Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Prima Partie Terezie Tománkové

27. června 2021

Dobrý den, vítám vás u Partie. Dnes má výjimečnou formu. Nabídnu vám rozhovory s třemi ze čtyř našich nejvyšších ústavních činitelů, prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Děkuji vám, že se díváte. Mým prvním hostem je prezident České republiky pan Miloš Zeman. Dobrý den, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente, nemůžu náš dnešní rozhovor začít jinak než tragédii na jižní Moravě, diváci viděli Váš krátký projev v televizích. Dovolím si osobní otázku na začátek, co s Vámi dělají ty záběry, které vidíte, které přicházejí z obcí na jižní Moravě?


Víte, zřícení budov se dá nahradit, zranění, i když to už je daleko těžší, se dá vyléčit, ale nejstrašnější jsou lidské ztráty, a já jsem byl informován, že mezi nimi je i slovenská občanka, a to je úplně jedno, jestli česká nebo slovenská, která byla nad to těhotná. Tohle je to nejstrašnější, všechno ostatní se dá překonat.

Pane prezidente, poděkoval jste za tu velkou solidaritu, kterou občané prokazují od začátku té katastrofy. Na místě byl premiér, místopředsedkyně vlády. Co čekáte od vlády, jakou pomoc by měla občanům a těm obcím nabídnout?

Já jsem si nechal na tento rozhovor jednu věc, kterou jsem neuvedl ve svém projevu, a sice, že se v úterý setkám s paní ministryní Schillerovou, a budu se přimlouvat za to, aby byla co nejštědřejší, nejvelkorysejší dotace všem postiženým obcím. Víte, já nejsem přítel dotací, řada z nich je zbytečná a plýtvavá, ale v tomto konkrétním případě budu jako prezident republiky u paní ministryně bojovat za to, aby tato dotace zde nejenom byla, ale aby byla opravdu velkorysá.

Jste v kontaktu i s dalšími ministry? S ministrem obrany, panem Hamáčkem například nebo s panem hejtmanem Grolichem?

Já se uvidím se všemi těmito ministry v pondělí, kdy mám společnou večeři, ne, oběd, oběd s vládou, a tam jistě o těchto věcech budeme mluvit.

Když říkáte, že budete chtít, aby vláda byla co nejštědřejší, máte Vy nějakou představu toho finančního rámce?

Myslím si, že ten rámec by měl být takový, a teď bych se zeptal, do jaké míry do toho mohou zasáhnout i pojišťovny, protože auta máte pojištěná povinně, že, a budovy jsou většinou pojišťovány taky, ale to pojištění samozřejmě nestačí, takže ten rámec by měl být výrazně nad výši pojištění.

Starosta města Lužnice řekl, že spousta těch nemovitostí pojištěná není, žijí tam staří lidé, kteří si pojistku nemohou dovolit, to jenom k pojišťovnám poznámka. Pane prezidente, jako hodnotíte chování politiků v této těžké době během a těsně po té katastrofě? Zajímá mě to proto, že v té veřejné debatě se ukázalo, že lidé jsou velmi citliví na přítomnost politiků. Jak to vnímáte Vy, kde je ta hranice, kdy je to účinná pomoc, být na místě, a kdy je to sebeprezentace u lidského neštěstí?

Já chápu, jestliže politici tam přijedou, ale samozřejmě, že rozhodující je účast policistů, nikoliv politiků, hasičů a armády. Jak už jsem řekl ve svém projevu, já jsem tam tedy poslal svoji dceru, no poslal, ona sama chtěla jet, a dobře udělala. Věřím, že kdybych neměl invalidní vozík, tak bych tam určitě zajel i já, ale takhle bych se asi spíš pletl pod nohy právě těm, kdo budou organizovat záchranářské práce. Ale víte, čeho si vážím? Že nikdo, alespoň zatím, nezneužil této katastrofy k nějakému předvolebním boji. Ona by se záminka zcela určitě našla.

Některé strany dokonce oznámily, že zastavují kampaň na jižní Moravě. Je to správné? Měly by to udělat, nebo neměly udělat všechny strany?

Já si myslím, že ano, že je to dobře.

Říkáte, že tam odjela Vaše dcera Kateřina, před malou chvílí jste mi říkal, že je na cestě. Budete chtít od ní zprávy, budete s ní v kontaktu?

Samozřejmě, že ano.

Co čekáte, informativní zprávy?

