Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Prima Partie

26. června 2016

Dobrý den, pane prezidente. 

Pěkný dobrý den. 

Pane prezidente, Vy jste se proslavil ještě před vstupem do politiky jako ekonomický prognostik, a tak by mě zajímala Vaše současná ekonomická prognóza pro světové měny, protože euro, dolar, libra klesají, libra dokonce na méně než třicetileté minimum?
 

Nejde jenom o ekonomiku, nejde jenom o kurz měn. Jde o to, že samozřejmě Evropská unie vytvářela jakousi specifickou zónu volného obchodu a lze se obávat, že tato zóna bude nyní narušena. Není tajemstvím, že například americké banky uvažují o odchodu z Británie a o přesunu do Frankfurtu. A takových signálů je víc. Vy, pane redaktore, určitě znáte termín win-win strategy, že ano. A já s oblibou používám i termín loss-loss strategy, kde prodělávají obě strany. A podle mého názoru z ekonomického i politického hlediska je odchod Velké Británie ztrátou. Já předpokládám, že Skotsko nyní referendum vyhraje a že Skotsko vstoupí do Evropské unie, a Velká Británie bez Skotska by už nebyla veliká. Takže na tom nakonec prodělají i Britové, kteří si samozřejmě přejí velikost své země. 

Když zůstaneme u toho ekonomického pohledu, dá se očekávat, že se ta situace v nějaké dohledné době stabilizuje, nebo že třeba libra ten pokles bude mít dlouhodobější?
 

Ale já příliš nevěřím na kolísání kurzu měn. To je někdy přeceňovaný vliv na takzvanou reálnou ekonomiku. Ony jsou dvě ekonomiky, jak víte, ekonomika reálná, která vyrábí, a ekonomika virtuální, která spekuluje. A spekulace na kurz měn je běžná právě v té virtuální ekonomice. Ale na druhé straně, uvědomte si, my vyvážíme 82 procent našeho exportu do Evropské unie, a pokud se nyní Velká Británie ohradí protekcionistickými bariérami, tak to bude mít samozřejmě negativní vliv i na náš export. 

Může mít, už jste zmínil to odtržení Skotska, nějaký výraznější negativní vliv na ekonomiku Velké Británie? Hovoří se i o odtržení Severního Irska?
 

To je sice také možné, ale Skotsko je reálnější. Víte, jak dopadlo těsně minulé referendum... 

Velmi těsně.
 

...o nezávislosti. A teď mají Skotové, zastánci nového referenda, pádný argument, protože oni jsou přívrženci Evropské unie. Takže na britskou ekonomiku to samozřejmě bude mít velmi výrazný dopad, protože vlastně na svém původním historickém území bude mít nový nezávislý stát. Jestli tohle Britové domysleli, to je na další úvahu. 

Takže konec Velké Británie tak, jak jí známe?
 

Obávám se, že ano. 

Bude mít ten odchod Velké Británie z Evropské unie nějaký větší hlubší dopad i na třeba evropskou ekonomiku, protože například šéf mnichovského ekonomického institutu prohlásil, že brexit bude mít negativní dopad na německé HDP, o zhruba 3 procenta očekává pokles?
 

No, 3 procenta je trochu moc. Ale v zásadě s tím souhlasím. Podívejte se, každé zúžení trhu automaticky vede ke zbrzdění ekonomického růstu. Já bych jenom dodal k tomu, o čem jsme už mluvili, že Evropská komise by si také měla přičíst svůj díl viny. Nemůžeme všechno svalovat na Brity. Podívejte se, já jsem se zdržoval jakéhokoliv komentáře k brexitu před tím, než proběhl, protože si myslím, že když dáváte knížecí rady Britům, jak se mají zachovat, tak oni se spíše naštvou a bude to kontraproduktivní, což se také bohužel stalo. 

Když se podíváme ještě na tu ekonomiku, už poměrně dlouhou dobu se chystá transatlantická obchodní dohoda. Myslíte si, že po brexitu je ohrožena?
 

Samozřejmě, že ano, protože Británie byla jedním z velmi výrazných partnerů této dohody. A teď by se vlastně formálně měly vyjednat dohody dvě. Jedna s Evropskou unií a druhá s Velkou Británií. 

Už jste zmiňoval český export a dopad na českou ekonomiku. Váš předchůdce Václav Klaus prohlásil, že ten dopad nebude prakticky žádný?
 

Václav Klaus je samozřejmě stoupencem návratu k systému národních států, které jsou spojeny maximálně zónou volného obchodu. Já jsem opačného názoru. Víte, ono se o Evropské unii právem říká, že je ekonomický obr, ale politický trpaslík. Já bych si přál, aby hrála rovnoprávnou roli v dialogu mezi Spojenými státy, Čínou, případně Ruskem. To teď už hrát určitě nebude. 

Dnes ráno jeden z českých bankovních domů vydal ekonomickou analýzu o brexitu a mimo jiné zmiňuje, nastává panika na finančních trzích, ale také tady zmiňuje, že Česká národní banka pravděpodobně odsune ukončení kurzového závazku o 1 rok. Je to reálné?
 

Já bych si samozřejmě přál, aby kurzový závazek byl ukončen co nejdříve, a to z toho důvodu, že konkurovat, pane redaktora, ať už podhodnocenou měnou nebo podhodnocenými mzdami, což je de facto totéž, naše mzdy jsou zhruba na třetinové úrovni německých mezd, teď v Mladé Boleslavi dosáhli velkého úspěchu, jejich průměrné mzdy jsou 40 tisíc měsíčně. A to je přesně úroveň minimální mzdy v Německu. Jinými slovy, ten rozdíl v životní úrovni je stále obrovský a já zastávám názor, že máme konkurovat vysoce kvalifikovanou a dobře placenou pracovní silou a že máme konkurovat i za pomoci silné měny. Nezapomeňte, že nejsme jenom exportní ekonomika, jsme také importní ekonomika. A to, co nám podhodnocení měny dává na exportu jednou rukou, nám druhou rukou bere na importu. 

