačně klasifikuje jako podvod. Jako podvod při udělování licencí nedokončeným solárním elektrárnám, které ještě vůbec nebyly připojeny. Dokonce některé neměly ani transformátor a tak dále a tak dále. Nicméně rozhodl jsem se, že si ještě pozvu na tento nebo příští týden Alenu Vitáskovou, protože paní Schneiderová jí dělala náměstkyni, tak se zeptám.

Ona dělala ředitelku odboru.

Zeptám se i na její názor. Nicméně ano, vyhověl jsem Vám, poslušně hlásím splnění úkolu, ale to neznamená, že zasalutuji a řeknu, že paní Schneiderová je nevinná.

To bych si ani nepředstavoval. Já jenom doplním, že ona na ten úřad nastoupila až jedenáct měsíců po vydání toho rozhodnutí.


Dobře.

No, je to Vaše pravomoc.

Ale nabízím jako důkaz pravdy právě tento materiál. Nedělá mně to žádné potíže. A není to žádný tajný materiál, aby mě zase nějaký blázen neobviňoval z vynášení tajných materiálů.

Pane prezidente, já samozřejmě jsem dalek toho, abych hodnotil či jakkoliv se vyjadřoval k rozhodnutím nebo názorům prezidenta republiky v jeho výlučné pravomoci v trestním řízení. Od toho jsem dalek a na rozdíl od Vás jsem ten spis samozřejmě neviděl. Já Vám každopádně děkuji za to, že jste se tím případem zabýval. No, pane prezidente, v téhle souvislosti určitě podnětů pro udělení milosti nebo nějaký jiný zásah do trestního řízení dostáváte celou řadu. V poslední době, dejme tomu v posledních několika měsících, je tam něco, co Vás zaujalo?

Ano. Včera jsem zamítl dvě žádosti o milost. Nedělá mně to žádnou radost, nejsem sadista, naopak potěší mě, když občas mohu milost udělit, ale v jednom případě šlo o systematického vykradače chat a v druhém případě o člověka, který vylákal patnáct milionů korun podvodem. A těmto lidem, pane Soukupe, se milost neuděluje.

A něco o čem váháte, nějaký příklad, u kterého si nejste jist, jestli se rozhodnete pozitivně nebo negativně?

Tak zaprvé podobně jako v případě paní Schneiderové i tady si nechávám zpracovat analýzy a na druhé straně nakonec se rozhoduji vlastním rozumem.

Pane prezidente, možná to s tím trochu souvisí. Já ve svém pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa se zabývám nepravostmi. Nepravostmi, které se dějí se státními penězi, se státním rozhodováním, lidmi, kteří zbohatli na rozhodnutí státu. To je princip těch mých Kauz. Ať už ovlivněním zakázky či ovlivněním nějakého rozhodnutí, kdy následně ti lidé zbohatli. A mám čím dál tím neodbytnější pocit, že existuje taková vrstva privilegovaných, kteří prostě mají k rozhodnutím státu blíže. A nemluvím tím o malé korupci. Třeba ti solární baroni, jim se prostě vycházelo vstříc dokonce i při tvorbě zákona, potom při různých machinacích na Energetickém regulačním úřadě. Nemáte pocit, že je to trochu už za hranou, že se to stupňuje?

Teď, když jsem Vás poslouchal, tak jsem si uvědomil, že vlastně ta paní Schneiderová, ať už právem nebo neprávem byla obviněna ze spolupráce se solárními barony. Takže jinými slovy to připojování těch, tuším, že dvou konkrétních elektráren, a spolu s ní bylo obviněno, to jsem se také dočetl, sedm dalších lidí. Není v tom sama. Tak to také souvisí se solárními barony. To je jedna věc. Nevím, jestli jsou i větrní baroni, možná, že budou také. Ale je zajímavé, že výkupní cena…

Jsou energetičtí baroni.

…větrné energie je daleko nižší než výkupní cena solární.

No tak jsou energetičtí baroni. Energetičtí baroni, kteří bohatnou na tom, že
z ČEZ odebírá elektřinu, ČEZ spotřebovává uhlí, ČEZ jako bezedná studnice financuje všechny možné miliardáře a i podvody, třeba v té solární oblasti.

Byly takové trošku anekdotické situace, relata refero, že na ty panely v noci svítíte reflektorem, protože elektřina z toho reflektoru je lacinější než dotovaná elektřina vyrobená v té noci. A dokonce mně říkal Mirek Grégr, ale to už jsem si vůbec nebyl jist, že když máte větrnou elektrárnu, takže se vám vyplatí připojit na vrtuli elektromotor a vrtule opět vyrábí dotovanou elektřinu, elektromotor naopak. Tímto způsobem se dají vydělat slušné peníze.

Stejné historky jsem slyšel o tom, že diesel agregát připojíte k solární elektrárně a ta výrobní cena elektřiny z diesel agregátu je pořád levnější než…

Určitě.

… ta výkupní cena z údajné solární energie. No, v této souvislosti, pane prezidente, sledujete obchodní bitvu mezi čínskou CEFC a potažmo druhou čínskou společností CITICEM a českou nebo slovenskou bankou J&T?


Já bych to rozdělil, pokud jde o bitvu mezi dvěma čínskými společnostmi, tak tam vycházím z toho, že SIVIK nebo CITIC?

CITIC, ale já jsem to myslel, že CITIC a CEFC na straně jedné.

