Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

30. května 2019

Dobrý večer, vážení televizní diváci, vítejte u televize Barrandov ve čtvrtek v tuto dobu, takže Týden s prezidentem. Dobrý večer i Vám, pane prezidente.

Dobrý večer.

Pane prezidente, oblíbený, diváky oblíbený a pravidelný čtvrteční Týden s prezidentem předtáčíme tentokrát ve středu, tak já doufám, že do čtvrtečního vysílání se nestane nic, čím by náš pořad byl neaktuálním. Myslíte si, že se něco stane v této turbulentní době za jeden den?

Tak rychle asi ne, lidé budou zažívat tu vítězství, tu porážky. A já mám ve čtvrtek setkání s prezidentem Kiskou, na rozloučenou. Pozval jsem ho do Lán, aby si trochu odpočinul v Lánské oboře, a doufám, že zase nic tak hrozného alespoň u nás doma se nestane.

Dobře, tak pojďme k těm aktualitám. Já se samozřejmě, ty aktuality jako vždy na začátek tohoto pořadu, budu snažit jaksi zhustit, jak nejlépe to budu umět, abychom se dostali k hlavním tématům dnešního Týdne s prezidentem, což je hodnocení eurovoleb a samozřejmě situace ve vládě.

Pane prezidente, myslím, že se stala v sobotu ta událost, a to bylo napadení Ladislava Jakla v metru v Praze dvěma muži údajně proto, oni na něj tedy křičeli údajně, že je to ten člen SPD a jejich kandidát, a napadli ho kvůli jeho politickým názorům. Nemáte pocit, že to trošku přibývá? A hlavně, že média to trochu bagatelizují?

Naopak, já mám dojem, že média tuhle hysterickou a násilnou atmosféru přímo vyvolávají. Vždyť si vezměte, kolik bylo mediálních útoků právě na SPD a právě osobně na Ladislava Jakla, který je slušný a chytrý člověk. A na druhé straně stojí hnutí, které deklaruje, že je slušné, a tam jsou ti různí Langové, o kterých jsme mluvili minule, a další hnutí, které se opírá o fyzické násilí, takže slušné není.

Já jsem se možná neobratně vyjádřil, to máte pravdu. Já jsem chtěl jaksi naznačit, že bagatelizují ten útok na Ladislava Jakla, a možná tady dám ještě takový příměr. Moje nepříliš dobré vztahy s Jiřím Paroubkem jsou známé, nicméně zhruba před deseti lety v rámci volební kampaně se na něj házela vajíčka, nebylo žádným tajemstvím, na něj i na členy jeho týmu při předvolebních mítincích, nebylo žádným tajemstvím, že ta činnost byla organizovaná, že za ním vědomě takto jezdili, a média pro mě tehdy šokujícím způsobem to de facto schvalovala a říkala, ale to je přeci svoboda projevu. A upřímně řečeno, co je svobodného na tom, že někdo hodí na Jiřího Paroubka vajíčka natvrdo. To byl takový jeden velký signál. A teď možná máte pravdu, že ta mainstreamová média tu atmosféru nenávisti, netolerance, nedemokratičnosti vyvolávají.

Na mě se taky házela vajíčka a média to také schvalovala. Kdyby se vajíčka házela na nějaký jejich idol, například na Jiřího Pospíšila, tak by byla přímo mediální bouře. Nicméně tento idol není tak zajímavý, aby se na něj házela vajíčka.

Dobře, pojďme k dalšímu tématu, a to je odvolání generálního ředitele státního podniku Diamo. Možná se to zdá jako nepříliš důležitá událost, ale pro mě docela ano, protože před volbami roku 2017 jaksi veřejností hýbala kauza lithium, kdy se lidé domnívali, že tam jsou ukryté stovky miliard korun, které nám nějací Australané chtějí vzít. Andrej Babiš tehdy říkal, že chce, aby jaksi to lithium těžila česká firma, státní podnik Diamo. Od té doby se nestalo vůbec nic, ti Australané tam stále těží nebo dělají průzkumy a státní podnik Diamo teď je v problémech. Říká se o tom, že ministr Havlíček jaksi tam nařídil hloubkovou kontrolu, na hodinu byl odvolán generální ředitel, hovoří se o dalších odvoláních. Víte o tom něco? A co s tím Diamem?

Co já vím, je, že ředitel Diama bez vědomí ministra podepsal smlouvu na téměř miliardu korun, a to nikoli na lithium, ale na odstraňování ekologických škod. Mně to trošku připomíná příběh pana Fajta, kde ovšem nebyla miliarda, ale milion na osobní konto. Ale princip je stejný a v obou případech ten člověk byl odvolán.

No, je to v pořádku, akorát se říkalo, že to Diamo jaksi nám zachrání to lithium, a teď je samo v problémech. A na Cínovci jsou pořád ti Australani. Tak já jsem na to chtěl upozornit.

Ještě mě zaujala jedna věc, pane prezidente. KSČM navrhlo uzákonění pěti týdnů dovolené. Ministryně Maláčová řekla, že je to docela zajímavý návrh. Víceméně se k tomu připojila a projednávání té věci se odsunulo. Jaký je Váš názor?

