Drobečková navigace


Rozhovor prezidenta republiky pro televizi Nova

24. dubna 2018

Dobrý den, milí diváci, zdravím vás z Masarykovy pracovny lánského zámku, kam nás na rozhovor pozval pan prezident Miloš Zeman. Dobrý den, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente, první otázka nebo první téma je nasnadě, týká se sestavování nové vlády. Vy jste bývalý prognostik, proto se Vás zeptám, jaké podle Vás má současné vyjednávání hnutí ANO s ČSSD šance na úspěch a kdy by nová vláda podle Vás mohla vzniknout?

Znáte, paní redaktorko, seriál Ordinace v růžové zahradě?

Vysílá se na naší televizi, takže znám.

No výborně. A víte, jak dlouho tento seriál trvá. Co když ti, co sestavují vládu, mají ambici předstihnout délku tohoto seriálu.

Nezklamal Vás Andrej Babiš tím, že mu vyjednávání trvá tak dlouho? Přeci jen už je šest měsíců od voleb.

Ale tak to bych stejně tak mohl říci, že mě zklamali jeho partneři. Ale na druhé straně snažím se mu trochu pomoci. Jednak tím, že jsem přijel před časem na sjezd sociální demokracie, abych je přesvědčil, že mají vyjednávat s hnutím ANO, což se podařilo. Teď nedávno jsem přijel se stejným posláním i na sjezd komunistické strany.

K tomu se ještě dostaneme. Já se Vás chci zeptat, jaké rady Vy jste dal osobně Andreji Babišovi, aby byl jako vyjednavač úspěšnější.

Já si myslím, že by neměl příliš ustupovat. Měl by zjistit, co je minimální požadavek. Víte, co je to Mečiarova laťka? Vy jste mladá a krásná, zatímco já už jsem jenom krásný, to je ten rozdíl mezi námi, a tak si hodně pamatuju. A Mečiarova laťka, to byl Mečiar, bývalý slovenský premiér, a ten vždycky při vyjednávání nasadil nějaké úplně nesmyslně vysoké požadavky. Těm se pak říkalo Mečiarova laťka. Pak z toho ustupoval a ustupoval, až se dostal na hodnotu, na které chtěl sám původně být. A jeho partneři mu ještě děkovali, jak je vstřícný.

Považujete požadavek ČSSD na post ministra vnitra za takovou přehnanou laťku?

Podívejte se, já sám si myslím, že důležitější je Ministerstvo spravedlnosti, ale já nejsem ten, kdo vyjednává o vládě. To je úkol premiéra a prezident by do toho měl opravdu zasahovat jenom v kritických chvílích.

ČSSD má ještě další podmínku. Chtěla by do koaliční smlouvy ukotvit požadavek na to, aby případně ve vládě nebyl člověk, který byl odsouzen prvoinstančně. Co na to říkáte?

Já když jsem tenhle požadavek slyšel poprvé, tak jsem pokrčil rameny a říkal jsem si, nic proti tomu. A pak jsem si uvědomil, že je celá řada případů, kdy odvolací soud rozhodne jinak než soud prvoinstanční. Jako příklad bych uvedl Alenu Vitáskovou, bývalou šéfku Energetického regulačního úřadu, která u prvoinstančního soudu vyfasovala osm a půl roku. To je hodně, že.Odvolací soud ji osvobodil. Takže z tohoto důvodu bych spíše zvažoval, ale to už by byla samozřejmost, požadavek na pravomocné odsouzení.

Pokud by to současné opakované vyjednávání ANO a ČSSD nevyšlo, zvažoval byste, že byste za hnutí ANO pověřil sestavováním nebo vyjednáváním o sestavení nové vlády někoho jiného?

Ale paní redaktorko, my máme připravenou tak zvanou záložní variantu. Jsou vlastně teď ve hře dvě varianty, osm a sto patnáct, podle počtu poslanců, kteří by hlasovali pro vládu. To je vždycky dobře mít v záloze nějakou další variantu. Takže v takovém případě by se myslím přepnulo na tuto záložní variantu.

Vy už jste zmínil, že jste navštívil sjezd KSČM, tam jste se vyslovil pro to, aby podpořili vládu Andreje Babiše. Jak Vy byste se sám na toto svoje gesto díval v roce 1989,  kdy jste přišel o místo po Vašem kritickém článku v Technickém magazínu? Nebyl byste sám ze sebe zklamán, že nabádáte k tomu, aby komunisté podpořili vládu?

