Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

6. prosince 2018

Dobrý večer vážení televizní diváci. Vítám vás u pravidelného čtvrtečního a letos posledního Týdne s prezidentem. Dobrý večer i Vám pane prezidente.

Pane Soukupe, dobrý večer a já bych hned na úvod chtěl blahopřát Vám osobně i televizi Barrandov za majstrštyk spočívající v rozhovoru nebo interview s Viktorem Orbánem, což se v průběhu jeho návštěvy u nás nepodařilo žádné další televizní stanici. Takže ještě jednou blahopřeji.

Za to Vám děkuji, pane prezidente. Bylo to trošku narychlo, bylo to velmi organizačně trošku náročné, ale ten dojem z toho rozhovoru aspoň pro mě to všechno vynahradil, protože Viktor Orbán opravdu je přátelský, charismatický člověk. I z toho rozhovoru možná ta jeho energie byla vidět, bylo to zajímavé, bylo to zajímavé i obsahově.

Výborně.

Pane prezidente, já bych začal takovou lehčí notou nebo tónem. Pane prezidente, já jsem včera měl v jednom ze svých pořadů elitu českých věštců a hovořili jsme o budoucnosti, o budoucnosti státu, o budoucnosti všeho možného. A u otázky kdo bude příštím prezidentem, až uplyne Váš mandát v roce 2023, oni se shodli, že to budu já, co tomu říkáte?

Já bych tomu především moc nevěřil, ale připomínám jedno starořímské přísloví, které zní - haruspik haruspika potkajíce, oba se smějí. Pro diváky, kdyby to náhodou nevěděli, tak haruspikové byli věštci, kteří věštili buď z ovčích jater nebo z letu ptáků nebo z něčeho podobného, a proč se oba smějí, protože oba dva věděli, že jejich věštby nejsou pravdivé.

To já chápu samozřejmě, aby někdo kandidoval na prezidenta včetně mě, tak by musel být politikem, musel by se na to soustředit tak dále.

Nemusel by být politikem, aby kandidoval. Měli jsme tady několik kandidátů, kteří o politiku ani nezavadili.

To jo, ale spíše mluvím o úspěšné kandidatuře, to si tedy myslím. Ale já jsem tím chtěl uvést téma nebo otázku, před čím byste mě varoval, jinými slovy, co Vám na Vašem úřadu vadí nebo co Vás nemile překvapilo?

Je to moje věčné téma pane Soukupe. Mně nevadí oponenti, mně nevadí lidé různých názorů. Naopak ti Vás mohou inspirovat. Mně vadí závistiví a sebevědomí blbci. Nejvíce jich je mezi novináři, ale nezakrývám, že jsou i mezi politiky, a to zejména mezi neúspěšnými politiky. Mohl bych jmenovat politiky, kteří dovedli své strany k pouhým pěti procentům, ale ve Sněmovně vystupují tak, jako kdyby jim patřil svět.

Já se stále vracím myšlenkami k té Vaší tezi, když jsme hovořili o roku 1989, vždyť jsme chtěli svobodné volby, ty máme, no tak ty jejich výsledky musíme respektovat. To se mi stále vrací, když poslouchám teď tu politickou vřavu.

Ano a doplnil bych Vás, právě lidé, kteří v těch svobodných volbách neuspěli, jsou nejhlasitějšími kritiky, organizátory nejrůznějších demonstrací a když se podíváte na to, co vlastně v životě dokázali, tak tam za nimi žádnou skutečnou práci nevidíte, jenom ten neúspěch v těch volbách.

A tam logicky následující otázka, co Vás na Vašem úřadě nejvíce těší, co si nejvíce užíváte?

Budete se divit, ale já mám ze všeho nejradši celých těch šest let výjezdy do krajů. Ne proto, že mi tam dají najíst, to si opravdu dokážeme zorganizovat sami, ale to jsou ta setkání s občany, a protože každého politika těší plná náměstí, tak mě samozřejmě těší nejenom ta plná náměstí, ale především názory lidí, které poslouchám, snažím se odpovídat svými názory a je to věcná, přátelská a klidná diskuze, občas se tam objeví nějaký blbeček s červenou kartou, ale budete se divit, tenhle živočišný druh už pomalu vymírá.

No, ono s tím souvisí a o tom ještě budeme hovořit, že Vaše podpora mezi veřejností stoupá, už je nadpoloviční, stejně jako stoupá podpora Andreje Babiše. Já mám ještě jedno téma, které jsme tady už dvakrát zamluvili, a Vy jste mi dal minule domácí úkol, abych řekl jméno člověka, který byl průměrným dramatikem, pak podepsal antichartu, takže byl bojovníkem proti chartě.

Ano.

Pak se přerodil v bojovníka proti komunismu, ovšem mezi novináři takových přerozených bojovníků proti komunismu je celá řada, a pak byl dokonce zástupcem šéfredaktora Lidových novin. To jméno Karel Steigerwald, trefil jsem se pane prezidente?

Trefil jste se naprosto dokonale. Je to opravdu režimní, respektive normalizační dramatik, jak by řekl Miroslav Horníček, v blahé paměti, autor několika zapomenutelných divadelních her, ale někdy i na scéně Národního divadla. Autor seriálu, prorežimního seriálu Jak se máte Vondrovi, mimo jiné signatář anticharty a tak dále a tak dále. Takže tyhle ty politické prostitutky, které převlékají kabát, jsou mezi politiky, jsou mezi umělci.

Jsou mezi novináři.