Víte, pět týdnů dovolené jako benefit nabízejí dnes už, nechci říci téměř všechny firmy, ale velká část firem. To znamená, je to motivační faktor, aby lidi z těchto firem neodcházeli. Já bych to nechal. Chceme-li dohnat v produktivitě práce západní Evropu, pak mám jisté pochybnosti o tom, že by pětitýdenní dovolená k tomu příliš přispěla.

Nevím no, ale když vezmete, že zaměstnanci veřejného sektoru těch pět týdnů dovolené mají, a když to přeženu, tak ti, kteří mají jenom čtyři týdny dovolené uzákoněné, tak musí tedy živit ze svých daní ty zaměstnance státního sektoru, kteří těch pět týdnů už uzákoněných mají. Mně to přijde trochu nespravedlivé.

Ale Vy víte, že jsem nepřítelem veřejného sektoru, Vy víte, že jsem pro podstatnou redukci jeho zaměstnanců, konkrétně státních úředníků, a nepodporuji ani zvyšování platů v tomto sektoru. S tou dovolenou, co se dá dělat, možná, že způsobí méně škod, když budou na dovolené.

Pane prezidente, ještě Vaše téma, přesun českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Poslankyně Černochová, pokud tedy si dobře pamatuju, včera navrhovala v Poslanecké sněmovně jaksi návrh k projednání výzvy přesunu té ambasády. Ono by to nebylo závazné, bylo to projednání výzvy, a přesto jí to Poslanecká sněmovna zamítla. Co si o tom máme myslet?

Víte, ona existuje obava z reakce arabských zemí. Na druhé straně bych rád připomenul, že když prezident Trump schválil anexi Golanských výšin, tak se nepohnul ani lísteček a žádné reakce, žádné demonstrace, žádná intifáda nebyly. Takže já pokládám tuto obavu za poněkud přehnanou a myslím si, že vzhledem k našim dlouhodobě skvělým vztahům s Izraelem by to bylo přátelské gesto, které si my i Izrael zasloužíme.

V tom se shodujeme, ale jaksi ta Vaše iniciativa, snaha a Váš názor jde trochu v protikladu s názorem Poslanecké sněmovny a zdá se i Ministerstva zahraničních věcí.

To je sice pravda, ale nezapomeňte, že se v této věci podařilo dosáhnout prvního velkého úspěchu, a tím je otevření Českého domu v Jeruzalémě, kde bylo nabyto při té vernisáži, kde máme CzechInvest, CzechTrade, CzechTourism, České centrum. Samozřejmě, že velvyslanectví by mělo být dalším krokem.

Pane prezidente, o tom, že klimatické změny a situace s klimatem byly poměrně velkým tématem eurovoleb, ne snad v Česku, ale pokud se podíváme po Evropě, tak ano. Výrazně uspěli Zelení v Německu, ve Francii a tak dále a mě v téhle té souvislosti zaujala jedna věc. Já nevím, jestli jste si toho všiml, ale Praha 7, izolovaně, vyhlásila stav klimatické nouze. Všiml jste si toho? Na Praze 7 je stav klimatické nouze.

Já jsem si toho ne jenom všimnul, ale citoval jsem to na sněmu Svazu měst a obcí. A citoval jsem také reakci Prahy 8, která říkala, že jsou připraveni poskytnout azyl migrantům z Prahy 7, až budou prchat před klimatickou nouzí. Chcete-li ode mne stručný komentář, tak Vám řeknu, že je to šaškárna.

No, to vymyslel ten pan Čižinský, to je taková vycházející hvězda nebo možná už jako v uvozovkách zářící hvězda pražské politiky, tak ten dal dohromady to Praha 7 sobě. Je poměrně aktivní na pražském magistrátu. Já jsem se snažil zjistit, co to je, a jestli jsem to dobře dohledal, tak oni třeba můžou tedy zakázat jednorázové plasty na akcích, které jsou pořádané městskou částí, anebo asi budou sázet stromy a asfalt vyměňovat za dlažbu. Já nevím.

Tak ať sázejí stromy, to je úctyhodná činnost a pan primátor Hřib se ostatně zavázal, že vysadí milion stromů v Praze. No tak pojďme se někdy spolu podívat, kolik těch stromů už bylo vysazeno.

Čas běží a já spočítám, kolik by do konce funkčního období pan primátor musel každý den vysadit stromů, protože každý den prodlení budou nějaké stovky nebo tisíce stromů, no dobře.

Tak to byly ty aktuality a pojďme k tomu hlavnímu, co nás v dnešním Týdnu s prezidentem čeká. To je situace ve vládě a samozřejmě mluvím o rezignaci, nerezignaci, odvolání, neodvolání ministra Staňka. V jakém je to teď stavu, pane prezidente?

