Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18. dubna 2019

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, jako každý čtvrtek vás vítám u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Dobrý večer i Vám, pane prezidente.

Dobrý večer.

Pane prezidente, jako obvykle náš rozhovor začnu aktualitami a dnes nemohu jinak. Světem hýbe zpráva o požáru katedrály Notre-Dame ve Francii. Je to tragédie samozřejmě pro křesťanskou kulturu, je to samozřejmě tragédie pro Francii. Nabídneme my pomoc Francouzům? A myslíte si, že ji využijí?

Já mohu mluvit sám ze sebe, respektive za prezidentskou kancelář a já už jsem panu prezidentu Macronovi takovou pomoc nabídl, pomoc našich restaurátorů, protože jak víte, máme na Hradě restaurátorské dílny, a ať každý pomáhá, jak umí.

No, internetem se šíří samozřejmě konspirační teorie o příčinách. Ty důsledky známe, ten šok kulturní veřejnosti a milionů a milionů lidí, kteří tu památku navštívili, je zřejmý a šíří se konspirační teorie. Například to, že už dvě hodiny po uhašení požáru francouzská prokuratura vydala zprávu, že nebyl založen úmyslně, a poté je celá řada dalších teorií, které říkají, že založen úmyslně byl. Něčemu věříte?


Četl jste, pane Soukupe, někdy konspirační teorie o požáru newyorských dvojčat?

Samozřejmě.

Tak vidíte, a dneska už to nikdo nebere vážně, byl to teroristický útok se vším všudy. A i když mám výhrady k CIA, tak tvrzení, že připravovala zničení newyorských dvojčat, mi připadá nesmyslné.

Jasně, já jsem jenom upozornil, že těch teorií začíná přibývat, a pravděpodobně do konečného vyšetření francouzskými vyšetřovateli tedy se budou rojit dále a dále a pravděpodobně i po vydání oficiální zprávy o příčinách toho požáru. Nicméně našel se v útrobách Notre-Dame ten měděný kohout, kde jsou uloženy relikvie svatých, které mají chránit Pařížany a Paříž jako takovou, což je dobrá zpráva, možná trošku symbolická.

A zachránil se i ten zlatý kříž, že?

No, pane prezidente, pojďme k domácím aktualitám. Vláda znova navrhla jmenovat Michala Koudelku, šéfa Bezpečnostní informační služby a Petra Procházku, zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany do generálské hodnosti. Vy už jste oba dva odmítl. Jak to dopadne tentokrát?


Pokud jde o pana Procházku, tak uznávám, že dvakrát ho odmítnout byl dostatečný trest za to, že toleroval, že příslušníci jeho jednotky měli na helmách esesácké symboly, takže velmi pravděpodobně ho tentokrát jmenuji. Pokud jde o pana Koudelku, tak víte sám, že k těm věcem, které jsem už uváděl jako argument proti jeho jmenování, přibyl další, a to byl zásah BIS do výkladu a výchovy nebo výuky dějin. Tomu se sice všichni smáli, ale byla to neskutečná drzost. Pokud jde o kauzu Huawei, za kterou je rovněž spoluodpovědný spolu s panem Navrátilem, tak dobře víte, že další a další země prohlašují, že Huawei není bezpečnostní riziko, v poslední době to byla například Belgie.

Belgie, ano.

Takže uřízli jsme si zcela zbytečnou ostudu.

Takže tam to stanovisko bude negativní, u pana Procházky zvážíte. No já jsem rád, ukazujete svoji vlídnější tvář.

Ano, každá mince má dvě strany a dokonce i Měsíc má odvrácenou tvář.

Dobře. Pane prezidente, vyšel průzkum, já vím, průzkumy moc nemáte rád.


Tak.

Tentokrát agentury MEDIAN, který o něčem svědčí, a hodnotil spokojenost s prací jednotlivých ministrů a předsedy vlády samozřejmě. Lidé oceňují práci premiéra, ministryně financí Schillerové a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, pak už je to hodnocení trošku horší. Já se ani tak neptám na ty první tři, o nich hovoříme poměrně často, ale koho byste ocenil Vy? Možná to bude překvapení.


Ale víte, že ta trojice mně naprosto vyhovuje. Já paní ministryni Schillerovou oceňuji zejména za to, že často v osamění bojuje proti převaze ministrů, kteří žádají další a další výdaje pro svůj resort, a je to statečná žena, protože jim odolává.

To je úděl každého ministra financí a v této době je to ještě vyhrocenější.

No, pane prezidente, další taková, možná nestojí za dlouhý komentář, aktuální zpráva je změna ve vedení Starostů a nezávislých. Ano, ta strana se blíží pomalu a jistě do parlamentního zapomnění, ale pořád je to parlamentní strana. Oni si zvolili za nového šéfa pana Rakušana, což je tedy bývalý starosta Kolína, a ten říkal hned, že plánuje dostat Starosty a nezávislé na osm procent. Myslíte si, že je to reálné?

Tak to by asi na jeho místě říkal každý nově zvolený předseda. Ale pokud jde o pana Rakušana, já vím, že teď v posledních komunálních volbách dostal jako starosta Kolína, nemýlím-li se, šedesát procent, což je neuvěřitelně vysoké číslo, takže to svědčí o jeho kvalitách. Pokud tyto kvality dokáže uplatnit na celostátní úrovni, to ještě uvidíme.