Nezhorší se ta situace ještě teď po brexitu?
 

No, záleží na tom, v čem. Soudím, že pokud jde o ukončení kurzového závazku, není absolutně žádný důvod, aby se tento závazek měl o další rok prodlužovat. Naopak, bylo by dobré ho zkrátit. 

Dočkáme se v České republice kvůli odchodu Británie z Evropské unie třeba zvýšení daní? Nebyla by to dobrá záminka?
 

Já sám jsem sice zastánce zvýšení daní podle skandinávského modelu, mírného zvýšení korporátní daně a zavedení progresivních daní z příjmů. Nicméně to opravdu není v přímé souvislosti s odchodem Velké Británie. Hnutí ANO, jak známo, je proti zvýšení daní. Takže musíme počkat, až na výsledek voleb, jak to dopadne. 

Co bude ten Brexit znamenat pro běžné Brity, kteří pracují mimo Velkou Británii, a naopak třeba pro české občany, kteří pracují v Británii?
 

Zcela určitě to na obou stranách znesnadní jejich komunikaci, ať už jde o výměnu studentů, uvědomte si, že tady studenti z evropských zemí teď ve Velké Británii budou mít daleko těžší podmínky, než měli, dokud Velká Británie byla členem Evropské unie, ať už se týká placení školného, podle takzvané australského modelu, nebo čehokoliv dalšího. Samozřejmě, že totéž se týká i turistické výměny, podnikatelských vztahů, a že ochladnou i politické vztahy, o tom není pochyb, protože evropští politici se budou cítit jako malé děti uraženi odchodem Velké Británie, místo aby si uvědomili, že za tento odchod i oni sami nesou svůj díl zodpovědnosti. 

Myslíte si, že brexit ohrozí britské investice v České republice?
 

Myslím si, že ne. 

Dá se očekávat, že z Londýna, jako z finančního centra, odejdou desítky firem, které tam mají své centrály, to asi je reálné a zřejmě asi na pořadu dne, teď právě v těch centrálách?
 

Já jsem Vám před chvílí citoval americký odhad, který předpokládá odchod amerických bank z londýnské City do Frankfurtu, kde je vlastně měnové centrum Evropské unie, a není vyloučeno, že Američany budou následovat i další. 

David Cameron dnes řekl, že rezignuje zhruba v nějakých 3 měsících, do října. Nepoškodí tyto 3 měsíce "bezvládí" vývoj ve Velké Británii?
 

Já teď budu trošku ironický. Kdysi jsem mluvil s van Rompuyem, který byl belgickým premiérem, ten sestavoval vládu půl druhého roku a během této doby začala belgická ekonomika vzkvétat. Absence vlády, pane redaktore, může být v některých případech podnětem pro ekonomický růst. 

Takže, měl by David Cameron odejít rovnou?
 

Já si myslím, že je pochopitelné, že si nejdřív chce uklidit stůl a úklid stolu nějakou dobu trvá. 

Britové mají teď 2 roky na ten odchod. Hovořilo se, že to možná bude nějakým způsobem ještě delší, ta doba. Budou nějakým způsobem ovlivňovat fungování Evropské unie?
 

No, tak samozřejmě, že v tom přechodném období ovlivňování bude, ale bude daleko slabší, než bylo před tím. Doplnil bych Vás, byly dokonce úvahy, že by se to přechodné období prodloužilo na 5 let. Já bych to velice uvítal, ale nepokládám to za reálné. 

A kdy by ten brexit měl podle Vás začít? Co nejdřív nebo protáhnout spíš ještě?
 

Brexit začíná jeden den po ohlášení výsledků voleb. 

Myslím ta reálná jednání.


Ta reálná jednání budou 1 týden nebo 1 měsíc po ohlášení výsledků voleb. Dokonce mám takové podezření, že Evropská unie bude spíše naléhat na zkrácení tohoto období a to z lidských psychologických důvodů, ta uraženecká reakce povede k tomu, aby ta pupeční šňůra byla přestřižena co nejdříve. 

Čím podle vás Evropská unie naštvala řadové Brity?
 

Řadou věcí, ale ty první analýzy mluví o tom, že hlavní důvod pro brexit u většiny Britů byla obava z migrační krize. Je to trochu paradoxní, protože Britové mají na svém území statisíce migrantů, například Pákistánců. Ti migranti bohužel většinou vytvářejí uzavřené enklávy a právě v Británii se zrodil termín no-go area, to znamená oblast, do které se večer neodváží ani policisté. Čili ta asimilace se zřetelně nepodařila, například v Manchesteru byly známé demonstrace a podobně, kde se zapalovala auta, a myslím si, že právě tato historická zkušenost vedla Brity tím, že mají odpor vůči masivní migraci, nikoliv individuální migraci, že se vyslovili pro odchod. A Evropská unie k tomu přispěla svojí nesmyslnou politikou podpory masové migraci, relokačních mechanismů, kvót a podobně. 

Bylo poslední kapkou jednání Evropské unie s Tureckem o zrušení víz pro turecké občany do Evropské unie?
 