Já jsem odmítl přijmout demisi pana ministra docenta Staňka, na což má samozřejmě i podle ústavních odborníků, kteří mně jinak nepřejí, prezident plné právo. Takže ti, kdo to kritizují, například citovaný Jiří Pospíšil, neznají Ústavu, ale to u něj není nic překvapivého.Teď je taková zajímavá diskuze o jeho potenciálním, podtrhuji potenciálním, nástupci. Zdá se, že panu Šmardovi se do toho příliš nechce. Zdá se, že i pan premiér Babiš chce o tomto kandidátovi mluvit s panem Hamáčkem. A konečně k mému překvapení se bouří i takzvaná kulturní fronta se zdůvodněním, že pan Šmarda kultuře nerozumí, což je sice pravda, ale jako že by kulturní fronta používala racionální argumenty, to je pro mě milé překvapení.

No, já bych jenom na vysvětlenou možná divákům, je samozřejmě zřejmé, že demisi ministra přijmout Vy nemusíte. Ministr není tak, že už ho to nebaví a už to dělat nebude, na to je to příliš vážná funkce. Pokud prezident republiky řekne, že demisi nepřijímá, tak ministr je prostě povinen ve své funkci pokračovat, na to je to příliš odpovědná práce vůči státu, vůči veřejnosti.

Já bych Vás opravil, teoreticky může podat demisi podruhé, ale asi se shodnu s některými dalšími pozorovateli naší politické scény, když řeknu, že toto byla takzvaná demonstrativní demise v podstatě na protest proti tlaku, který na něj vyvíjela sociální demokracie. No a demonstrativní demise se obvykle nepodává dvakrát.

Tak a teď tedy přijde doba, když Vám premiér jaksi navrhne odvolání toho ministra Staňka, no tak Ústava říká, bez zbytečného odkladu prezident republiky přijme.

Ústava neříká bez zbytečného odkladu, sakra, naučte se tu Ústavu, Vy jste jako Jiří Pospíšil. Ústava nestanoví žádnou lhůtu v tomto případě, zatímco v jiných případech lhůtu stanoví. Čili ústavodárce si zřejmě přál, aby byl určitý časový prostor, a tam se mohlo vyjednávat.

Ale tak to gumové ustanovení tam je, pane prezidente, bez zbytečného odkladu, ale já jsem chtěl…

Kde?

V Ústavě.

Kde? Když si přečtete, že na návrh předsedy vlády prezident odvolává nějakého ministra, tak kde tam je dovětek bez zbytečného odkladu?

Máte možná pravdu, že je to součást ústavního pořádku, jaksi zvyklostí. Máte možná pravdu, že to tam takto explicitně napsáno není. To teď nevím.

No, není to tam.

Já to nemyslím tak, jak tušíte u ostatních novinářů. Já to říkám tak, že naše Ústava počítá samozřejmě s vůlí prezidenta republiky, a prezident republiky nemůže být k ničemu nucen. Povinnosti prezidenta republiky zásadně jsou nevymahatelné. Prezident republiky nemůže být stíhán, nemůže být žalován a tak dále. Tak je naše Ústava konstituována.

No dobře.

Mě by zajímalo, co uděláte?

Když už o tom mluvíme, tak bych připomenul postup mého předchůdce Václava Klause, který rovněž odmítl odvolat asi dva ministry, tuším Dobeše a Johna. Už si příliš nepamatuji, jak to bylo s Václavem Havlem a Janem Rumlem, ale bylo tam možná také něco podobného.

Myslím, že Jan Ruml podal demisi, která nebyla přijata, ale to je jedno.

Tak je to něco podobného, ale v každém případě, když se mě ptáte, jak budu postupovat, já zastávám názor, že pan docent Staněk by měl mít možnost se obhájit a že v běhu jsou dvě trestní oznámení, která podal na špatné hospodaření na Ministerstvu kultury. No a já jsem v tiskové zprávě jasně řekl, že ministři by se neměli trestat za to, že odhalí stručně řečeno zlodějiny ve svém resortu. Naopak by měli být pochváleni.

To je určitě pravda, na druhou stranu samozřejmě jaksi zájmové skupiny v resortech nemohou rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude ministrem.

Tak.

Ať se to týká státních zástupců v případě Ministerstva spravedlnosti, o kterém jsme mluvili, tak se to týká samozřejmě umělců, herců a podobně v resortu Ministerstva kultury, stejně by se to mělo týkat učitelů v případě Ministerstva školství. To je jasné. Protože ten model, kdy jaksi zaměstnanci vlastní nebo řídí podniky, to už jsme si za socialismu vyzkoušeli a nebylo to moc úspěšné.


Za socialismu nic takového nebylo, za socialismu žádní zaměstnanci podniky neřídili.

Neřídili, po únoru roku 1948, neřídili?

Neřídili. To řídili stranou jmenovaní byrokraté.

No, tak pane prezidente, dobře. Pamatujete si…

Oba jsme v této době žili a zaměstnanecké vlastnictví je docela obvyklé na západě, ale za takzvaného socialismu…

Pane prezidente, dobře, já jsem narážel spíše na dobu znárodňování, ale já se tady teď nechci hádat, protože to asi není úplně teď téma.

