Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

12. září 2019

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítám vás u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem, který předtáčíme vzhledem k návštěvě pana prezidenta v Srbsku. Tak já doufám, že mezi natáčením, které se koná v pondělí odpoledne, a čtvrtečním vysíláním se nic zásadního nestane. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente, jak jsem říkal, teď velmi riskujeme. Já doufám, že v těch dvou dnech se tedy nic zásadního nestane, aby diváci nebyli ochuzeni o Vaše komentáře. Pokud se stane, tak to napravíme hned ten další týden.

Určitě ano.

Pane prezidente, já mám na začátek, no na začátek, jedete do Srbska. Co tam?

To má dvě roviny, pane Soukupe, rovinu ekonomickou a rovinu politickou. Byl jsem nesmírně potěšen, že na tu podnikatelskou misi se přihlásil vysoký počet asi padesáti podnikatelů, takže letadlo je zcela vyprodáno, další už se nepřijímají. Mohl bych dlouho mluvit o konkrétních českých investicích v Srbsku, které rostou, a myslím si, že je to dobře.

Politická rovina, jako obvykle, je průšvih. A víte, proč je průšvih? Protože Srbsko má konflikty s Kosovem a já nezastávám názor, že by Kosovo bylo demokratický stát. Nyní se mohu odvolat na rozhodnutí Haagského tribunálu, které označilo kosovského premiéra za válečného zločince. Kosovský premiér na to konto rezignoval. Ale já mám takovou obavu, že tam není jenom jeden válečný zločinec.

Říká se to, říká se to. To odtržení Kosova od Srbska je dodnes mezinárodně velmi kontroverzní. My Kosovo uznáváme, Slovensko třeba Kosovo neuznává. Takhle už je to celá léta. Myslíte si, že to heslo, Kosovo je Srbsko, dojde k naplnění, nebo je tak zvaně fait accompli, jak jste říkal v případě Krymu? Je to prostě hotová věc, ať se to někomu líbí nebo ne, už to tak zůstane. Srbsko samostatné, Kosovo samostatné.

Kosovo je Srbsko, to měl být nápis na plakátu pod dronem fotbalových fanoušků. Nevím, jestli ten dron vzlétl, asi ne, když ho odhalili.

Ne, zabavili ho.

Zabavili, že. Nicméně byl to dobrý úmysl, a já proti tomu nic nemám. Mimochodem ministr Metnar, ministr obrany, který je také součástí mé delegace, nedávno prohlásil, že uznání Kosova byla diplomatická chyba. A má naprostou pravdu. To tenkrát tehdejší vládě vnutil Karel Schwarzenberg a já se domnívám, že udělal chybu. S válečnými zločinci by se mělo zacházet poněkud jinak.

A ta otázka, jestli je to tedy fait accompli, hotová věc?

Co Vy víte, pane Soukupe? Já bych si samozřejmě přál, aby to fait accompli nebylo, ale v Kosovu je ta silná muslimská menšina a byly by tam neustálé konflikty se Srby. Na druhé straně ty konflikty jsou i teď, protože Kosovo zavedlo stoprocentní cla na zboží dodávané ze Srbska. To je obchodní válka.

To je blokáda. To je pochopitelné. No mimo jiné, zpět od Kosova k Srbsku, jak jste říkal, že je tam ekonomická mise, tedy rozsáhlá ekonomická podnikatelská delegace, tak v posledních týdnech třeba český výrobce minerálních vod Mattoni tam udělal mnohamiliardovou investici a koupil největšího balkánského výrobce minerálních vod, což tedy něco znamená.

Jedou se mnou, jsou součástí podnikatelské delegace a jedna z těch minerálních vod, které se koupily, se jmenuje Knjaz Miloš, cítil jsem se polichocen.

Dobře. Už jenom jedna zahraničněpolitická otázka. My ty zahraničněpolitické otázky dáváme většinou na konec, tak teď jsme tedy obrátili pořadí. Donald Trump a Afghánistán. Ono to trošku vypadá, že se mi blížíte, já jsem Vám to říkal, to je moje oblíbené heslo. Vy jste říkal, že, tady jsme o tom vedli trošku polemiku. Já jsem říkal, že jestli situace v Afghánistánu by neměla být řešena tak, že s Tálibánem se má vyjednávat o uklidnění té situace. A Vy jste říkal ne. A měl jste k tomu celou řadu důvodů. A teď se zdá, že přítomnost dává za pravdu Vám, protože Donald Trump ukončil vyjednávání s Tálibánem, a co bysme si říkali, mezinárodní společenství pravděpodobně se bude chovat, ho bude následovat.