To bych řekl, že moc ne, protože já se domnívám, že pokud obě strany setrvají na svých pozicích, tak žádná víza nebudou. Pozice Turecka odsouhlasená jeho parlamentem zní, že on nezruší některé zákony, které požaduje zrušit Evropská unie. Pozice Evropské unie zní, že dokud tyto zákony nebudou zrušeny, nebudou víza. Poslední zpráva zní, že ten termín červenec se teď přesouvá na říjen, ale pokud se obě strany zakopají ve svých pozicích, víza nebudou. 

Myslíte si, že Evropská unie nebo špičky Evropské unie se, lidově řečeno, chytnou za nos a začnou třeba řešit, jak změnit Evropskou unii pro to, aby v ní její členové byli šťastní a nerozjela se další referenda?
 

Kdyby špičky Evropské unie byly výrazné osobnosti, tak by se chytly za nos, ale kdyby to opravdu byly výrazné osobnosti, tak by k brexitu nikdy nedošlo. 

Ostatně, jak, pane prezidente, tipujete, že dopadne britské království? Královna je vlastně panovnicí ještě Kanady, Austrálie.
 

Nejenom panovníci Kanady a Austrálie, ona je formálně panovnicí celého Commonwealthu, ale myslím si, že britskému království se nic nestane. Nedovedu si představit, že by například, i když takové tendence tam jsou a byly, Austrálie chtěla z Commonwealthu vystoupit. 

Je brexit začátek i třeba vzdáleného konce Evropské unie?
 

Já vím, že se simulují různé další exity, třeba u Francie, dokonce i u nás, a u dalších zemí. Jediná země, která by na tom opravdu výrazně prodělala, je Německo, ale nevěřím tomu, že by další odchody byly. 

Takže to hlasování, které proběhlo minulý týden na internetu v České republice, které dopadlo 53:47 pro odchod z Evropské unie, nevypovídá o...?
 

Víte, pane redaktore, já umím počítat. A když mně Evropská unie dává čistého zisku ročně zhruba 200 miliard, tak bych byl blázen, abych se těch 200 miliard zbavil. 

Už jste zmínil, že odchodem by utrpělo hlavně Německo. Jaká vlastně teď bude ta pozice Německa a Francie v Evropské unii, posílí ta jejich pozice?
 

Samozřejmě, že ano. Uvědomte si, že zatím existoval jakýsi mocenský trojúhelník. Uznávám, že francouzsko-německý tandem, zejména za dob Sarkozyho a Merkelové, hrál v tomto trojúhelníku rozhodující roli, ale Británie tam hrála jakousi kompenzační nebo vyvažující roli. No, teď se tomuto tandemu uvolnily ruce, myslím si, že daleko silnějším partnerem v něm bude Německo. Víte, že popularita prezidenta Hollanda je 12 procent, a to není příliš silná pozice být rovnoprávným vyjednávacím partnerem. 

Změní se vyjednávací pozice třeba těch menších států v Evropské unii?
 

K horšímu, k horšímu, protože ty menší státy se někdy mohly opřít o britský postoj. Teď nebudou moci. 

Nebudou se moci opřít například o Itálii, Francii?
 

Itálii, Španělsko, částečně Francii. Já si myslím, že Visegrádská skupina je dnes jednotná po polských volbách, že k Visegrádské skupině se připojují i některé jiné země, Finsko, Itálie, Rumunsko, částečně Dánsko. No, a je třeba budovat minimálně tak silnou skupinu zemí, která bude mít při hlasování v Evropské unii možnost blokační minority. 

Už vlastně minule, když jsme tady na Pražském hradě natáčeli Partii, tak jsme se bavili o jakési opoziční skupině právě na základech Visegrádské čtyřky, teď, co říkáte, vlastně dostává výraznější obrysy po odchodu Velké Británie z Evropské unie.
 

Jednak já si zejména vážím návratu Polska, které, jak víte, původně hlasovalo pro migrační kvóty a nyní změnila svůj postoj. 

Ze Spojených států se ozval hlas, nebo ozývají hlasy, že referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie vyhrál ruský prezident Vladimir Putin. Co znamená pro Rusko odchod Velké Británie z Unie?
 

Víte, pro Rusko z historického hlediska byla Velká Británie, ale i Německo, spojencem. To spojenectví s Německem dokonce přetrvává do dnešních dob, přes hlásná prohlášení politiků se například tiše dohodl Nord Stream 2, a to je akce privátních německých a poloprivátních ruských firem. No, a myslím si, že ekonomická spolupráce mezi Německem a Ruskem bude pokračovat. Není důvod, aby nepokračovala ani ekonomická spolupráce mezi Británií a Ruskem, takže Vladimir Putin tímto odchodem ani neztrácí, ani nezískává. 

Dohodne se Rusko lépe se samostatnou Velkou Británií než se členem Evropské unie?
 

V některých otázkách ano, v jiných otázkách ne. Ale v každém případě znovu opakuji, Velká Británie bude o něco slabší a Evropská unie bude o hodně slabší, takže znovu opakuji, obě strany prodělaly. 

Zasáhne brexit nějakým způsobem vztahy Velké Británie s dalšími velkými mocnostmi. Už jsme se tady bavili o Spojených státech, ale co třeba s Čínou?
 

Británie, jak víte, má takzvané zvláštní vztahy se Spojenými státy desítky a desítky let. Pokud jde o Čínu, asi jste si všimnul, že když byl čínský prezident na návštěvě ve Velké Británii, tak se svezl s královnou ve zlatém kočáře a poté byly podepsány kontrakty za mnoho a mnoho miliard liber. Nebyli tam šílenci a naivové, kteří by proti těmto obchodním kontaktům protestovali, takže ne, samozřejmě Velká Británie možná nyní bude mít trochu uvolněnější ruce ve vtazích s Čínou, protože tam byl velký problém, zda uznat nebo neuznat, že Čína je tržní ekonomika. A právě Evropská unie v tom hodně váhala, zejména kvůli ocelářskému průmyslu, a přitom samozřejmě Čína je tržní ekonomikou už asi 15 let. A ve Světové obchodní organizaci, tak tam dokonce se předpokládá, že vstupem do této organizace automaticky dostáváte statut tržní ekonomiky. 