Já jsem se chtěl zeptat, kdo by tedy měl být ministrem? Má to být ten člověk, který vychází s kulturní frontou, nebo je politicky přijatelný pro stranu, která ho tam nominuje? Mně totiž přijde, že návrh na odvolání, tedy tlak pana Hamáčka na Andreje Babiše, na premiéra, aby Vám navrhl odvolání, vychází nikoliv tak spíše z tlaku té kulturní fronty, ale ze slabé politické pozice pana Staňka uvnitř sociální demokracie. Mýlím se?

Podívejte se, pan Šmarda, když už o něm mluvíme, je místopředseda strany.

Ano.


Už dnes dva místopředsedové strany, to jest pan Petříček a paní Maláčová, jsou ministry. Pokud by se pan Šmarda stal dalším ministrem, tak proboha, kdo se bude starat o sociální demokracii? Kdo bude pracovat v Lidovém domě? Já to řeknu natvrdo, ano, naprosto chápu, že když máte ministra, tak ten si může vzít jako své spolupracovníky do svého resortu řekněme polovinu osazenstva Lidového domu. Tak to mimochodem dělali lidovci, ne tedy pokud jde o Lidový dům, ale říkalo se, že když měli lidovci nějaké ministerstvo, tak i vrátný měl legitimaci lidové strany. Ale znovu opakuji, ano, je možné, že všichni místopředsedové a předseda sociální demokracie budou ve vládě. V tomto případě nebude nikdo, kdo se bude starat o tuto stranu.

Ale to musíte uznat, že je spíše odpovědnost Jana Hamáčka, nikoli prezidenta republiky?

Samozřejmě, já to jenom konstatuji, Janu Hamáčkovi to řeknu, až ho v pátek uvidím na akci Policista roku, ale je to jeho kompetence, a já pouze vyjádřím svůj názor, jako jsem ho teď vyjádřil Vám.

Ale tím jste de facto tak potvrdil tu mojí tezi, protože pan Staněk v Olomouckém kraji, kde je členem, nemá už příliš silnou pozici, není olomouckým primátorem, zatímco pan Šmarda, který tedy by měl být tím navrhovaným ministrem, je místopředsedou strany a pan Staněk prostě ne. No tak asi je to tedy tah Jana Hamáčka a Vy jste dal jasně najevo signál o tom, že nějaké debaty o přiměřenosti termínu, přijme nebo bez zbytečného odkladu, nepřipustíte, že si chcete rozhodnout sám a vyčkat na všechny argumenty. To jste mně řekl.


Dá se to tak formulovat včetně vyřešení těch dvou trestních oznámení. Ale podívejte se, pane Soukupe, já jsem Janu Hamáčkovi položil stejnou otázku jako předtím Andreji Babišovi. Co byste dělal, kdyby Váš podřízený si přikrádal formou smlouvy, kterou uzavře sám se sebou v daném případě v hodnotě jednoho milionu korun. Hamáčkova odpověď byla naprosto stejná jako Babišova odpověď, to jest, na hodinu bych ho vyhodil.

Já k tomu řeknu, že bych, pokud bych mu to dopředu neodsouhlasil, tak bych ho na hodinu vyhodil.

Jistě, ale tady to nebylo dopředu odsouhlaseno, takže proč kritizovat ministra Staňka. A ta petice proti němu v podstatě vznikla jako důsledek nesouhlasu na odvolání pana Fajta. No tak pokud chceme tyto móresy, toto přikrádání na jakémkoli ministerstvu, tak bůh buď milostiv České republice.

No dobře. Další spory ve vládě jsou tak trochu méně viditelné, nevedou ještě k odvolání, ale to napětí je tam cítit, ta atmosféra by se možná dala krájet. A to je Maláčová, Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí a ministryně financí a ony si posílají různé vzkazy přes Twitter, které jaksi už začínají být opravdu útočné a takové osobní. Sledujete to? Myslíte si, že to bude dál gradovat?

No, já Twitter sice nesleduji, ale prostě ty dvě ženy mají naprosto různé role. Paní Schillerová musí hájit rozpočet a musí být úsporná, no u paní Maláčové, která chce prosadit některé sociální programy, je ta úspornost až na druhém místě.

No, ony se navzájem jaksi obviňují z toho, kdo moc utrácí, kdo neumí hospodařit a takhle se dělá takový ping-pong.

No právě.

A je to docela zábavné to sledovat. No dobře, tak to jsme toho pana Staňka a pana Šmardu prodiskutovali. Já bych řekl, že pan Šmarda to možná vzdá, když uslyší dnešní vyjádření prezidenta republiky, že prezident republiky tedy není mírně řečeno nakloněn k jeho nominaci. Pokud to vzdá, což tedy odhaduji…

Ale tak uvidíme, jak se pan Šmarda rozhodne. Já mu do toho nebudu mluvit, vyčkám průběhu okolností, ale na druhé straně bych si přál, aby alespoň po určitou dobu měl pan Staněk možnost dovést do konce šetření ekonomické kriminality ve svém resortu. Teď mi slíbil, že udělá tiskovou konferenci, no tak uvidíme, co z ní vzejde.