Já jsem velmi rád, že k tomu došlo, že Donald Trump změnil svůj názor. Jestli ho změnil v důsledku smrti amerického vojáka, nebo v důsledku jiných příčin teď není podstatné. Víte, pane Soukupe, já jsem si na prosincový summit NATO v Londýně připravoval projev na téma, s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje. Prostě kritiku Američanů, že vyjednávají s Tálibánem. Tak tento projev teď trochu zmírním. Ostatně já už jsem ho říkal veřejně v Praze při příležitosti našeho vstupu do NATO. Ta válka je samozřejmě nepříjemná, ale položte si jednoduchou otázku, co může ospravedlnit oběti mimo jiné i našich čtrnácti vojáků? Jedině vítězství, jedině porážka Tálibánu. A kromě toho, nezapomeňte na jednu věc, kterou jsem snad ještě neuváděl, ta afghánská vláda je jakž takž demokratická. Opravdu vzešla ze svobodných voleb stejně jako prezident. A je to právě Tálibán, který vraždí před volebními místnostmi Afghánce. Takže kdo je tady proti svobodným volbám a kdo je za ně.

Otázka je samozřejmě, ale to asi není téma dnešního rozhovoru, otázka samozřejmě je, jestli se to dá vůbec vyřešit. Jestli ten boj může k něčemu vést, protože boj s Tálibánem, ať už kterýkoliv, kterékoliv z mocností, už trvá přes čtyřicet let a vítězství, jak říkáte Vy, na dosah tedy není. Tak je otázka, jaký to má smysl. Ale dobře.

Já jsem zapřemýšlel nad jedním historickým příkladem, ale teď mě nechytejte za slovo, myslím, že to bylo v Malajsku, kde komunistické povstání bylo potlačeno až za dvacet let.

Pojďme k domácím událostem, i když ony se zahraničí, ta první, trošku týká, já jsem si to takto připravil, abychom pozvolna šli k domácím půtkám, a to je socha generála Koněva. Od toho, co jsme tady debatovali minulý čtvrtek o zásluhách generála nebo maršála Koněva na osvobození Československa a nezpochybnitelné roli sovětské armády, uběhlo pár dní. Já bych se nerad vracel k těmto historickým reminiscencím, ale ministr kultury Ruské federace, který se jmenuje Medinsky, označil českého starostu Prahy 6 za, myslím, že regionálního, osobnost podobnou regionálnímu vůdci NSDAP díky tedy tomu ataku na Rudou armádu a maršála Koněva. A děly se věci. Dcera maršála Koněva řekla, že její otec toto nemá zapotřebí, že nechce, aby jeho památka byla špiněna, a navrhla, aby socha generála nebo maršála Koněva byla odvezena zpátky do Ruska. No začíná se nám to trošku rozhořívat.

Podívejte se, ve vzteku se často říkají exaltované výroky. Já si myslím, že starosta Prahy 6 je především, jak bych to řekl zdvořile, člověk nestabilních názorů. A to je ta nejzdvořilejší formulace, která mě napadá.

Jste velmi diplomatický.

Mě zaujala myšlenka europoslance Zahradila, který říkal, že když na území Prahy 6 jsou vojenské objekty, tak že by bylo dobré, aby si armáda tu sochu převezla do zahrady jednoho z těchto objektů. Proč ne.

Víte, co je divné? Že ta socha na Praze 6, kde vládne starosta TOP 09, se stala takovým předmětem zviditelnění pana starosty, velmi zvláštního pana starosty. Zatímco Koněvova třída na Praze 3 nikomu zvlášť nevadí, proč?

Asi tam mají rozumnějšího starostu.

Dobře. Tedy poslední podotázka. Budete nějak působit k tomu, aby se ten spor nějak urovnal, nebo to necháte?

Ale on to není žádný spor, je to jeden výkřik, že. Myslím si, že se za ním slehne zem, jestliže se socha odveze, pan starosta bude možná, možná, budovat podzemní garáže na místě, kde ta socha byla, ale je to naše ostuda, protože ať byl Koněv, jaký byl, byl to symbol těch vojáků, kteří mimo jiné padli i při osvobozování Prahy, těch bylo asi třináct tisíc. A byl i symbol všech vojáků, kteří padli při osvobozování Československa, a těch bylo asi sto padesát tisíc.

Některé zdroje říkají sto osmdesát, každopádně byly to statisíce vojáků, kteří tady padli, a maršál Koněv byl voják, to prostě tak je. A vojáci poslouchají politické rozkazy.

No ještě jedna zahraničněpolitická věc mě zaujala. Jsou to takové dva kontrasty. Angela Merkelová tento týden byla po dvanácté v Číně na státní návštěvě Pekingu. Po dvanácté, zatímco Vy jste obviňován z toho, že jste nějaký čínský agent nebo naši zemi vedete na východ, a myslím, že v Číně jste byl pětkrát?

Asi tak.

Pětkrát. No Angela Merkelová tedy minimálně dva a půl krát tolik a v současné době, kdy tedy německá vláda velmi intenzivně vyjednává o především hospodářské spolupráci mezi Německem a Čínou, tak u nás se zase rozhořel spor o pozvání a nepozvání různých hudebních těles do Číny kvůli výrokům primátora Hřiba a padají různá silná vyjádření, která spojuje obrana lidských práv a podobně. Nic proti lidským právům, ale má to něco společného s tím a nezávidím tedy trochu Německu, co tam?

Zaprvé, já jsem zvědav, kdy nějaký novinářský blbeček označí Angelu Merkelovou za čínského agenta právě proto, že už v té Číně byla dvanáctkrát. Agenti občas takhle navštěvují své vysílající země. A jinak si myslím, že pan Hřib zasel vítr a vyvolal bouři.

