Rozhovor prezidenta republiky pro srbský magazín CorD

5. května 2021

Mnoho let vynikajících bilaterálních vztahů a posilování spolupráce, zejména v oblasti ekonomiky, jsou hlavními tématy nadcházejícího setkání prezidentů České republiky a Srbské republiky. Prezident Miloš Zeman byl v Bělehradě před dvěma lety, zatímco letos uvítá prezidenta Aleksandara Vučiće v Praze. V rozhovoru pro CorD Magazine prezident České republiky uvedl, že jedinečnost vztahů mezi oběma zeměmi lze ilustrovat tím, že návštěva prezidenta Srbska bude „první takovouto oficiální prezidentskou návštěvou od vypuknutí pandemie Covid-19".
Zeman zmiňuje, že stále věří v důležitost rozšíření EU, včetně přistoupení Srbska, protože „členství v konečném důsledku vede k míru, stabilitě a prosperitě“. Český prezident také uvedl, že se svého hosta z Bělehradu zeptá na proces očkování v Srbsku. V reakci na otázku CorD ohledně kritérií, na základě kterých se Česká republika rozhoduje, odkud bude mít vakcíny, prezident Zeman říká, že boj proti pandemii je otázkou zdraví, nikoliv geopolitiky.


Prezidente Zemane, na základě Vašeho pozvání byla oznámena návštěva srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v České republice. Jaká budou hlavní témata rozhovoru během uvedené návštěvy?

Jsem velmi rád, že můj přítel, srbský prezident Aleksandar Vučić, přijal mé pozvání do Prahy. Je mi velkou ctí, že mu mohu odplatit jeho pohostinnost z mé návštěvy Bělehradu v září 2019. Mezi hlavními tématy naší diskuse budou vynikající dlouhodobé bilaterální vztahy s důrazem na ekonomické vazby a podporu vzájemných investic. Samozřejmě se dotkneme problému globální pandemie koronaviru. V této souvislosti bych si rád vyslechl srbské zkušenosti s úspěšným očkovacím programem. Dalším bodem jednání bude otázka budoucího rozšiřování EU a související situace v regionu západního Balkánu.

Jak byste zhodnotil současné bilaterální vztahy mezi našimi dvěma zeměmi?

Se Srbskem máme dlouhodobě vynikající bilaterální vztahy, které mají své historické kořeny. Četnost našich setkání s prezidentem Vučićem a skutečnost, že jeho návštěva Prahy je první takovouto oficiální prezidentskou návštěvou od vypuknutí pandemie, jsou důkazem jedinečnosti našich vztahů. Velmi mě také těší intenzita vzájemných ekonomických vazeb a rostoucí zájem českých společností o investice ve vaší zemi.

Česká republika by ráda zrychlila tempo procesu rozšiřování EU. Považujete však, na základě svých zkušeností, další rozšiřování za stávající politiku EU, pokud vezmeme v úvahu všechny výzvy, kterým Unie aktuálně čelí?

Česká republika se pečlivě připravuje na druhou polovinu roku 2022, kdy znovu převezme předsednictví v Radě EU. Rozšíření EU bude jedním z hlavních bodů programu našeho předsednictví. Česká republika vždy podporovala další rozšiřování Unie, protože věříme, že členství v konečném důsledku vede k míru, stabilitě a prosperitě.
Máte pravdu v tom, že EU je v současné době zaneprázdněna mnoha výzvami, zejména pak dopady pandemie. Další rozšiřování EU se však nesmí stát obětí uvedených výzev, ale mělo by pokračovat. Jsem si jist, že Česká republika v tom bude hrát aktivní roli, a jsme připraveni i nadále pomáhat Srbsku v jeho transformačním procesu.

Co si myslíte o iniciativě k posílení spolupráce s nečlenskými státy EU, jako je Srbsko, prostřednictvím platformy V4 +?

Již dlouho jsem zastáncem posílení formátu V4 +. V4 má důležitý regionální rozměr a jsem velmi rád, že je aktivní, mimo jiné prostřednictvím Mezinárodního visegrádského fondu, i v Srbsku. Prostřednictvím V4 můžeme sdílet naše zkušenosti s transformačním procesem při vstupu do EU. Účast prezidenta Vučiće na summitu V4 v České republice v říjnu 2019 byla také potvrzením vynikající spolupráce mezi V4 a Srbskem. Je třeba zmínit, že během tohoto setkání podpořila V4 jako celek integraci Srbska do EU.

Jak byste komentoval reakci EU na krizi COVID-19 z pohledu vaší země?

