Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

4. května 2017

Dobrý večer, pane prezidente. 

Pěkný dobrý večer Vám i divákům.

Vzhledem k událostem minulého týdne musíme věnovat první blok naší debaty domácí politice. V minulých dnech propukla vládní krize, respektive smršť mediálních výstupů hlavních aktérů, ministra financí Andreje Babiše a předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Předseda Sobotka avizoval, že si chce nechat vysvětlit některé momenty z podnikatelské historie Andreje Babiše a naznačoval, že Vám navrhne jeho odvolání. Nestalo se tak, a předseda Sobotka avizoval v úterý, že sám podá demisi. Dnes Vás navštívil na Pražském hradě a demisi nepřinesl. Kdy tak učiní?

Začněme tou historií od začátku. To, že teď je napětí mezi Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou, není vůbec nic nového. To napětí se pouze stupňuje, jak se blíží volby, a to jsem Vám říkal minulý týden. To je první poznatek.

Druhý poznatek je, že nic nebránilo panu premiérovi, aby mi navrhl odvolání Andreje Babiše. On to neučinil. Můžeme spekulovat o tom, proč to neučinil, nicméně faktem zůstává, že to neučinil. Proč by se tedy měl vymlouvat, když sám nejednal?

Třetí věc, jeho demise byla překvapivá. Byla překvapivá pro mě, byla překvapivá i pro jeho nejbližší okolí, a já, pane Soukupe, a jste první, komu to říkám, tuto demisi pokládám za akt zoufalství. A víte proč? Podívejte se, převezmete stranu, která je alespoň na těch pětadvaceti procentech voličské přízně. Dovedete ji na dvacet procent, a pak postupně na patnáct, a teď už jenom na dvanáct. Co máte dělat? To je akt zoufalství, kdy předseda strany, který neví kudy kam, hledá nepřátele všude jinde, než ve své vlastní straně, a především ve své vlastní osobě. Čili já tu rezignaci pokládám za zbabělost, za odejití z boje, místo toho, aby bojoval, když se blíží volby. A aby ty volby buď vyhrál, nebo prohrál.

Nezlobte se, pane prezidente, ale každý právní úkon musí být učiněn srozumitelně, s vědomím jeho následků. To platí pro každého občana třeba při běžné silniční kontrole. Osobně si nedovedu představit vážnější právní úkon, než je demise předsedy vlády. Premiér si tedy nebyl vědom následků, pokud mluvíte o aktu zoufalství? Následků pro ekonomiku, zneklidnění veřejnosti a tak dále.

Já s Vámi naprosto souhlasím, pane Soukupe. Normální premiér, a to slovo normální teď nepoužívám pejorativně, normální premiér by prostě řekl, je půl roku před volbami, ekonomika celkem funguje, společenské napětí není příliš intenzivní. Proč máme vyvolávat nějakou umělou krizi jenom proto, že se dva protagonisté české politické scény doslova nenávidí, a tito protagonisté se jmenují Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka. Co mně jako prezidentovi je po tom, kdo se s kým nenávidí. Můj zájem je, aby Česká republika prosperovala a aby vyhrál ve volbách ten, kdo získá největší důvěru voličů, a teď se dostáváme k jádru věci. Proč proboha Bohuslav Sobotka podal rezignaci? Nikdo ho k tomu nenutil, a jestliže ji přesto podal, pak opakuji, je to akt zoufalství. Akt zoufalství z klesajících preferencí sociální demokracie, a právě tato demise poškozuje sociální demokracii, protože jak má volič sociální demokracie tuto stranu podporovat, když její vlastní předseda nebo premiér skládá zbraně a podává demisi.

Já jsem vyrozuměl z mediálních výstupů, že jak se svými kolegy ve vedení strany, tak se svými kolegy ve vládě České republiky tento svůj akt nekonzultoval, ale já jsem vyrozuměl, že Vám demisi nepřinesl předseda vlády, ač v úterý ve veřejném vystoupení na tiskové konferenci avizoval, že ji do konce týdne podá. Budete na ní trvat, pokud by si to rozmyslel?