A tak on je to trochu umělý spor, nebo umělý spor, no tak Čína také reaguje legračně, protože vlastně zakazuje vystoupení, nebo odmítá dát víza, nevím přesně jak to je, všemu, co má ve jménu Praha. I když z Prahy, tady byla jaksi trošku legrační událost Pražákovo kvarteto, a pravděpodobně si to vyložili tak, že je z Prahy. No, každopádně ty vztahy s Čínou jsou dobré? Naše české?

Já bych řekl, že celkové vztahy, nikoli tedy pražské, ale celkové vztahy, jsou dobré. Chystáme teď česko-čínské investiční fórum. Já také současně chystám česko-americké investiční fórum, takže, jak už jsem několikrát v našich pořadech uváděl, to je ta de gaullovská taktika více azimutů, což právě rozběsňuje některé naše politiky, kteří by chtěli ty azimuty trochu ořezat.

No jo, ale tak tady padl příklad Angely Merkelové a německé vlády, no tak po dvanácté v Číně. Jednání se týkají především ekonomické spolupráce. Vývoz, nebo hospodářskou spolupráci Německa se Spojenými státy nemůže nikdo zpochybňovat, je to přirozené. Já jsem se díval ještě na německá média a tam tedy nějaké masové protesty proti návštěvě Angely Merkelové nejsou vidět. Tam se nic takového nepíše. Spíše převažuje mírně neutrální až optimistický tón týkající se hospodářské spolupráce, to je všechno.

Nezapomeňte, pane Soukupe, že německá ekonomika je teď ve stagnaci. To znamená nulový růst. No a samozřejmě, že čínská ekonomika je podle některých kritérií už dokonce na prvním místě na světě z hlediska velikosti, ale i kdyby byla na druhém, tak je to velmi dynamický partner.

Navíc se uvádí, že až čtyři sta milionů lidí tedy spadá do střední třídy, což je tedy spotřebně jaksi vysoce atraktivní skupina obyvatelstva, a střední třída je čtyři sta milionů lid.

Což vidíme i na čínských turistech, kteří sem jezdí, samozřejmě jezdí do Prahy. Mimochodem pan primátor Hřib uškodil svému městu, protože právě na základě jeho vystoupení Číňani zrušili pátou leteckou linku, která mohla do Prahy přivádět také čínské turisty. A je známo, že čínští turisté platí nejvíce, více než Rusové, a to je co říct.

Tak já jsem poukázal na to, že Čína už dávno není nějakou levnou výrobnou plastových hraček, kde dělníci pracují za minimální mzdy a nejsou nijak atraktivní ve smyslu své spotřeby. To už prostě dávno není pravda. Na druhou stranu můžeme číst trochu zvláštní sociální experimenty, hodnocení lidí a tak dále a tak dále. A různé body občanům a podobně. No dobře.

Pane prezidente, já jsem slíbil, že už se ke kauze Národní galerie nebudu vracet. Tedy k důvodům odvolání pana Fajta, to byl ten milion korun, který si sám sobě vyplatil, a důvodům odvolání pana Staňka, což potom následovalo po odvolání pana Fajta. A teď vyplavala taková kauza, kdy jeden český podnikatel koupil za dva miliony korun ve veřejné aukci v Německu obraz Mistra Vyšebrodského a za šedesát pět milionů korun jej bez jakékoli úpravy obratem prodal Národní galerii. Zajímavé je, že ta vyvolávací cena toho díla se dala jednoduše zjistit na internetu. No tak si říkám, buď v té Národní galerii pracují úplně neschopní lidé, kteří si nedokázali ověřit cenu toho díla, anebo…

Já nechci produkovat špatná podezření, například že ten vývar pak sloužil některým lidem ke zlepšení jejich příjmů, ale v každém případě, pokud je mi známo, tak tento třicetinásobný rozdíl ceny nastal ještě v době, kdy byl pan Fajt generálním ředitelem Národní galerie.

Ano, ano. Já mluvím o panu Fajtovi, protože to je ta kauza, teď vyplavala, to je jedno z rozhodnutí, které pan Fajt tam učinil. A tady tedy nešlo o milion korun, ale o šedesát pět.

No právě. A to se ještě uvidí, které kauzy možná vyplavou.

Když jsme u těch ministrů, ministr zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch veden poměrně bohulibými úmysly omezit spotřebu tabáku a alkoholu navrhuje výrazné omezení reklamy na tabák a alkohol v médiích. Vzhledem k tomu, že když se to nebude propagovat, lidi to budou míň kupovat. Já jenom, já vím, já vím, ale já jenom bych chtěl upozornit na to, že média to dostávají opravdu zleva zprava. Nejdříve bez jakékoli kompenzace jim většinu příjmů sebraly nadnárodní giganty internetové, které tady vůbec nic nedaní. Teď další omezení jejich klientů. Odpovězte třeba na ty média, tedy na ten alkohol a cigarety, ale mě zajímá, jestli by si ta média nezasloužila nějakou podporu.