Ano, ano. Já jsem přišel o místo třikrát, nikoli pouze jednou, takže už jsem měl trénink. Ale v každém případě si myslím, že ta kritika, ať už politických procesů v padesátých letech, nebo popírání svobodných voleb od roku čtyřicet osm včetně a tak dále a tak dále, perzekuce spousty lidí, tak taková kritika je na místě v podstatě v každém roce, počínaje rokem 1989.

Toto Vaše vystoupení kritizoval mimo jiné například i kardinál Dominik Duka, a to při slavnostní mši na počest návratu ostatků kardinála Berana. Dotklo se Vás to?

Tak za prvé Vás musím opravit, pan kardinál nemohl kritizovat moje vystoupení z velice prostého důvodu, že ho ještě neznal. Zadruhé, panu kardinálovi není vůbec nic do toho, jaký má prezident republiky program.

A dotklo se Vás to?

Ne. Já respektuji právo každého na jeho názor, ale ne každý názor beru vážně.

Vy jste jednal mimo jiné i s Piráty. Ti se nechali slyšet, že nechcete, aby ve vládě, nebo že preferujete vládu bez extremistů. To znamená, že komunisty za extremisty nepovažujete?

Tak zaprvé, tohle to byl výrok pana Bartoše, nikoli výrok můj. Byl to tvůrčí způsob, jak si vykládat náš rozhovor, ale neodpovídal realitě, to tedy zaprvé.

Zadruhé, já nepoužívám termín extremismus pro žádnou politickou stranu, která se dostala do Parlamentu, a to z velice prostého důvodu, protože bych tím urazil její voliče. Jestliže například SPD má více než půl milionu voličů, českých občanů, tak já nemohu všechny považovat za extremisty.

To znamená, mohl byste tedy ten výrok uvést na pravou míru, jak jste to řekl panu Bartošovi?

Já jsem řekl panu Bartošovi, a uvedu to tedy díky Vám na pravou míru, že mám dvě varianty, a že jsem ochoten podepsat, to znamená jmenovat vládu, při jakékoli z obou těchto variant podle toho, jestli vyjde sto osm, jak se teď zatím jeví, anebo sto patnáct.

Znamená to tedy, že vůči SPD a jejímu programu nemáte výhrady?

Já mám samozřejmě výhrady vůči programu jakékoli politické strany, ale to neznamená, že bych například si nevážil toho, že SPD prosazuje referendum, protože i já jsem zastáncem referenda a zastáncem tak zvaného švýcarského modelu, paní redaktorko. A zatímco moji oponenti říkají, my nejsme Švýcaři, tak já říkám, vy urážíte český národ. Proč zrovna Češi by měli být horší než Švýcaři.

Pojďme ještě se vrátit k Andreji Babišovi. Jak si podle Vás zatím v roji premiéra vede? Tedy premiéra v demisi aktuálně.

Vláda pracuje. Pracuje zrůdným způsobem, protože se schází od šesti hodin od rána. To já ještě sladce spím, ale zato pak pracuju do pozdních večerních či nočních hodin. Znáte ten rozdíl mezi holubicí a sovou? Nebo, to nebyla holubice, to byl skřivánek, že. Skřivánkem a sovou?

Tak je to…

Znáte, neznáte?

Samozřejmě, týká se to právě vstávání.

Znáte, no tak vidíte. A Vy jste co? Vy jste skřivánek anebo sova?

Asi spíš ten skřivan.

Tak vidíte, a já jsem typická sova.

Šéfem české diplomacie je aktuálně Martin Stropnický. Je to ale post, který by mohl připadnout teď ČSSD. Byl byste radši, kdyby se šéfem české diplomacie stal radši Jan Hamáček z ČSSD místo Martina Stropnického? Protože podle některých komentátorů Martin Stropnický je na Vás příliš prozápadní.

Martin Stropnický, pokud jsem správně informován, má sám zájem z této funkce odejít a rád by se stal velvyslancem.

A protože velvyslanci jsou v kompetenci prezidenta republiky, předpokládám, že mu vyhovím.

A jak ho hodnotíte coby šéfa české diplomacie? Mají komentátoři pravdu, že se lišíte v tom, že on má, řekněme, jiné směřování než Vy?