No, ta jeho rétorika vůči Vám je poměrně drsná. Já jsem si tady našel jeden z jeho tweetů, kdy píše, pamatujete na doby, kdy býval Miloše Zeman vtipným trefným řečníkem, působil chytře, jasnozřivě a dnes si plete Madagaskar s Mauriciem, do toho mumlá o vyhubení novinářů a tak dále, no?

Jak jste si všimnul na rozdíl od pana Rakušana, já jsem vůči němu byl právě teď vstřícný.

Mě to překvapilo, proto jsem si trošku přisadil.

No, pane prezidente, věc, která teď v tomto týdnu je diskutována ne jen u nás, ale zejména v Itálii, v Německu, jsou zprávy nebo vyjádření jejich tajných služeb o tom, že se chystá nebo ohrožuje nás druhá migrační vlna. Údajně půjde až o osm set tisíc lidí a tentokrát podle Němců a Italů nikoliv o lidi z konfliktem postižených území, ale ze střední Afriky, kteří prostě migrují za lepším životem. A vydávají zprávy, že překupníkům se platí sedmdesát osm tisíc korun za jednu osobu, takže je to obrovský byznys. Obrovský byznys možná srovnatelný, já nevím, se světovým byznysem, s drogami nebo zbraněmi, nebo něco podobného. No, moc optimisticky to nevidím nebo nevidí ty tajné služby. Je proti tomu nějaká obrana? Je to reálné?

Kdybych měl posuzovat zprávy tajných služeb, tak na to bych moc nedal, ale je pravda, že analytici, kteří se tím léta a léta zabývají, upozorňují na to, že v subsaharské Africe je potenciál dokonce až deseti milionů ekonomických migrantů.

Ano.


To je obrovské číslo, samozřejmě ne všichni budou migrovat do Evropy, ale velká část ano.

Ono je to do určité míry, pokud se tohle ukáže jako pravdivá zpráva nebo zpráva jaksi zakládající se na nějakých faktech, tak je to do určité míry potvrzení toho, že valná většina migrantů nebyli tedy uprchlíci. Ti uprchlíci ve smyslu, že neodcházeli před nebezpečím, které jim hrozilo, ať už bezpečnostním jaksi fyzickým z válečných konfliktů, nebo politické stíhání a podobně, ale o ekonomické migranty.

Oni tím samozřejmě chtěli vyvolat soucit, což je pochopitelné, ale například poměrně hodně migrantů už dnes je ze Senegalu a Senegal je relativně prosperující africká země. A když to srovnáte s dalšími zeměmi, jako je třeba Niger a podobně, tak si musíte říkat, že pokud se ta vlna migrantů opravdu zdvihne, tak Evropě nezbývá nic jiného, než opevnit svoje hranice.

No, to je totiž konečně věc, o které se reálně hovoří. Evropská komise hovoří o tom, že bude navýšen rozpočet na obranu vnějších hranic, a zdá se, je to konečně realistická obrana Evropy před tou vlnou, která ji může prostě poškodit, tak to je.

Pane prezidente, pojďme k aktualitám, které se udály teď. Dnes ráno vyšla tedy informace na internetu, že údajně ministr kultury odvolal generálního ředitele Národního galerie Jiřího Fajta, s kterým Vy máte spory, o těch jsme diskutovali. Já bohužel, my ten program Týden s prezidentem točíme od jedenácti hodin dopoledne zhruba do dvanácti a zrovna v této době v jedenáct hodin ohlásilo Ministerstvo kultury tiskovou konferenci, kde bude vysvětlovat důvody a případně potvrzovat tu zprávu. Pokud by se ukázala ta zpráva jako pravdivá, že Jiří Fajt byl odvolán, co tomu říkáte a co lze očekávat?

Tak je to kompetence ministra kultury a já nemám s panem Fajtem spory jako s ředitelem Národní galerie, ale jako s kandidátem na vysokoškolského profesora, což je titul, který uděluje prezident, a v dopisu ministru školství Plagovi jsem již před delší dobou uvedl naprosto jasné důvody, proč jsem proti udělení profesury.

Ten post ředitele Národní galerie, vyvolá to, myslíte, v umělecké veřejnosti nějaký odpor, stávky, protesty?

Tak to se ptejte umělecké veřejnosti, já rozhodně nejsem její součástí.

To jo, to víme. Lze to očekávat tedy?

Ale tak podívejte se, myslím si, že kvůli Jiřímu Fajtovi se příliš rozsáhle demonstrovat nebude.

Má smysl se ptát dál na Vaše hodnocení, asi ne?


Hodnocení čeho?

No toho odvolání, toho kroku, je to poměrně významná státní instituce Národní galerie.

Jasně jsem řekl, že je to kompetence ministra kultury.

No dobře. Tak další odvolání, Václav Klaus mladší, ten byl včera odvolán tedy Sněmovnou z funkce šéfa školského výboru. Je to na druhý pokus, nejdříve se pokusili ho odvolat tedy samotní členové toho školského výboru nebo ODS, ale to se nepovedlo, nicméně plénem Sněmovny to prošlo. No, byl odvolán. S ním odešla z klubu nebo jako na protest proti tomuto kroku odešla z klubu poslankyně ODS Majerová. A pak tam byla nějaká přestřelka mezi paní Majerovou a panem Fialou a tak. Dá se to hodnotit jako začínající erozi klubu ODS? Myslíte, že tam bude větší pnutí?