CITIC vstoupil do CEFC s čtyřiceti devíti procenty a zavázal se veřejně, že uhradí veškeré závazky CEFC tady v České republice, což je samozřejmě dobře. Mě pobavilo, protože včera jsem na Žofínském fóru říkal o novinářích, že jsou závistiví a trpí komplexem méněcennosti. Zapomněl jsem dodat, že jsou také škodolibí, a že když se někomu něco nepovede, tak protože jim se v životě také mnohé nepovedlo, tak z toho mají radost. Ale zatím to vypadá po této stránce celkem dobře. Horší je to s tím vztahem J&T a s tím CITICEM. Zatím CITIC slibuje, že všechno uhradí, ale pak je záhadou, proč to ještě neuhradil. Prý na svůj účet u ČSOB složil požadovanou částku. Nuže, nechť se jedná a nechť se obě strany dohodnou.

Já samozřejmě podstatu toho sporu jaksi se mohu domnívat, znám ho jen z veřejných zdrojů a z toho, co jsem se dočetl. Nicméně já nepředpokládám, že ta situace bude tak žhavá. Já předpokládám, že se ty strany nakonec nějak dohodnou.

Určitě.

Jde skutečně o veliké peníze a jde o citlivou záležitost. Takže můj osobní odhad je, že se strany nakonec dohodnou. Co mě na tom zaujalo více, protože to beru tak, že ta dohoda bude, a jestli bude dnes, zítra nebo za týden, ona prostě bude. To je moje přesvědčení. Nicméně mě na tom zaujalo více taková určitá hysterie médií, jako kdyby všechno, co se stane čínské firmě špatného u nás, bylo dobře, protože to může být vykládáno jako neúspěch Miloše Zemana. Tak jsem si to trochu ve zkratce přečetl.


No, ne jenom neúspěch Miloše Zemana, ale i neúspěch Číny.

A Vaší ekonomické diplomacie a tak dále.


Což je poněkud komické, když si uvědomíte, že dnes už je Čína největší světová ekonomika, největší trh a je v zájmu každé země včetně České republiky, abychom s ní měli dobré ekonomické styky. Ale to je přesně to, co jsem před dvěma minutami říkal, zlomyslnost a škodolibost. A já ty novináře lituji, protože oni sami v životě nic nedokázali, tak proč by měli přát úspěch někomu jinému?

Je pravda, že ta čínská společnost investovala v České republice jeden a půl miliardy eur, přes třicet miliard korun. A myslím si, že kdyby to udělala jakákoli společnost ze západní Evropy, tak jsme jí vděční. Zdá se, že čínských jeden a půl miliardy eur nemá možná pro české novináře takovou hodnotu jako třeba jeden a půl miliardy eur z jiného státu.
 
To je samozřejmě pravda. Naši novináři mají takové inverzní bolševické myšlení. Dřív jste tady měl západní imperialisty, teď tady máte Číňany nebo Rusy.

V této oblasti musím říci, že je to pozoruhodné.

Tak.

No, pane prezidente, další z aktualit, která se dotýká velké části veřejnosti a je z oblasti vzdělávání. Byly vyhlášeny výsledky maturit a opět se opakovalo jako každý rok zhoršené výsledky z matematiky. Dokonce přes dvacet dva procent žáků neuspělo u maturitní zkoušky z matematiky, což je ještě více než loni. Matematika tak zůstává jaksi nejméně úspěšným předmětem u maturitních zkoušek. Z češtiny ale je to také horší. O čem to svědčí?

O tom, že máme špatné učitele, a teď mě všichni roztrhají, pane Soukupe. V matematice prý existuje jakási metoda pana profesora Hejného, pokud se nemýlím v tom jméně. Co se týče češtiny, to je tak krásný předmět, který jsem miloval. Předmět krásný, jak díky krásnému jazyku, kterým se mluví a píše, díky literatuře, české literatuře, která je jedna z nejkrásnějších na světě. Takže jestli někdo učí češtinu tak, že žáci propadají, tvrdím, že je to převážně vina učitele.

Víte, mě tam zaujalo vyjádření CERMATU, což je organizace, státní organizace spadající pod Ministerstvo školství, která ty maturity a otázky připravuje. Ten ředitel CERMATU řekl, že to není pravda, že ty výsledky se zhoršují, že to jenom tak vypadá, protože za zhoršené výsledky mohou jaksi učební obory s maturitou, a že by bylo dobré, tu maturitu z těch učebních oborů vyřadit, a pak by se ty výsledky hned zlepšily.

Na tom něco je, protože učební obory by daleko více než maturitu podle mého názoru potřebovaly mistrovskou zkoušku. Tu každý dobrý řemeslník potřebuje víc než, jak se říká v jednom filmu, číst Vergilia v originále, že?

No, ale znáte mě, já a data. Já to mám rád, v tom se trošku neshodujeme. Já jsem se na to díval, ale ty výsledky na gymnáziích jsou také horší. To znamená podle tedy CERMATU by pravděpodobně jsme měli pak částečně časem zrušit i ty gymnázia nebo..?

To jistě ne, ale já samozřejmě tuto diskuzi sleduji okrajově, ale vím, že občas padaly i návrhy na zrušení CERMATU, protože byl považován za dosti nedůvěryhodnou instituci. Teď tam byla jedna naprostá maličkost, uznávám, že je to maličkost, to byl nějaký chybný test v češtině, ale to vzal čert. Ale vím, že ta kritika CERMATU, kdo mu tenkrát šéfoval, nějaký pan Zelený?

Zelený, ano. Ten připravoval státní maturity.

No tak vidíte. A ten byl vyhozený?

Ten myslím, že odešel, ano.

No, tak dobře, tak odešel.

Současný ředitel se jmenuje Zíka a mě tedy zaujalo, že rozeslal na všechny školy dopis, ředitel CERMATU, není důležitý obsah toho dopisu. Zajímavé bylo, že v něm bylo sedm pravopisných chyb.