Pane prezidente, děkuji za odpovědi na téma odchodu Velké Británie z Evropské unie.
 
A pojďme se z ostrovů přenést do České republiky, poslední 2 týdny hýbe českou politickou scénou, nejen českou politickou scénou, plánovaná reforma policie. Je podle Vás nutná reorganizace a reforma Policie České republiky a těch elitních sborů?
 

Tak víte, u každé organizace, u každé instituce se čas od času realizuje nějaká reforma. Na tom není nic divného, ani nic zvláštního. Důležité je, zda tato reorganizace zvýší nebo sníží efektivitu práce policie. Já jsem zrovna včera na tiskové konferenci upozornil, že jde o to, aby policie než dosud spolupracovala se státními zástupci, protože jsou to oni, kdo jednak vykonávají dozor nad prací policie a zadruhé přejímají jejich podklady, aby mohli případně zahájit trestní stíhání. A já Vám na rovinu řeknu, že já jsem zatím žádné zvláštní výsledky neviděl. A kabelky Jany Nagyové opravdu za výsledek nepovažuji. Takže pokud tato reorganizace povede k tomu, že výsledky budou, tím lépe, sám už řadu měsíců upozorňuji na Zdeňka Bakalu a na proces vytunelování OKD, ale o to, jak se zdá, se ani policie, ani státní zástupci zatím příliš nezabývají. 

Na kauzu, která vedla k pádu vlády Petra Nečase, jsem se samozřejmě chtěl zeptat, jestli to vnímáte, tuto reorganizaci, jako důsledek práce ÚOOZ třeba na těchto velmi, velmi známých a velmi čitelných kauzách?
 

Já jsem přijal svého času pana Ištvana na Hradě, mluvil jsem kdysi i s panem Šlachtou. A zejména jsem četl jejich veřejně publikovaná prohlášení, že jsou na stopě chobotnice, která prorůstá svými chapadly jak do organizovaného zločinu, tak do politických struktur. A byl jsem nesmírně zvědav, jaká chapadla se této chobotnici utnou. A to je to, co jsem Vám říkal před chvílí, zatím, pokud ta chobotnice existuje, se žádné chapadlo neuťalo. 

Takže obavy, obavy z toho, že sloučením dvou útvarů dojde k ohrožení vyšetřování těch živých kauz?
 

Tak za prvé, policejní prezident se dobrovolně zavázal, že ponechá u těch asi 400 živých kauz vyšetřování v rukou těch vyšetřovatelů, kteří to vyšetřovali už před tím, což si myslím, že je velice dobré. Já jsem přemýšlel o tom, zda sloučení těchto dvou útvarů nevytvoří jakýsi monopol vyšetřování, ale poctivě přiznávám, že to sám pokládám za laickou úvahu, a pokud tvrdím, že reorganizaci policie mají provádět odborníci a nikoliv politici, a já jsem politik, tak bych do toho neměl, do těch detailů té reorganizace, příliš mluvit, pouze zdůrazňovat dvě věci. Hoši, musíte se dohodnout, to znamená, minimálně policejní prezident a nejvyšší státní zástupce, a zadruhé, obnovte mi finanční policii, která byla zrušena Ivanem Langerem. 

Takže souhlasíte s tím, co říkal minulý týden Martin Červíček v naší Partii, když prohlásil, že stabilitu policie neohrožuje reforma, ale emotivní vyjádření politiků?
 

Nejenom politiků, ale v dané chvíli především politiků, já jsem rád, že se mně trochu podařilo zklidnit atmosféru těch dvou rozhádaných ministrů. Možná, že jste si všiml, že šachové hodiny, které jsem jim věnoval, měly na ciferníku za 5 minut 12. 

Říkáte nejen politiků. Jak vnímáte tedy odchod Roberta Šlachty?
 

No, právě. Já si myslím, že je dobré Roberta Šlachtu vyslechnout, já jsem k tomu kdykoliv připraven. A na druhé straně mediální vyjádření mohou být snadno zkreslená, mohou zbytečně rozjitřit atmosféru, proto jsem pro to, aby vznikla nezávislá vyšetřovací komise na půdě parlamentu. A mám signály, že teď, příští týden, bude vznik této komise navržen, a myslím si, že má většinovou podporu. 

Vy jste říkal, že jste připraven vyslechnout Roberta Šlachtu, pozvete si ho?
 

Ne, to se bude muset přihlásit sám. 

Robert Šlachta chtěl společně s Ivo Ištvanem vypovídat na čtvrteční schůzi bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Na jednání výboru bylo hodně dusno a nebylo to jenom kvůli počasí. Sám jste říkal, pane prezidente, že nejen Robert Šlachta, ale i Ivo Ištvan by měli promluvit u té vyšetřovací komise, ale měli je nechat poslanci včera, respektive ve čtvrtek, hovořit na tom bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny?
 

Tak nic by se nestalo, kdyby je nechali hovořit, ale ten rozdíl mezi slyšením na výboru a slyšením na vyšetřovací komisi, spočívá v tom, že podle zákona je vyšetřovací komise nadána právě odpovídajícímu orgánu činném v trestním řízení, čili vyššími právy, než má sněmovní výbor. 

A co říkáte na srovnání Roberta Šlachty s Janem Kubicem?
 