Paní redaktorko, pokud jste si toho ještě nevšimla, tak Martin Stropnický je šéfem české diplomacie několik málo měsíců, a už proto těžko mohl něco zásadního udělat. Kdybyste se mě zeptala, jak hodnotím jeho výkon jako ministra obrany, tak Vám rád odpovím.

Zajímá mě například vyhoštění českých, anebo promiňte, ruských diplomatů z Česka.

Prosím?

Zajímá mě například vyhoštění ruských diplomatů z Česka.

Vyhoštění ruských diplomatů bylo spojeno s britským obviněním, že v případě pana Skripala tento poněkud exotický jed, novičok, byl použit a vyroben a dodán z Ruska. Nu, pak se ukázalo, že Británie k tomu nemá žádné důkazy, což prohlásil i šéf britské centrály pro detekování chemických jedů.  A pokud občas sledujete Facebook, tak dokonce Britové začali nenápadně mazat ona obvinění z ruské účasti ve Skripalově kauze.

Já vím, že ta moje poznámka teď bude cynická, ale podobně jako v případě pana Litviněnka a polonia, já si myslím, že chcete-li opravdu někoho zavraždit, tak tady máte kyanid draselný, cyankáli a řadu dalších velmi účinných jedů. A proč používat jedy zaprvé exotické a zadruhé s nejasným účinkem, protože, jak víte, pan Skripal i jeho dcera se už uzdravili.

Když se podíváme na tu současnou vládu v demisi, kdo by podle Vás měl skončit a kdo by naopak měl zůstat?

Měl by určitě skončit pan ministr Pelikán, a to jsem říkal několikrát. A potěšil mě, že sám oznámil, že v té další vládě už nebude.

Vy jste měli spor ohledně vydání údajného ruského hackera Nikulina do Spojených států. Jak to zpětně hodnotíte?

Prosím?

Jak hodnotíte právě ten jeho krok, že vydal údajného ruského hackera Nikulina ke stíhání?

Já si myslím, že bychom měli vydávat lidi, kteří jsou americkými občany, a pak bych to naprosto pochopil. Pokud je pan Nikulin ruský občan, a i Rusko žádalo o jeho vydání, tak pokládám za srozumitelnější, když je vydán do své mateřské země. Nehledě na to, že mně poslala docela dojemný dopis jeho maminka, že jí zahynul nedávno její druhý syn a že tedy prosí, aby alespoň tento se vrátil k ní. Nicméně buďme objektivní, toto rozhodnutí je podle pravidel hry v kompetenci ministra spravedlnosti.

Podle Vašich kritiků ve všech těchto velkých kauzách straníte zájmům Ruska. Jak se na to díváte?

Dneska večer budu stranit zájmům Izraele, takže, jak vidíte, při každém setkání se zahraničními diplomaty, ke kterým jsem velmi zdvořilý a snažím se upevňovat naše ekonomické vztahy, můžete říci, že někomu straním. Bohužel, většinou to říkají ti kritici, kteří sami nedokázali nic a pouze komentují práci druhých.

Pojďme se ještě vrátit k vyjednávání o české vládě. V čele ČSSD je momentálně Jan Hamáček. Jak si podle Vás vede coby předseda ČSSD?

Já si myslím, že zatím dobře, ale znovu opakuju, já jsem pro to, hodnotit lidi v delším časovém intervalu. Jeden můj přítel dokonce říkal v geologicky dohledné době. No tak to by bylo asi troch moc, že, ale každému člověku nechme alespoň několik měsíců času na to, aby se projevil.

Koho naopak už hodnotit můžete, je Bohuslav Sobotka, který se rozhodl, že z politiky, z vysoké politiky zcela odejde. Vy jste se netajil Vašimi vzájemnými spory, možná i určitou averzí. Máte pocit takového vítězství nebo zadostiučinění?

Tím, že Bohuslav Sobotka se rozhodl odejít z politiky, mě přestal zajímat. Nemyslím si, že to byl úspěšný politik, a dokládám to výsledky sociální demokracie v posledních volbách, protože výsledky rozhodují vše. Ne jenom v politice, ale také v politice. Ale teď už jméno Bohuslava Sobotky jsem delší dobu nezaregistroval a ani nevidím důvod, proč bych měl.

Co byste poradil ČSSD jako bývalý předseda, aby se dostala opět na vrchol?