Tak to je další důkaz, že některé škodlivé nebo nepotřebné instituce by měly být zrušeny.

Pane prezidente, víte, co mi přijde, že na Ministerstvo školství a na Ministerstvo kultury se dává vždycky takový ministr druhé kategorie. Při vší úctě k tedy současnému ministru školství Plagovi. Že to tak je taková stranický nominant většinou, kromě tedy současného ministra, který už tam působil na místě náměstka, ale že to je stranický nominant, který je zasloužilý straník. Musíme mu dát ministerstvo, to se nedá nic dělat, tak ho dáme na školství nebo kulturu, tam toho moc nezkazí. A podle toho to pak vypadá. To je můj názor.

Máte pravdu. Zasloužilý stranický nominant na dopravě by mohl způsobit řadu dopravních nehod, zatímco nehody ve školství anebo v kultuře působíte poněkud hůř. I když se dá říci, že už teď existují některé pochybnosti nad Národním divadlem a odchodem některých slavných herců. Já se budu muset zeptat, proč se například údajně odstranila busta Rudolfa Hrušínského z foyeru Národního divadla.

To jsem ani neslyšel.

Tak na to se samozřejmě zeptám, protože Rudolfa Hrušínského jsem obdivoval. Kéž by každý náš herec měl alespoň polovinu jeho úrovně.

Pane prezidente, jednou z hlavních zpráv těchto dnů je vyjádření jednoho z Trumpových poradců, poradců prezidenta Trumpa, Steve Bannona, že lze očekávat Vaše pozvání do Bílého domu. Víte o tom? A co na tom je pravdy?

Tak vím, že to pozvání už padlo telefonátem pana prezidenta Trumpa. Já nevím, jakou práci tam odvádí náš velvyslanec Hynek Kmoníček. Budu ho muset požádat, aby trochu přidal a aby to pozvání bylo trošku rychlejší.

Takže byl telefonát Donalda Trumpa a teď se vyjádřil jeho poradce, že je to pravda. Takže lze očekávat, že…


Uvidíme, jak rychle to bude probíhat.

Pane prezidente, zase, já a data. Já jsem se díval na data Eurostatu, z kterých vyplynulo, že takřka třicet procent nebo přes třicet procent českých rodin by mělo problém s mimořádným výdajem deset tisíc korun. Čtyřicet pět procent důchodců uvádí to samé, že by měli problém s mimořádným výdajem deset tisíc korun. A přes šedesát procent matek samoživitelek říká to samé. Na mě to působí trochu alarmujícím dojmem. Není na čase něco s tím dělat?

Míra relativní chudoby, což je mimochodem také údaj Eurostatu, je v České republice nejnižší v celé Evropské unii a činí 9,7 desetin procenta. A mimochodem už několik měsíců se tento údaj nehýbe ani nahoru ani dolů. Samozřejmě, že pro ty rodiny je to, ne-li tragické, tedy přinejmenším nepříjemné, a dovedu si to představit zejména u těch matek živitelek, samoživitelek. Já jsem vždy podporoval ten návrh zákona o zálohovaném výživném a mrzí mě, že ještě dosud není.

No, já jsem se na to ptal třeba pana Chvojky a všichni říkají, že by zálohované výživné se jaksi mělo, mělo, mělo, ale, ale, ale, pořád se to odsouvá. No, ale já to stejně považuji za závažný problém. Mimo jiné z jiného výzkumu vyplývá, že čtyřicet procent Čechů se domnívá, že jakýkoliv mimořádný výdaj je může dostat do těžké situace. To je obecné konstatování, ale je to vnímání svojí situace, které není příliš pozitivní. A dokonce jen polovina populace má úspory více než dvacet tisíc korun. A teď si to srovnejme se všemi nároky, které jsou na rodiny kladeny. Vysoké ceny bytů, malá možnost nájemního bydlení a tak dále a tak dále. No mně to přijde závažné.

Tak to jsou úspory v hotovosti, nezapomeňte, že množství lidí bydlí v rodinných domcích, takže jejich aktiva jsou v hodnotě několika milionů korun,…

Milionů, ano, ano.

…což je cena toho rodinného domku. Velká většina z nich má auto, tak to máte řekněme dalšího půl milionu. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Standardní vybavení domácnosti, barevný televizor, lednička, pračka. Sečtěte to všechno dohromady, pane Soukupe, a oči se Vám neorosí slzami nad bídou těchto lidí, kteří si tak stěžují.

No, tak to říkají data, no, ale zase na druhou stranu si představte, že někdo z té rodiny přijde o práci, a pokud tam žádné úspory nejsou, tak se ta rodina může dostat do vážných problémů. A já jsem samozřejmě narážel na výši platů.

Dneska je to docela hezká polemika mezi námi dvěma, protože práce nebo pracovních sil je nedostatek, tak když někdo přijde o práci, tak velmi snadno sežene práci jinou. Pokud nechce žít na sociálních dávkách, ale s takovým člověkem bych velké slitování neměl.

Pokud tedy, v té polemice budu pokračovat, pokud ten plat, který je nabízen, a platy tedy vysoké ve srovnání se zahraničním nejsou, stačí na to, aby ty běžné výdaje domácnosti utáhl. A většinou je to hypotéka, provozní výdaje, potraviny a tak dále a tak dále.

Dostáváme se k situaci, že každý Čech, a to je ten skepticismus, který už jsme tady několikrát probírali, bude tvrdit, že tahle sklenice je poloprázdná, že, a ve skutečnosti data, která jsem Vám jasně citoval, ukazují, že se to týká maximálně deseti procent ekonomicky aktivní populace. A i když i těch deset procent lituji, tak z nich nedělejte padesát procent.