To bych musel vidět zprávu Robert Šlachty, zprávu Jana Kubiceho jsem viděl, a podle mého názoru to byla snůška nesmyslů. Nemohu říci, že bych oplýval sympatiemi k Jiřímu Paroubkovi, ale tvrzení, že je to pedofil, mě trochu zdvihlo ze židle, a to je součást Kubiceho zprávy, jak víte, k názorům pana Šlachty se nemohu vyjádřit, protože je neznám. 

V souvislosti s reformou policie padají nejen ostrá politická prohlášení, ale i trestní oznámení. Vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek přišel s tím, že policejní prezident Tomáš Tuhý stojí za brutálním únikem informací, Vy jste napadal to slovo brutální.
 

Ano. 

Policejní prezident na to odpověděl trestním oznámením právě na pana Komárka. Co sledujeme. Válku uvnitř policie?
 

Každý může podávat trestní oznámení, například za pomluvu, nicméně já si myslím, že ti, kdo mají čisté svědomí, nemají nic proti tomu, aby všichni aktéři vypověděli na již zmíněné sněmovní komisi. Samozřejmě, že jsou utajované skutečnosti, které nemohou proniknout na veřejnost, protože by mohly ohrozit například činnost zpravodajských služeb, ale na druhé straně, jestli někdo brutálně informuje, já se u toho musím zastavit, pane redaktore, únik informací je buď velký, nebo malý, ale v životě jsem se nesetkal s termínem brutální únik informací, takže o to jsem zvědavější, co na tom bude za brutalitu. 

Vy jste sám říkal, že kdo má čisté svědomí, tak by neměl mít problém v tom vyslechnout zmiňované policisty. Proč ale tedy reforma policie vyvolala u vrcholných politiků takové emoce?
 

Já si myslím, že každá ze zúčastněných stran měla pocit, že ta druhá se snaží policii ovládnout. Na schůzce s panem ministrem Chovancem a panem ministrem Babišem jsem jim říkal, že musí místo politického osočování vyslechnout experty, to znamená nejvyššího státního zástupce na jedné straně a policejního prezidenta na straně druhé, teď vlastně vznikne druhá verze schématu policejní reorganizace. Já doufám, že tam bude zabudována i zmíněná finanční policie, jsem pro to, to navrhl Pavel Bělobrádek, aby se pak sešla Bezpečnostní rada státu a tuto druhou verzi projednala. A tam, na základě věcných argumentů, ať členové bezpečnostní rady řeknou svoje názory. 

Jste domluvený třeba s ministrem Chovancem, že Vás bude informovat o té podobě té druhé?
 

Já myslím, že mě budou informovat oba dva ministři. A v podstatě se taky již stalo, protože mám k dispozici sedm výhrad nejvyššího státního zástupce k té dosavadní formě reorganizace a také informaci, že policejní prezident s těmito výhradami souhlasí a zabuduje je do nové verze. 

Souhlasí i s tou Vaší výhradou?
 

S jakou? 

O finanční policii.


Na tom se naopak shodli všichni tři, to znamená, ministr Chovanec, policejní prezident i ministr Babiš, v tom nebyl žádný spor. A jsem rád, že je tady naprostá shoda názorů. 

Andrej Babiš uvedl, že podle nějaké dohody měla být ta reforma policie podepsaná až na středeční schůzce obou ministrů společně s Vámi na Pražském hradě. Byla taková dohoda?
 

Já jsem byl informován, a to je veřejný výrok ministra Pelikána, že premiér Sobotka se omluvil hnutí ANO, že ta policejní reorganizace byla podepsána předčasně, protože se domníval, že bylo ukončeno dohodovací řízení, které ve skutečnosti bylo pouze přerušeno. 

Už jste sám říkal, že ta druhá verze reorganizace policie by měla představená na té červencové Bezpečnostní radě státu. Koalice volá po tom, aby ta Bezpečnostní rada státu zasedala dřív, než v druhé půlce července.
 

Tak ona může zasedat dřív a může projednávat něco jiného. Ale pokud je obecná dohoda, že se prodloužil termín platnosti reorganizace policie z 1. července na 1. srpen, tak je třeba dát těmto dvěma lidem a jejich spolupracovníkům čas na to, aby ten dokument dokončili. 

Zúčastníte se té bezpečnostní rady?
 

Velmi pravděpodobně ano, i když by mě to stálo přerušení dovolené na Vysočině. 

Během toho dohadování ohledně reformy policie padala velmi ostrá prohlášení ze strany koaličních partnerů. Jak hluboká je ta krize koalice? Je zažehnána?
 

Já si myslím, že se přinejmenším zmírnila, a jsem rád, že jsem k tomu mohl trochu přispět. A pokud jde o silná prohlášení, sám jako opoziční předák jsem byl také jejich autorem, stejně tak tehdy proti mně stál Václav Klaus, který rovněž nešetřil silnými prohlášeními. A jak víte, nakonec jsme se dokázali dohodnout a pak tady byla čtyři roky stabilní vláda. Takže já jsem všem řekl nebo vzkázal, ať koukají dovládnout do příštího roku, kdy na podzim budou parlamentní volby. A v té době je občan králem a rozhoduje o tom, kdo bude vítězem příštích voleb. A občan se patrně bude rozhodovat, nikoliv na základě silných prohlášení, ale na základě výsledků vlády a konkrétně výsledků jednotlivých ministerstev. 

Po schůzkách minulý týden, které jste měl v Lánech s ministrem vnitra a ministrem financí, jste prohlásil, že byste jejich případnou demisi nepřijal.
 

Ano. 