Já jsem jí to poradil na jejím sjezdu, když jsem citoval jednoho sociálního demokrata z první republiky, jmenoval se Rudolf Bechyně, a ten říkal, suchá je skýva opozice. No jinými slovy, varoval jsem sociální demokracii, aby nešla do opozice, a aby se snažila nějakým způsobem podílet se na vládě. A to se, jak se zdá, asi stane. Doufejme, že to vyjde.

Měla dát ČSSD další šanci Jiřímu Paroubkovi?

Jiří Paroubek z těch předsedů sociální demokracie zdaleka nebyl nejhorší, když hodnotím podle výsledků, tak v některých volbách dokázal docela dobře uspět. A potom, zachoval se jako chlap, když rezignoval po jedněch neúspěšných volbách.

Pane prezidente, Vy jste teď na začátku svého druhého funkčního období, jak byste chtěl, aby si Vás Češi pamatovali jako prezidenta?

Asi tak, jako by si mě měli pamatovat, kdybych náhodou zemřel a měl za sebou pouze první funkční období. To znamená jako člověka, který se netají svými názory, který je říká jasně a bez oklik a který si uvědomuje, že jedna ze základních náplní práce prezidente je právě setkávání se s občany. Já jsem vždycky, paní redaktorko, říkal, že nemám rád politiky, kteří přijedou do nějakého kraje nebo města, tam se setkají řekněme s vedením firmy, ale už se nesetkají se zaměstnanci. Nebo přijedou do toho města, tam se setkají s místním zastupitelstvem, ale už se nesetkají s občany. A já si myslím, že je to proto, že někteří, zdůrazňuji, někteří politici se prostě občanů bojí.

Máte ještě nějaký nesplněný sen v roli prezidenta?

Teď jste mě opravdu zaskočila.

Kromě toho, že tady chcete vyměnit obraz?

Ale on je opravdu hnusnej, když se na něj podíváte, tak takový Kamil Lhoták, pokud mně ho Národní galerie půjčí, tak ten by se tady vyjímal daleko a daleko lépe. No nic. Já bych to možná vyměnil s tou Národní galerií. Teď mě napadlo, že možná, že by to Národní galerie vzala, ale dobře.

Co bych chtěl ještě udělat ve funkci prezidenta? Tak především přispět k tomu, aby nedocházelo ke zbytečným politickým krizím, které jsou často vyvolány buď hloupostí anebo ješitností politiků. Já už jsem takových krizí zažil několik a vždycky jsem se je snažil řešit, nikoli rozdmýchávat. I když se podíváte tady na tuto.

A pak bych si velmi přál, aby u nás trochu, alespoň trochu oslabila ta tradiční česká závist, která spočívá v tom, že když vyhrajete volby, tak se ti poražení proti Vám spojí a začnou Vám okopávat kotníky. A já bych tady citoval svého oblíbeného polského satirika Stanisława Jerzyho Lece, který jednou napsal, nezlob se na trpaslíky, že ti okopávají kotníky, oni výš nedosáhnou.

Vy jste mluvil o té politické stabilitě, máte v tomto směru radost…

Paní redaktorko, Vy pípáte jako kuřátko, a já jsem starý člověk, který nedoslýchá. Zkuste trošku přidat na hlase.

Mluvil jste, pane prezidente, o tom, že byste rád dosáhl politické stability. Menšinová vláda, která se nám rýsuje, je to něco, co Vám tedy dělá radost?

Ale tak, čemu říkáte menšinová vláda? Bude to v každém případě koaliční vláda ANO a ČSSD s tolerancí Komunistické strany Čech a Moravy. To znamená vláda, která by teoreticky mohla mít důvěru sto osmi poslanců ve Sněmovně. Menšinová vláda to svým způsobem pořád ještě je, to máte pravdu, ale může být velmi stabilní.

Pane prezidente, Vy jste před volbami říkal doslova, cituji, že chcete být pokornější a méně arogantní. Daří se Vám to?

Náš rozhovor je přece jasným důkazem, že se mně to daří. Ještě jsem Vás ani jednou neurazil.

A na jaké momenty vzpomínáte, že jste se choval například arogantně v roli prezidenta?

Jako po druhé volbě, anebo před ní?

Kdykoli.