Podívejte se, pane Soukupe, zaprvé, sekretariát předsedy vlády nám sdělil, že pan premiér přinese demisi dneska. Kvůli tomu jsme uspořádali tiskový brífink, kde jsem mu chtěl poděkovat za práci vykonanou v čele české vlády. Požádat ho, jak je obvyklé, aby vedl vládu do doby, než jmenuji nového premiéra, a popřát mu hodně štěstí a zdraví i do osobního života. Tohle proběhlo, a i když jsme byli ještě včera informováni sekretariátem předsedy vlády, že to tak opravdu proběhne, najednou se pan předseda vlády zalekl a oznámil, že podá demisi v polovině května. Přiznávám se, že nevím, proč, jestli se mu zalíbilo být ještě několik dní v čele vlády bez demise, tak prosím, já jsem tolerantní člověk, ale tak mně to měl předem říci, a on mi neřekl nic. On tu demisi vyhlásil bez konzultace s prezidentem, bez konzultace se svými nejbližšími spolupracovníky, a teď jako malý kluk kličkuje a hledá únikové cesty, jak tu demisi alespoň trochu oddálit.

Pro vysvětlení musím uvést, že demise předsedy vlády neznamená automaticky konec vlády. Tu demisi musíte přijmout Vy jako prezident republiky, uděláte to?


Já samozřejmě tuto demisi přijmu, protože když předseda vlády chce rezignovat, nechť rezignuje. Já dokonce lidsky dokáži pochopit, že je unavený, já jsem to jako premiér zažil taky. Tohle všechno bych bral, pane Soukupe, jediné, co neberu, je to zbabělé kličkování. Prostě když chlap řekne, rozhodl jsem se tak a tak, tak si za tím stojí.

Bude to demise, jestli jsem tomu dobře rozuměl, bude to demise předsedy vlády Bohuslava Sobotky a nikoli vlády České republiky, protože ta o tom podle mých informací nejednala, natož aby o tom hlasovala.

Je zajímavé to, že v historii, v novodobé historii České republiky, většinou šlo o demise předsedů vlády, ať šlo o Vladimíra Špidlu, Petra Nečase, Václava Klause nebo Stanislava Grosse, s tím, že následoval pád vlády. To znamená, předseda vlády svojí demisí strhl tu vládu s sebou. Podobný scénář lze očekávat i nyní.

Já sám zastávám názor, že by vláda měla dovládnout do konce svého funkčního období, což je pouhých šest měsíců. Uvědomte si, pane Soukupe, že ministři mají rozděláno ještě spoustu práce a za toho půl roku ještě mohou něco dokázat, a kdybychom teď jmenovali úplně novou vládu s novými členy, a ti by se teprve seznamovali se svými rezorty, no tak by to nevedlo k ničemu jinému než k tomu, že by ta vláda přestala být funkční. Z tohoto hlediska já zastávám názor, že by zde měla být existující staronová vláda, a to jsem řekl všem, s kým jsem jednal, ať už to byl Andrej Babiš, ať už to byl ministr vnitra, ať už to byl Pavel Bělobrádek během dnešního jednání. Všem jsem jasně řekl, jsem pro kontinuitu, protože půl roku před volbami nemá cenu dělat dramatické kotrmelce.

Rozumím, pojďme se ještě vrátit k tomu mírně zmatenému chování předsedy vlády Sobotky. Podle mých informací jste mu údajně Vy při otevření kyberinstitutu Českého vysokého učení technického v úterý naznačil, že návrh na odvolání ministra Babiše nepřijmete. Údajně toto bylo podle některých médií důvodem, proč Sobotka takto rychle změnil strategii, a zdá se, ne úplně šťastně.