Ale tak počkejme si a uvidíme. Já bych se zatím vyjádřil jenom k tomu odvolání. Pokládám to za ubohé, protože i když můžeme mít vůči Václavu Klausovi mladšímu řadu politických výhrad, tak snad nikdo ho nezpochybňuje jako vynikajícího školského odborníka a Sněmovna prostě lepšího odborníka na tuto funkci nemá. Opět politikaření jednou zvítězilo nad odborností.

No uvidíme, koho zvolí za šéfa školského výboru, těch kandidátů je víc. Uvidíme.

No s Parlamentem souvisí ještě jedna zpráva. ODS, Piráti a KDU oznámili, že chtějí svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Chtějí tam řešit zprávu NKÚ, o které jsme diskutovali, chtějí tam řešit postupující trestní stíhání Andreje Babiše a chtějí tam řešit státní rozpočet, tedy ne příliš dobrý stav státního rozpočtu z jejich pohledu. Myslíte si, že je to na místě na mimořádnou schůzi? Je tam něco tak dramatického, že by to chtělo mimořádnou schůzi Sněmovny?

Víte, když se chce někdo zviditelnit a nemá silnější argumenty nebo alternativy, tak svolává mimořádné schůze, na to už jsme si zvykli. A na těch schůzích se hodně dlouho a často bezobsažně mluví, a pak se to rozpustí, rozejde a tím to všechno skončilo.

Takže je to takové plácnutí do vody a ti, Andrej Babiš a další si budou muset zase užít svoji hodinku nebo dvě grilování a život půjde dál a Poslanecká sněmovna také. To je Vaše hodnocení?


Blíží se, pane Soukupe, evropské volby, takže je to docela dobrá příležitost pro zviditelnění se, ale u rozumnějších voličů jim to možná spíše uškodí.

To je možné. No ale jeden z těch důvodů je pokračující trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo a na to se chci zeptat, protože policie tedy už ukončila svoje šetření, vyšetřování té věci a měla několik možností. Buď to celé zastavit, nebo podat tedy státnímu zástupci, který ten případ dozoruje, pan Šaroch ten spis s návrhem na další postup. Podle všeho policie tedy navrhuje obžalovat Andreje Babiše a jeho rodinu a několik dalších lidí v té kauze Čapí hnízdo. Tím by se, pokud by, a teď bude ten státní zástupce tedy ten spis hodnotit a pokud vyhoví tomu návrhu policie a rozhodne se podat obžalobu, no tak budeme mít obžalovaného premiéra, což už je přeci jenom procesně trošku dál, než pouze vyšetřovaného nebo obviněného. Je to pro Vás důvod ho odvolat?

Ne. Já bych namítl, že obžalovaný ještě není odsouzený v právním státě samozřejmě, to zaprvé. A zadruhé, už jednou jsem ve Vašem pořadu uváděl argument, že asi v osmdesáti procentech případů soudy osvobodily komunální politiky, kteří byli obžalováni, ať už policií nebo státními zástupci rovněž z nějakých majetkových trestných činů. Takže nepatřím mezi ty, kdo si teď budou hrát na soudce, ani na žalobce, ani na obhájce. Není nic jednoduššího než v klidu a míru vyčkat, zda pan Šaroch tedy podá obžalobu, a pokud podá, jak proběhne soudní jednání. Vyjádřím se až na základě výsledků soudního jednání. Včera jsem jmenoval dvacet pět nových soudců a při té příležitosti jsem kritizoval pomalost práce soudů, uvidíme, jak rychlá nebo pomalá bude tato práce v tomto konkrétním případě.

No, bude pravděpodobně pomalejší, protože ten případ, pokud policie ho šetřila tak dlouho, tak ten spis bude rozsáhlý, soudce se s tím musí seznámit a to nepochybně zabere mnoho, mnoho měsíců, to je prostě tak. Nicméně na rozdíl od těch komunálních politiků, kteří většinou byli stíháni za své rozhodnutí ve funkci, za rozhodnutí obce, které někdo napadl, to byly většinou nějaké stavební úpravy nebo něco podobného, tak Andrej Babiš je stíhán za jaksi domnělý, údajný dotační podvod, který se stal dávno předtím, než do politiky vstoupil, takže to s jeho funkcí vůbec nijak nesouvisí. Ani tenhle rozdíl Vám nevadí?


Tak pokud vím, tak to bylo v roce 2007, máte pravdu, že v té době ještě v politice nebyl. No a co? Tak pravidla platí pro všechny, padni komu padni, počkejme, jak soud rozhodne.

Vaše stanovisko je jasné, ale z mého pohledu trochu teď už je trošku nahlodána nebo eroduje ta teorie, že jde o čisté policejní spiknutí, protože upřímně řečeno, pokud tedy státní zástupce tu obžalobu podá, no tak už to není jenom policejní spiknutí, pak už by to tedy muselo být rozsáhlé spiknutí policie a státních zástupců. A tak jak jsme říkali, ty konspirační teorie nemáme oba dva příliš rádi.

Tak.