No, ale tak na druhou stranu, tak zase říkám, že běžné výdaje rodin jsou tak vysoké, i když všichni pracují, a máte samozřejmě pravdu, že získat dnes práci a mzdu, která je tedy za tu práci nabízena, není složité, protože nezaměstnanost je opravdu nízká. Nicméně ta nízká míra úspor znamená spíše to, že ty běžné výdaje jsou tak vysoké, že neumožňují zvyšování míry úspor nebo částky, kterou má rodina uspořenou, a ne proto, že by nepracovali, ale proto, že ty…

Víte, kolik mají české domácnosti uloženo formou úspor? Dvě stě osmdesát miliard.

Ano.

Dvě stě osmdesát miliard, pane Soukupe, tak mně neříkejte, že toto je nízká míra úspor.

No jo no, tak dvě stě osmdesát miliard je číslo vysoké, ale polovina populace má úspory jen dvacet tisíc, ale nechme to být. Ono s tím možná souvisí další otázka, pane prezidente. Já jsem se zase díval na nějaká data a devadesát procent nabízených pracovních míst vyžaduje plný úvazek. No a já se ptám na situaci žen, které se chtějí po mateřské dovolené vrátit do práce. Nebo žen, které se starají o malé děti a stály by o částečné úvazky nebo menší dobu strávenou v práci. A ta nabídka tedy vysoká není. Podle dat z OECD a zase jsem tedy u těch dat, více než české ženy pracují jen ženy v Mexiku.

No, zní to hezky, nic proti Mexičankám, ale zase, chtěl bych uvést…

Holandsko a chtěl bych uvést Norsko, ale Holandsko především, protože Holandsko je na tom nejlépe, pokud jde o částečné úvazky, a to ne jenom pro ženy i pro muže, pane bože, proč ne, že? A Norsko je na tom poměrně taky dobře. Takže jinými slovy to je otázka legislativy, protože normálnímu zaměstnavateli nebude vadit, když bude na částečný, tedy poloviční úvazek zaměstnávat dva lidi místo jednoho, proč by mu to vadilo? Něco jiného je to, čemu se říká home office. To je vyhrazeno pro…

Určité profese.

…velmi speciální kategorie pracovníků, takzvaní ajťáci, a tam si nedovedu představit na rozdíl od těch částečných úvazků, že by se toto mohlo nějak dramaticky rozšířit.

S pracovním trhem souvisí další otázka. Ministryně práce a sociálních věcí Němcová vyrazila na Ukrajinu jednat o jaksi celém komplexu otázek, ale v zásadě jde o dovoz pracovní síly z Ukrajiny. Zjednodušení přístupu Ukrajinců na pracovní trh. Je to správně?


Samozřejmě, že ano. My už to děláme delší dobu, ještě za minulého ministra zahraničí Luboše Zaorálka jsme usilovali o to posílit náš konzulát ve Lvově, před kterým se tvořily neobvykle dlouhé fronty.

Kšeftovalo se tam s tím pořadím.

A tvrdilo se, přesně tak, že se tam kšeftuje dokonce i s pořadím v těch frontách.

Dokonce prý údajně tisíc dolarů museli platit za nějaké…

Tak vidíte. Tak v takovém případě si někteří lidé pomohli, ale těm, kteří měli jít k nám, to příliš nepomohlo. Ano, já to podporuji a to ne jenom pro Ukrajince. Pro Bělorusy, Rusy, Srby, prostě pro národy, kde nemusíte překonávat nějakou vážnou jazykovou bariéru.

Takže profese, které Češi prostě dělat nechtějí a pro cizince atraktivní jsou i z pohledu těch mezd. Je prostě správné, když ty profese obsadí cizinci a zvýší tím konkurenci na pracovním trhu. Je to tak?

Ale jistě, například v Lánské oboře dělá lesní inženýr z Ukrajiny, ale tam dělá profesi lesního dělníka. Lesních dělníků je málo, vyplňuje mezeru na pracovním trhu, na které nikdo nechce působit.

Já to chápu, ale mně by zase vadilo, pokud by vláda svými investičními pobídkami a vládními výdaji podporovala jaksi podnikání, které s sebou nese velké množství málo kvalifikované pracovní síly, dělníků, skladníků a tak dále, a Češi to pak nechtěli dělat. Jinými slovy z českých daní je podpořeno podnikání firem, které pak zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny. To by se mi tedy nelíbilo.

Tak ono není podpořeno z českých daní. Musí si to zaplatit ty podniky, které takovou práci chtějí.

Já mluvím o investičních pobídkách.


Ale, ne, tak v tomto případě nedáváme žádné investiční pobídky, viz už ten název. Zahraniční dělník není investice, pane Soukupe, takže není tam žádná investiční pobídka a je to věc čistě těch zaměstnavatelů. Tady je jiné riziko, na které jste zatím nestačil upozornit, že kdyby došlo k ekonomické recesi, takže bychom se těchto lidí poměrně obtížně zbavovali. K tomu už došlo jednou po krizi v roce 2008, kdy jsme museli repatriovat mongolské pracovníky. Podařilo se to, ovšem těch byl poměrně nízký počet. Ukrajinců je několik set tisíc.

No, každopádně Česká národní banka zůstává ve svých odhadech vývoje ekonomiky optimistická.

No jistě.

To znamená, ČNB nepředpokládá, že by padala.


Nedávno jsme měli v Lánech na toto téma velmi zásadní diskuzi i s guvernérem České národní banky a s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým. A všichni zúčastnění se výjimečně, na český národ výjimečně, shodli v optimistickém pohledu.