Ti nadnárodní giganti, tam plně souhlasím s digitální daní, teď se vede diskuze o tom, jestli to má být tři procenta, nebo pět, nebo dokonce sedm procent, ale do toho už nemám právo zasahovat. Ale princip digitální daně je mně blízký.

Co se týče reklamy na tabák a reklamy na alkohol, já si myslím, že lidi budou kouřit nebo pít bez ohledu na to, jaká je reklama. Nezapomeňte, že jsou to dospělí lidé, a ti už se reklamou nenechají příliš ovlivňovat.

Já spíše myslím na ta média, víte, pane prezidente, protože ten drtivý zásah do příjmů médií internetem, ten je zřejmý. My všichni se s ním těžko vypořádáváme. Teď přijde další zásah, který pro nás bude znamenat mínus dohromady stovky milionů korun, a ten business model médií, těch tradičních médiích v Česku, v podstatě končí. A ono to bude směřovat k tomu, že média sama se neuživí a stanou se šperkem na drahých šatech miliardářů, což podle mě pro média dobře není.

Ona již tím šperkem jsou. Nedá se říct, že se stanou, protože jsou. Na druhé straně v některých případech jde o osoby, které uprchly do Velké Británie, jako je pan Savov, a ten tady vydává týdeník Euro. V jiných případech je to pan Bakala, který má vydavatelství Ekonomia. Teď jsem zrovna viděl v Monitoru článek, že Lidové noviny vlastně celou dobu, a to je pravda, píší proti Andreji Babišovi, což je až neuvěřitelná tolerance. Takže v každém případě hleďme, abychom třeba výnos z té digitální daně tak trošku věnovali těm rozumným médiím, které nepotřebují být šperkem na jakýchkoli šatech.

Podobný krok už udělala francouzská vláda pro bránění tradičního tištěného trhu, který má největší problémy, to znamená tištěných deníků a tak dále. No, to jsem si tak posteskl.

Pane prezidente, viděl jste poslední průzkumy České televize?

To víte, že ano.

Tam je zajímavá věc, samozřejmě na hranici propasti, tedy volitelnosti pěti procent, tradičně balancují Starostové, TOP 09, lidovci, ale poprvé se pod pět procent dostali komunisté. Zachováte svůj odstup vůči průzkumům veřejného mínění a říkáte, ale to jsou hlouposti? Anebo už to o něčem svědčí?

Ne, o ničem to nesvědčí. Pane Soukupe, já jsem vždy argumentoval srovnáním průzkumů veřejného mínění s reálnými volebními výsledky a vždycky mi vyšlo, že ta diference byla až strašlivě veliká. Nevěřte průzkumům, jsou to obchodníci s teplou vodou.

No já nevím, protože ono to má svoji metodiku a podle mého názoru to opravdu plus mínus s nějakou tolerancí, záleží samozřejmě na velikosti toho vzorku obyvatel, kterých se ta agentura ptá, a samozřejmě způsobu, jakým se ptá, jestli je to po internetu, telefonicky, nebo osobně, ale o něčem to svědčí.

Komunisté jsou na sestupné trajektorii, to jaksi potvrzuje celá řada průzkumů. Mě by zajímal Váš názor, proč to tak je, protože já to považuji za fait accompli, tedy hotovou věc, že komunisté letí ke dnu.

Někdy se říká, že v těchto průzkumech, pokud k nim vůbec jdou, voliči komunistické strany utajují svou příslušnost ke komunistické straně. A to je také důvod, proč měli vždy o něco vyšší volební procento, než jim dávaly průzkumy.

To bylo dřív, ale teď. Oni podporují vládu, jejich voliči, kteří se tradičně rekrutují ze dvou skupin, jedni jsou skalní komunisté, ti ideologičtí, dejme tomu dvě tři procenta. Těch asi stále bude. A pak jsou to lidé, kteří chtějí zlepšit svůj život, kteří se cítí podfinancováni, žijí na hranici chudoby. Mimo jiné devět set tisíc lidí žije na hranici chudoby v České republice. Tak možná jim přestali věřit, že oni jim to zařídí, a přechází k hnutí ANO. Není to teoreticky možné? A pak tedy v příštích parlamentních volbách v roce 2021 nelze očekávat, že by komunisté utrpěli nějaké vítězství.

Pokud jde o to přelévání voličů, tak je pravda, že hnutí ANO si polepšilo o čtyři a půl procenta. To znamená, že voliči respektovali jeho postoj jak v době jednání o ministra kultury, tak ale i v důležitějších věcech.

V Čapím hnízdě.

Například. A to ještě bude pokračovat.

No, tak stalo se to, co jsme diskutovali, že ten program antiBabiš ve svém důsledku Andreji Babišovi pomáhá, protože ti jeho voliči si říkají, zase na něj něco ušili a podobné věci, a on přitom vládne dobře, což je objektivní fakt. Vláda výsledky má.

Ano. Nedávno jsem v našem pořadu ho ocenil jako druhého nejlepšího premiéra. Dodal jsem jako vtípek, že tím prvním jsem byl já, a teď jsem se díval na internet a kupodivu většina lidí to jako vtípek pochopila. Jenom jediný blbec se nad tím rozčiloval.