Budu očekávat řadový dojem, to znamená dojem normálního občana, v tomto případě samozřejmě občanky, jaké ona měla pocity, když tam byla, protože něco jiného je vidět to v televizi a něco jiného mluvit s autentickým účastníkem těchto událostí.

Dobře. Rychle a zásadně pomáhalo Rakousku a Slovensko. Mluvil jste například, pane prezidente, se svými protějšky, paní prezidentkou Čaputovou, panem prezidentem Van der Bellenem? Poděkoval jste jim?

Zatím ještě ne, ale jistě to udělám. Já se teď soustředím spíše na to, abych hledal nějaké konkrétní formy pomoci. Prezident velí Hradní stráži, která má několik set příslušníků, a já jsem dokonce nabízel, že bych tam poslal všechny, ale byl jsem odražen. Teď tam zatím jede první skupina, patnáct vojáků Hradní stráže s příslušnou technikou, a ti, kdo tam už organizují záchranné akce, se děsili, kdyby se jim tam náhle narvalo několik set příslušníků Hradní stráže, protože by si vzájemně šlapali po nohou, ne-li po hlavách, a spíše by si překáželi. Takže zatím alespoň symbolická jednotka, ale jsem kdykoli připraven dát rozkaz a, když to budou organizátoři potřebovat, poslat tam třeba i všechny.

Pan premiér Babiš požádal o pomoc Evropskou unii, o pomoc Evropskou komisi. Chystáte se mu nějak pomáhat v nějaké diplomatické rovině?

Když mě o to požádá, tak zcela určitě ano, ale Vy jste sama zmínila tu obrovskou vlnu solidarity. Víte, on český národ přes všechny nectnosti, které občas má, vzpomeňte si, jak jsem citoval Karla Kryla, který říkal, že Česko je země závisti, tak v tomto případě se český národ chová skvěle a nikomu nezávidí.

Děkuji Vám, pane prezidente, k tomu tématu. Před tou katastrofou na jižní Moravě Českou republikou rezonovala ještě jedna tragická událost, a to byla smrt muže v Teplicích. Rada Evropy vyzývá k bezodkladnému, důkladnému, nezávislému vyšetřování. Co Vy si o té situaci, o té katastrofě myslíte, vyvolává u Vás ten policejní zákrok nějaké otázky?

Ne. Já jsem se samozřejmě seznámil se stanoviskem policejního vyšetřování a jako člověk, který důvěřuje naší policii, nemám důvod výsledky tohoto vyšetřování jakkoli zpochybňovat. Rada Evropy by se měla zabývat jinými záležitostmi.

Čili Vás to překvapilo nebo popudilo, že se do toho plete?

Rada Evropy se velmi často plete do nejrůznějších záležitostí, tuto nevyjímaje.

Pane prezidente, pár otázek k pandemii covidu-19, která ustoupila, ale jak moc Vy osobně vnímáte nebezpečí těch nových mutací, varianty delta, varianty gamma?

Na to se zeptejte spíš nějakého odborníka, vakcinologa, epidemiologa a tak dále. Ale jako laický názor mohu říci, že experti u většiny vakcín říkají, že jsou polyfunkční, to znamená, že mohou působit i na různé typy mutací. A když ne, tak věřím, že budu vyvinuty i vakcíny nové. Kromě toho nezapomeňte, že zhruba za rok, možná o něco dříve, nás všechny čeká přeočkování. Už máte své dvě dávky, nebo ještě ne?

Ano, mám.

Blahopřeji. A čím, Pfizerem?

Ano.

Tak to jsme na tom úplně stejně.

Dobře. Stále nemáme naočkovanou dostatečnou část populace, podle odborníků je potřeba 70, ne-li 80 procent, stále mnoho lidí váhá, pak je tady to jádro odpíračů. Jak by měla vláda přesvědčit ty váhavé?

Vždyť je to tak prosté, milý Watsone, jak říkával Sherlock Holmes. Největší odpor vůči očkování je u mladé generace, v tom se asi shodneme.

Ano.

Výborně. A mladá generace chce cestovat daleko více než my, staří penzisté, kteří už se nacestovali víc než dost. Aby mohli cestovat, budou potřebovat po Evropě covid pas. A covid pas dostanou pouze tehdy, když, stejně jako my dva, dostanou obě dvě dávky vakcíny. Takže vyplácet nějaký bonus, nějakých několik tisícovek, že jsem se nechal naočkovat, to mně připadá trochu ubohé, ale vydírat, v dobrém slova smyslu, vydírat tím covid pasem, to vidím jako rozumnou cestu.