Pane prezidente, pojďme k mému neoblíbenému a, předpokládám, Vašemu oblíbenému tématu, což je sestavování vlády, tedy sestavování nové vlády s důvěrou, když budu přesný.

No, proč by to mělo být moje oblíbené téma? Desetkrát jsem Vám zdůrazňoval, že vládu sestavuje premiér.

No, ano, ale Vy jste jeden ze zásadních hybatelů dění. Dobře, dobře, tak to zkrátím, je to moje velmi neoblíbené téma. Jak jsme na začátku řekli, dva týdny jsme spolu nehovořili. Člověk by řekl, že v této vypjaté situaci dva týdny je dost času na to, aby se něco začalo dít. No, upřímně řečeno, moc se toho dít nezačalo kromě toho, že sociální demokracie vypsala vnitrostranické referendum. No, můžete mi tedy říct Váš osobní odhad, jestli se to zrychlí, a jak to referendum dopadne?

Zaprvé, dělo se i to, že hnutí ANO schválilo koaliční dohodu, programové prohlášení, takže, jedna strana, ale jednou rukou se nedá tleskat, jak se říkalo, že? Jedna strana už to akceptovala v celém rozsahu. Říkali jsme si tady na chodbě, že je divné, že se to referendum tak protahuje, že jsou země, které to, třeba v Itálii, stihnou a za několik hodin.

Ano, Hnutí hvězd v Itálii to po internetu stihlo za osm hodin.


No tak vidíte.

Liga Severu to na stáncích v městech, které
vystavilo, stihla za víkend. No, ČSSD na to potřebuje měsíc. Není to spíš tak, že oni nejdřív potřebují ten měsíc spíše než na organizaci toho referenda na to, aby je tedy přesvědčili, ty členy?

Možná i to, i když dospělý člověk nepotřebuje, aby ho někdo jako dítě přesvědčoval a na toto téma, o kterém už se mluví řadu a řadu měsíců, by měl mít vytvořený vlastní názor.

No, pane prezidente, Vy jste včera řekl zajímavou věc z mého pohledu. Já jsem se proto Vás ptal a Vy jste mi neodpověděl. Předpokládám, že nemá cenu teď tlačit, abyste mi odpověděl na tu otázku, jaký je Váš osobní názor, že to referendum, jak to referendum dopadne. Jestli odpovědí ano, nebo ne.

Ale já Vám rád odpovím.

Tak prosím.

Podívejte se, já vycházím, když nemám lepší data, z jisté analogie a ta analogie je v tomto případě Německo, kde dvě třetiny sociálních demokratů kývlo na koalici s Angelou Merkelovou. Ona přitažlivost ministerských křesel, byť jenom pro někoho, je poměrně vysoká.

Takže si myslíte, že ano?


Takže můj odhad, tím neříkám, že to budou dvě třetiny, abychom si rozuměli, že to bude mírná většina ve prospěch koalice s hnutím ANO.

Dobře, Vy jste ale včera řekl, že Andreje Babiše pověříte podruhé sestavením vlády i v případě, nebo Vy jste doslova řekl, bez ohledu na výsledek referenda. To znamená i v případě, že odpověď, že rozhodnutí bude ne. Jak si to mám vyložit, to nebude požadována sto jednička?

Proč by nebyla požadována sto jednička? Desetkrát jsem Vám řekl v našich diskuzích…

No pro to druhé pověření.  

…že máte dvě varianty, sto osm a sto patnáct. Obojí je víc než sto jedna.

Mluvíte o SPD?

No samozřejmě, že ano.

No, jenže SPD je považováno, z mého pohledu tak trochu velmi kontroverzně, za extremistické a nedemokratické hnutí. A já se ve svých pořadech, jednoho po druhém, představitelů politické, české politické scény ptám, proč. A upřímně řečeno ta nálepka se mi zdá jenom trochu jako nálepka, protože nic moc jsem se nedozvěděl.

Pane Soukupe, já jsem také považován některými lidmi, ale Vy také, za kontroverzního, buď prezidenta nebo moderátora.

Ano.

Já sám, víte to dobře, jsem doporučoval hnutí ANO, aby vstoupilo do koalice se sociální demokracií či naopak. Na druhé straně pokud to nevyjde, ať už z jakýchkoli důvodů, třeba kvůli odporu senátorů za sociální demokracii nebo kvůli tomu, že sociální demokracie navrhuje pana Pocheho, který může odpuzovat, že, některé členy, tak v každém případě je tady, a to je jediné, co Vám říkám, stále ještě otevřená ta druhá varianta.

No jo, ale ANO takovou variantu odmítá, oni říkají ne. S SPD jednat nebudeme a tady jsem hovořil a důvod je ten, že to je extremistická strana. Na tom se shoduje celá řada stran včetně ČSSD, včetně ANO, včetně dalších. Ale já jsem při těch dotazech politiků zjistil, že jim vadí některé výroky jednotlivých lidí. Ovšem takové různé výroky říkají členové různých stran, myslím kontroverzní výroky. A pak jim vadí referendum. Ne tedy referendum obecně, ale referendum v případě, že by se hlasovalo o našem vystoupení z Evropské unie. No, princip referenda se mi tedy extremistický úplně nezdá. Přesto SPD je tedy podle mínění, i ANO, extremistická. No tak?


Tohle už jsme si probrali desetkrát, proč se k tomu vracet.

No, protože ta vláda pořád není.


Já jsem na to reagoval tím, že jsem přijal pozvání na celostátní konferenci SPD a vynadal jsem jim tam, že nepodporují zahraniční mise.