No tak jo. Pojďme k dalšímu velkému tématu dnešní debaty, a to jsou výsledky eurovoleb. Bez dalšího, kdo je podle Vás vítěz a kdo poražený těch voleb a jak je tedy hodnotíte?


Tak já budu opakovat to, co jsem včera říkal na Žofínském fóru. Takže zaprvé, jsem sice rád, že vzrostla volební účast, ale ono, pane Soukupe, to pořád není tak slavné, protože těch dvacet osm procent je hodnota dosažená před deseti lety, takže jenom jsme se vrátili k této hodnotě, to zaprvé.

Odpověď na Vaši otázku je až primitivně jednoduchá, vítězem je hnutí ANO, poraženým je sociální demokracie. Když nebudu počítat nějaké obskurní strany, o kterých se předem očekávalo, že skončí pod těmi pěti procenty.

No, já jsem na to měl několik poznámek, ty volby byly normální, ucházelo se o mandáty přes třicet různých uskupení, uspělo jenom několik z nich. Nedělaly se tady žádné atentáty, nedělaly se tady žádné politické násilné akce, nic takového se nedělo. Kampaň byla klidná, lidé se svobodně rozhodli, takže z tohoto pohledu to byly prostě svobodné volby takové, jaké mají být.

Tak, tak.

A hnutí ANO to tak jako, já bych řekl, vyhrálo běžeckou terminologií bez velkého zadýchání v suchém tričku, aniž by se příliš zpotili. A co mě tam ale překvapilo, byly mimořádně výrazné osobnosti, které byly vykroužkovány nahoru. Alexandr Vondra z patnáctého místa kandidátky přes všechno, co je za ním, se dostal do europarlamentu. Hynek Blažko na kandidátce SPD z osmého místa. Mimo jiné ono se říkalo, že odchod Hynka Blažka z armády do výslužby z pozice generála byl jaksi způsoben jeho dojmem, že vedení Ministerstva obrany za doby Alexandra Vondry bylo nekompetentní, a teď se ti dva potkají v europarlamentu.

Takový je život, nicméně ano, já mám rád kroužkování. Sám jsem kroužkoval Olgu Sehnalovou na druhém místě sociálně demokratické kandidátky a všimněte si také jednoho případu, Pavla Svobody, lídra lidovecké kandidátky, který byl vykroužkován pro svoji naprostou neviditelnost.

No, on nebyl vykroužkován, on si teď stěžuje, že lidé, on byl totiž lídr kandidátky a on si stěžuje, že lidé nepochopili, že mají kroužkovat i lídra a že kroužkovali pana Zdechovského a paní Šojdrovou, a kdyby věděli, že musí kroužkovat i lídra, tak by se tam dostal. Teď takhle hloupě fňuká.

Lidé to samozřejmě pochopili a to, že pan Svoboda vypadl tímto kroužkováním, je způsobeno právě jeho relativní neviditelností.

Dobře, já myslím, že ODS a Piráti prostě odvedli standardní výkon, hnutí ANO jaksi v suchém tričku zvítězilo ve volbách. Z mého pohledu SPD velmi výrazně uspělo přes všechny jaksi útoky a obviňování médií a podobně, velmi výrazně uspělo, takřka deset procent, a potvrdili svůj výsledek z parlamentních voleb.

Já znám Ivana Davida, který je podle mého názoru velice moudrý člověk. Neznám pana generála Blažka, ale plně respektuji vůli voličů.

KSČM, Vaše hodnocení? Víte, já měl takový pocit, že oni vymysleli nějakou kandidátku spojené levice, byli tam poměrně neznámí kandidáti. Jediný výrazný a známý kandidát byla de facto Kateřina Konečná, která nakonec z mého pohledu KSČM zachránila a dostala se tedy do europarlamentu, a udělali výsledek šest a půl procenta. Nejsou možná ty špatné výsledky KSČM dány tím, že jejich voliči jaksi už nechodí tak disciplinovaně, že ztrácí trochu tu auru protestní strany? Protože jsou součástí vlády, oni ji podporují.


Něco na tom je, co říkáte, ale tuším, že to byl Plechanov, kdo kdysi dávno napsal knížku Úloha osobnosti v dějinách, a jde o to, že já mám takovou jednoduchou teorii, že úspěch nebo neúspěch každé strany a každé kandidátky této strany je dán kvalitou osobnosti na této kandidátce. Musím ovšem říci, že například v případě Pirátů, kde je to velká neznámá, teď mluvím sám proti sobě, to neplatí, ale sám jste uváděl u ODS vedle Jana Zahradila Sašu Vondru, stejně tak, ať si o nich myslím cokoli, tak na té asociaci TOP 09 a STAN byli známí lídři.

Ano.

A když někdo celou dobu nemluví a ozve se týden před volbami, tak je to strašně málo.