Pak jsou tady ale lidé, kteří se naočkovat nemohou. Není vůči nim ten covid pas diskriminační?

Není, ale já si myslím, že koneckonců, kdo se nemůže naočkovat? Někdy se říkalo, že se nemůžou naočkovat děti, ale teď se zase mluví o tom, že děti od 12 let výše se mají očkovat. Takže oni i ti experti se někdy neshodují.

Ruská vakcína Sputnik. Ministr Adam Vojtěch řekl, že to pro něj není téma, které by jakkoliv, a to i s Vámi, řešil. Je to téma pro Vás, pane prezidente?

Teď už ne, protože, zaplať Pánbůh, je dostatek dodávky jiných vakcín včetně toho Pfizeru. Nezapomeňte, že jsem o Sputniku mluvil v okamžiku, kdy hrozil nedostatek vakcín, a kdy se kvůli tomuto nedostatku zpomalovalo očkování. Dnes už se očkuje tak asi 100 000 a více denně, a to je krásný výsledek.

Jak sledujete to, co se stalo kvůli Sputniku na Slovensku?

Já jsem si toho všiml. Podívejte se, Sputnikem, ale i tou čínskou vakcínou, myslím, že se jmenuje Sinopharm, se očkují miliony lidí po celém světě, nejčastěji v rozvojových zemích, takže ty vakcíny nemají svoje uplatnění. Když je Slovensko daruje některé z těchto zemí, tak budou využity.

Jak hodnotíte kroky vlády v té protiepidemické rovině, pane prezidente, chybí Vám tam něco nebo naopak nadbývá? Pokud bych měla být konkrétní, vedl se spor o to, jestli jsou dostatečné roušky nebo zůstanu respirátory.

Já zastávám jako laik, to vždy zdůrazňuji, názor, že jediným skutečným nástrojem je očkování a nic jiného. Všechno ostatní včetně těch roušek nebo respirátoru může běh epidemie zbrzdit, nikoli však zastavit, a já bych se skoro obával, a dostávám pravidelně každý týden přehled vakcinace ve všech zemích světa, a někde to jde nahoru, někde to jde dolů, v převážné většině to jde dolů. Ale jsou i země, kde ta epidemie nepolevuje, mimo jiné například takové Japonsko, což je zvláštní, protože tam možná budou olympijské hry. Takže přeji Japoncům, aby i u nich ta epidemie začala ustupovat.

Vy osobně, pane prezidente, máte obavy z další vlny, z dalšího vzestupu té epidemie?

Víte, vzpomeňte si na žranici na Karlově mostě, kde naše opoziční dámy, například paní Pekarová Adamová nebo paní Němcová, a nejenom dámy, i džentlmeni, že, exhibovali a oslavovali touto žranicí ukončení první vlny epidemie. To byl typický příklad rozvolnění. Já jsem vždy kritizoval rozvolňování jako předčasné a dnes poprvé říkám, že podle čísel, která každý den dostávám, to už vypadá tak, že opravdu si můžeme rozvolnění dovolit. 

Jenom ke Karlovu mostu, my nevíme, jestli tam bylo nějaké ohnisko nákazy, byla potom jinde.

Ne, ale nezapomeňte, oni se vydávali za Value Leaders, tedy za ty, kteří tvoří veřejné mínění a vnucují mu svoje hodnoty. Takže vůbec nejde, paní moderátorko, o to, jestli zrovna tam bylo ohnisko epidemie. Jde o to, že když lidi tuto žranici viděli, tak si řekli, všechno je v pořádku, můžeme rozvolňovat. A z toho pak vznikla ona druhá vlna epidemie.

Dobře. Jak se díváte na druhé angažmá pana Vojtěcha na Ministerstvu zdravotnictví? Vede si dobře?

Já si myslím, že zatím ano. Koneckonců byl to právě on, který vyzýval ke zpřísnění restriktivních opatření včetně roušek, a měl tehdy pravdu. Tehdy ovšem opozice, široká veřejnost, ale, přiznejme si sebekriticky, i vláda, podlehla tomu tlaku, myslela si, že už nejhorší máme za sebou. Ukázalo se, že to nebyla pravda, a já věřím, že jsme se z toho poučili.

Ještě jedna krátká otázka k panu Vojtěchovi. On chce skončit v politice po volbách. Udělal byste z něj velvyslance? O tom se spekuluje.

Paní moderátorko, pokud bude velvyslanec, což nevylučuji, pak nekončí v politice, protože velvyslanec, jak jistě dobře víte, je politická funkce.