To byl kterej?

Ne, to byl anonymní.

Jo, já myslel nějaký novinář.

Ten nick, to znamená, nějakej jméno tam je, ale je patrně de facto anonymní. Blbci nemají smysl pro humor, pane Soukupe.

No a ČSSD, já to téma nechci opustit, ČSSD šest procent. Tam se vůbec nezdá, že by se jim dařilo zvedat preference, ať dělají, co dělají, ať vysvětlují, nevysvětlují, ať se snaží tedy sociální úspěchy této vlády odebrat Andreji Babišovi, nebo přihlásit se k jejich autorství, Jana Maláčová v těch sociálních věcech a tak dále, tak se jim to prostě nedaří. To je taky fakt.

Jana Maláčová je relativně nejúspěšnější z ministrů sociální demokracie. Nicméně celý problém spočívá v tom, že sociální demokracie neumí své reálné výsledky prodat, ona nemá vůbec žádné marketingové oddělení. A pokud jsou tam nějaké zárodky marketingu, tak jsou složeny z lidí, kteří tomu moc nerozumějí.

Tak oni se jako snaží. To ne, že se nesnaží, ale ti voliči jim to nevěří, to je ten rozdíl.

Pravda je, že sociální demokracie byla, a možná ještě je, traumatizována tím čtyřprocentním výsledkem v evropských volbách. Já bych se k ní choval s určitým soucitem, ale ten soucit nemůže trvat příliš dlouho. Teď se blíží krajské volby a je otázka, jestli místopředsedové sociální demokracie budou sedět v teplých ministerských křeslech, anebo se rozjedou do krajů a budou pomáhat při vytváření dobrých krajských kandidátek.

Otázka je, jestli jim to něco bude platné, protože voliči, zdá se, opravdu věří Andreji Babišovi, že zařídí lepší podmínky pro život, že jeho vláda pod jeho vedením je to, co oni si přáli, a houfně odchází jak od komunistů, tak od sociálních demokratů. Z tohohle pohledu, pořád si myslíte, že koalice, tedy s ČSSD a za podpory komunistů, bylo pro ně správné rozhodnutí? Já vím, musíte zůstat nadstranický, ale zdá se, že je to ničí oba dva, jak sociální demokraty, tak komunisty.

Myslím, že je to neničí, to je otázka jejich politické obratnosti. V každém případě počkejme na krajské volby, a tam si popovídáme o tom, zda to sociální demokracii prospělo nebo uškodilo.

Minule jsme si slíbili téma ekologie, klimatických změn a podobně.

Tak, tak.

Vy letos nejedete na zasedání, já jsem se díval, Vy letos nejedete na zasedání Valného shromáždění OSN.

Už jsem tam byl asi pětkrát a nechci se opakovat.

No, ale oni se evidentně budou zabývat především těmi klimatickými změnami, to je zřejmé.


Tak tím hůř.

On to tam povede Andrej Babiš, v jeho delegaci bude ministr Petříček. Mají od Vás nějaké úkoly?

My teď budeme mít poradu nejvyšších ústavních činitelů, ale to se bude týkat spíše pozdější spolupráce Visegrádské čtyřky. Myslím si, že Andrej Babiš i já zastáváme názor, že klimatická změna je přeceňována. On je trochu měkčí, já jsem trošku tvrdší, ale v zásadě se shodujeme.

A ta móda toho environmentalismu, nejen tedy klimatické změny, ale ochrany životního prostředí a různých kroků, Váš názor?

Já už jsem minule říkal, že ono se to stává jakýmsi novým náboženstvím. Lidé potřebují nějakou kotvu, že je to kotva, která je ukotvena v bahně a může se kdykoli vytrhnout, to je druhá věc. Ale zejména mladá generace bude ráda pochodovat v pátek, aby nemusela do školy. Kdyby měla pochodovat v sobotu, tak nikam nepůjde.

No, tak víte, na mě to působí zvláštně. Ano, já nepopírám, že lidská činnost má ve svém důsledku negativní důsledky na stav ovzduší, na klimatické změny, na stav životního prostředí, to je zřejmé. Otázka je samozřejmě, jak velké. Nicméně, pokud se podíváme na jednotlivé kroky, které jsou teď dělány, tak se týkají především omezování lidí, jednotlivých obyvatel, ať už tady nebo kdekoliv jinde. Mluvím třeba o elektroautech a podpoře a restrikcích vjezdu do měst, nebo plastových brčkách. A přitom, příklad elektroaut, jsou známé jaksi data, že deset tankerů, které vozí ty kontejnery zboží, vyprodukuje stejné množství emisí CO2, jako všechna auta na světě dohromady, a přitom ta móda elektroaut není nic jiného než politické rozhodnutí Číny. Čína rozhodla podporovat elektroauta a omezit dieselová a benzinová auta, ale to nikoliv z pohledu CO2, ale z pohledu jaksi ovzduší ve městech, to je podstatný rozdíl. No, a protože Čína je velká a mocná, tak všechny automobilky světa začaly horečně vyvíjet elektromobily. Nic složitějšího na tom není.