A jak vidíte dokonce mezi dramatiky.

Dramatiky a novináři. No, pane prezidente, já jsem uvedl už na začátku, že je to naše poslední vysílání v letošním roce, a je to z toho důvodu, že si prostě berete od soboty dovolenou.

Tak tak.

Nepochybuji, že zaslouženou. Já Vám jí velmi přeji. Minulý rok při tomto posledním vysílání jsme hovořili o tom, co budete číst. Vy jste řekl životopis Gustáva Husáka, který tehdy vyšel v novém zpracování. Co budete číst letos?

Teď dočítám tlustý životopis Ronalda Reagana, začal jsem číst poměrně pochmurnou knihu, která se jmenuje Osvětimský lékárník, už ten název Vám asi něco napoví, ale víte, na co se těším, pane Soukupe? Došlo k tomu, že vyšla kniha o Lánské oboře, nádherná výpravná publikace, a já pět let do Lánské obory jezdím, mám tam jedno velmi, velmi oblíbené místo. Kromě toho v lovecké chatě každý měsíc je porada mého expertního týmu s některým z ministrů, a ta knížka je tak půvabná, tak kouzelná, že se těším, až si sednu a budu si jí číst.

Já jsem Vám přinesl jako takový malý vánoční dárek knihu, kterou Vám doporučuji, jmenuje se Konec světa se prý nekonal, napsal jí Patrik Ouředník, což je mimořádně úspěšný český spisovatel. Jeho předchozí kniha Europeana byla přeložena do 36 jazyků. On žije ve Francii, ale z mého pohledu je to asi nejúspěšnější český autor, a tohle je zajímavá kniha, která popisuje současný svět současných událostí v hrozně zajímavých souvislostech, tak jsem Vám jí přinesl a doporučil.

Takže pane Soukupe, až se mě někdo jiný než Vy zeptá, co budu číst, zatvářím se znalecky a řeknu, budu číst Konec světa se prý nekonal, Patrik Ouředník.

Je to doporučení.

Děkuji za inspiraci.

Pane prezidente, samozřejmě poslední Týden s prezidentem jsme začali trošku lehčeji a bilančněji, ale pojďme do té vřavy aktuálních dnů a politických událostí. Z mého pohledu asi nejvýznamnější, byť asi mediálně nejméně atraktivní z těch významných událostí je druhé čtení Zákona o státním rozpočtu. Je to základní zákon státu, a už jsme ho probírali ze všech možných stran. Já jsem se chtěl zeptat na jednu věc, o které se začíná diskutovat. Proč se tam rozpouští těch 22 miliard korun, který byly na účtech Fondu národního majetku, a vlastně přežily všechny možné krize a všechny možné politické reprezentace, a teď mají být rozpuštěny.

Dobře, ale mají být rozpuštěny do výdajů státního rozpočtu.

Ano.

Což je podle mého názoru v pořádku. Proč by měly ležet bez užitku na účtu, když by se měly investovat. Problém, pane Soukupe, spočívá v tom, že dříve ty peníze měly nějaké účelové určení. Například velmi často se používaly k úhradě výdajů na ekologické škody. Teď ten rozdíl, nad kterým můžeme krčit rameny, spočívá v tom, že to účelové určení zmizí, a ty peníze budou určeny na cokoliv.

No právě, ono se to rozpustí jaksi do výdajů státního rozpočtu, to účelové určení tam není. Jsou to peníze Fondu národního majetku. To znamená pocházející původně z privatizace státního majetku a já, když jsem se ptal myslím před několika měsíci Jaroslava Faltýnka, pak Andreje Babiše, tak mi říkali, že toto je zdroj peněz na zvýšení důchodu. Po tomto prvním čtení Andrej Babiš řekl, že takto to přesně není, a teď je to tedy rozpuštěno do výdajů. Kdyby to bylo aspoň účelově vázáno na investice, tak by mně to přišlo přijatelné, ale takhle se mi to moc nelíbí.

Já jsem si vzpomněl na termín „účelovka“, který se ovšem používá v poněkud jiné konotaci, ale tohle je také, pane Soukupe, „účelovka“ a já si celkem myslím, že je dobré, když peníze mají mašličky. To znamená, když se říká, tohle je na důchody, tohle je na ekologické škody, tohle je na dopravní infrastrukturu, protože pak je každému jasné, na co si musí vydělat. Zatímco když se ty peníze přelévají, tak to jasné není.

Pane prezidente, další událostí posledních dnů bylo tedy jmenování nového policejního prezidenta Jana Švejdara, kterého vybrala komise, doporučil ho ministr vnitra, jmenovala ho vláda. To znamená nový policejní prezident je ve funkci. Jak jste s tím rozhodnutím spokojen?

Já už jsem Vám minule řekl, že nechci mluvit do kompetence ministra vnitra. Nicméně jsem trochu zklamán, protože priority nového policejního prezidenta jsou dvě, a to jsou drogy a dopravní nehody. A víte, že jsme si minule povídali o tom, že bychom tady potřebovali funkční, zdůrazňuji funkční finanční policii, která by stíhala ekonomickou kriminalitu. Jestliže nový pan policejní prezident tuto prioritu vynechal, nepokládám to za dobrou věc.

No, ono tam bylo v těch dnech, kdy byl nový policejní prezident jmenován, několik takových zvláštností. Ten výběr priorit, to znamená boj proti drogám a silniční bezpečnost na silnicích, asi nepopírám, že jsou to důležitá témata. No, přiznám se, že to není přesně to, co jsem od policejního prezidenta chtěl slyšet, ale budiž. V mých poznámkách je tady, kde je finanční policie?