Tím jsem myslela, že nebude kandidovat do politické sněmovny, děkuji za upozornění. Byl by dobrý velvyslanec?

Prosím?

Byl by dobrý velvyslanec, pan Vojtěch?

No tak vzhledem k tomu, že ještě nikdy velvyslanec nebyl, tak to může posoudit pouze praxe.

Další téma, pane prezidente, volby do Poslanecké sněmovny. Za skoro sto dní je tady máme. Jak se na ně připravujete nebo budete připravovat?

Jako každý občan, doufám, že jako každý občan, i já půjdu k volbám. Vždycky jsem kritizoval ty, kdo nejdou k volbám, protože je pokládám za zbabělce, nebo přinejmenším za nezodpovědné lidi. Pak něco kritizují, a když měli šanci sami něco ovlivnit svojí účastí ve volbách, tak zdrhnou a jsou doma a nejdou volit. No tak já volit samozřejmě půjdu, i když uznávám, že volby jsou tajné, tak já jsem takový průzračný člověk, tak Vám řeknu, že já budu volit hnutí ANO. A kdybych měl dva hlasy, jakože je nemám, tak můj druhý hlas bude patřit sociální demokracii. A pak mě samozřejmě jako prezidenta bude čekat obvyklá procedura. To znamená, v první fázi si pozvu všechny předsedy parlamentních stran tady do Lán. V druhé fázi jmenuji premiéra a v třetí fázi dám tomuto premiérovi dostatek času, aby vedl náročná koaliční jednání.

Nejprve k té Vaší preferenci, k té Vaší volbě. Proč je ČSSD, kterou jste vedl, kterou jste dovedl do Strakovy akademie, až druhá, až Vaší druhou volbou?

Vzhledem k tomu, že v těch dvou stranách, které tvoří vládní koalici, přece jenom při vší úctě k sociální demokracii to hnutí ANO odvedlo více práce, a to jak na potlačení epidemie, tak na, teď bych ještě neřekl nastartování ekonomiky, i když ta ekonomika je podivuhodně robustní, zejména průmysl, ale minimálně na zabránění tomu, aby se ekonomika zhroutila. A to je velká zásluha.

Není to i tím, že možná říkáte, když říkáte, že ČSSD odvedla méně práce než ANO, není to i podílem a rozdělením těch resortů?

Ale samozřejmě, že ano, to není žádná kritika sociální demokracie. To vychází právě z toho, že nejde jenom o resorty, to je půl napůl. Jde o celkový význam té práce, kterou musí vládní skupina udělat. No a vzhledem k tomu, že ANO má podstatně více poslanců než sociální demokracie, a i poslanci pracují, nejenom ministři, tak z toho vyplývá, že hnutí ANO je na tom trochu lépe.

Teď k tomu výběru premiéra. Vy jste v lednu v Mladé frontě naznačil, že sestavením vlády pověříte předsedu vítězné strany, nikoliv lídra nějakého uskupení, nějaké koalice. Takto budete postupovat?

Ano, přesně tak.

Z jakého důvodu?

Víte, teď nechci být nezdvořilý, ale asi budu. Já totiž pokládám koalici za podvod. Přesněji řečeno předvolební koalici. Vy znáte heslo, myslím, že jeho autorem byl kdysi dávno Josef Lux, že koalice vznikají až po volbách, a tedy nikoli před volbami. No, a jestliže tedy nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod. A dám Vám konkrétní ilustraci. Představte si, že byste splácala dohromady koalici deseti pětiprocentních stran, takže celkem byste měla padesát procent a mohla sestavovat vládu, ale milá paní moderátorko, vždycky jsem říkal, jestliže se spojí několik trpaslíků, pak vznikne velký trpaslík, ale nikdy nevznikne obr.

Rozumím. Říkáte, podvod. Na druhou stranu máme tady volební zákon, který něco říká i o koalicích, a máme tady vůli voličů, kterým to možná zjevně nevadí.