Tak zaprvé, já když sleduji internet, tak jsem si přečetl prolhaný plátek, který se jmenuje Respekt, a který patří Zdeňku Bakalovi, a tento prolhaný plátek uveřejnil článek, že jsem se Sobotkou dojednával na tom technologickém centru nějaké personální změny, teď už nevím jaké. Nedojednával jsem nic, pane Soukupe, a v Parlamentních listech nedávno vyšlo svědectví těch, kdo tam byli, a které říká, že jsme se jenom zdvořile pozdravili, a to bylo naprosto všechno. Ale že Bakalův Respekt lže, já považuji za téměř axiom, takže se tím nebudu dále zabývat. Mě velmi překvapilo, že pan premiér neinformoval prezidenta republiky o svém úmyslu podat rezignaci. Pokládám to za dramatickou politickou chybu, ať už je to nezkušenost začátečníka, anebo neznalost politických pravidel.

Ale myslím si, že takto vážný krok má být činěn s rozmyslem. Domnívám se, myslím tím demisi předsedy vlády, a s vědomím těch důsledků. Jestli jsem tomu dobře rozuměl, demisi tedy přijmete, až ji předseda vlády podá. Znamená to, že do doby jmenování vlády pověříte vedením vlády stávající sestavu včetně Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, dvou hlavních aktérů současné krize.

Já nemám koho pověřovat, když se seznámíte s platnou Ústavou, tak víte, že do doby, než jmenuji nového premiéra, vede vládu dosavadní premiér. Tedy nikoli Andrej Babiš, ale Bohuslav Sobotka. V okamžiku, kdy Bohuslav Sobotka podá demisi, jmenuji nového premiéra.

Bohuslav Sobotka dnes přišel na Hrad v poněkud rozptýlené náladě, nevím, jestli jste to viděl, protože původně měl přinést demisi. Pak se rozhodl, že si to ještě o čtrnáct dní prodlouží. Dobře, já jsem tolerantní člověk, co je to čtrnáct dní proti věčnosti. Nicméně pak bude nutné splnit úkol jmenovat nového premiéra, a budete první, komu řeknu, že tímto premiérem by podle mého názoru měl být opět člověk ze sociální demokracie, a to z toho důvodu, že sociální demokracie, ať už si myslíme o ní, co chceme, vyhrála předchozí volby, a že by to měl být člověk, který projde při hlasování o důvěře politickým spektrem. To znamená, že pro něj budou hlasovat minimálně všechny strany vládní koalice, nehledě na opozici.

Pojďme ještě zpět, situace si vyžaduje co nejrychlejší řešení. Variant je omezený počet, pokud tedy demisi vlády předseda vlády podá a Vy ji přijmete. Necháte stávající vládu dovést, dovládnout demisi do data v řádných nebo mimořádných voleb, což jste v podstatě vyloučil? Pověříte Bohuslava Sobotku sestavením vlády nové? To je druhá varianta. Pověříte sestavením vlády někoho jiného, ať už sociálního demokrata, nebo někoho jiného, anebo jmenujete úřednickou vládu? Pojďme si probrat alespoň velmi letmo varianty dalšího postupu. Pokládal byste za možné, aby dovládla Sobotkova vláda v demisi?

Jestliže premiér sám, aniž by ho kdokoli nutil, rezignuje, tak je to člověk, který by měl z politiky odejít, a rozhodně by neměl být v čele vlády.

Já se ptám proto, protože vlastně ve svých předchozích větách jste odpovědi na tyto otázky naznačil, ale vzhledem k vážnosti situace a k tomu, že ne všichni televizní diváci musí být detailně informování o každé minutě poměrně turbulentního politického vývoje, považuji za účelné se k tomu vrátit. Jaká podoba úřednické vlády připadá v úvahu?

Úřednická vláda má smysl, když je poměrně dlouhá doba, minimálně rok, do voleb. To byl případ Rusnokovy úřednické vlády. Teď máme do voleb šest měsíců, a je tady celkem slušná situace, protože Nečasova vláda byla u osmdesáti procent obyvatel nepopulární a prezident je povinen respektovat vůli občanů. To znamená, když osmdesát procent občanů nesouhlasí s nějakou vládou, prezident má využít svých pravomocí a takovou vládu odvolat, ale toto není ten případ. Já neříkám, že Sobotkova vláda je nějak extra populární, ale není ani úplně odporná. Takže odpověď na Vaši otázku je velmi jasná. Myslím si, že je zapotřebí, aby tato vláda dovládla až do parlamentních voleb.