No, myslím si, že už je to trošku na pováženou, ale budiž. Vaše stanovisko je jasné.

No, potíže má ale i ČSSD. ČSSD teď tedy čelí právnímu problému, protože ona byla odsouzena k zaplacení 338 milionů dědicům pana Altnera, což byl právník, kterému tu částku dluží podle rozhodnutí soudu, a oni požádali o takzvaný odklad výkonu rozhodnutí, což se jim povedlo. Nejvyšší soud jim vyhověl, protože podali dovolání, což je mimořádný opravný prostředek, ale Ústavní soud to zrušil. To znamená, teď tedy existuje pravomocný rozsudek, který ukládá sociální demokracii zaplatit 338 milionů. Oni teď budou postupovat tak, že tu žádost podají znova a tak dále, ale pokud tedy ti věřitelé ve svém tlaku uspějí a dostanou do velkých problémů ČSSD. Jaký vývoj očekáváte?

Tak když se vrátíme ke kořenům této kauzy, tak pokud se nemýlím, tak pan Altner měl podle mnou podepsané smlouvy v případě úspěchu dostat asi osmnáct milionů korun za to, že vysoudil Lidový dům, jehož hodnota byla bratru počítána asi jedna miliarda korun. To jak uznáte, je docela dobrý obchod. Bohužel já jsem odešel z vedení sociální demokracie v roce 2001 a těch, nevím už přesně, jestli to bylo zrovna osmnáct milionů, ale plus mínus, se zdálo novému vedení sociální demokracie poněkud mnoho. Díky tomu, že se to neustále odkládalo a odkládalo, tak tam nabíhalo penále, které bylo součástí této smlouvy. Samozřejmě, že kdyby se to zaplatilo včas, tak by žádné penále nebylo, to zaprvé.

A zadruhé, pan předseda Hamáček tedy říká, že mají dohodu s Fio bankou o tom, že Fio banka pokryje to riziko, které jste zmínil, a že to podstatně neohrozí činnost sociální demokracie. Chci mu věřit.

No, to oni říkají, oni u té banky ale už jeden úvěr mají zhruba tři sta milionový. Ta banka má v zástavě Lidový dům, o který jde, údajně tedy má jít o navýšení toho úvěru nebo něco podobného, a ta záruka by zůstala stejná. To říkají oni, já jsem zvědavý, jestli ta banka, jestli je to pravda, tak asi jsou z toho venku. Otázka je, jak to potom budou splácet, ale to už je jiná věc. To splácení je samozřejmě odvislé od příjmů té strany, a tam pokud nebudou úspěšní ve volbách, tak tedy problémy se vrátí, ale máte pravdu v tom, že pokud tedy ta banka to zaplatí za ně, tedy ten úvěr poskytne, no tak asi jsou z toho nějak dočasně venku.

No, pane prezidente, probíhá rekonstrukce vlády, Vy příští týden jmenujete nové ministry průmyslu a obchodu a nového ministra…


Příští týden? Mám dojem, že je to třicátého.

Myslím třicátého. Tak je to až ten další týden po Vašem návratu z Číny.

To je až další, ale to není podstatné.

Ano, po Vašem návratu z Číny, takže je to ten další týden. Považujete tímto krokem problémy vlády za vyřešené?

Tak na to se zeptejte premiéra Babiše. Každá vláda má své nabíhající problémy, nicméně pan premiér mně v této chvíli předložil návrh na odvolání dvou ministrů. Návrhu jsem vyhověl, s kandidáty na tyto dva ministry jsem se sešel. Podle mého názoru oba dva jsou odborníci a chci věřit, že trochu rozhýbají jak dopravní stavby, tak v případě resortu průmyslu zejména energetickou infrastrukturu, protože už jsme tady měli jednu ostudu, pane Soukupe, to byl ten zrušený tendr na dostavbu Temelína, a byl bych nerad, kdyby se ta ostuda opakovala.

No, víte, já jsem se chtěl zeptat, jak tedy hodnotíte každého z nich. U toho pana Havlíčka, no já jsem si četl, co říkal, a on říkal, že hlavní úkol je snížení byrokracie, podpora jaderné energetiky a podpora exportu. Upřímně řečeno, mně to přišlo trochu jako z příručky, protože já neznám vůbec žádného politika, který by chtěl zvyšovat byrokracii, oni tedy chtějí, ale nikdy to neřeknou, nebo nechtěl by podporovat export. A k tomu nás každý den zásobuje, jak je hrozně pracovitý a jak je workoholik, a že se za to nestydí. Odhlédnu to od toho, že workoholismus je lékařská diagnóza, myslíte si, že uspěje opravdu s těmito řečmi?

A dejte mu šanci. Vy jste dneska nějaký nesmiřitelný, pane Soukupe. Podívejte se, ti ministři tam budou první den toho třicátého, a pak budou muset nějakou chvíli pracovat. Já jsem vyjádřil názor, že například u Ředitelství silnic a dálnic by byl vhodný určitý personální zásah, ale pochopitelně to ponechávám na rozhodnutí nového ministra dopravy.