No tak pokud to těm voličům nevadí, tak ať si promyslí moje argumenty proti koalicím, které jsem teď řekl. Podívejte se, i pětiprocentní strana může zaznamenat výraznou dynamiku a stát se stranou deseti nebo dokonce dvacetiprocentní, sám jsem to zažil právě u sociální demokracie. Nicméně dokud tomu tak není, tak hodit záchranné lano těm, které voliči v podstatě nechtějí, protože kdyby je chtěli, tak budou mít více než pět procent, jenom znamená, zaplevelovat politickou scénu malými stranami. Už dnes jich máme v Parlamentě devět. A samozřejmě, že čím více je politických stran v Parlamentě, tím těžší je vzájemná dohoda, a to nejenom při sestavování koalic, ale i při projednávání běžných návrhů zákonů. Prostě já jsem, a vím, že je to až cynismus, zastáncem amerického modelu, to znamená, ať jsou tady dvě strany, jedna levicová, jedna pravicová. Dvě strany úplně stačí. Když těch stran místo dvou bude řekněme deset, no tak to vůbec neznamená, že máte pětkrát víc demokracie.

Podle tohoto Vašeho optimálního modelu, kdo by tam teď stál, na levici a na pravici, z těch konkrétních stran, které tady máme?

Tak v době, když jsem byl premiérem, byla tato otázka snadno zodpověditelná.

Tak.

Já lituji, že sociální demokracie prozatím nenalezla tým silných vedoucích osobností. A to se stává de facto všem politickým stranám. Pokud jde o ODS, no tak připusťme, že je pravicová. No a dosadit do toho vzorce, který jsem Vám teď říkal, levicovou stranu, která by byla silná tak, jako kdysi byla silná sociální demokracie, je velmi obtížné. Já nechci nikoho urazit, ale chce to opravdu charismatické osobnosti, které získají přízeň voličů.

Hnutí ANO je podle Vás levicové nebo pravicové? Pan premiér říká, že jsou stranou pro všechny.

Ano, catch-all party.

Ano.

Ano. Víte, kdo to říkal? Tony Blair. A Labour Party byla přitom levicovou stranou. No tak možná, že hnutí ANO tak trochu vykrývá ten prostor na levici.

Vláda je pod tvrdou kritikou, že uplácí své voliče nebo možné voliče z eráru zvyšováním důchodů, že jsou to předvolební dárečky. Jak se na to díváte?

Já si myslím, že vláda by se měla starat o starší spoluobčany, a toto není uplácení. Toto je velmi rozumná politika. Ale samozřejmě, měla by to dělat s mírou, a tu míru poznáte tehdy, když tyto řekněme sociální výdaje jsou na úkor investic. To znamená, že například vám klesá podíl investic, a to už je špatné.

Ještě s dovolením zůstanu v domácí politice. Vy jste se minulý týden zúčastnil oslavy pana bývalého prezidenta Klause na Hradě. Vyslovil jste myšlenku, že by ho podpořila řada voličů, včetně těch Vašich, a že by se měl vrátit do politiky. Jako co? Jako kam by měl kandidovat pan Václav Klaus?

Tak rozhodně ne jako jeden ze dvou set poslanců, což on sám odmítl. Mělo by to smysl tehdy, kdyby jeho syn zůstal v čele Trikolory a kdyby Václav Klaus starší právě tím, že by kandidoval za Trikoloru, tuto stranu přenesl přes pětiprocentní hranici, což by se klidně mohlo stát. No ale vzhledem k tomu, že z mně záhadných důvodů Václav Klaus mladší Trikoloru opustil, možná že ho ta politika unavovala, a do jisté míry se mu ani nedivím, no tak by to bylo bezpředmětné, a tak předpokládám, že bude jeden z prezidentských kandidátů.

Vy už jste jednou řekl, že by se Vám líbil i pan Babiš jako kandidát na prezidenta.

Ano.

Hypotetická otázka. Kdybyste si měl vybírat mezi Václavem Klausem a Andrejem Babišem?

Ano, na tuto otázku Vám odpovím teprve tehdy, jestliže jak jeden, tak druhý oznámí, že budou kandidovat. Zatím je to zbytečné.

A bavil jste se o tom s panem Klausem? Vy jste přátelé. Řekl jste mu tu myšlenku? Měl bys, Václave kandidovat.

Já jsem mu při svém pozdravném projevu na jeho osmdesátinách veřejně říkal, zaprvé, že by se měl vrátit do aktivní politiky, a také, že by se měl nechat očkovat.

Co Vám na to řekl?

Že se nenechá očkovat.

A k návratu do politiky?

O tom se ani moc nevyjadřoval.

Dobře, děkuju, pane prezidente, za Vaše odpovědi. Vy jste byl v minulých dnech na dvou zahraničních cestách po dlouhé době po covidu-19 a poprvé v kolečkovém křesle. Jak jste to zvládal?

No daleko lépe, než když jsem se svýma bolavýma nohama musel chodit, stejně mě podpírala ochranka a měl jsem hůl. A já Vám řeknu, že kolečkové křeslo je velmi pohodlné.