No jo, ale já bych to…

Protože, když chtějí bojovat proti islámskému terorismu, tak také musí podporovat mise tohoto typu.

Ano, ale já bych se o tom, pane prezidente, podesáté nebo potřicáté nebavil, pokud by ta vláda s důvěrou byla. Ona prostě není, takže se o té vládě a jejím sestavování musíme bavit třicetkrát, možná ještě desetkrát.

Dobře, ale na druhé straně nezapomeňte, že tento můj pokus kromě jiného je i pokusem do jisté míry urychlit ten proces, který už trvá déle než půl roku.

Ale Vy jste řekl, že Andreje Babiše pověříte bez ohledu na výsledek referenda a teď mi říkáte, že tedy má druhou variantu SPD a to, že on říká, že neudělá. No tak, jak to mám, já tomu nerozumím.

Tak při vší úctě k Andreji Babišovi politik má svaté právo měnit svoje názory.

Dobře, teď už tomu tedy rozumím, tak dobře.

Výborně. A mohl bych Vám citovat Winstona Churchilla, který říkal, jen idiot nemění své názory.

To znamená, Andrej Babiš bude muset změnit svůj názor.

Pokud referendum skončí negativně a já jsem Vám teď řekl svoji prognózu, že spíše ne než ano, tak v takovém případě už je to poslední varianta, která mu zbývá.

No, takže, když bude chtít to druhé pověření, bude muset změnit svůj názor, tak.

Jmenování nikoli pověření. Nezapomeňte, že prezident poté jmenuje vládu, a tam, aby ta vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny…

Ano.


…a tam běží lhůta třiceti dnů.

Třiceti dnů.

Tak tam už je nutné mít v kapse nějakou dohodu.

No, jednu věc na tom pozitivní vidím, na těch sedm nebo více než sedm měsíců, kdy se táhnou ty jednání. Většina české veřejnosti už je docela dobře vzdělána v ústavním právu v kapitole sestavování vlády. Před sedmi měsíci, pane prezidente, by o třiceti denní lhůtě nikdo nevěděl. Dnes už o ní ví …

Téměř každý.

…skoro každý. No, tak aspoň v něčem nám ta vláda pomáhá, v edukaci veřejnosti. No, pane prezidente, v tom sestavování vlády jsou dva příkopy, Taxisovy příkopy. Jeden, referendum ČSSD jsme si popsali. Ten druhý možná, možná ještě hlubší je stanovisko KSČM právě k těm zahraničním misím. Oni, KSČM nyní srozumitelně říká, od samého počátku říkáme, že zvyšování našich vojáků v zahraničních misích je prostě pro nás nepřijatelné. A teď tedy přitvrdili a řekli, a my v takovém případě, že na tom vláda bude trvat, vládu nepodpoříme. Andrej Babiš je z toho trochu překvapený. Mě tedy, v mém pořadu mi pan Faltýnek říkal, že to teda věděli, že to komunisté nechtějí, ale nevěděli, že to nechtějí tak moc.


Pane Soukupe, politika je o kompromisech. Já se tady nemám co stydět za případnou změnu svého názoru, protože já dlouhodobě zastávám názor, že kvůli tomu boji proti Islámskému terorismu ty mise Afghánistán, Mali, Irák potřebujeme. Na druhé straně naprosto chápu negativní zkušenost, která vznikla vpádem do Iráku nebo do Libye, kde zatím tehdy žádní islámští teroristé neexistovali, a když, tak byli ve vězení Saddáma Husajna nebo Muammara Kaddáfího. Tak teď bohužel islámští teroristé tyto země do jisté míry ovládali, nebo ještě ovládají. To je chyba toho neuváženého vývozu demokracie do těchto zemí. A myslím si, že je třeba, aby se ty mise opravdu redukovaly jenom na bojové mise s jasně definovaným nepřítelem, a kdybychom nechtěli diktovat jiným zemím, jaké mají mít státní zřízení.

No, ten spor je v tom, že navýšení počtu našich vojáků je naším závazkem vůči NATO a vůči OSN. Takto to bývá, je to součástí našich mezinárodních závazků.

Ne úplně. To je spíše navýšení výdajů na obranu na ta dvě procenta. Ale já bych klidně přikývl i názoru, že je dobré zvýšit počet vojáků v těchto bojových misích.

No, já jsem chtěl jenom konstatovat, že by to mohlo být považováno za porušení našich spojeneckých závazků. Dokonce někdo říká, že je to trochu změna našeho zahraničního politického směřování, ale budiž. Myslíte si, že v tomto tedy je možné nalézt s komunisty nějaký kompromis? Budete ho hledat, budete s nimi o tom jednat?


No, já si myslím.

Že by se navýšil počet.

Ale to skutečně musí dělat Andrej Babiš. Nedělejte ze mě premiéra.

No tak on pan Babiš selhává ve všech možných oblastech, tak možná tohle se mu taky moc nevede.

Jádrem tohoto kompromisu by mělo být rozdělení misí na bojové a nebojové.

A to je tedy podle Vašeho směr, který by komunisté mohli akceptovat?


Akceptace bojových misí a naopak tolerance toho, že nebojové mise nebudou.

Mimo jiné, pane prezidente, já jsem teda rád, že jsem se na to zeptal, protože to je první konkrétní návrh, jak ten problém vyřešit. Zatím jsem od politiků i od médií slyšel pouze, že to je problém.

Co není problém?