Čínské ovzduší v některých městech alespoň před několika lety bylo výrazně smogové. Teď, když jsem tam byl nedávno, tak jsem tam žádný výrazný smog neviděl. Nevím, jestli je to kvůli elektroautům, nebo kvůli jiným opatřením.

Pane Soukupe, rozlišujme mikro a makro úroveň. Mikro úroveň znamená, že ať už auta, nebo domácnosti, anebo výroba znečišťují životní prostředí, tedy vzduch, anebo klidně i vodu, tak že je to na určitém poměrně úzce vymezeném území a dá se proti tomu bojovat. Koneckonců už začátkem devadesátých let jsme odsířili naše elektrárny, stálo nás to asi čtyřicet miliard korun a musíte uznat, že to vedlo ke zlepšení ovzduší. Tyto aktivity jsou v naprostém pořádku.

A pak jsou jemně řečeno naivní lidé, kteří se domnívají, že ta obrovská atmosféra, která halí zeměkouli, stratosféra, a tak dál, a tak dál, tak že ta může být ovlivňována lidskou činností. Já jsem přesvědčen, že historický vývoj nám ukazuje, že v dějinách lidstva se pravidelně střídala teplá a chladná období, a až jednou přijde malá doba ledová, tak si na mě vzpomenete.

No, já jsem tady dával konkrétní příklad z mého pohledu trochu, ano, je to kontroverzní názor, ale z mého pohledu je to takové farizejské. Víte, to, co jsem říkal, lidé kupují elektroauta a všude na světě se říká, že elektromobilita je jaksi ta budoucnost a zakazují se dieselové motory. V Německu už nesmí do měst, benzinové motory mají tak nízké limity emisí, že už skoro nejedou víc než sto kilometrů za hodinu, a tak, samozřejmě přeháním. Lidé se domnívají, že je to kvůli ochraně klimatu, ale ona to není pravda. Kdyby šlo o ochranu klimatu, no tak by se třeba rozvíjely ty vodíkové pohony a podobně. Ono to má souvislost s tím politickým rozhodnutím Číny, žádná jiná než elektroauta do budoucna nechceme, a tím pádem všechny světové automobilky začaly vyvíjet horečně elektromobily, až na to, že nemůžou říct, že je to kvůli Číně, kterou si nemohou dovolit ztratit. Rozumíte, to je prostě takové farizejské.

Teď se tak trochu opakujete, pane Soukupe, což by moderátor neměl udělat.

Ale Vy jste mi neodpověděl.

Ale já Vám odpovím, že podle mého názoru, a teď jsme to říkali na expertním týmu v Lánech, nevím už, kdo to tam říkal, že si idealizujeme elektromobilitu. Podívejte se, vždyť vy nabíjíte ze zásuvky špinavou elektřinu.

Ano.

Ze čtyřiceti sedmi procent je to elektřina z uhlí. A dáte ji do čistého elektromobilu, ale tím se ta elektřina nevyčistí, tam se ta uhelná elektrárna nestane ekologickou, rozumíte.

No ano.

Takže moje odpověď je, elektromobil je móda. Já odsuzuji takový hloupý nápad, že by dokonce ti, kdo jsou lépe situovaní, tedy bohatí, měli ještě dostávat dotace, aby si koupili elektromobil, a takový nápad se u nás objevil, opakuji, že ho považuji za velice hloupý. No a myslím si, že ta móda elektromobilu dříve nebo později uhasne, to bych spíš viděl jako perspektivní ten vodík.

No, tak ono ty dotace na elektroauta tedy nepochybně budou, protože Evropská komise to jednou rozhodne, uvidíte, pane prezidente.

Já odmítám dotace tohoto typu. Prostě, ať si každý koupí auto úměrně jeho možnostem a jeho potřebám, ale zejména dotovat drahá auta mně připadá už nesportovní, protože je to útok na naše chudší spoluobčany.

Já jsem jenom chtěl říct, že ty automobilky nám nemluví podle mě úplnou pravdu. A ještě jedna věc, Martin Bursík, Váš oblíbenec s kůrovcem, ten teď řekl, ať si lidé užijí poslední nákup auta se spalovacím motorem, protože další nákup už nebude auto se spalovacím motorem. Tedy třeba za šest nebo sedm let předpokládá Martin Bursík, že Češi už nebudou kupovat auta se spalovacím motorem. To jenom na okraj.

Já jsem to citoval na Zemi živitelce jako příklad ne zcela inteligentního výroku.

No, s tím souvisí ten Váš expertní tým. Vy jste tedy v sobotu měl expertní tým na energetiku, byl tady šéf ČEZu, byl tady ministr Havlíček, ministr průmyslu a obchodu, a Vaši poradci, no ale nebyl tady ministr životního prostředí, co jsem tedy viděl v médiích. Ona se energetika životní prostředí netýká?

Upřímně řečeno, to téma bylo poněkud užší než vztah energetiky a životního prostředí. To téma byla jaderná energetika, a tam i Vy musíte uznat, že nukleární reaktory nevypouštějí CO2, že nukleární energetika je velice čistá. Mohl byste ovšem namítnout, že teď se zbláznil Evropský parlament a prohlásil, že je nečistá, protože má vyhořelé palivo. No ale nelze zapomenout, že to vyhořelé palivo se může v novém typu reaktoru opět zpracovat, takže je to obnovitelný zdroj.