Z Vašich slov vyplývá, že preferujete, aby se dohodly strany stávající koalice.

Přesně tak.

A z Vašich slov také vyplývá, že pověříte vedením vlády opět sociálního demokrata. Bohuslava Sobotku jste v podstatě vyloučil.

Ano.

Dále se mluví o Milanu Chovancovi.

Mluví se, pane Soukupe, v zásadě o dvou lidech, o Milanu Chovancovi a o Lubomíru Zaorálkovi, a teď se podívejme na reálnou situaci. Já mám oba dva rád, s oběma vycházím doslova skvěle, ale když někoho z nich jmenuji premiérem, tak musím vycházet z toho, že tento premiér v poslanecké sněmovně musí získat většinu. Je to tak?

Ano.

U Lubomíra Zaorálka můžeme předpokládat, že ji získá, protože bude podporován napříč politickými stranami, tedy stranami vládní koalice, abych byl přesný. U Milana Chovance se můžeme setkat s blokádou ze strany ANO, ale já Vám dneska, protože jsem v dobrém rozmaru, dávám jednu exkluzivitu za druhou. Takže Vám chci říci, že po dnešním jednání s Pavlem Bělobrádkem nemohu vyloučit ani to, že se premiérem stane právě on, pokud kandidáti sociální demokracie tuto moji nabídku odmítnou.

Zajímavé je, že sázkové kanceláře lidoveckého předsedu Bělobrádka favorizují, uvidíme.

Pokud to nemá jako majitel sázkové kanceláře, který na tom vydělává, nevěřte sázkovým kancelářím.

Jak jste řekl, možná Lubomíru Zaorálkovi dal polibek smrti sám ministr Babiš, protože o něm řekl, že by si ho dovedl představit jako předsedu vlády. K Milanu Chovancovi musíme říci, že, zdá se, zdá se pro hnutí ANO, je takřka nepřekonatelnou překážkou.  V ČSSD vidíte ještě někoho jiného? Co třeba předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček?

Tak já bych nevylučoval nikoho jiného, nicméně nemůžeme vytáhnout odněkud zezadu nějaké posily, které už teď nejsou v přední linii, a z toho vyplývá, že ta dvojice Chovanec a Zaorálek má největší šance.

Pojďme k Andreji Babišovi. Má podle Vás být v příští vládě on? Nebylo by pro něj rozumnější, kdyby se vedení ministerstva financí vzdal?

V příští vládě jste říkal? No, milý pane Soukupe, příští vládu budou sestavovat voliči…

Já jsem myslel samozřejmě vládu, která vznikne Vaším…

… a vzhledem k tomu, že ji budou sestavovat voliči, tak se zeptejte voličů, zda Andrej Babiš má, nebo nemá být v příští vládě.

Vy hovoříte o vládě, která vznikne z voleb.

Samozřejmě.

Já hovořím o vládě, která vznikne po rezignaci, po demisi předsedy vlády Sobotky a jmenování nového premiéra.

No a teď se právě dostáváme k jádru věci, ano. Já nezastávám názor, že by tady mělo být jakési zemětřesení, že by se zhroutily, zhroutila, abych mluvil správně česky, křesla jednotlivých členů vlády. Já sám jsem zastánce postupu, že až na drobné výjimky vláda by měla zůstat ve stejné sestavě a jediný, kdo by se měl vyměnit, je premiér.

Jasná odpověď. Mimochodem, co říkáte na nahrávky, které začaly kolovat po internetu? V jedné z nich ministr Babiš hrubě uráží představitele ČSSD, v druhé se dnes už s bývalým redaktorem Mladé fronty Dnes Přibilem dohaduje na tom, co a jak psát o lídrech sociální demokracie. Nediskvalifikuje to Andreje Babiše už z této vlády? Takové informace od některých sociálních demokratů se proslýchají.