Tak ona prý snad existuje, mně ještě bývalý policejní prezident předvedl člověka, o němž tvrdil, že je ředitel finanční policie. Jenomže já jsem od tohoto ředitele, ani od finanční policie jako celku, zatím žádné výsledky neviděl. Zatímco například taková Daňová kobra má už miliardové úspěchy.

Ano, ta Daňová kobra včetně tedy těch opatření, která vláda udělala, což je zejména kontrolní hlášení, a přísné vyšetřování daňových úniků zejména v oblasti DPH. Opravdu má výborné výsledky ve spolupráci celníků, policie, všech ostatních složek má výborné výsledky, a já tak trochu čekám na to, že někdo podobně přísně začne vyšetřovat a trestat ta zvěrstva, která se dějí s čerpáním evropských fondů, a různé provize a tak dále. U tohoto důvodu mi ta finanční policie chyběla, ale ministr vnitra Jan Hamáček na tiskové konferenci řekl, že očekává, že mu policejní prezident ještě předloží detailní koncepci. Tak já doufám, že pan policejní prezident se dívá na rozmrzelost prezidenta republiky a v té detailní koncepci…

Tak ať to bere rozmrzelost občana, který by si jako velká většina občanů samozřejmě přál, aby ekonomičtí lumpové, pozor, používám termín lumpové, byli stíháni, protože oni okrádají nás všechny, aniž bychom si to jako daňoví poplatníci uvědomovali.

Ano. Já stále čekám, že se podaří rozkrýt nějakou organizovanou skupinu, která měla vymyšleno čerpání evropských fondů na neexistující projekty nebo předražené projekty a podobně. Na to čekám a doufám, že se brzo dočkám, uvidíme no.

Pane prezidente, další aktualita. My jsme několikrát hovořili o kauze paní Michalákové, které norský Barnevernet, což je sociální služba v Norsku, odebral již před 7 lety dva syny s odůvodněním toho, že jaksi jejich vývoj by byl ohrožen, pokud by je vychovávala jejich matka. Ono se nic nestalo, Vy jste v roce 2016 o tom hovořil s norským králem, on přislíbil nějak vágně nějakou intervenci, ale nic moc se nestalo. Z mého pohledu se stala teď jedna důležitá věc. Ono se ukázalo, že ten znalec, který psal posudky na paní Michalákovou, je pedofil a byl odsouzen za pedofilii, za zvrácenou pedofilii. Nestálo by za to, aby český stát znova zaintervenoval u norských úřadů a znova se pokusil pomoci paní Michalákové?


Myslím si, že teď už to ten smysl má, mimochodem já jsem ten Barnevernet kdysi označil za norský Lebensborn, což bylo velmi nelichotivé označení. Lebensborn, jak víte, byla nacistická organizace. Nicméně řada Norů, a řada jiných států protestovali proti praktikám Barnevernetu, a nyní se tedy ukazuje, že tam byl kozel zahradníkem, a to ještě nevíme, jestli to byl jediný kozel.

Přesně tak.

Ano souhlasím s Vámi, bylo by dobré teď na tuto novou skutečnost upozornit. My jsme to dříve chtěli táhnout před Evropský soud pro lidská práva, ale to je na poněkud dlouhé lokte.

Mezitím ti chlapci dospěli.

A rozhodně můžeme udělat obojí. To znamená znovu se s tímto odkazem obrátit na Norsko.

No, dobře pane prezidente, děkuji Vám za tu odpověď, mě to trápí tahle ta kauza, já už jsem se jí věnoval v několika pořadech a tu novou skutečnost jsem prostě potřeboval zmínit.

Pojďme k domácí politice. Tento týden vyšlo několik průzkumů, jak volebních preferencí, tak oblíbenosti politiků. Mimo jiné průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění uvádí, že Vaše podpora stoupá. Zcela nepochybně to souvisí s tím, že jste z pohledu veřejnosti dobře zvládl tu vládní krizi, že Vaše vystupování v té mele okolo Andreje Babiše a údajného únosu jeho syna na Krym bylo státnické, a z pohledu veřejnosti velmi dobré. Co je zajímavé, že stoupá i podpora premiérovi. Jak byste to vysvětlil tyhle ty čísla?


Mám říci pravdu?

Ano.

Teď mě novináři budou mít ještě méně rádi, než mě měli rádi předtím. Milý pane Soukupe, pravda je velmi prostá a dobře utajovaná. Existuje úderka vedená Sabinou Slonkovou a Jiřím Kubíkem, jejímž základním cílem je zvyšovat popularitu Andreje Babiše. Dělá to tak, že provádí jednu pitomější akci za druhou, například to, že vtrhne do Švýcarska do soukromého bytu, vyslýchá s kamerou v brýlích člověka, který má zřejmě schizofrenii a protože takových pitomců je víc, a nejsou to jenom tito dva, tak dohromady tito čeští novináři se zasloužili o to, že i když já průzkumům moc nevěřím, v tom STEMu už má dokonce Andrej Babiš třicet šest procent.

Ano, ano.

Takže jestliže tato úderka bude pracovat tak efektivně, jako pracovala dosud.

Tak to dotáhne na šedesát.

Andrej Babiš bude mít tolik poslanců za tři roky ve volbách, že už nebude potřebovat žádného koaličního partnera.