No, samozřejmě. Oni Piráti, ta jejich značka táhne, já říkám, já jsem říkal v legraci, že pokud by tam byl kandidátem poník, tak by uspěl také, protože ta jejich značka je nesmírně silná, je teď trendy mezi určitou částí voličů, určitě ne donekonečna, ale teď mezi určitou částí voličů je velmi trendy a ta značka táhne. A přesně to opustilo, tohle štěstí, ČSSD i KSČM, kdy jaksi ti úředníčci na kandidátkách, které nikdo neznal, se schovali za tu značku ČSSD a vyvezlo je to do Parlamentu, do krajského zastupitelstva, do té či oné funkce. Ta doba pro ně prostě končí a máte pravdu, že v takovém případě musí nasadit velmi silné kandidáty, kteří by to utáhli na rozdíl od doby, kdy to táhla ta značka ČSSD. Tak to je. Výsledky ČSSD?

Je to tragédie. Samozřejmě, že při třicetiprocentní volební účasti to nemůžete čistě extrapolovat do výsledků krajských nebo parlamentních voleb, protože tam ta volební účast bude vyšší, no a může se stát, že ti noví voliči dají své hlasy právě sociální demokracii. Nicméně moc bych na to nespoléhal, protože sociální demokracii tak trochu chybí právě ty osobnosti, o kterých jsme mluvili. Já si vážím Jana Hamáčka, že na sebe vzal to nevděčné břemeno zachránit sociální demokracii, ale to je běh na dlouhou trať, a kolem něj je několik vlčáků, kteří budou číhat na každou jeho chybu. A já mimochodem myslím, že odvolání ministra Staňka je takovou chybou a že přispělo k tomu žalostnému výsledku sociální demokracie.

To asi ano. Víte, pan Hamáček ale říká, teď dovolte trochu polemiku, pan Hamáček říká, že chce stranu znovu restartovat a že se pokouší zachránit, no on to říká, ale co udělá. Ty výsledky jsou prostě špatné, odvolání ministra Staňka, o tom jste hovořil. Jiný lídr, Vy jste trošku pohanil toho lídra té kandidátky pana Poce.

Ano.

Že jste si ho spletl s panem Plocem nebo tak, což byl tedy skokan na lyžích, ale já ho znám, on je velmi vzdělaný a inteligentní člověk, nicméně ta strana pro něj nic neudělala. Upřímně, pokud bojovali o dobrý výsledek, tak pro toho lídra kandidátky, který je europoslancem, který má devadesáti osmi procentní účast v europarlamentu, to znamená, o jeho pracovitosti netřeba pochybovat, oni pro něj vlastně nic neudělali. On není členem vedení strany, nehovořilo se o něm jako o kandidátovi na ministra. Lidé neměli pocit, že je součástí toho vrcholového vedení ČSSD, což z mého pohledu byla prostě zásadní chyba. No tak buď tedy panu Pocovi pomoci anebo…

Víte, v čem by mu měla sociální demokracie konkrétně pomoci? V jeho pozici europoslance může poskytovat rozhovory každý den tak, jako je poskytovali jiní europoslanci. Já mám Monitor a já si tam vždycky ty rozhovory přečtu, no a pan Poc tam byl minimálně. To je prostě fakt, který nemá téměř nic společného s nějakou stranickou pomocí. Čili on prostě zanedbal komunikaci s veřejností, která ho měla volit, tečka.

Možná máte pravdu, u nás v televizi byl několikrát, ale až v té závěrečné fázi kampaně, to máte pravdu, ale sociální demokracie například dlouhodobě k nám do televize, do celé řady pořadů, nechtěla nikoho posílat, protože jsme jim nebyli dost dobří. A upřímně řečeno, za to pan Poc například nemůže, ale pan Hamáček ano.

Tak chodí k Vám premiér Babiš, kupodivu každý týden k Vám chodím i já, no tak když jsem Vám dobrý a Vy mně, no tak proč ne sociální demokracii?

No to já nevím. Já jenom říkám, že za to je odpovědný předseda strany Jan Hamáček, který pořád mluví o nějakém restartu. Já vůbec nevím, co si pod tím mám představit. Jinými slovy, já se ptám, neměl…

Tak ho pozvěte, pozvěte ho na rozhovor.

No ale já ho pozvu, a oni mi to zase odmítnou, v pořádku, protože pro ty městské liberály naše televize je taková ta věc, na kterou se koukám, ale nemluvím o tom. Ale neměl by tedy on vyvodit, teď budu trošku tvrdší, neměl by on vyvodit důsledky a prostě odstoupit, jako to udělal pan Špidla?

Určitě ne, Špidla byl trošku jiný případ.

Také to bylo po eurovolbách.


Už se k němu nechci vracet, smutná historie o smutném člověku. Nicméně, položte si jednoduchou otázku, kdyby Jan Hamáček odstoupil, kdo by ho nahradil?

To nevím, o tom se chci bavit.