Já vím, ale vláda je zhruba v polovině svého funkčního období, mění se klíčové křeslo ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy a já jsem se dočetl jenom ty, jaksi ty obecné fráze, které by pravděpodobně řekl kdokoliv, kdo by tam byl nominován. No tak jsem vyjádřil určitou obavu a nebudu zastírat, že zrovna u pana Havlíčka mi příliš sympatické ty řeči o tom, jak pracuje šestnáct hodin a jak mu nikdo nestačí a tak dále, sympatické mi to moc nebylo, ale máte pravdu, že si asi zasluhují šanci.

Pokud si dobře vzpomínám, když jsem byl premiér, tak jsem vyměnil postupně asi osm ministrů, čili já na výměnách ministrů nevidím nic škodlivého, pokud samozřejmě máte dobré náhradníky.

No, to se teprve uvidí. No, začalo se zase, já vím, já už jsem se na to jednou ptal, začalo se zase hodně spekulovat a údajně zdroje blízké premiérovi potvrzují, že se jedná s Marií Benešovou, protože údajně by měl být ohrožen tedy post ministra spravedlnosti Kněžínka. Údajně se jedná, pravděpodobně premiér jedná s panem Tejcem, jaksi právník, on je právník a bývalý exponent ČSSD. Máte o tom nějaké informace?

Ne, já jsem s panem premiérem nemluvil o tom, že by docházelo k výměně pana Kněžínka, alespoň ne v současnosti, a je v jeho kompetenci, aby někoho případně navrhl. Jak Jeroným Tejc, tak Marie Benešová jsou bezesporu velmi dobří odborníci.

Když se zeptám, nějaký posun v tom protizákonném rozhodnutí ministra Pelikána je? Nebo ty spekulace o odvolání ministra Kněžínka můžou s tím souviset?

Já bych tady žádnou souvislost neviděl, alespoň jsem o ní neslyšel. Největší trest pro ministra Pelikána spočívá v tom, že už není ministr.

Dobře. Pane prezidente, já vím, dneska jsem trošku ne nesmiřitelný, ale trošku tak jako rýpavý, ale jednu věc tu zmínit musím. Minule jsme tady hovořili o kauze Huawei, o tom varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, že je to bezpečnostní riziko a tak, diskutovali jsme tu problematiku. Padlo tady jméno z firmy PPF, Vy jste tady říkal, že má s Huaweiem uzavřené smlouvy, které jaksi mohou být ohroženy, a může to být tedy ekonomicky problematické jak pro tu firmu, tak případně pro český stát. No jo, akorát my jsme ten rozhovor předtáčeli a exponent PPF pan Mlynář šel do České televize, a tam zase tvrdil, že PPF žádné smlouvy uzavřené s Huawei nemá. A já tedy nevím, no tak se na to ptám.

Tam je velmi, velmi jednoduchá odpověď. Nebudu říkat žádné tajemství, když mě o tom informoval právě Vladimír Mlynář, ty smlouvy byly uzavřeny s dceřinými firmami firmy PPF. To znamená, když to řeknete zkratkou, byla to PPF, protože to byly její dceřiné firmy.

No, mně to je jasné, samozřejmě. PPF je vlastníkem těch telekomunikačních firem.

Právě.

A ty smlouvy uzavírají ty, ale mně to přišlo tak jako, zeptat jsem se na to musel, protože to bylo takové málo obratné vyklouznutí z potvrzení smluv s Huaweiem, a když prezident republiky říkal, že existují, no tak jsem chtěl jaksi trochu upozornit.

Vladimír Mlynář není příliš často v České televizi, tak ho možná tato otázka znervóznila a nepřipravil se na ni.

Nepřipravil se na ni a nebyl příliš obratný, ale já myslím, že ta situace je jasná. Pravdu jste měl.

Dokonce jsem četl jeden hezký komentář v Monitoru, který říká, je to, jako kdyby se kluk vymlouval, že do toho míče nekopl on, ale jeho koleno.

No, nebo jeho kopačka, ano. Tak to asi je, tak to je správně.

No, pane prezidente, já jsem četl a teď možná uvodíme debatu o státním rozpočtu, já jsem četl takovou poměrně povzbuzující analýzu, že trochu klesá počet českých firem, tedy česky vlastněných firem v daňových rájích. Má jít o nějaké stovky, ale pořád je to, myslím, že přes deset tisíc firem, které tam jsou, a základní kapitál je přes tři sta dvacet miliard korun těch jejich českých afilací. Nemá se tedy něco udělat, aby z daňových rájů se ti Češi přestěhovali zpátky do Čech? A teď myslím motivačně, teď nemyslím jenom administrativně, motivačně, aby tahle ta praxe skončila?

Já vím, že už asi před rokem, ne-li dokonce před dvěma lety, Evropská unie přijala směrnici, která má alespoň na území Evropské unie odstranit daňové ráje, to znamená sjednotit daňové sazby.

Ano.

Na území Evropské unie je to v první řadě Nizozemí, ale také Lucembursko a některé další země, takže zatím se zdá, že i když máte pravdu, že některé firmy se stahují, tak například v tom Nizozemí je pořád třináct set dvacet českých firem. No a samozřejmě je škoda, že platí daně tam a neplatí je v České republice. Jsou dvě řešení, milý pane Soukupe, zaprvé snížit daně na úroveň Nizozemí, což by ovšem zruinovalo náš státní rozpočet, anebo na základě tlaku Evropské komise přimět Nizozemí, aby svoji daňovou zátěž zvýšila.