No, v tomhle se shodujeme, že lidé, a v těch průzkumech to je, ty vyjádření těch lidí jsou, že v podstatě, když to shrnu, považovali tu kampaň nebo ten mediální tlak na premiéra jako nechutnou štvanici na jeho rodinu, a prostě to odmítli a zareagovali tím, že tedy ty preference stoupají u všech agentur, takže to není jeden nahodilý průzkum. A teorie prezidenta republiky je, že v utajení se Sabina Slonková a Jiří Kubík, tedy ten Dempsey a Makepeaceová televize Seznam stali skrytými zaměstnanci PR týmu Andreje Babiše.

Ne ne ne, žádnými zaměstnanci, to jste mě opravdu špatně pochopil. Ta skrytá varianta nebo utajená varianta spočívá v tom, že oni ve skrytu své duše Andreje Babiše milují, ale stydí se to přiznat, a tak mu takto nepřímo pomáhají.

No, tak jestli to dotáhnou až na šedesát procent, tak uvidíme.

Uvidíme.

Co mají vymyšleno. No, vypadá to, že se ta kauza Andreje Babiše velmi nevyplatila ČSSD. Ta u některých osciluje okolo pěti procent, u některých okolo šesti. Každopádně se blíží k té kritické hranici pěti procent. To lavírování, ta nepřítomnost na hlasování o vyslovení nedůvěry vlády se evidentně ČSSD prostě nevyplatila.

Ale tak já jsem to tady vysvětloval, chápal jsem Jana Hamáčka, který musí skloubit ty různé názorové proudy. Samozřejmě člověk si vzpomene na evangelické - řeč tvá, budiž ano, ano, nikoliv, nikoliv, což pak nad to jest od ďábla jest. To je čeština Bible kralické mimochodem. Z toho vyplývá, že tady ta řeč byla ano ale, ne ale, a to lavírování na některé lidi skutečně nepůsobilo dobře.

Poměrně výrazný pokles, který u některých agentur je okolo pěti procent výsledku, u některých o trošku více zaznamenalo SPD. Mně tak napadlo, že Tomio Okamura teď ví, kolik stojí přítomnost na tiskové konferenci vedle Miroslava Kalouska.

Zdá se, že to mohla být jakási sbírka pětiprocentních politiků, ale já osobně Okamuru pokládám za daleko inteligentnějšího než Miroslava Kalouska, takže bych nechtěl Tomio Okamuru zbytečně urážet.

No, já jsem to jenom zmínil. No, co mě ještě zaujalo je výzkum popularity představitelů parlamentních stran a tam jasně vede Andrej Babiš přes čtyřicet procent, ale zajímavé je, že už se mu blíží Ivan Bartoš, šéf Pirátů, a i preference Pirátů stoupají. Těm se prostě politicky daří, to je fakt.

Tak měli v tom Parlamentě několik úspěšných akcí. Já bych připomněl tu akci, která se týkala poslaneckých platů a kterou jsem vřele podporoval, tak uvidíme, co bude dál. Samozřejmě bych uvítal, protože to odpovídá i jejich specializaci, aby se více angažovali v zákonech, které se týkají informatizace veřejné správy, digitální ekonomiky a tak dále. My pořád o tomhle tom mluvíme a počet úředníků bobtná.

Bobtná a stejně bobtná počet různých informačních systémů a registrů a výdajů na IT techniku a všechny tyhle ty věci.

Ano, výdajů naprosto zbytečných, protože ty systémy nejsou kompatibilní. Nemluví mezi sebou.

Je jich dokonce sedm tisíc v české státní správě, to jsme museli všechno zaplatit. No, v první pětce se ještě objevuje Tomio Okamura, Petr Fiala a Jaroslav Faltýnek, tam důvěra veřejnosti je poměrně slušná. Úplně propadli Jan Hamáček, Marian Jurečka i Pavel Bělobrádek. U Jana Hamáčka mě to trošku překvapuje ale.


Já si myslím, že to není jeho vina, ale jak jsem už uvedl, vina některých jeho spolustraníků, kteří ať už úmyslně nebo neúmyslně mu mydlí schody, vydávají různá patetická prohlášení. Já když si čtu některá z těchto prohlášení, tak si říkám člověče, a ty jsi bývalý poslanec sociální demokracie a teď tě nezvolili, to asi znamená, že ti voliči nemají důvěru. Tak kde tady bereš tu odvahu, neřkuli drzost, aby ses nějak autoritativně vyjadřoval a radil sociální demokracii, co má a co nemá dělat.

Víte oni mi tedy z pohledu čistě mediálního přijdou opravdu zvláštní. Z dobrých zdrojů zevnitř ČSSD víme, že mají doporučení, aby chodili do debat a vyjadřovat se do televize Seznam a ČT24, což teda nevím úplně, jestli tam mají potencionálně nové voliče, tak asi jsou o tom přesvědčeni no.

Tak Vy jste mně říkal, že televize Seznam má závratný počet diváků dvanáct tisíc.


Ano, no to v těch lepších pořadech. Včera měli průměr 0,17 procenta, no tak to není…

Tak vidíte, ale zase je to vybraná elita nebo alespoň ti, kdo si o osobě myslí, že jsou elita, i když nic v životě nedokázali.

Pane prezidente, pojďme k události nebo zprávě, která byla uveřejněná. Tu zprávu uveřejnila Bezpečnostní informační služba. Je to zhruba pětadvaceti stránkový dokument. Já jsem se na něj koukal, je to trochu deklaratorní. Předpokládám, že k těm tvrzením, která tam jsou uvedena, ke kterým se vrátíme, jsou nějaké důkazy.