Roman Onderka jako první místopředseda. Kdo je Roman Onderka? Člověk, který veřejně prohlásil, že byl proti vstupu sociální demokracie do vlády. Fajn, no takže když z toho vyvodí důsledky, tak by jako nový předseda demontoval vládu a sociální demokracie by odešla do opozice. Já pochybuji, že by se jí tam dařilo lépe než ve vládě, nehledě na ty příjemné benefity, které má díky těm penězovodům pro zasloužilé straníky. No a poslední poznámka, víte, sám jste zmínil velmi slušný výsledek strany Svoboda a přímá demokracie, sociální demokracie má patnáct poslanců, tato strana devatenáct, takže stále je zde možnost i této kombinace.

Přesně tak, protože z mého pohledu, víte, pane prezidente, teď zase trošku polemiky, já třeba Romana Onderku znám, považuji ho za velmi autentického politika, je to bývalý primátor města Brna, výrazná jaksi tvář a součást, dlouhodobá, té sociální demokracie. Myslím si, že mezi straníky má pověst rovného chlapa. Máte pravdu, že je nepřítelem vlády s hnutím ANO. Několikrát jsem ho v debatě měl, tak to prostě je. Ale pokud vidím tu zoufalou neúspěšnost Jana Hamáčka, přes poměrně dobrou rétorickou schopnost, ale neschopnost zaujmout voliče, vždyť jsou to třetí volby s katastrofálním výsledkem.

Počkejte, v těch eurovolbách přece Jan Hamáček nekandidoval?

Ale je za ně odpovědný jako předseda strany.

Je odpovědný jako každý předseda každé strany, nicméně já bych tady daleko větší odpovědnost opravdu viděl, i když se to panu Pocovi nebude líbit, v lídrovi kandidátky, a to platí samozřejmě o lídrech každé kandidátky.

Tady spolu asi spolu příliš nesouhlasíme, ale budiž. A potenciálně Jana Maláčová, Tomáš Petříček a Roman Onderka, to jsou nejvýraznější jaksi tváře ČSSD, pokud pominu tedy Jana Hamáčka, který z mého pohledu je zoufale neúspěšný. Koho byste tam radši viděl Vy, tedy Jana Hamáčka předpokládám?

Tak já bych tam Jana Hamáčka zcela určitě nechal a doporučil bych těm, kdo mají současně ministerskou a místopředsednickou funkci, aby se jedné z těchto funkcí vzdali, protože podívejte se, pane Soukupe, ministr je práce na plný úvazek, takže byť jste místopředseda sociální demokracie a současně ministr, tak pokud nechcete tu ministerskou funkci šidit, no tak je naprosto logické, že nebudete pomáhat sociální demokracii a naopak. Ať si sami vyberou, jestli chtějí být ministry anebo místopředsedy. Jan Hamáček má pravdu, že ten restart znamená přípravu na krajské volby. A krajské volby, to znamená, a já vím, že jsem to sám kdysi dělal, jezdit do okresů, jezdit do krajů a tak dále a tak dále, a být v Lidovém domě samozřejmě. Ne se procházet v ministerských palácích a kochat se svojí krátkodobou důležitostí.

Já vím, pane prezidente, ale dobře, tak budou jezdit do krajů, a co jim tam budou říkat? To samé, těm lidem, tím je přesvědčí, přeci samotná přítomnost politika na mítinku neznamená, že přesvědčí lidi, aby ho šli volit. On tam musí něco říkat, a přístup do médií jako první vicepremiér, ministři, mají takřka neomezený, nikdo více, snad kromě Andreje Babiše, možnosti sdělovat své názory lidem nemá. A přesto ty výsledky jsou takhle špatné.

Kdyby přijel někdo z těchto lidí na předvolební shromáždění, tak by tím minimálně vyjádřil úctu těm účastníkům toho shromáždění. Většinou se stává, že se někteří funkcionáři před svými potenciálními voliči schovávají, a pak se diví, že nejdou volit. Ale dobrá, já sám jsem vycházel z toho, že rozhodující pro úspěch politika je jeho volební výsledek. Na sjezdu sociální demokracie jsem citoval příklady několika úspěšných politiků z komunálních voleb. No a samozřejmě, i když tyto politiky provází závist těch méně úspěšných, já bych si velmi přál, aby každá politická strana našla odvahu mít ve svém čele úspěšné osobnosti, měřeno volebním výsledkem, ale bohužel ta závist je někdy tak silná, že, viz Jiří Zimola například z jižních Čech, že se ty úspěšné osobnosti prostě zadupou.

Víte, co já si myslím, pane prezidente, že to není tak složité, že sociální demokracie prostě sklidila hořké plody politiky Bohuslava Sobotky.

Ano.

Lubomíra Zaorálka, Tomáše Petříčka v zahraniční politice, v příklonu v uvozovkách k liberální politice v zahraniční politice a tradiční voliči ČSSD jim to spočítali. A já osobně jsem teďko vyjmenoval tři osobnosti, které za to činím odpovědným, ale je to můj osobní názor.

Ale tak můžete být nedaleko od pravdy. Já bych možná ještě několik osobností přidal. Ale kde brát osobnosti, když téměř nejsou, ty osobnosti si musíte vychovat, a kde jinde je vychovat než v komunální a regionální politice.