Nikdo na světě, včetně EU, nebyl připraven na pandemii takového rozsahu. Pandemie nezná hranice. Myslím, že každý byl zpočátku překvapen její rychlostí a intenzitou. V této souvislosti je třeba ocenit rychlost přípravy vakcín. Vakcíny jsou světlem na konci tunelu. Je však třeba poznamenat, že EU by mohla být rychlejší v procesu povolování vakcín pro svůj vlastní trh. Srbsko je jedním z lídrů v očkování v Evropě, a to i díky tomu, že má možnost očkovat například ruskými nebo čínskými vakcínami.

V reakci na krizi existuje dojem, že v rámci EU došlo k rozdělení mezi Západem a Východem, zejména pokud jde o distribuci vakcín. Myslíte si, že pro takovýto názor existují oprávněné důvody?

Uvedený názor nepovažuji za oprávněný. Naopak vítám centralizaci nákupu vakcín Evropskou komisí, která představuje velmi velký trh, a má tedy lepší vyjednávací podmínky než jednotlivé země. Díky tomu mohla Evropská komise vyjednat velmi příznivé ceny vakcín.
Jednotlivé země měly na výběr, kolik vakcín a u kterého výrobce si chtějí objednat. Následné komplikace s distribucí však spočívají spíše v obrovské poptávce a nedostatečné výrobní kapacitě jednotlivých společností. To se postupně zlepšuje, a proto věřím, že pandemie brzy skončí.

Pokud jde o nákup vakcín, existuje názor, zda se jedná čistě o zdravotní záležitost či geopolitiku?

Otázka vakcín je čistě otázkou záchrany životů a neměla by být nijak spojována s geopolitikou. Pokud se člověka zeptáte, zda chce riskovat boj o život na jednotce intenzivní péče připojen k ventilátoru, nebo chce být této zkušenosti ušetřen pomocí ruské či čínské vakcíny, bude jeho odpověď jasná. Považuji za velmi nešťastné, když je uvedená záležitost spojovaná s geopolitikou. Jak jsem již zmínil, pandemie nezná hranic a měli bychom se spojit, abychom s ní bojovali.

Jak byste vysvětlili zdrženlivost vaší vlády v obstarání ruské vakcíny?

Znovu opakuji, že otázka vakcín je primárně otázkou záchrany životů, a tak by k ní mělo být přistupováno. Ruská vakcína Sputnik V je v současné době zkoumána v rámci schvalovacího procesu v Evropské lékové agentuře. Pokud bude schválena, věřím, že naše vláda povolí její použití v České republice. Podle dostupných informací se jedná o velmi kvalitní vakcínu a v EU je několik zemí, které by ji chtěly nejen používat, ale i vyrábět.

Řecko v dubnu otevřelo své hranice srbským občanům, kteří byli očkováni, bez ohledu na to, jakou vakcínu dostali. Podpořili byste iniciativu, aby Česko učinilo totéž?

Samozřejmě bych tuto iniciativu v České republice podpořil. Vím, že o nějaké formě tzv. očkovacího pasu se v současné době diskutuje na úrovni EU, počkejme tedy na výsledek. Doufám, že budou zahrnuty všechny dostupné vakcíny.

Na evropské a české politické scéně jste znám jako odpůrce nezávislosti Kosova. Při příležitosti Vaší návštěvy Bělehradu v roce 2019 jste oznámil, že se zeptáte ústavních činitelů České republiky na možnost oduznání Kosova. Jaký je Váš dnešní postoj k této otázce?

Po mnoha letech v aktivní politice jsem známý jako člověk, který je konzistentní ve svých názorech. Uznání nezávislého Kosova stále považuji za chybu, a jak jsem zmínil v Bělehradě v září 2019, diskutoval jsem o této otázce s nejvyššími ústavními činiteli své země. Oni však můj názor nesdílejí, a jelikož žijeme v demokracii, musím respektovat jejich většinový názor.

Co stálo za dubnovým vyhoštěním ruských diplomatů z Prahy, které jste vládě posvětil?

V souvislosti s probíhajícím vyšetřováním výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 a možném zapojení ruských vojenských zpravodajců (GRU) jsem byl ministrem vnitra informován o působení 18 ruských zpravodajských důstojníků s diplomatickým krytím na ruské ambasádě v Praze. Upřímně řečeno, nemám rád zpravodajské důstojníky obecně, dělají více škody než užitku. Nerozumím také tomu, proč by na ruském velvyslanectví mělo být tolik zpravodajských důstojníků, když určitě potřebujeme více odborníků na ekonomickou, kulturní a jinou spolupráci.

Miloš Zeman, prezident republiky, CorD, 5. května 2021