Nejsou, nejsou, pane Soukupe.

Vy jste prezident republiky, proto se ptám jestli…

Já Vám na to mohu odpovědět na základě zkušenosti člověka, který 6 let jako prezident čte zprávy BIS, a to samozřejmě nejenom veřejnou, ale zejména neveřejnou část, kde byste ty důkazy očekával. Doufám, že neprozrazuji žádné jiné státní tajemství, než je tajemství o neschopnosti BIS, když Vám řeknu, že za těch 6 let není žádný konkrétní údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jednoho jediného ať už ruského nebo čínského špióna. Řeknu Vám jenom dvě věci, pane Soukupe. Věc číslo jedna, bývalý německý kancléř Helmut Kohl proslul tím, že zprávy Bundesnachrichtendienst házel nečtené do koše. I když já to nedělám, dovedu ho pochopit.

No, totiž tak Vy jste jaksi naznačil to, co Vás tam nadzdvihlo ze židle v té zprávě, a to se hodně tedy komentuje, a to, že jaksi tady je bezpečnostní riziko České republiky spočívající ve zvýšené aktivitě ruských a čínských špionů. Mě to tedy zaujalo a otázka tedy je logicky, jestli tedy ty ostatní státy tady žádné špiony nemají, já bych řekl, že mají.

Samozřejmě, a jsou tady zcela určitě i další zpravodajské služby, ale milý pane Soukupe, a to je ten druhý bod, na který jsem chtěl upozornit, BIS, pokud se nemýlím, má rozpočet asi 3 miliardy korun z našich daní pochopitelně, odkud odjinud. Ona by ráda ten rozpočet přinejmenším zachovala, pokud možno ještě zvýšila. Jak to má dokázat? Musí přesvědčit veřejnost o své užitečnosti. Takže, když budou plácat o tom, že se to tady hemží ruskými a čínskými špióny a přitom za 6 let nedokázali jednoho jediného špiona chytit, tak je to plácání, ale pro méně informované lidi je to plácání docela přesvědčivé.

No jo, ale víte, já se snažím vždycky ty věci dočíst do konce a doložit si je a zjistit, jak to je. Víte, Bezpečnostní informační služba samozřejmě o stavu bezpečnosti podává zprávu vládě, prezidentovi republiky, ale v režimu tajné. To znamená, veřejnost se k ní nemůže dostat. Je to v režimu tajném, je to určeno opravdu pro členy vlády a prezidenta republiky. To, co vydávají každý rok, to jim žádný předpis nenařizuje. To znamená, je to jenom jejich dobrá vůle, dá se říci, že veřejnost poinformují o své činnosti. Já jsem zkoumal právě, kde ta zpráva jaksi je upravena, a ona není upravena, takže si tam můžou napsat, co chtějí, a také nemusí nic dokládat, tak proč to dělají? Proč to vůbec vydávají?

Víte, já Vám řeknu ještě jeden třetí případ.

Když je to tajná služba.

Myslím, že už jsem to říkal pro televizi Nova, ale proč bych to nezopakoval pro úspěšnou televizi Barrandov. Tak tedy, pane Soukupe, prezident republiky má právo zadávat BIS úkoly. Já jsem ji zadal jeden jediný úkol, a sice úkol odhalovat islámské teroristy na českém území. Víte, co se stalo? V těch 6 letech mě dobromyslná BIS neustále upozorňovala na to, v rámci plnění tohoto úkolu, že muslimská obec je naprosto mírumilovná, že se tedy nic neděje, až se najednou stalo, že hlava této muslimské obce, která se jmenuje imám, uprchl do zahraničí a bylo po něm vyhlášeno pátrání a je obviněn z podpory a dokonce z financování terorismu. Tohle to se ani v té veřejné, ale ani té neveřejné zprávě BIS vůbec neobjevovalo, takže dovolte mi říci slovo, které možná nebude vulgární, ale nebude zdvořilé. Jsou to čučkaři, pane Soukupe, protože tam, kde mají najít teroristu, a on opravdu existoval, a ostatně i Národní centrála pro odhalování organizovaného zločinu říká, že u nás jsou islámští teroristé, tam nikoho nenajdou, vymýšlejí si špiony a já bych s úctou sklonil hlavu, kdyby řekl ten a ten je špion. V Rakousku se teď nedávno stalo…

Proto jsem se ptal, jestli můžete naznačit, jestli v těch důkazech a v té části utajované tam…

Mohu to naznačit a mohu Vám odpovědět, ani jeden, ani jeden, zatímco v tom Rakousku vypátrali člověka, plukovníka armády, který 20 let sloužil ruské špionáži. Výborně, tak v tomto případě skloním s úctou hlavu.

Tak to je to, co mě zajímalo, jestli tedy takový nějaký případ můžeme očekávat, když jaksi v nepovinné veřejné zprávě BIS nám naznačila, že toto se tady děje, tak jsem si říkal, asi nás tedy čeká nějaký špionážní případ, a on tedy nečeká, je to snaha, no dobře, nechme to být.

Pane prezidente, když jsme u toho islámu tedy, oni říkají v té zprávě, v té veřejné části nepovinné, že existuje jedenáct Čechů, kteří slouží v islámských organizacích, vojenských islámských organizací v zahraničí, ale o jaksi islámském terorismu v Česku tam toho mnoho není, ale přesto, jedenáct Čechů sloužící zahraniční v teroristických organizacích?