No, tak oni říkají, nebo oni, tedy ne jen ty ekologické iniciativy, ne jen Evropský parlament, ale je takový úzus, že jaderná elektřina nebo jaderná energetika není neobnovitelná, protože zásoby jaksi jaderného paliva končí, je to nerost. A za druhé, není bezemisní, protože je tam právě to vyhořelé palivo, které se někde musí skladovat a tak dále, to prostě víme. Každopádně je to jediná cesta rozvoje energetiky podle Vás?

Ne jenom podle mě. Myslím, že jsme se v tom shodli. Byla tam nikoli ze strany ministra Havlíčka, ale ze strany některých členů mého expertního týmu včetně mě vyjádřena pochybnost vůči takzvaným obnovitelným zdrojům, a to především solárním elektrárnám, což je bohatě dotovaný zdroj, zbytečně dotovaný. Z tohoto hlediska dokonce padl jeden výrok, že Evropa páchá sebevraždu, právě tím, že odpojuje jako v Německu jaderné elektrárny, odpojuje uhelné elektrárny. Přijde zima, pane Soukupe, a Vy budete sice mrznout ve tmě, ale budete se radovat, že máte obnovitelné zdroje.

To jo, ale pak se vymýšlí blbosti, jak elektřinu skladovat a tak dále. No každopádně větší ochrana životního prostředí je nutná, to přece všichni víme. Obnova přírody po zásahu člověka také, to také všichni víme. Češi jsou ze své většiny takovýmto krokům nakloněni a očekávají ale aktivitu především ze strany státu. Mají pocit, že třídění odpadu, přiměřené chování, neplýtvání potravinami, zbytečné neježdění autem a podobně a podobně, to jsou ochotni udělat, ale zásadní změny očekávají ze strany státu, ať už je to v lesnictví, ať už je to hospodaření s vodou a tak. Podle Vás tedy stat, pokud oba dva považujeme elektromobily a tuhle tu módu za trochu blbost, co je úkol státu hlavní? Co by měl udělat tak, aby to bylo viditelné?

Lesy České republiky jsou velmi významným vlastníkem lesů, a je tedy jejich povinností dělat dlouhodobé investice. Co je to dlouhodobá investice v lesích? To je investice, která má dosah minimálně třicet nebo čtyřicet let. Spočívá v tom, že se vysadí taková druhová sadba dřevin, aby ji nenapadl kůrovec a aby ty lesy lépe zadržovaly vodu, to je vše.

Pojďme k pár ekonomickým otázkám. Já jsem se zájmem sledoval takovou přestřelku mezi ministryní Schillerovou a Miroslavem Kalousek. Miroslav Kalousek ve svých projevech a příspěvcích na sociálních sítích a článcích do různých serverů a novin, který mu to otisknou, vypráví něco v tom smyslu, že Andrej Babiš, právě on, zadlužuje republiku, a dovozuje to tím, že státní dluh stále stoupá a my jsme v hospodářské konjunktuře, a neměl by, a tak dále, a tak dále, a projídáme vlastní budoucnost. No jo, ale paní Schillerová nezůstala pozadu a zveřejnila hitparádu zase podle ní, kdy na nejvíce zadlužujícího ministra se usadil Miroslav Kalousek s 670 miliardami a samozřejmě na konci hitparády je ona a Andrej Babiš. Jak to je? Má to smysl?

Paní Schillerová má pravdu a pan Kalousek pravdu nemá. Existuje naprosto jednoduchý objektivní ukazatel, kterým je podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu. Tento ukazatel neustále plynule klesá, takže dá se říci, že naše zadlužení se zlepšuje a dokonce mohu říci, když si vezmu ty srovnávací tabulky, tak že je jedno z nejlepších v Evropě.

Ano, to máte pravdu, ten, výše veřejného dluhu vůči HDP, ten poměr se začíná zlepšovat. To máte pravdu, že to se opravdu zlepšuje. No, co se zlepšovat nebude, je ekonomika, protože to jste řekl už Vy, německá ekonomika se potýká s problémy, respektive nulovým růstem. A ty spory mezi Donaldem Trumpem a Spojenými státy a Čínou jaksi gradují. Donald Trump říká, že je donutí pokleknout, Číňany, ale je pravda, že ten čínský export klesá. Myslíte si, že to bude pokračovat, nebo se to srovná?

Každá obchodní válka má dvě mince, nebo dvě strany, abych byl přesný, jedné mince, a to je škoda na obou těchto stranách, tedy i škoda na americké ekonomice. Myslím, že to Donald Trump také pochopí.

To jo, ale co tím sleduje, přece není tak hloupý, aby neviděl, že hospodářsky to krátkodobě přínosné nebude.

Krátkodobě to může dát práci třeba dělníkům v Detroitu nebo v tom takzvaném rezavém pásu, ale když zavedete cla na čínskou ocel, no tak najednou s překvapením zjistíte, že auta se vyrábějí z oceli a že když je ta ocel příliš drahá, tak že ta auta nejsou konkurenceschopná.