Demisí hrozil ale i ministr Pelikán, ministr spravedlnosti. Co jeho demisi? Přijal byste?
 

Taky bych ji nepřijal. Podívejte se, kdyby volby byly daleko, tak bych té demisi rozuměl. Když jsou volby v příštím roce, tak ať ten který ministr pracuje, předloží ve volbách občanům své výsledky, no, a občany nejvíce zajímá, co se děje ve zdravotnictví, kultuře, dopravě, životním prostředí, ta policie ho zajímá trošku míň, ale samozřejmě, že ho zajímá boj proti korupci a ekonomické kriminalitě. A tady si myslím, že opravdu ty dosavadní výsledky, čest výjimkám, nebyly příliš hmatatelné, a jestliže reorganizace policie bude znamenat, že se začnou konečně stíhat i velké ryby, budu jenom a jenom rád. 

Když zůstaneme ještě v té politické rovině a v těch sporech, které byly v posledních dvou týdnech v koalici, jak podle Vás vůbec funguje koalice? Vypadalo to, že po schůzce, kterou jste měli s ministry na Hradě, takže se vše zažehnalo, vláda, že funguje?
 

No, tak vše zažehnalo, to by bylo příliš silné, ale zmírnilo, to určitě ano. Že v koalici jsou rozmíšky, v každé koalici, v každé zemi, o tom nelze pochybovat, já bych to nedramatizoval, chápu, že tisk má rád dramatizaci a média obecně taky, ale to stupňování slova nepřítel, 1. stupeň - nepřítel, 2. stupeň - úhlavní nepřítel a 3. stupeň - koaliční partner, je známé a platí ve všech zemích. Jeden ministr mně dokonce říkal, že je i 4. stupeň - parteigenosse, neboli soustraník, protože jak říkal už Winston Churchill, nejvíce nepřátel je ve vlastních řadách. 

Teď se ten 3. stupeň bude opět prověřovat, protože se začalo jednat nebo jedná se už...
 

O rozpočtu. 

...o rozpočtu, přesně tak. Ministr financí Andrej Babiš chce schodek maximálně 60 miliard korun. Miroslav Kalousek říkal, že i 40 je moc, podle Vás, jaký je správný a reálný rozpočet?
 

Je rozumné, aby se deficit státního rozpočtu každý rok snižoval minimálně o těch 10 miliard. Kalouskovské řeči ponechávám stranou, to snad ani nestojí za to vůbec komentovat, tento člověk téměř uškrtil českou ekonomiku, když byl ministrem financí. Ministr Babiš si ponechal rezervu 12 miliard, protože v první verzi navrhl deficit státního rozpočtu 48 miliard korun, ale přitom je koaliční dohoda na 60 miliardách, tak až k němu přijdou ministři, jak on říká, s čepicí v ruce, tak má k dispozici oněch 12 miliard. Ale tady se přiznávám, že budou spíše mé sympatie na straně ministra financí, který musí šetřit, zatímco před volbami každá strana, ovšem včetně hnutí ANO, tedy strany ministra financí, bude voličům rozdávat takzvané dárečky, které samozřejmě znamenají zvýšení výdajů státního rozpočtu. Já bych například některé sociální výdaje naopak omezil, omezil bych sociální dávky těm, kdo odmítnou nabízenou práci, protože nechtějí pracovat. 

Je ten polštář, který si nechal ministr financí, těch 12 miliard, dostatečný?
 

Když bude tvrdý a energický, je dostatečný. 

Pojďme k dalšímu tématu. Česká republika podle nařízení Evropské unie zavádí zákon, podle kterého bude trestné hanobit třídu definovanou životním stylem, vzděláním, příjmem i autoritou. Trestné bude rovněž podněcovat nenávist lidem s různým pohlavním ztotožněním a způsobem, jak někteří vykonávají pohlavní styk. Je podle Vás český národ tak nesnášenlivý, že potřebujeme takový zákon?

Český národ je jeden z nejtolerantnějších národů v Evropě, koneckonců u nás žije 5 procent cizinců a žije bez jakékoli obavy z xenofobie, a to, co mi říkáte je další důkaz nesmyslnosti Evropské unie, téže nesmyslnosti, která přispěla k brexitu. Já si myslím, že tohle zavání nástupem k cenzuře odlišných názorů pod libozvučně znějícími názvy, protože nakonec nebudeme moci kritizovat nikoho a všichni uvázneme v bažině tzv. politické korektnosti, kde nemůžeme nazývat věci pravými jmény. Já jsem byl vždycky pro to nazývat věci pravými jmény, někdy i za použití sprostých výrazů, pane redaktore, protože, jak říká Jaroslav Hašek v předmluvě ke Švejkovi, vhodně umístěný vulgarismus udělá více než dlouhá věta.

Vidíte, a teď by Vám podle toho zákona hrozilo 3 až 6 let.

No, vidíte. Prezident má naštěstí imunitu, ale já bych byl solidární s těmi, kdo vulgarismy používají, koneckonců Švejk by nemohl vyjít za platnosti tohoto zákona.

i v důvodové zprávě k tomuto zákonu je uvedeno, že omezuje svobodu projevu zakotvenou v článku 17 základní listiny práv a svobod. Je zapotřebí sahat vůbec do takto základních právních listin?

Pokud je to protiústavní, protože listina práv je součástí Ústavy, tak by ji minimálně měl Ústavní soud zamítnout. Od toho je Ústavní soud.

Toto ale není jediný zákon, který omezuje různé svobody. Jak jako milovník přírody vnímáte snahu Ministerstva zemědělství výrazně omezit vstup do lesa?