Oni se uchylovali především do Sýrie, a tam, jak dobře víte, byl Islámský stát poražen, a Vy jste si zřejmě nevšiml, že ten základní rozpor skutečně spočívá v tom, že jiné orgány činné v trestním řízení jasně konstatovaly, že tady je významný islámský představitel, funkcí imám, který je obviněn nebo obžalován z podpory terorismu, organizování terorismu a financování terorismu, a to vše na našem území, ale BIS si toho vůbec nevšimla.

Upozorňuji tedy na extremismus, stoupající podporu extremistických organizací, které jaksi jsou nedemokratické nebo totalitární a sdružují lidi nedemokratických názorů a tak. A upozorňuji, že roste polarizace názorů ve společnosti, já tedy doufám, že se toho chytnou orgány činné v trestním řízení a budou zkoumat, které organizace tedy jsou takové, aby byly rozpuštěny. Podle mého názoru není nic nedemokratického na tom, pokud by extremistická organizace byla prostě státem rozpuštěna.

Víte, kdyby u nás existoval Ku-klux-klan, tak bych byl první, kdo by žádal jeho rozpuštění. Ale velmi často se ta nálepka extremismu používá vůči politickým protivníkům, a to už není fér.

Přesně tak, a to je to rozlišení, protože ty organizace tam tedy nebyly vyjmenovány, ale ten text té zprávy mi přišel trošku zvláštní v téhle oblasti, ale dobře, nechme už tu zprávu Bezpečnostní informační služby být, jste z ní rozmrzelý, mně se to taky moc nepozdávalo, tak bychom si tady možná zbytečně notovali.

Pojďme k tématu, které zase hýbe veřejností, a tady si myslím, že možná v rozporu budeme, a to je ten střet zájmů. Další kauza, která se jaksi hrne z médií na Andreje Babiše, je jeho střet zájmů. Zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že Andrej Babiš je obviňován z toho, že má zájem na hospodářském profitu firmy Agrofert, která je teď ve svěřeneckém fondu jím zřízeným, a současně vykonává funkci předsedy vlády, která může rozhodovat, vláda tedy může rozhodovat o dotacích, a tím zvyšovat profit Agrofertu, a to je ten střed zájmů. No, ono to vyšlo, Evropská komise nebo jejich právní oddělení k tomu sepsalo nějakou zprávu, která okamžitě unikla ve stejný den do tří médií. Byl to Guardian, The Times britské a server Politico. Všechna média velmi blízká Bruselu.

Byl to Guardian, byl to Le Monde a byl to Süddeutsche Zeitung, tři, uznávám, že velmi často citovaná, média. Politico je naprosto bezvýznamný.

Ale velmi blízký bruselské administrativě a mívá dobré informace, takže bylo zřejmé, že ten únik byl trochu cílený. Je to kampaň, nebo na tom něco je?

Podívejte se, jestliže vám ve stejný den ve třech novinách vyjde v podstatě tentýž článek, tak jenom velmi naivní člověk by se domníval, že je to čiročirá náhoda. To dopad meteoritu na naše území má vyšší pravděpodobnost než toto. Ale, i když nebudu reagovat na mediální hysterii a počkám si na zprávu Evropské komise, tak bych chtěl říci, že takzvaný „Lex Babiš“, který uložil Andreji Babišovi, aby svoje jmění převedl do svěřeneckého fondu, byl sice zákon, který jsem vetoval, vetoval jsem ho proto, protože zastávám názor, že žádný zákon České republiky nemá být zaměřen vůči jedné jediné konkrétní osobě, jinými slovy, že to má být zákon obecný, chcete-li univerzální, ale byl jsem přehlasován a mimochodem jsem povinen zastávat jako prezident zákony České republiky, a to i proti Evropské komisi. Takže, když se někomu na tom zákoně „Lex Babiš“ něco nelíbí, protože prý někdy od léta v Evropě začala platit přísnější opatření typu rodinných vazeb, která tam dříve nebyla, tak ať někteří poslanci, třeba zrovna ti Piráti, o kterých jste mluvil, navrhnou změnu tohoto zákona, ale pokud Andrej Babiš neporušil českou legislativu, tak já nemám rád, když nám Evropská komise diktuje a říká, jak mají vypadat naše zákony, a dovolte mi ještě jednu větu. Já jsem před rokem a něco podal ústavní stížnost na „Lex Babiš“ a zatím bohužel i náš Ústavní soud pracuje stejně pomalu jako naše soudy obecně. A i když mně Pavel Rychetský slíbil, že v září se dozvím, jak to Ústavní soud, tu mojí ústavní stížnost, posoudí, tak tento slib nebyl splněn.

Český zákon o střetu zájmů, který platí u nás, Andrej Babiš dodržel, ten majetek převedl do svěřeneckého fondu, kde jeho právníci a jeho žena jsou v té správní radě, a to českému zákonu neodporuje, to je pravda. Ale ten evropský předpis opravdu, ten zpřísněný evropský předpis, který Evropská komise přijala v červenci tohoto roku a začal platit v srpnu tohoto roku, to zpřísňuje a říká, že k protiprávnosti stačí ten stav, není třeba hledat důkazy, že došlo k obohacení té firmy. Stačí ten stav, a v takovém případě je to protiprávní. Ten stav, který se příčí tomu, co zákon, tedy to nařízení Evropské komise předepisuje, a to i mimo jiné zákaz rodinných vazeb a žena Andreje Babiše ve správní radě nadace, tedy toho svěřeneckého fondu prostě je, a na to se odkazují tedy ti právníci Evropské komise. No, problém je v tom, že pokud Evropská komise jaksi uzná, že ten střet zájmů z pohledu toho zpřísněného evropského předpisu existuje, tak nám může nařídit vrátit ty peníze, ty dotace, které firma Agrofert získala, a to už je tedy citelný zásah do státního rozpočtu.