Já vím, ale oba dva víme, že udělat v podstatě celosvětový hospodářský konflikt kvůli Detroitu je nesmyslné. A já se ptám, jestli z Vašeho pohledu to má Donald Trump promyšlené, jestli to nejsou další plácnutí do vody, jejichž důsledky pak budeme jaksi řešit několik let. Já dám příklad z posledního týdne, americká média žijí tím, že když ukazoval Donald Trump cestu hurikánu Dorian, on o něm mluvil, ale trochu se mýlil, on měl jít jinudy, on si to trošku spletl, a pak když tedy byla tisková konference, tak si tam trochu přimaloval šipky jinudy, aby si dokázal, že on měl pravdu. Tak jestli takhle to bude i s ekonomikou, no tak potěš pán bůh.

Pane Soukupe, za rok jsou v Americe prezidentské volby, co Vám mám říkat víc.

On je vyhraje.

Myslíte, že to nevyhraje?

Vyhraje.

No proto.

Jsem si jist, že to vyhraje.

A když si oba dva myslíme, že to asi vyhraje, tak bych Vám rád připomněl americký průzkum veřejného mínění, který říká, že to prohraje a že ho bude volit pouze čtyřict šest procent voličů.

Já si myslím, že bohužel pro New York, Washington a americká média, bohudík pro americký venkov Donald Trump vyhraje, to je můj názor.

Přesně tak.

No pane prezidente, úplně na závěr takové moje oblíbené téma, když jsme hovořili o soše maršála Koněva a v politických půtkách rozdělení společnosti, a těch příkladů rozdělení společnosti a nesmiřitelných táborů i mezi lidmi jsme tady uváděli celou řadu, lidé uvádí v průzkumech veřejného mínění, Vámi neoblíbených, že politické hašteření nemají rádi, že by radši viděli, kdyby politici byli schopni se dohodnout. Já mám takový ještě příklad, já jsem teď byl v divadle v pátek, a viděl jsem tam jednu představitelku ODS, s kterou mnoho let máme korektní až přátelské vztahy. A ona ani ke mně nechtěla přijít, protože se bála, že ji někdo vyfotí, protože tam byla celá řada různých novinářů a podobně, protože přátelit se se Soukupem nebo se s ním pozdravit vřele, to se nenosí, protože třeba paní Udženija to schytala za účast na mých narozeninách a tak. To jsou takové příklady. Nemáte nějaký lék nebo nějakou vizi, jak tohle to rozdělení mírnit?

To rozdělení, pane Soukupe, to je něco jako životabudič. Chcete-li vývoj společnosti, tak musí docházet ke střetávání různých názorů, různých koncepci a koneckonců i různých lidí a různých stran. Kdyby se všichni objímali a milovali, tak ta společnost bude stagnovat.

Já jsem říkal něco jiného. Já jsem říkal, jestli ten můj pocit, a nejen můj, že jiné názory nejsou respektovány, protože jenom ten můj je ten, který má být, který je ten správný.

A tak tenhle pocit je určitě nesdílím, to právě sdílejí ti takzvaní sluníčkáři nebo pražská kavárna nebo možná ty chvilky pro demokracii. Podívejte se, koneckonců my jsme se, tedy sociální demokracie a ODS, na čtyři roky dokázali dohodnout v opoziční smlouvě a byla to dobrá produktivní doba. To, že to nikdo neměl schopnost zopakovat, je věc těch neschopných.

No dobře, tak už to z Vás páčit nebudu.

Co ze mě chcete páčit?

Něco vlídného, něco stmelujícího, protože Vy jste řekl, že oni nechtějí přijmout Váš názor nebo názor někoho jiného, no jo, ale oni asi mají ten samý pocit od Vás, a je to takto rozštípnuté.

Dobře, já řeknu na závěr něco vlídného. Milí diváci televize Barrandov, od jedné hodiny tady měl v pondělí začít třetí ročník Lány Open. Patrně nezačne, protože prší. Nicméně i tak má přijet celá tenisová elita a řada dalších osob. Budeme si povídat, nebudeme se na sebe mračit. Následujte náš příklad.

Tak jo, pane prezidente, moc děkuju za rozhovor, hezký zážitek na Lány Open a šťastnou cestu do Srbska.

Já se obávám, že v tom Srbsku, bude-li tam příliš mnoho schodů, tak že zakopnu a novináři budou mít zase krásné téma, ne o čem jsme jednali, ale že jsem zakopnul.

Já doufám, že se Vám to nestane a že snad ti novináři budou rozumní, protože politika se nedělá nohama, ale hlavou.

To je sice pravda, ale poslední věta musí být nutně moje, pane Soukupe, znáte jedno hezké americké přísloví o novinářích? Novinář je ten, kdo oddělí pečlivě zrno od plev, a poté otiskne plevy.

V mnoha případech s Vámi souhlasím, a tedy s těmi Američany. Děkuju Vám za rozhovor.

Já také.

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Barrandov, 12. září 2019

zpět na seznam zpráv