V polovině června jste byl v Bruselu na summitu zemí NATO. Váš pan mluvčí pan Ovčáček poslal odtamtud nějaké fotografie po sociálních sítích. Řekl, že jste kritizoval odchod vojáku NATO z Afghánistánu. Ale na stránkách Hradu jsem pak nenašla žádná další vyjádření nebo přepisy Vašich proslovů. Můžete říct zpětně, s kým jste tam jednal, s kým jste se sešel?

No tak zaprvé, kdybyste četla interview pan ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, tak byste se z tohoto rozhovoru dozvěděla, co jsem tam říkal. Ale já Vám to velice rád během jediné minuty zopakuji. Tak snažil jsem se soustředit na bolavé téma, kterým je odchod z Afghánistánu spojeneckých sil. A já nepopírám, že i ve svém projevu jsem tento odchod označil za zbabělou kapitulaci a dokonce za zradu. A dokonce jsem říkal, Tálibán ovládne celé území Afghánistánu, vytvoří teroristické centrum, což ostatně říká i Jens Stoltenberg, no a co horšího, vytvoří nový Islámský stát. Takže nakonec pokud chceme opravdu bojovat proti terorismu, tak nám nezbude nic jiného než se do Afghánistánu vrátit, a to za cenu daleko větších ztrát a větších nákladů, než kdybychom tam teď setrvali.

Řešil jste, pane prezidente, s někým i kauzu Vrbětice nebo to, že jsme společně s USA na seznamu nepřátelských zemí vůči Rusku?

Ne, protože projev každého z hlav států nebo případně premiérů, kteří tam byli, trval zhruba pět minut, takže rozptýlit na více témat znamená ztratit údernou sílu vašeho projevu, protože ty argumenty, které jsem teď vyložil Vám, musíte říci v pěti minutách, takže to je důvod, proč jsem se věnoval něčemu, co není příliš populární, i když musím dodat, že odsun z Afghánistánu nikdo, ani Joe Biden, a tím méně kdokoliv z dalších, nikdo nepodporoval, což pro mě bylo až překvapující. Velká část významných politiků nad tím vyjadřovala pochybnosti. A poslední věc k tomuto tématu. Já si velmi vážím toho, že na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmostí, na kterou jsem poslal pozdravné poselství, se k tomuto návrhu přidal jak premiér Babiš, tak ministr Metnar, tak ministr Kulhánek. Nejen, že si toho vážím, ale protože mám rád bonmoty, tak ve svém projevu v Bruselu jsem citoval Talleyranda, který říkal, on to říkal Napoleonovi, ale to není podstatné, Sire, je to horší než zločin, je to chyba, a tak jsem využil tohoto bonmotu a zbývajícím účastníkům summitu NATO jsem řekl, že to rozhodnutí o stažení je horší než zločin, že je to chyba.

Ještě s dovolením k Vrběticím, krátce. Jak se na to zpětně díváte po těch měsících, jak to celé dopadlo?

Ale vždyť já už jsem ve svém asi desetiminutovém projevu svůj názor řekl, takže jediné, co k tomu mohu dodat, je to, co je nového. Já jsem na rozdíl od jiných tvrdil, že je více vyšetřovacích verzí, přičemž vůbec nevylučuji, že ta verze s těmi ruskými agenty může být pravdivá, pouze zpochybňuji, že je jediná, a to z několika důvodů. Uvedu jenom tři. První důvod je, že vyšetřování těch dvou výbuchů vedlo k závěru, a to je první vyšetřovací verze, že to bylo při vyskladňování, neodborná manipulace s tou municí, nebo co tam vybuchlo. Druhá verze, to je verze paní ministryně spravedlnosti, která říkala, že ty dva výbuchy mohly zakrýt manko, a konečně třetí verze je verze pana Ondruše, což je právník firmy Imex, který říká, že ten druhý výbuch měl zakrýt krádeže zbraní. Tak já říkám, tak proboha vyšetřete všechno. Nebuďte monotématičtí, soustřeďte se na všechny verze a veďte to vyšetřování tak, aby se ukázala pravda.

S paní ministryní spravedlnosti, s paní Benešovou jsem mluvila minulý týden v Partii a ona říká, že je jedna verze, že už i ona si to myslí a že možná Vy máte nějaké jiné informace.

Marie Benešová veřejně prohlásila, že je více vyšetřovacích verzí. Pokud čtete tisk, tak to můžete potvrdit.