V době honu, řekněte to úplně, pane redaktore. Samozřejmě, že probíhá-li v lese hon, tak mi hrozí nebezpečí, že mě nějaký neumětel, který má v ruce pušku, zastřelí. Takže já si myslím, že takové omezení je docela v pořádku. Řekl bych, že stejně tak je v pořádku i omezení, které se týká hazardu, protože máme-li proti hazardu bojovat, tak proč vyloučit boj na internetových sítích. Pravda je, že když surfuju po internetu, tak mě zarazí, že inzerovaná stránka, když na ní kliknu, je zablokovaná, a někdy přemýšlím, proč je zablokovaná, protože hazardu se to určitě netýká. A konečně vřele podporuji onen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. konec konců, víte dobře, že pomluva se v mediálním světě vyskytuje a pomluva může někdy zničit život nejen pomluveného, ale celé jeho rodiny a blízkých, a může ho ostrakizovat, a teprve, při pomalosti našich soudů, po několika letech zjistíte, že ten člověk byl pomlouván neoprávněně. Takže, pokud to povede novináře k tomu, aby se poněkud kontrolovali, než uveřejní nepravdivé údaje, tak je to jen dobře a jejich mediální dům pak na to doplatí určitou pokutou. Konec konců, Vaše televize Prima zažila něco podobného, když jste byli napadáni v otázce objektivity zpravodajství, a i když to snad dělám poprvé v životě, tak bych Vám jako médiu chtěl složit poklonu, že jste se nenechali zastrašit.

A nebudou právě třeba ty zákony o právní odpovědnosti firem, možnost žalovat za pomluvu, není to nástroj daný do ruky třeba právě, když zůstaneme u tohoto případu, neziskovým organizacím, kterým se nelíbí, jakým způsobem je informováno?

Já jsem sice několikrát řekl, že většinu, nebo velkou část neziskových organizací pokládám za pijavice na státním rozpočtu, že když chtějí nějaké dotace, tak by si shodný objem prostředků měly umět opatřit samy, vím, že třeba bývalý Ekologický právní servis, nyní Frank Bold, zahltil právní prostor spoustou žalob, které zpomalují nebo znesnadňují výstavbu důležitých dopravních komunikací, to všechno je pravda. Na druhé straně, tady se vždycky, když nějaká firma spáchala trestný čin, zaštítila tím, že to ve skutečnosti spáchal nějaký jednatel, že je to tedy trestní odpovědnost nikoli právnické, ale fyzické osoby, pak vysála nějaké prostředky, viz kauza OKD, a odešla do Švýcarska nebo do insolvence. Čili, myslím si, že ten zákon je naprosto v pořádku, a pomluva se patrně bude týkat primárně mediálních domů, a dobře jim tak.

Když se budeme bavit ještě o jednom z těch posledních, o tom úplně posledním návrhu, který v té reportáži zazněl, tak je to zákaz a sankce pro rozhlas a televizi za vysílání, které utvrzuje v předsudcích o etnických, náboženských nebo rasových menšinách.

To je naprostá hloupost, ale o tom jsem mluvil před chvílí. Kdo Vám řekne, co je oprávněná kritika a co je předsudek. Já Vám připomenu takovou krásnou situaci ve 30. letech minulého století, kdy se říkalo, že lidé mají předsudky proti Hitlerovi, že nacismus nemá být kritizován, že má být appeasement, neboli politika usmiřování, no tak podle tohoto zákona každý, kdo by prohlásil, že Hitler je zločincem, by šel do vězení.

Takže souhlasíte s názorem, že pro společnost je více toxické zamlčování pravdy než poukazování na pravdu, byť je proti…

Už jsem to říkal, rád to zopakuji právě na tomto a dalších příkladech, varování před nebezpečím není ani pomluva ani rozšiřování nenávisti, je to stejné varování, jako když varujete před povodní a stavíte protipovodňové hráze a stavět je v době, kdy už povodeň zaplavila Vaše město nebo Vaši obec, je pošetilý nesmysl.

Tak doufám, že se bude ministr Dienstbier dívat a vezme Vaše připomínky v potaz.

Pojďme k dalšímu tématu. Vás čeká v nejbližších dnech další cesta do krajů. Na Vysočinu. Před
vysíláním jste mi říkal, že je to kraj Vašeho srdce. 

Přesně tak. 

Tak Vysočinu znáte hodně dobře. Tak co je v tom kraji největším problémem?
 

No, já bych začal tím, co je v tom kraji nejmenším problémem, a to je nezaměstnanost. Vysočina je pod průměrem celorepublikové míry nezaměstnanosti. Tak trochu je problémem samozřejmě nižší než celostátní průměrná mzda a tedy i nižší životní úroveň. Problémem je zemědělství, a já se právě proto setkám se zemědělskými odborníky. Vysočina produkuje například třetinu naší produkce brambor, ale přesto se tam ta bramborářská produkce na úkor jiných plodin trochu propadá, samozřejmě, že každý kraj má infrastrukturní problém. Vysočinou prochází dálnice D1, která se pořád opravuje a pořád opravuje a pořád... 

A ještě dlouho bude.
 

...ty opravy nejsou hotové. Jednou se doopravuje, a to já už budu po smrti. No, takže řekl bych, že je to kraj, který by si zasloužil větší investice, já sám jsem uvítal, když čínská společnost teď koupila žďárské strojírny, což je po firmě Bosch druhý největší zaměstnavatel na Vysočině. Já věřím, že ta čínská kapitálová injekce přispěje rozvoji této firmy. Mimochodem, víte, kdo je v Německu největší zahraniční investor? Právě Čína. A nám vyčítají, když usilujeme o čínské investice. Takže, byli jsme u zemědělství, byli jsme u dopravní infrastruktury, byli jsme u podniku Žďas. A teď bych mohl pokračovat půl hodiny, ale to už by Váš pořad skončil. 