Tak zaprvé, já jsem ty nahrávky neslyšel, a bylo by nepoctivé se k nim vyjadřovat. Zadruhé, pane Soukupe, Vy víte, že novináře nemám rád, takže mě nezajímá, co Andrej Babiš psal svým novinářům.

Mě zajímá jedna věc, a ta už zazněla před patnácti lety, když jsem řekl při projevu v Poslanecké sněmovně jako premiér, že po vyhynutí blbouna nejapného na Madagaskaru je nejpitomějším tvorem na zeměkouli český novinář, a bez ohledu na různé telefonáty a emaily bych přál některým českým novinářům, aby navštívili Madagaskar a obohatili tam tamní faunu.

Já se musím našeho stavu trochu zastat. Myslím si, že to nepochybně, Vaše výhrada k neprofesionalitě nebo k aktivismu novinářů, neplatí o všech. Myslím si, že valná většina z nich svoji práci dělá poctivě.

Valná většina, co to je? Padesát jedna procent, sedmdesát pět procent?

Vy víte, jak to myslím.

Devadesát pět procent?

Vy víte, jak to myslím. Pane prezidente, pokud mohu mít ještě jeden dotaz. Ta kauza nezdaněných korunových dluhopisů, která vlastně byla příčinou diskusí, nebo příčinou velké krize ve vztazích mezi ministrem Babišem a předsedou Sobotkou, je opravdu tak závažná, aby vyvolala takovéto, takovéto následky, anebo jde jenom o pověstnou poslední kapku, kterou pohár přetekl?

Ale nejde o žádnou poslední kapku. Já už jsem Vám minulý týden říkal, že tady je volební souboj, že každý vytáhne všechno, co má. Můj argument je velmi prostý, tam kde některé důvody nebo důkazy existují tři a půl roku a nikdo je předtím nevytáhl a teď je vytahuje ve volební kampani, tak to smrdí účelovostí. A když má někdo pocit, že došlo k trestnému činu, od toho jsou tady orgány činné v trestném řízení, a ať podá trestní oznámení a ať se tento proces rozběhne a třeba dopadne tak, jako teď ti naši nešťastní fotbalisté, o kterých jsem se taky dozvěděl z novin, že je někdo pronásleduje. Je-li to pravda, ať jdou sedět, není-li to pravda, vysoudí nějaké odškodnění.

V každém případě, pane prezidente, v současné situaci, tak jak je situace dnes, mám na mysli politická, rozehrána, Vám Ústava dává takřka neomezené pravomoci, jak situaci řešit. Myslím si, že Vaše pravomoc nyní je omezena jen obecnou konvencí, nepsanou, že jakákoliv státní moc, včetně moci prezidentské, by neměla být vykonávána svévolně, a naopak měla by být vykonávána v zájmu lidu České republiky. V každém případě máte dva pokusy jmenovat premiéra. Pokud nebudete mít šťastnou ruku, třetí pokus má předseda Sněmovny a poté následuje rozpuštění Sněmovny. Nicméně k této variantě vzhledem k lhůtám pro jednotlivé úkony se nemůžeme dopracovat.

Pane prezidente, jste velký politický hráč, teď v okamžiku vládní krize si myslím, že musíte být ve svém živlu. Milujete vřavu politických bitev, jako je ta dnešní?


Ani ne, já jsem v podstatě klidný člověk, ale když jdu do bitvy, tak se nevzdávám předem a nerezignuji. Nicméně k tomu, co jste říkal, můj základní zájem zní, nechme tuto vládu dovládnout.

Ano.

Samozřejmě bez premiéra, protože premiér sám o své vůli rezignoval, ale se všemi ostatními ministry, nikoho nevyjímaje, bod číslo jedna.

Bod číslo dvě, až budu vybírat nového premiéra, budu se řídit tím, co jsem Vám říkal. Dokonce Vám mohu exkluzivně prozradit, že už mám prvního kandidáta. Musím to s ním ještě probrat, ale zdá se, že dojde k dohodě a pokud dojde k dohodě, pak po mém návratu z Číny Vám, pane Soukupe, jako prvnímu oznámím jméno nového premiéra vlády České republiky.