Já vím, já vím, znova se vracím k té debatě demokratický, nedemokratický, proruský, ruský, pročínský a tak. Vyjadřování Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Tomáše Petříčka vůči všem, kteří nemají nepřátelský postoj vůči Rusku například. Nepřátelské vyjadřování vůči Vám osobně, kdy Vy jste označován za proruského, pročínského, nedemokratického politika, schvalování těchto věcí voliče ČSSD podle mého názoru, a Vaše příznivce, uráželo, a proto se voliči ČSSD a voliči Miloše Zemana takto rozdělili. A je vidět, kdo vítězí. Vy jste získal přes dva miliony hlasů a vidíte výsledek ČSSD.

Já Vám dám přes dva miliony, skoro tři miliony.

Ano, hodně přes dva, přes dva a půl.

Přesně dva miliony osm set padesát tisíc.

Takřka tři miliony a výsledek ČSSD tady vidíme. To je všechno, co bych k tomu řekl. Kdyby se mě někdo ptal na názor, tak jsem ho tady řekl.

Já jsem s ironií mně vlastní citoval Josifa Vissarionoviče Stalina, který jednou řekl, kadry rešajut vsjo. On je teda často nechával popravit, to je druhá stránka téže mince, ale jinak si myslím, že má v zásadě pravdu, protože, víte, nejhorší v politice a samozřejmě ne jenom v politice je aktivní hlupák. Pasivní hlupák nenadělá žádnou velkou škodu, ten tam sedí na jakékoli funkci, poklimbává, no a spokojeně si bere svůj plat a odchází. Aktivní hlupák přichází s novými a novými opatřeními, jako je například klimatická nouze, o které jsme mluvili. No a díky tomu uvádí do pohybu věci, které by měly být poměrně stabilní. Až budu odcházet za tři a půl roku z politiky, tak úplně na závěr pronesu přednášku o závistivých hlupácích a na druhé straně laudacio, tedy pochvalu inteligentních oponentů, kteří mají jiný názor, než máte Vy, a dokáží si ten názor obhájit.

Ta nesnášenlivost je tady znát, přesvědčení, že pravda je jen jedna, neschopnost vnímat pluralitu názorů a různost názorů je tady citelná. Myslím si, že hned na začátku jsme se o tom bavili, že média si tady sehrály svoji negativní roli, třeba veřejnoprávní.

Ale já už jsem Vám to říkal několikrát, ale musím to jednou větou zopakovat. Podívejte se na životopis většiny novinářů a zjistíte, že za nimi není žádná vykonaná práce. Jsou výjimky, já jsem dal třeba medaili Milanu Syručkovi, který je autorem řady zajímavých knih, ale když se podíváte na ty žvanílky v denním tisku, zeptejte se, kdo napsal například knihu? Myslím si, že skoro nikdo.

Nikdo, ale já se znova vracím k České televizi. Víte, Česká televize je silná značka, zákon jim nařizuje respektovat jaksi různé politické a názorové proudy a dávat jim prostor, aby lidé sami se mohli rozhodnout. Pokud vidím ten hnusný aktivismus a přesvědčení, že jen liberální jaksi směr je ten správný a všechny ostatní jsou nedemokratické, pak se nemůžeme divit. Já jsem dával v jednom z pořadů příklad redaktora Kubala, který konkrétně řekl, že prostor SPD, straně, která získala opakovaně ve volbách desetiprocentní podporu, dávají ti, kteří si hrají na média, a podobné výroky. To je neuvěřitelné.


SPD je respektabilní strana a už jsem říkal, že nemám rád slovo extrémní, používám někdy slovo radikální. SPD je nepochybně v některých věcech radikální a proč ne, radikální znamená sestup ke kořenům.

Naznačujete, že v případě těžkého sporu s ČSSD o ministra kultury budete hovořit s Andrejem Babišem o vládní koalici?

Jako Hrad a Andrej Babiš jako vládní koalice?

Ne SPD a ANO, samozřejmě, že Vy můžete plnit roli jenom nějakého moderátora nebo něco podobného, rozhodují ty strany, ale ta otázka je nabíledni.


Víte, já jsem člověk mírumilovný, jak jsem dokázal celým svým třicetiletým politickým životem, a jako mírumilovný člověk bych si přál, aby přestaly ty hrátky kolem ministra Staňka, aby tento ministr zůstal ve funkci a dotáhl odhalování zlodějin, které v resortu kultury nepochybně byly.

Dobře, jasné stanovisko. Pane prezidente, já více otázek nemám. Děkuji Vám a přeji Vám úspěch v jednání se slovenským prezidentem panem Kiskou.

To bude jenom rozlúčka, proto ho beru do Lán a do Lánské obory a vyvezu ho na krásné místo Lánské obory, kterému se říká Prezidentská vyhlídka už od Masarykových a Šámalových dob. No a doufám, že si pan prezident trochu odpočine, protože si to zaslouží.

Děkuji Vám, pane prezidente.

Já děkuji Vám.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 30. května 2019

zpět na seznam zpráv