Což se nám asi nepovede.

Česku ne, ale tady by se to mohlo podařit právě té Evropské komisi.

Nevím, já jsem spíše uvažoval o tom, že zakázat to samozřejmě, když máme svobodu podnikání, svobodu vývozu kapitálu, nemůžeme, jestli by nestálo za to, udělat to jaksi po dobrém, nějakým způsobem ty firmy motivovat. Nebo trošku po zlém, limitovat jim, pokud jsou vlastněny ze zahraničí a konečný vlastník je Čech, anebo se nedají dopátrat skuteční vlastníci v různých daňových rájích, limitovat jim přístup k veřejným zakázkám a podobně.

V některých případech ten přístup k veřejným zakázkám u těchto firem není tak rozsáhlý, aby jim to stálo za to. Spíše bych tady viděl možnost zdanění těchto zisků, anebo estonský model, který je daleko přátelštější a který, pokud se tyto firmy rozhodnou reinvestovat své zisky na domácí půdě, tak tyto reinvestice nedanit. No vidíte, a máme to vyřešeno.

Minimálně by se o tom mělo mluvit. Mělo by se mluvit a možná by politici měli říci, že ta praxe není v pořádku z pohledu jaksi morálního nebo odpovědnosti vůči státu, aby to nebylo bráno jako automaticky, aby se za to možná trošku styděli.

Vrah o morálce káže, to je jeden verš z písně Karla Kryla. Víte, samozřejmě, že i v ekonomii existuje morálka, ale je poněkud jiná, než si lidé obvykle představují. Jsou tam prostě také podrazy jako v celém životě, a na druhé straně těm podrazům se musíme bránit dobrými zákony.

No, máte pravdu, že v podnikání je těch podrazů tedy podstatně více, než je v běžném životě. Naštěstí v běžném životě to tak není.

No, já jsem tím uvedl, tímhle tématem, debatu o státním rozpočtu. A tam se stala taková zvláštní věc, vláda reportovala schodek státního rozpočtu ke konci března pouze ve výši devět miliard korun. No jo, ale ukázalo se, že si ho vylepšila převodem osmnácti miliard korun z privatizačního účtu, to znamená z rezerv, které byly vytvořeny předtím. Co tomu kroku říkáte?

Tak je v souladu se zákonem, který nedávno přijala Poslanecká sněmovna, který toto umožňuje. Ten základní argument je, že je zbytečné, aby ty peníze ležely na účtu, a pak máte dvě možnosti, buď je účelově vázat formou nějakého fondu, to znamená fond dopravní infrastruktury nebo fond bydlení, anebo je rozpustit ve státním rozpočtu, a v tom případě je můžete použít k čemukoli.

To jo, ale tady byly rozpuštěny do státního rozpočtu. Jsou to rezervy z privatizace, logicky by bylo vhodné, pokud už se ty rezervy použijí, účelově je vázat třeba na investici, která přinese další výnos, a nikoliv je rozpustit do státního rozpočtu, protože…

Tak není nikde řečeno, že státní rozpočet nebude obsahovat, doufám, podstatné výdaje na investice. Vzpomínám si, že svého času jsme vázali některé příjmy tohoto typu na výdaje na rekultivaci území, ať už to bylo Ústecko nebo Karlovarsko nebo severní Morava. To je jeden z příkladů účelového vázání.

No tak ten plán státního rozpočtu s tím nepočítal, s tím převodem osmnáct miliard korun. Nemá možná Miroslav Kalousek, omlouvám se, že používám jeho jméno, trochu pravdu, kdy prohlásil, že rozpouštěním rezerv se konečně Andrej Babiš již nemůže v ničem odvolávat na předchozí vlády?

Především, položme si otázku, co je to rezerva. Zákon o státním rozpočtu nezná pojem rezervy s výjimkou takzvané vládní rozpočtové rezervy, a to je pár ubohých miliard, pane Soukupe, čili nic moc.

Ano, no tak dobře. Zná kategorii příjmy, kde tedy jaksi původně s rozpouštěním rezerv z minulosti počítáno nebylo, ale dobře, Vaše stanovisko je jasné.

Abych nebyl úplně nespravedlivý, tak vláda samozřejmě řeší, jak bilanci rozpočtu vylepšit nikoliv jenom těmi rezervami. Hovoří o tom, o té dani z tabáku a lihu, o těch jsme hovořili, ale tvrdí, že sektorové daně zavádět nebude, a údajně došlo k roztržce s ČSSD, která přišla s deseti kroky, jak zlepšit rozpočet s odůvodněním toho, že daně nikdy zvyšovat nebudou. A přitom chtějí zvyšovat ty daně tedy z toho tabáku a lihu. A jak to tedy bude? Někde se ty peníze vzít musí, co se tedy bude dít?

Ty daně, o kterých hovoříte, jsou takzvané daně z neřesti, takže ty se snadno schvalují. Já jsem nepřišel s deseti body, já jsem právě ve Vašem pořadu přišel s jedním bodem, který se týká rozpočtových příjmů, a to je sjednocení pravidel, rozuměj daňových pravidel, pro všechny tak, aby přestaly existovat různá osvobození od daně a daňové výjimky. Pokud by se toto podařilo, tak už jsem Vám citoval paní ministryni Schillerovou, že by to přineslo několik desítek miliard příjmů.