Tak dvě poznámky k tomu, co říkáte, začnu odzadu. Pane Soukupe, Vy jistě víte, kdy budou evropské volby, že?

V květnu roku 2019.

Ano, čili příští rok a de facto asi tak za půl roku. Fajn, co si myslíte, že se teď děje v Bruselu? Je tam jisté hemžení a každý z nich by rád, ať už jsou to europoslanci, eurokomisaři, euroúředníci, na svých dobře placených místech zůstal, a tak se snaží manifestovat, že jsou nadřazeni národnímu právu, a to je ten druhý bod, se kterým nesouhlasím. Podívejte se, takzvaná harmonizace evropského a národního práva se dá dělat pouze jediným legitimním způsobem, a sice tím, že Poslanecká sněmovna, bude-li mít tento návrh většinu, provede v tom „Lex Babiš“ zásah, který například vyloučí rodinné příslušníky, paní Moniku, že?

Ano.

A v takovém případě bude provedena harmonizace, ale pozor, Andrej Babiš se i nadále bude řídit domácími, tedy národními zákony, ne nějakou evropskou směrnicí.

Ano, ano, to je v pořádku. Andrej Babiš se nepochybně teď v České republice řídí českými zákony a nic protiprávního tam není. Problém je v tom, že ten evropský předpis říká trochu něco jiného, je tvrdší než ten český předpis a ta sankce samozřejmě může být taková, že Evropská komise ty peníze vezme.

Opakujete se, pane Soukupe, a já se možná budu opakovat taky, nehledě na to, že ta změna toho evropského předpisu je stará několik málo měsíců, tak já Vám znovu říkám, že pokud někdo chce, aby tento evropský předpis se dodržoval i u nás, pak musí navrhnout změnu českého zákona.

Já Vám rozumím. Vždyť jsem Vám říkal, že se na tom neshodneme, já Vám rozumím, problém je, že nám vezmou ty peníze.

Počkejte, kdyby se ten zákon změnil, ale Vy pořád podléháte mediální hysterii…

Ne.

… protože zatím zprávu Evropské komise oficiálně neznáme, že? Kdyby se ten zákon změnil, tak nám samozřejmě žádné peníze nevezmou.

No, on unikl na internet, předpokládám, že takhle v té formě, která na internetu byla, dorazí tedy příslušným úřadům, ale máte pravdu, že oficiálně ji nemáme. No, ono totiž stejný předpis dopadá teď i s největší pravděpodobností na Miroslava Tomana, což je další člen vlády, kde tedy není ve svěřeneckém fondu jeho žena, ale jeho otec vlastní firmu, která podniká v zemědělství a jeho bratr ji řídí, a jaksi dovozuje se, že Evropská komise ho bude šetřit právě s ohledem na úplně stejný předpis, který se dotýká Andreje Babiše. To je další člen vlády, který má podobný problém.

Já vím, že tam je bratr a otec, tak si představte situaci, že s bratrem se pohádal, otec ho vyhodil, vydědil, ne vyhodil, to možná taky, ale vydědil, já vím, že nic z toho se nestalo, ale je to teoretická úvaha, tak proč máme zakazovat jeho bratru a jeho otcovi, aby podnikali. Pochopil bych, kdyby se to zakázalo ministru zemědělství nebo ministru financí nebo premiérovi, prosím, od toho tedy máme zákon, kterému se říká „Lex Babiš“, ale nechtějme, a už to říkám po třetí a naposled, abychom nastoupili na tu podivnou a kluzkou cestu, kdy se budeme řídit evropským právem a ignorovat národní zákony. Proč jsme tady tyto zákony přijímali v Poslanecké sněmovně?

Pane prezidente, já jsem to téma otevřel právě s ohledem na to, že to není zcela zřejmé, co se tam stalo, tak jsem to chtěl vysvětlit, chtěl jsem znát Váš názor a doufám, že to pro diváky bylo srozumitelné, to je vše. A současně musím říci, že se opravdu nedomnívám, opravdu se nedomnívám, že by svoji pozici Andrej Babiš využil pro zisk firmy Agrofert, a opravdu se nedomnívám, že by Miroslav Toman využil svoji pozici pro zisk Agrotrade, což je ta jejich rodinná firma. Opravdu se to nedomnívám, ale je pravda, že ten právní stav je tedy takový, ale nechme už to téma být, navrhuji. Ono tedy, taková doplňující otázka může být, mají tedy do politiky chodit jenom lidé, kteří jdou do politiky hned ze školy, nikdy nepodnikali, pokud možno se nikdy neoženili, aby nikdy neměli žádné problémy, ono to tak možná vypadá?

Je ještě další stádium, které nás možná čeká, pane Soukupe. Zákony budou postaveny tak, že do politiky budou moci jít pouze bezdomovci, a v takovém případě tady bude velmi šťastná skupina lidí, která vstoupí do Parlamentu, vstoupí do vlády, vstoupí do vedení ústředních orgánů státní správy. To byste se divil, kolik těch orgánů je. A teď si představte, z první výplaty si koupí slušný oblek, z druhé výplaty si pořídí nějaký jednoduchý byt, pak dostane nějakou provizi, takže si koupí vilu z té provize, a pak samozřejmě vypukne kampaň, jak je možné, že ten poctivý, čestný, pouze drobně zašpiněný bezdomovec už sice nepáchne, už se pravidelně koupe, ale zato se namočil třeba v praní špinavých peněz.