Nemohu se nezeptat. Je to některý z těch, jejichž jména tedy dnes padla?

No comment, Vy byste toho chtěl až příliš mnoho. Už jsem Vám přinesl na stříbrném táce tolik dobrých jídel, že když chcete ještě drink, tak si chvilku počkejte.

Mimo jiné vývoj preferencí ČSSD je poměrně zajímavý, řada výzkumů naznačuje, že jejich preference padají. Výzkum Mediaresearch k 30. 4. to ale úplně nenaznačuje. Tento výzkum byl proveden pro časopis Týden a televizi Barrandov na vzorku tisíc třicet respondentů a přisoudil preference ČSSD sedmnáct procent. Uvidíme, jak mnoho jim současný vývoj uškodí při dalším vývoji.

ANO stále vede s třiceti procenty, ODS nad osmi procenty, do Poslanecké sněmovny by se ještě dostala strana přímé demokracie Tomia Okamury, KSČM a TOP09, kupodivu i Piráti, nebo kupodivu, velmi překvapivě i Piráti. Kdo by se do Poslanecké sněmovny nedostal, je koalice lidovců a Starostů a nezávislých, těm se nepodařilo překonat deseti procentní hranici. Nepřepočítali se lidovci trochu, a nepromarnili tak naděje, které před čtyřmi roky vzbudili v tandemu Bělobrádek a Jurečka?


Podívejte se, vedle sociální demokracie jsou lidovci druhá nejstarší česká politická strana, a já jsem nedávno veřejně řekl, že STAN pokládám za podvodnický spolek, protože se chlubí prestiží všech starostů, i když ve STANU je pouze zlomek starostů, a že bych si nepřál, aby lidovci díky tomu, že se spojí se STANEM, nepřekročili těch deset procent. Řekl jsem to dneska při našem jednání Pavlovi Bělobrádkovi, a nemohu říci, že bychom měli rozdílné názory.

Mediaresearch provedla k třicátému dubnu ještě výzkum preferencí prezidentských kandidátů. Vaše podpora k třicátému dubnu stoupla na čtyřicet osm procent.

Ale, to jsem ani sám netušil.

Podpora Vašich hlavních protikandidátů, Horáčka a Drahoše, se přelívá mezi nimi. Nasvědčuje to tak spíše tomu, že v prvním kole spíše než s Vámi se utkají mezi sebou. Kandidát Drahoš má preference dvanáct procent, pro Michala Horáčka by hlasovalo šestnáct procent. Jaká je interpretace těchto dat? Podle Vašeho názoru?

Žádná, protože jsem jasně vyjádřil odmítání toho, abych jakkoli komentoval protikandidáty, které v prezidentské volbě mám. Nehledě na to, čtyřicet osm procent je samozřejmě krásný výsledek, ale já nejsem takový, abych bral příliš vážně výzkumy veřejného mínění, protože jsem mnohokrát zjistil, že je výrazný rozdíl mezi těmito výzkumy a mezi reálnými volebními výsledky.

Každopádně takto průzkumy Mediaresearch vypadají.

Ve zbývajícím čase se pojďme věnovat zahraničně politické situaci. Hnutí Hamás oznámilo, že už nechce zničit Izrael. Upřímně řečeno, moc nevím, co si o tom mám myslet, protože Hamás přeci jenom je odpovědný za celou řadu teroristických útoků, například Pesachový masakr nebo bombový útok na diskotéce. Je na seznamu teroristických organizací jak ve Spojených státech, Velké Británii, dokonce i v Egyptě. Je vůbec v pořádku, že média, ne jen u nás, ale v mnoha zemích světa, legitimizují organizaci, jako je Hamás.