Já vím, o tom jsme hovořili. A stane se to?

Prosím?

Stane se to? Budou odstraněny ty…
 

Já budu mít jako každý rok jednak poradu s premiérem a ministryní financí někdy v červnu, předpokládám, nebo v červenci, pak budu na vládě, pak budu jako obvykle každý rok mluvit o rozpočtu v Poslanecké sněmovně, a všude tam tuto možnost uvedu. Současně dodám, že chápu, že je to psychologicky velmi obtížné, protože narazí na nejrůznější lobbisty. Každý si vymohl nějakou výjimku a teď by o ni měl přijít.

Každopádně, i kdyby se to povedlo, týká se to nejdříve roku 2020, protože daňová změna nemůže být učiněna jaksi retrospektivně, to nejde.

Jistě.

A na ten rok 2019, no oni už jednou rozpouštěli zhruba dvacet miliard korun pro zvýšení penzí, teďko rozpouští jaksi dalších osmnáct miliard do státního rozpočtu. Tím podle mého názoru rozpouštění rezerv tak pomalu končí a ten rozpočet dobře nedopadne podle všech předpokladů, na rok 2019.

Víte, jaký je rozpočtový schodek, pokud se do něj vejdou, tak je to v souladu s přijatým zákonem o státním rozpočtu. Já nezakrývám, pane Soukupe, že bych byl radši, kdyby ten schodek byl poněkud nižší.

Pane prezidente, příští týden jedete do Číny, pojďme se začít o tom bavit. Co od té cesty očekáváte?

Samozřejmě, že tam mám několik zajímavých schůzek. Kromě čínského prezidenta jsou tam například schůzky s šéfem firmy CITIC, protože ta přijala to investiční břímě po firmě CEFC, a já vím, že se čínské investice tady kvůli tomu zpomalily. Nicméně Andrej Babiš měl docela zajímavý nápad, že by se Číňané mohli podílet na stavbě dálnic. Já bych k tomu dodal a kanálu Dunaj-Odra, že? A ať už by to bylo formou PPP projektu nebo jinou formou, to oceňuji, a to firmě CITIC a jejímu šéfovi řeknu také. Tak to je jedno z očekávání.

Druhé očekávání je konference o Nové hedvábné stezce, no a tam máme jako každá zúčastněná země pochopitelný zájem, aby se české firmy, ať už stavební, železniční a podobně, mohly podílet na této stavbě. Nezapomeňte, že když jde světová ekonomika do mírného útlumu, tak o to zajímavější je získat nové zakázky.

Samozřejmě noviny nejvíc píší o tom, že tam se mnou letí pan Jágr nebo pan Nedvěd. Ona ta sportovní diplomacie má samozřejmě také svůj význam.

Já jsem se chtěl zeptat na ty PPP projekty. Vy už jste o tom hovořil před několika, mnoha lety a byl to projekt tedy dálnice na Ostravsku s Izraelci, když jste byl předsedou vlády. To je ten Public Private Partnership, kdy jednoduše řečeno soukromé firmy financují veřejné stavby nebo veřejné služby a stát jim to buď splácí, anebo oni dostanou podíl na výnosu takové věci třeba z mýtného a tak dále. O tom se hovoří mnoho let, ale vlastně se tímto systémem příliš mnoho neudělalo na rozdíl od mnoha jiných evropských států. Může to být cesta, jak teda zrychlit infrastrukturní výstavbu?

Zcela určitě ano, tam například byla myšlenka takzvaného stínového mýta, to znamená podíl na výnosech přesně, jak jste o tom mluvil. A já si myslím, že je to daleko lepší, než kdyby jim to splácel přímo stát. Byl by to podíl na zisku toho projektu, což u těch dálnic je pochopitelně možné. No, víte, proč se to u nás nedaří? Já nechci být podezřívavý, ale jedna z možností je, že by to narazilo na konkurenční zášť těch firem, které inkasují poměrně rozsáhlé a ne vždy oprávněné zisky z dosavadní formy financování.

No, samozřejmě, to nemusíte být příliš podezřívavý, tak to prostě je, tak to prostě je.


Já jsem to říkal tak, aby mě zase někdo nechtěl hnát k soudu, aniž by si uvědomil, že prezident je nežalovatelný, ale to je maličkost. Takže v každém případě ano, toto riziko tady je.

Myslíte si, že se tohle prolomí? Protože o výhodnosti PPP projektů se tady diskutuje. Ono to samozřejmě naráží na tu změť vztahů a takovéto, jak se tomu říká slušně? Klientelistické prostředí.

Vždyť o tom jsem právě mluvil.

A samozřejmě i na nerealistická očekávání těch případných investorů, kteří si představují nehorázné zisky a podobně. Myslíte si, že Číňané opravdu to dokáží prolomit? Že nám nabídnou podmínky, které budou prostě takové, které nebudeme moci odmítnout, a budou to chtít dělat, nebo tam zase bude představa padesátiprocentních zisků ročně a podobně?