No, akorát nikdo neřekl, jak to řešit? Takže ten Váš návrh je srozumitelný.
Pane prezidente, když jsme u sestavování vlády, ČSSD oznámila pět svých nominantů na ministerská křesla, která jim podle té koaliční smlouvy byla slíbena. Na Ministerstvo vnitra má jít pan Hamáček, na Ministerstvo práce a sociálních věcí pan Krčál, na Ministerstvo kultury pan Staněk, na Ministerstvo zemědělství pan Toman. Někoho jsem zapomněl, Miroslav Poche, já jsem samozřejmě nezapomněl, ale řekl jsem ho naposled, protože o něm budu chtít mluvit jako první. Miroslav Poche a Ministerstvo zahraničí. Vy jste řekl, že s ním problém mít budete, máte. Máte ho pořád?

Bohužel mám ho pořád, když za mnou pan předseda Hamáček přijel do Ostravy, tak jsme se dohodli, že předloží návrh na jiného kandidáta na ministra zahraničí než je pan Poche. Den se se dnem sešel a druhý den už bylo všechno jinak. A já jsem se s úžasem dozvěděl, že tato dohoda neplatí. Považoval bych za trochu ponižující, když jedna strana poruší dohodu, abych se jí ptal, proč ji porušila. Ale mohu se domnívat, že pan předseda Hamáčka je v trochu obtížné situace a je pod tlakem některých svých spolustraníků a mimo jiné pod tlakem pražské organizace sociální demokracie, kde je pan Poche členem. To je mimochodem organizace, pane Soukupe, která může být dosti početná, ale která má nejhorší volební výsledek z celé republiky, pět a půl procenta.

Taky má velmi těžkou situaci. Voličské preference v Praze jsou.

Ale v každém případě nedělejme z toho věc nějakého osobního sporu.

A v čem je problém, to že podpořil pana Drahoše v prezidentské volbě?

Ne, chraň bůh. Pana Drahoše v prezidentské volbě podpořilo dva miliony sedm set tisíc voličů. To, kdybych měl stíhat každého, v podstatě neudělám nic jiného.

Pane prezidente, četl jste dopis…

Pane Soukupe, položil jste mně otázku. V čem je problém. Já se chystám odpovědět na Vaši otázku, tak mě pusťte k řeči. Tak tedy problém je minimálně ve dvou věcech. Zaprvé explicitně ve svých veřejných prohlášeních pan Poche se vyslovuje proti migrační politice této vlády, proti odporu vůči migračním kvótám. Mohl bych zde citovat jeho článek, neobracejme se k uprchlíkům zády a podobně.

Můžu Vás přerušit, pane prezidente? Co se týká, já jsem chtěl upozornit na dopis, který rozeslal členům ČSSD pan Poche, kde říká…

Ale ano, já jsem ten dopis četl.

On tedy tady konstatuje, že Evropa migrační krizi v začátcích podcenila. A že nekontrolovaná migrace problémem je.


Dobře, v tom dopise, pane Soukupe, je druhá zajímavá věc, která mě vede k odmítnutí pana Pocheho, a to je kritika izraelské politiky české vlády. Víte, řekl bych, i když si přečtete programové prohlášení vlády, že jsou tady dvě konstanty zahraniční politiky, a pan Poche obě dvě zpochybňuje.
Ta první je konstanta, nebudeme tady přijímat migranty a já neodpovídám nějakému Senátu. Já odpovídám třem milionům svých voličů a ti v drtivé většině migranty právem odmítají. A já musím dodržet slovo, které jsem jim ve volební kampani dal, to zaprvé.
A druhou konstantou je vztah k Izraeli. Vedle Slovenska jsme jediná země, která dělá společné zasedání vlád, tedy české a izraelské střídavě na území toho či onoho státu. Takže kritika naší řekněme proizraelské politiky je svým způsobem taková hloupost, mám-li to nazvat tím nejslušnějším výrazem, že kdyby se měl dostat do Černínského paláce takovýto amatér, považoval bych to za chybu a nezapomeňte, že podle ústavy prezident ne jenom reprezentuje stát navenek, podle ústavy také prezident jmenuje velvyslance, takže má velmi silný vliv v zahraniční politice a já bych opravdu nechtěl, aby tady byl člověk, který porušuje dvě základní orientace české zahraniční politiky.

Pane prezidente, Vy mi vytýkáte, že se Vás příliš dlouho ptám, nebo že Vás přerušuji, ale já zase Vám trochu vytýkám, že mě nenecháte ty dotazy konkretizovat a nějakým způsobem tu debatu vést. Ale v téhle věci bych chtěl ještě chvilku zůstat. Mě tedy ten dopis překvapil. On z mého pohledu má takovou rétorickou, rétorický styl možná osmdesátých let, ale to je věc vkusu pana Pocheho. Ten Izrael mě takřka šokoval, protože takhle přímý střet s prezidentem republiky, který vyjádřil určitou nevoli s jeho zahraničně politickým směřováním, mě tedy šokoval. On doslova říká nebo v podstatě říká to, že podpora pana Netanjahua situaci na Blízkém východě příliš nepomáhá, a že naše podpora přesunu ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma jen situaci vyostřuje. Tím se jednoznačně postavil proti Vám.

I proti Trumpovi, když to chcete dovést do důsledků.

No, k tomu Trumpovi.

Možná, že by bylo dobré, kdyby se vydal do Bílého domu a dělal poradce panu Trumpovi.

No, to nevím, protože co se týká pana Trumpa, se sebevědomím tedy kandidáta na ministra zahraničních věcí v podstatě říká, že kroky pana Trumpa, amerického prezidenta nenaplní jaksi očekávání evropských spojenců, a že politika Donalda Trumpa nesplňuje evropské hodnoty. No, nevím, jestli přesně tohle chtěli členové, kteří hlasují v referendu.


Myslíte Evropské hodnoty Jakuba Jandy? Pornoherce Jakuba Jandy, no, ne.