Podívejte se, pane Soukupe, existovalo hnutí, které se jmenovalo Irgun, a v jeho čele stál jeden z výrazných izraelských politiků, který se jmenoval Menachem Begin. A toto hnutí Irgun spáchalo atentát na hotel, který se jmenoval King David v Jeruzalémě, a to byl hotel, který tehdy hostil řadu britských občanů. Byla z toho velká, velká aféra. A jak víte, přesto už Menachem Begin není považován za teroristu, i když jím kdysi byl. Takže já si nemyslím, že hnutí Hamás je v tomto stupni vývoje, abychom ho mohli považovat za organizaci, která se loučí se svojí teroristickou minulostí, naopak. Myslím si, že by mělo být vyhlazeno ohněm a mečem jako teroristická, islámská organizace. Nicméně znovu připomínám, že objektivně vzato, ne všichni teroristé, viz příklad Menachema Begina, mohou zůstat teroristy až do konce svého života.

Jasná odpověď. Americký prezident Donald Trump má za sebou prvních sto dnů vládnutí. Během té doby v mnoha věcech zcela změnil názor. Týká se to vztahů k Číně, kdy například ji považoval za měnového manipulátora v předvolební kampani a nyní na tiskové konferenci po návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech zcela změnil názor. Zcela změnil názor i na zdravotní reformu, takzvanou Obamacare, nebo ve vztahu k Rusku, a dokonce poměrně vlídně hovořil o vůdci Severní Koreje Kimovi. Co na ty jeho manévry v těchto věcech říkáte? Je to politika, je to normální?

Podívejte se, je sice normální, že po volbách se občas říká něco jiného, neříkám nutně opačného, jiného, než se říká před volbami, ale Vy hodnotíte působení Donalda Trumpa po sto dnech. Já bych si počkal na tři sta dnů, a tam už to hodnocení bude daleko zajímavější.

Vás čeká v příštích dnech návštěva Číny. Minulá návštěva byla ve znamení ekonomických témat a ekonomické diplomacie. Bude tomu tak i nyní?

Samozřejmě, ale bude to spojeno s velmi konkrétním a velmi ambiciózním projektem, který se jmenuje Nová hedvábná stezka neboli One Belt, One Road a který navazuje na tradiční spojení mezi Čínou a Evropou. A já tam jedu proto, protože si myslím, že ne jenom české stavební firmy, ale česká ekonomika obecně může profitovat z tohoto spojení s nejsilnější světovou ekonomikou, a já bych velmi uvítal, kdyby se mně podařilo přesvědčit čínského prezidenta, aby alespoň jedna větev této Nové hedvábné stezky ústila právě do České republiky. Takže právě proto tam budu jako jediná hlava ze států Evropské unie, čímž se opakuje historie z návštěvy vojenské přehlídky v Pekingu.

Německá kancléřka Merkelová se v minulých dnech setkala s ruským prezidentem Putinem a jednali spolu mimo jiné o narovnání situace na Krymu, i když se neshodli. Mě zaujal komentář německého listu Der Spiegel, který říkal, ať je to, jak je to, ať se to Merkelové líbí, nebo ne, bez Putina se mezinárodní politika dělat nedá. V době Vaší návštěvy v Číně bude na státní návštěvě Číny také ruský prezident Vladimír Putin, setkáte se s ním?

Ano, tato schůzka už je dohodnuta. Já bych řekl, že v podstatě dnešní světová politika je triangl Amerika, Čína a Rusko. Víte, čeho lituji, pane Soukupe? Že tam není v tom čtyřúhelníku Evropská unie, a víte, proč tam není? Protože nikdo z vedoucích představitelů Evropské unie na to bohužel nemá. Je to smutné konstatování, ale je to pravdivé konstatování.

Náš čas se naplnil, další prostor pro debatu nemáme, děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente.

Pane Soukupe, já myslím, že nějaká vládní krize se občas najde, já se ji jako dnes pokusím vyřešit. A když jí vyřeším, tak se zase objeví nějaký neúspěšný politik a zase začne vyvolávat problémy, takže myslím si, že téma našich diskusí bude tak časté a tak plodné, že se nemusíme obávat, že to bude nuda. Přeji Vám i Vašim televizním divákům Barrandova hodně zdaru a hodně štěstí.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 4. května 2017

zpět na seznam zpráv