Ano. To by skončil. Vy tam máte ten program poměrně dost nabitý, mimo jiné budete předávat vysvědčení studentům. Tak jedna taková na tělo. Jaký jste byl student, pane prezidente?
 

Já jsem byl šprt, pane redaktore. Aby se maminka nezlobila a aby jí to nebylo líto, tak jsem nosil domů samé jedničky, včetně předmětů, kde mně ty jedničky dávali ze soucitu, jako byl například zpěv nebo tělocvik. 

Na Vysočině se v době Vaší návštěvy bude konat také jedna z největších sportovních akcí v České republice v tomto roce, Mistrovství světa horských kol. Nepůjdete fandit českým cyklistům?
 

Nepůjdu, protože bych působil směšně. Já mám sice kolo, které se dá s trochou fantazie připodobnit k horskému kolu, řekněme, že je to polohorské kolo, teď jsem dokonce nedávno u svých přátel na Vysočině dostal dárek, a to je elektrokolo. Ale tihle lidé jsou opravdu mistři svého oboru nebo mistři svého řemesla a kdybych jim šel fandit, tak proto, že tomu málo rozumím a už vůbec to sám neumím, tak bych, jak už jsem řekl, působil trochu komicky. 

Ostatně sledoval jste působení českých fotbalistů na Euru, fandil jste?
 

Podívejte se, já jsem teď přijal asi před týdnem na Hradě fotbalové internacionály v čele s Antonínem Panenkou... 
Ti to dokázali.
 

...po 40 letech. A teď jsem se jich ptal, tak co dělat, abychom například neprohráli s Tureckem 2:0 nebo něco podobného. Oni říkali, postavit mužstvo složené ze stejně kvalitních hráčů, jako jsme byli my. Takže jsem dostal takzvanou knížecí radu, ale která se bohužel nedá použít. 

Už jste zmínil, že kvůli Bezpečnostní radě státu případně přerušíte Vaší dovolenou na Vysočině. Takže odpověď na mojí další otázku, kde budete trávit dovolenou je...
 

Já vždycky, řadu a řadu let, trávím dovolenou pouze a jedině na Vysočině, kde, jak víte, mám jachtu za dva tisíce korun, nafukovací, a na rybníku, který má úctyhodných 90 hektarů, vesluju a tužím si svaly. 

Takže opět rybník a návštěvy přátel.
 

Opět rybník a návštěvy přátel, které jsem většinou rok neviděl. 

Netáhne Vás to třeba k moři, pane prezidente?
 

Vůbec ne. Moře je v podstatě nudné. To, co se neustále mění, je les. A někdy i rybník. 

Když zůstaneme u těch letních plánů, dočetl jsem se, že jste přijal pozvání na zahajovací ceremoniál letních olympijských her v Riu. Stihnete i nějaký sport?
 

Samozřejmě tam jedu, abych vyjádřil podporu našim sportovcům. Víte, já se řídím zásadou, že prezident pak po skončení olympijských her nemá zvát na Hrad jenom ty olympioniky, kteří dostali nějakou medaili, ale má zvát na Hrad, a také to dělám už třetí rok, všechny olympioniky, kteří se těch her zúčastnili, protože vždycky i po poctivém tréninku můžete zaškobrtnout a díky nějaké triviální nehodě ztratíte tu medaili, a je potřeba si vážit všech, kdo na tu olympiádu jedou, a podpořit je. Rozhodně tam nejedu na turistický výlet, vystavím se nebezpečí od komára ziky, ale slíbil jsem to jak předsedovi Mezinárodního olympijského výboru, tak našemu kolegovi Kejvalovi z našeho olympijského výboru a sliby se mají plnit. 

Ještě jedna asi závěrečná otázka. V říjnu navštíví Prahu tibetský duchovní vůdce dalajláma. Pozvete ho na Hrad tentokrát, přijmete ho?
 

I na tuto otázku už jsem mnohokrát odpovídal. Říkal jsem, že k našemu setkání by mohlo dojít pouze tehdy, kdybych já byl rovněž duchovní vůdce, nebo naopak dalajláma velký zahraniční investor. Teď jsem nedávno přijímal šéf General Electric, který chce v naší zemi investovat. No, a protože dalajláma není velký zahraniční investor, a podívejte se na mě, vypadám jako duchovní vůdce? Taky ne, že ano. No, tak z toho logicky vyplývá, že se nemůžeme setkat. 

Já jsem se samozřejmě zeptal, jestli se neposunul Váš názor za ty roky, co tady dalajláma nebyl.
 

Moje názory se občas posouvají, dřív jsem byl třeba odpůrcem nošení střelných zbraní, změnil jsem názor po masakru v Paříži, protože kdyby v tom hudebním klubu byl člověk, který umí střílet z pistole a měl tu pistoli v kapse, tak by možná nebyl počet obětí tak dramaticky vysoký. Takže jak na tomto příkladu vidíte, já občas měním své názory, nikoli však v tomto případě. 

Pane prezidente, mrzí mě, že nemáme víc času, protože bychom evidentně otevřeli další velmi zajímavé téma a další a další bychom mohli ještě během následujících mnoha hodin otevírat. Moc Vám děkuji za Váš čas a za rozhovor, který jsme mohli v Partii vést.
 

Bylo to příjemné setkání. Děkuji za rozhovor. 

Moc Vám děkuji. Takže na viděnou.
 

Na viděnou. 

Miloš Zeman, prezident republiky, pořad TV Prima Partie, 26. června 2016

zpět na seznam zpráv