No jo, ale k tomu ještě svíčková v poslanecké kantýně za 14 korun a panák rumu za 7, kdo by to nebral. Pane prezidente, ale Vy jste naznačil zajímavé téma, ten střet českého zákonodárství a českých předpisů a povinností stanovovaných českými předpisy a těmi evropskými. Pojďme si to zobecnit na ty evropské dotace. Tak to je zcela zřejmé, čerpání evropských dotací zcela evidentně tlačí na členy vlády, na dva členy vlády v tomto případě, může to být i na další, s ohledem na evropské předpisy a čerpání evropských dotací. Je to prazvláštní, protože my samozřejmě do evropského rozpočtu přispíváme mnoha, mnoha miliardami z našich daní, takže tak úplně evropské peníze to nejsou. No a jak z toho ven, nebylo by lepší tedy ty dotace zrušit, není to trochu střet, že za peníze máme ustupovat ze své suverenity, rozumíte otázce?

Já Vám velmi dobře rozumím, ale tady existuje precedens spočívající v tom, že už jednou nám Evropská komise vyhrožovala, a to velmi povolanými vysokými ústy, že když nepřistoupíme na migrační kvóty, tak že nám sebere dotace.

Ano.

Jinými slovy tady máte stejné spojení…

To je to samé, to je stejné, ano.


… jako v tomto případě. A co se stalo? Díky tomu, že Visegrádská skupina byla soudržná a že jak Viktor Orbán, tak Andrej Babiš ji hnali do toho střetu s Evropskou komisí, a Visegrád tento střet vyhrál, a to je důležité a o tom se málo mluví, tak žádná tato souvislost nebyla prokázána a ani k ní nedošlo. Proč by tedy mělo docházet k tomu, že je tady například nějaká politika soudržnosti, takzvaná kohezní politika, nebo politika podpory zemědělství, mohl bych si vymyslet politiku podpory vědy a výzkumu, kdyby se zjistilo, že nějaký ředitel výzkumného ústavu má, což se klidně může stát, nějaké provize z toho, co zadává za zakázky. Vezmete kvůli tomu podporu vědy a výzkumu? To je přece něco, co není logické a co vzájemně nesouvisí.

Ale kromě toho, a už to říkám naposledy, máme-li být suverénní stát, pak dovedu pochopit, že z dobré vůle uzpůsobíme naše národní zájmy tak, aby odpovídaly zákonům evropským, a to už se také v minulosti mnohokrát stalo, mimo jiné i za mé vlády před vstupem do Evropské unie, ale uděláme to z dobré vůle, ne z přinucení. Jakmile si necháme Evropskou komisí, která je mimochodem před odchodem díky těm evropským volbám, diktovat, co máme a co nemáme dělat, přestáváme být suverénní stát.

Naprosto s Vámi souhlasím, pane prezidente.

Pojďme k poslední části našeho rozhovoru, letos jsme slavili 100 let výročí založení Československa. Byl to takový velmi významný rok, 2018, 100 let, to prostě významné je. Mnoho jsme vzpomínali, viděli, četli jsme spoustu novinových článků, vyšla spousta knih o naší historii. Já vím, teď bych se měl zeptat na novoroční přání nebo vánoční přání, ale to Vy budete říkat až 26. prosince v televizi Nova, my to budeme přenášet také, tak se Vás na to nezeptám, pokud sám nechcete našim divákům něco popřát, ale chtěl jsem se zeptat, když se ohlédnu na minulý rok, máme být na co pyšní z Vašeho pohledu pana prezidenta?

Kdybych měl uvést jeden jediný údaj, a já bych jich mohl uvést daleko víc, máme být pyšní například na to, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, protože, pane Soukupe, nezaměstnanost, to není jenom ztráta finančních prostředků, vždy říkám, že nezaměstnanost, to je i ztráta lidské důstojnosti, když táta od rodiny přijde domů a zase nesehnal práci, tak se na něj ta rodina dívá všelijak, a to je ta ztráta důstojnosti. Nicméně, díky bohu, tohle až na několik, 200 tisíc tuším, osob, které nechtějí pracovat, u nás není, a je to tak víceméně dobře.

A teď Vás překvapím, jedno z novoročních přání řeknu právě divákům televize Barrandov jako honorář za to, že jste uhnali Viktora Orbána jako jediná televizní stanice v České republice, a to přání bude jako obvykle provokativní. Nečekejte ode mne vše nejlepší do nového roku, bohatého Ježíška, to vám bude říkat každý, není-liž pravda. Moje přání zní, pokud se vám stane, že závistiví blbečci budou hanit vaší práci, nevšímejte si jich, protože tím je nejvíce naštvete. Šťastný a veselý nový rok.

Pane prezidente, děkuji Vám za ta slova. Já jsem Vám chtěl poděkovat za to, že jste to se mnou celý rok vydržel.

Nápodobně.

Za Vaší trpělivost. Chtěl jsem Vám popřát tedy spokojené vánoční svátky, odpočinek si zasloužíte, šťastné vykročení do nového roku a těším se zase příští rok, pane prezidente.

Já také.

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 6. prosince 2018

zpět na seznam zpráv