Ano, děkuji, čtu ho. Toto řekla krátce po tom zveřejnění v dubnu. A pak svůj názor změnila minulý týden, říkala, je jedna verze. Já o žádné další nevím a nevím, jaké informace má pan prezident.

Tak dobrá, já jsem na rozdíl od Marie Benešové svůj názor nezměnil, řekl jsem Vám proč, dodal bych už jenom poslední poznámku, a sice, tady byly dva výbuchy, že? Byly odděleny časovým intervalem asi jednoho měsíce, že?

To i víc.

A ty dva výbuchy předpokládají společného pachatele. Když není společný pachatel, tak máte už tím dvě verze, to znamená pachatel výbuchu číslo jedna a pachatel výbuchu číslo dvě.

Moje otázka. Vy máte nějaké jiné informace, nějaké jiné zdroje informací jako prezident než paní ministryně?

Já jsem přesně citoval, teď například pana Ondruše, pokud jste poslouchala můj desetiminutový projev, víte, že je tam i citace zprávy BIS, že nejsou důkazy ani svědectví, že ti dva ruští agenti pronikli do vrbětického areálu. Víte, latiníci měli krásnou zásadu De omnibus est dubitandum neboli o všem je třeba pochybovat, a když mně, starému kozákovi, někdo řekne, že je jenom jediná poznaná pravda, tak si vzpomenu na toto latinské přísloví.

Pan Jan Hamáček, první vicepremiér, po Vašem projevu i po slovech paní ministryně, na která jste se odkazoval, řekl, že nám to vyjádření moc nepomohlo, České republice, že to nahrálo protistraně. Nahrálo?

Že to nahrálo komu?

Protistraně, Ruské federaci.

Já si myslím, že buď hledáme pravdu, a to je smysl našich vyjádření, anebo se snažíme nenahrávat různým protistranám. Já se snažím hledat pravdu, někdy v životě mě to stálo třeba tři vyhazovy z práce, za minulého režimu, a nikdy jsem toho nelitoval. Ono hledání pravdy je někdy velice zábavná činnost.

Budeme doufat, že ji najdeme. Děkuji, pane prezidente, za odpovědi. Pan ministr zahraničí Jakub Kulhánek zahájil s parlamentními stranami jednání o vztazích s Ruskem. Bylo to i tématem Rady Evropy, kterého se zúčastnil pan premiér Babiš. Paní Merkelová, paní kancléřka, i pan francouzský prezident Emmanuel Macron navrhovali summit lídrů Evropské unie plus Vladimir Putin. Země to většinově odmítly. Podle Vašeho názoru, jak by měly vypadat kroky Evropy i Česka směrem k Moskvě?

Tak zaprvé, lidé spolu mají mluvit, to je pro mě axiom. Když spolu nemluví, tak mohou být podezřelí, že trpí komplexem méněcennosti, dokonce nepřiznaným komplexem méněcennosti, a proto se bojí kontaktu s druhou stranou. Biden se kontaktu s Putinem nebál, proč by se ho měli bát představitelé Evropské unie. Zadruhé, Rusko je významný ekonomický partner, když jste mluvila o Janu Hamáčkovi, viděl jsem na internetu jeden hezký vtip. Putin volá Hamáčkovi a ptá se ho, Honzo, máš plynový sporák? Hamáček říká, ano. A Putin říká, tak ho vyhoď.

Dobře. Ještě jedno téma zahraniční politiky, které bylo i zásadním bodem toho summitu, pane prezidente. Lídři Evropské unie se o něj pohádali. Je to ten maďarský kontroverzní zákon, který omezuje sexuální osvětu zejména v oblasti vztahů osob stejného pohlaví. Sedmnáct zemí Evropské unie ten zákon odsoudilo, postup Maďarska. Česko zatím mlčí. Měli bychom dál, je to správný postup nebo ne?

Já si myslím, že plést se do vnitřních záležitostí jakékoliv členské země Evropské unie je hrubá politická chyba, která se na Vaši hlavu může vrátit jako bumerang, protože každá země má něco, za co je možné ji kritizovat. Takže podívejte se, Viktor Orbán říká, že není proti homosexuálům, ale že je proti manipulaci nejenom rodičů, ale i dětí v sexuální výchově. Já nevidím důvod, proč s ním nesouhlasit, a to proto, protože mě úplně štvou ty sufražetky, to MeToo, ty Prague Pride. To se jmenuje nějak, jinak?

Prague Pride se to jmenuje.