Evropské hodnoty Jakuba Jandy jsou s velkým E, já myslel malé.

Dobře.

Dobře, uvidíme, jak tedy tento střet dopadne. Vy trváte na svém stanovisku, že pan Poche přijatelný není. Můžeme jenom v krátkosti zmínit ostatní kandidáty. Pan Staněk na kulturu, je to primátor Olomouce, poslanec. On má něco společného s kulturou?

Ale tak já nejsem kádrovák, a pokud tady není velmi extrémní příklad, který jsme teď právě probírali, tak se zdržuji kádrování. Na druhé straně je pravda, že pan Staněk je primátor, tedy alespoň dosavadní primátor Olomouce. A myslím si, že už kvůli tomu, protože Olomouc je velmi kulturní město, bude mít s kulturou bohaté zkušenosti.

Dobře, zeptám se na posledního kandidáta. Pan Toman na Ministerstvu zemědělství. My už jsme ho zmínili v minulém rozhovoru. Pan Toman je nestraník, což je jedna věc, která mě zaujala, že ČSSD na jedno z ministerstev nominuje nestraníka, a pak co se povídá mezi novináři, a řekl to přímo třeba předseda TOP 09 Pospíšil v mém pořadu, že ČSSD ho nominovala na Vaše přání. Bylo to Vaše přání?

Nebylo, ale jsem tomu rád. Podívejte se, pan Pospíšil zřejmě nemá správné informace, je mi ho líto. Nicméně nemáte správné informace ani Vy, protože, kdybyste je měl, tak byste věděl, z veřejných zdrojů, že pan Toman se rozhodl vstoupit do sociální demokracie. Takže bude stranický kandidát.

To jsem si samozřejmě všiml, nicméně…

Zadruhé pan Toman je ať už přítomný nebo bývalý prezident jak Potravinářské tak Agrární komory. Prosím Vás, zemědělství je spojení zemědělské prvovýroby a potravinářství. Co můžete chtít víc od kandidáta na ministra zemědělství než tyto dvě vysoké funkce?

Nic, až na to, pane prezident, že informace většinou mám, v tom se taky neshodneme. Já jsem o tom, že pan Toman je ochoten vstoupit do ČSSD slyšel, nicméně nejdřív byl nominován na ministra. Jaksi slovy tety Kateřiny ze Saturnina, to bych chtěl vidět toho smělce, který by do ČSSD nevstoupil, když by byl nominován na ministra, takže to mi nějak zvlášť pozoruhodné nepřijde.

Ale já mám takový dojem, že taky byli nestraníci. Otakar Motejl byl myslím nestraník…

Ano.

…jako ministr spravedlnosti a podobně.

Ale u té Potravinářské komory a u Agrární komory. Víte, oni přeci, oni se přeci prosazují zájmy těch svých členů, což jsou zemědělci nebo výrobci potravin a tak dále. Podle toho jak která komora. Kdežto ministr zemědělství samozřejmě není od toho, aby jim vycházel vstříc. Tam prostě konflikt zájmů je. Já nezpochybňuji odborné schopnosti pana Tomana, to nezpochybňuji. Zemědělstvím se zabývá mnoho let, byl i ministrem zemědělství, zná tedy i chod toho úřadu. Ale jaksi kvalifikace, že někdo je prezidentem komory sdružující členy, kteří mají své zájmy, jaksi není úplně na funkci ministra rozhodující.

Dobře, čili jinými slovy například pilotem může být člověk, který v životě neseděl za kniplem letadla. To je vlastně Vaše logika, pane Soukupe.

Není. Bylo by to špatné, pokud by svému zaměstnavateli, který se rozhoduje, když zůstaneme u takového přirovnání, které trochu kulhá, ale pokud by svému zaměstnavateli, který se rozhoduje koupit letadla, ten pilot poradil konkrétní letadlo od výrobce, u kterého dřív pracoval. To bych viděl asi jako trochu konflikt zájmů.

Pokud by to byl dobrý výrobce, proč ne.

Dobře, já Vám rozumím, já jsem na ten konflikt zájmů chtěl upozornit, to je vše.


Ale v každém případě já jsem vyznavač tvrdé profesionality a tvrdých nároků na tuto odbornost a právě proto jsem Vám uvedl dva konkrétní pádné argumenty, že tady platí odbornost.

Já to nezpochybňuji, pane prezidente, ale já jsem tady od toho, abych na případné konflikty zájmů upozorňoval, a to prostě budu. A upozorňuji na to i v tomto případě a budu rád, pokud se to nepotvrdí.

Tak pokud pan Toman si založí nějakou firmu, které bude přihrávat zakázky ze zemědělských programů, ať už Evropské unie nebo národních programů, tak Vaše obavy mohou být opodstatněné, ale zatím o ničem takovém nevím.

Beru Vás za slovo, pane prezidente. Děkuji Vám za rozhovor. Jako obvykle byl živý.


Tak bylo mi potěšením a až se uvidíme příště, tak Vám přeju, aby Vás to koleno už přestalo bolet. Nevím, jak Vy, ale u mě, když se mění počasí, tak to trošičku, ale jenom trošičku zabolí. Když dostoupíte do tohoto stádia bolestivosti, tak se nic hrozného neděje.

Pane prezidente, myslím, že co se týká stavu našich kolen, nás spojuje to, že lepší už to bylo.

Leda, že by nám dali kolena z Poldi oceli, ale to ani jednomu z nás nedali, protože nebyli jsme ocelových kolen hodni.

Děkuji Vám, pane prezidente.

Hezký den.

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 24. května 2018

zpět na seznam zpráv