Víte, u těch čínských firem je jedna šance, že oni nás tak trochu chápou jako bránu do Evropské unie, a Vy samozřejmě víte, co to jsou reference. Takže úspěšná stavba v České republice by byla takovou referencí pro úspěšné stavby v dalších členských zemích. No, ale řeknu Vám jeden anekdotický příměr, který jsem slyšel, právě když jsme mluvili o tom vodním koridoru Dunaj-Odra, kdy mně jeden známý říkal, no pro Číňany, kteří stavěli třeba Tři soutěsky, by takový vodní koridor byl cosi jako oprava okresní silnice.

To je sice možné, ale oni už to zkoušeli, před fotbalovým mistrovstvím polská vláda najala čínské firmy na stavbu dálnic, a pokud vím, moc dobře to tam nedopadlo. Nakonec polská vláda musela angažovat jaksi polské firmy, aby se to stihlo před tím fotbalovým mistrovstvím, tak nevím.

Mimo jiné Andrej Babiš poměrně tvrdě se vyjádřil, a myslím, že tedy tvrdil, že to řekl přímo čínskému premiérovi, a upozorňoval na to, že prodej do České republiky jen za jeden rok z Číny do České republiky stoupl o šest miliard dolarů, kdežto naše vývozy jenom o sto šedesát milionů. To znamená ty nůžky jaksi dovozu a vývozu se pořád dramaticky rozvírají čím dál tím více. A také kritizoval to množství různých delegací a návštěv a jednání a tiskových zpráv a všeho možného, vyvolávání představ, že tady budou plynout miliardy, a pak žádné miliardy neplynou. Co byste obrazně na to řekl Andreji Babišovi?

Andrej Babiš je tak trochu poznamenám negativní zkušeností se svojí investicí v Číně, což byla nějaká továrna na bělobu nebo něco podobného. Bylo to strašně, strašně dávno, já bych byl rád, kdyby se na to zapomenulo, zejména když ty zákony o kopírování se přeci jenom v Číně poněkud zpřísnily. No já s sebou vezu zase početnou podnikatelskou delegaci a nevezu ji tam kvůli turistickému zájezdu, ale kvůli tomu, aby uzavírala obchody, čili chcete-li posílit export do Číny, musíte mít v první řadě dobré exportéry a dobré výrobky, které budou nabízet. Nezapomeňte, že dva takové případy už máme, Home Credit firmy PPF, o tom už jsme mluvili, ale také Škoda Auto.

Ta tam má dokonce výrobní základnu.


Čína je největší odbytiště Škody Auto, no tak když to dokáží tyto dvě firmy, proč, samozřejmě i s naší politickou pomocí, by to nedokázaly firmy další.

A pokud jde o čínské investice tady, no tak odborníci na Čínu mně říkají, víš, ono to tam všechno poněkud déle trvá. Číňané si to musí dlouho promyslet a jsou to lidé, kteří počítají se strategií na desítky a desítky let. Koneckonců já si vzpomínám na verše básníka Li Po, v překladu Viléma Mathesia, Zpěvy staré Číny, šest dynastií přešlo jako racků smích. To je také jiný pohled na historickou věčnost, než máme my Evropané.

To jo, ale naši strukturu průmyslu, stav naší infrastruktury a další věci, které trápí českou ekonomiku a českou veřejnost, jaksi perspektiva desítek let příliš neuspokojuje. No dobře.

Ta sportovní diplomacie. Ano, Čína bude hostit zimní olympijské hry, jede tam Jaromír Jágr. Jak moc je to významné?

Pokud se mluví o tom, že má být tváří těchto zimních olympijských her, tak to určitě významné je, nehledě na to, že samozřejmě ten sport je dnes propojen s ekonomikou, minimálně je to reklama pro některé firmy a patrně víc než reklama.

Víte, Jaromír Jágr za to, že bude ve Vašem doprovodu a zúčastní se jednání v Číně, schytal velkou kritiku a mně to přišlo až neuvěřitelné, protože Čína dostala olympijské hry a pokud dostaneme šanci výrazně se jaksi podílet na dění okolo olympijských her, kdy dokonce Jaromír Jágr by mohl být jednou z tváří těch zimních olympijských her, no tak mně to přišlo spíše jako úspěch než jako věc, za kterou by měl schytávat kritiku.

A to byla kritika od koho, proboha?

Od takových těch lepších médií. Hodně se o tom diskutovalo na sociálních sítích, Bakalových médií a potom lidé to dost řešili.


Ano, já si vzpomínám, že Karel Kryl, kterého už jsem tady dneska jednou citoval, několik měsíců před svojí smrtí označil Česko za zemi závisti. A nějaký mediální blbeček, který tohle napíše nebo řekne a který sám v životě nic nedokázal, prostě tomu Jágrovi závidí. To je vše.

Pane prezidente, tím jsem, tím lehčím tématem, v uvozovkách lehčím tématem, sportem, vyčerpal svoje otázky. Děkuji Vám za rozhovor.

Já také děkuji a ve středu, právě proto, že letím do Číny, a Vy jste tentokrát odmítl tam letět.

Ano.

Předtím jste tam sice také nebyl, ale to jste si mně stěžoval, že jsme Vás nepozvali, tak ve středu v Lánech předtáčíme před odletem, no a uvidíme, co se do té doby stane. Doufejme jenom, že už nebude žádný požár a že například katedrála svatého Víta bude chráněna před žháři.

Děkuji, pane prezidente.


Krásný den.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 18. dubna 2019

zpět na seznam zpráv