Jmenuje? Tak vidíte, tak jsem to nezapomněl. Prostě, jestliže je někdo příslušník té či oné sexuální menšiny, tak je to jeho interní věc. A když demonstruje, že má tuto orientaci, tak se vyvyšuje nad ostatní. Kdybych byl trochu mladší, tak zorganizuji obrovskou demonstraci heterosexuálů v Praze. A budou nás miliony a svezu autobusy a vlaky do Prahy všechny heterosexuály, aby bylo vidět, jak je to nesmyslné, rozumíte mi? Je nesmyslné, když, ať už sexuální menšiny nebo sexuální většiny demonstrují, protože to je přece jejich velmi intimní záležitost, jejich právo, ale nikdo nemá za povinnost vnímat. Přece jenom jedna urážlivá poznámka, protože dneska jsem nebyl moc urážlivý. Dovedu pochopit homosexuály, lesbičky a tak dále. Víte, koho vůbec nechápu? To jsou ti transgender, protože, jestliže si necháte přeoperovat pohlaví, tak se dopouštíte trestného činu sebepoškození. Každý operační zákrok je rizikem, a tihle ti transgender, tak ti jsou mně opravdu bytostně odporní.

Jsou to lidé, kteří trpí nějakými psychickými problémy, a jsou důkazy v medicíně, že lidé, kteří ten zákrok nepodstoupili, spáchali sebevraždu, žili velmi nešťastný život. Pane prezidente, jenom ještě k tomu Maďarsku, kam směřovala ta moje otázka. Jedná se tedy o práva menšin? Jsou tady rodiče, kteří mají doma dítě s jinou sexuální orientací. Ty samotné děti, vůči nim Vám to nepřijde vlastně zvláštní a diskriminační?

A co?

To, že nebudou moci ve školách slyšet o své sexuální orientaci, která bude omezena pouze na vztahy muže a ženy.

Tak záleží na tom, v jakém stupni školy to je. Uvědomte si, že dítě, které je v základní škole, se má naučit číst, psát, počítat. Neměl bych nic proti tomu, kdyby se sexuální výchova, která samozřejmě zahrnuje i ty, řekněme minoritní skupiny, učila na střední škole, ale my se teď tady bavíme o dětech na základních školách. Tam, nezlobte se na mě, si především myslím, že to ty děti ani pořádně nedokáží pochopit. Ať si přečtou některé knihy. Například, když se chtějí seznámit s homosexualitou, tak ať si přečtou třeba André Gida. To byl homosexuál a velký spisovatel. Tak bychom mohli pokračovat od člověka k člověku, ale že Vám jako prvňáček bude číst André Gida, tomu snad nevěříte ani Vy.

Nevěřím tomu a bohužel z časových důvodů už nemáme čas to téma rozvíjet. Velmi krátce. Marie Benešová, paní ministryně, navrhne pana Igora Stříže vládě jako nástupce Pavla Zemana na nejvyššího státního zástupce. Konvenuje Vám ta volba?

Zaprvé si myslím, že i když trvám na kompetencích prezidenta, tak toto není kompetence prezidenta, protože nejvyššího státního zástupce zaprvé navrhuje ministryně spravedlnosti a zadruhé přijímá to nebo zamítá celá vláda. Já o tom mohu pouze komentovat. Já jenom vím, že pan Stříž byl doporučen předchozím nejvyšším státním zástupcem, to znamená Pavlem Zemanem, a jestliže paní ministryně měla určitý konflikt s Pavlem Zemanem, pak jako prognostik, per analogiam, se mohu domnívat, že bude-li pan Stříž přijat, může mít konflikt i s touto osobou.

Pane prezidente, děkuji Vám za rozhovor.

Bylo mi potěšením, tentokrát jsem Vás ani tak moc nekritizoval, protože jste své otázky kladla pouze jednou a nikoliv pětkrát, jako v předchozím případě.

Kladla jsem minule tak, jak jsem uznala za vhodné a jak jsem cítila potřebu. Děkuji Vám, pane prezidente.

Ano, a já jsem uznal za vhodné Vás kritizovat. Dneska už jsem to nepotřeboval.

Mějte se pěkně, na shledanou.

Na shledanou.

Děkuji, milí diváci, i Vám, že jste se dívali. Partie za malou chvíli pokračuje už živě ze zpravodajského studia. Mými hosty budou předseda vlády a předseda Senátu. Na Primě a CNN Prima News. Budu se na Vás těšit.

Miloš Zeman, prezident republiky, TV Prima, 27. června 2021