Já když narazím na blbce, tak se k němu vždycky chovám arogantně. Podívejte se, někdo má pylovou alergii, ale vůči pylu se nemůžete chovat arogantně. Já nemám pylovou alergii, ale mám alergii na blbce, celoživotní a dlouhodobou, a k blbcům se chovám arogantně.

Já se Vás s dovolením ještě zeptám na takovou osobnější otázku. Když jsme spolu mluvili zhruba před rokem a půl během Vánoc, tak jste mi řekl, že u Vás na Vánoce byl i přítel Vaší dcery Kateřiny, že to je Američan a že to je taková zvláštní role, zvykat si na to, že budete potenciální tchán. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli už jste si na tuhle roli zvykl?

Nemusel. A víte proč? Já jsem člověk ostýchavý, takže když Kačenka přijela další rok na Vánoce do Lán bez tohoto Američana, tak jsem neměl odvahu zeptat se, co se mezi vámi stalo? Takže vzal jsem na vědomí, že se zřejmě rozešli.

A mluvíte dceři do výběru potenciálních ženichů?

Pane bože, v žádném případě. Já jsem jí dokonce ani příliš nemluvil do výběru studijního oboru, protože by mně celý zbytek mého života vyčítala, že musí studovat něco, co sama nechce, jenom proto, že jsem to chtěl já. Tak jí vždycky říkám, Kačenko, jsi svobodný člověk, ale svoboda, to je taky odpovědnost, takže nes si důsledky, pokud se ukáže, že tvoje volba byla chybná.

Rodiče často mluví dětem ne jenom do případné svatby, ale i do toho, kdy by měly mít potomky. Řešíte to s Vaší dcerou také?

Byl krásný den, kdy mně Kačenka říkala, tati, až mně bude dvacet sedm let, dám ti vnouče. Jestli to má takhle spočítáno, a jestli to ještě platí, to samozřejmě nevím.

Náš rozhovor se pomalu chýlí ke konci, Ještě bych se Vás chtěla zeptat na Miloše Formana. Velká legenda, velká ikona, která odešla. Máte oblíbené jeho filmy? Jaký je Váš oblíbený film?

Tři. Hoří, má panenko, Amadeus a Přelet nad kukaččím hnízdem. Ale daleko a daleko nejoblíbenější je právě ten Amadeus. A víte proč? Už jsem to myslím říkal na Frekvenci1, ale myslím, že diváci nebo posluchači Frekvence a Novy nemusí být totožní. Tak tedy, tam je velký spor ohledně vztahu Salieriho a Mozarta. Někdo tvrdí, že Salieri byl dokonce jakýsi protektor Mozarta, a jiní tvrdí, že to byl člověk, který Mozartovi záviděl. Mimochodem, když jsem mluvil o té tradiční české závisti, tak teď bych mohl mluvit o tradiční rakouské závisti, není-liž pravda? A Forman si vybral tu druhou interpretaci, protože je daleko zajímavější, a vzpomeňte si na ty závěrečné scény, kdy tam Salieri dopisuje Requiem, pamatujete si? No výborně. A skoro se mi zdá, že neúspěšný skladatel, neúspěšný politik, neúspěšný novinář, je strašné nebezpečí. A víte proč? Protože on ze svého neúspěchu viní kohokoli, jenom ne sebe sama.

Když už jsme u těch filmů nebo případně i knih, já o Vás vím, že Vy velice rád čtete. Co si Miloš Zeman přečte nebo pustí, když se chce od srdce zasmát?

Švejka. Podívejte se, to je emanace české národní povahy. Několikrát zkritizovaná, několikrát zdevastovaná, že si zasloužíme někoho víc, například Franze Kafku nebo Rainer Maria Rilkeho. Ani náhodou. Nejde o to, že Franz Kafka nebyl Čech, to není podstatné. Podstatné je, že Proces nebo Zámek jsou knihy poněkud jiného žánru, než je právě Švejk.

Ale on to není jenom Švejk, on je to například Hrabal. Já pokládám Hrabala za pokračování Švejka, no a takový třetí stupeň, který mám velice rád, je Divadlo Járy da Cimrmana. Já úmyslně říkám da, ono kdysi to bylo zakázáno, pak už se to ani nepoužívalo. Ale Jára da Cimrman, no tak to je prostě něco, kde mám, bohužel na VHS, takže je to dost špatně použitelné, ne na DVD, všechny jeho hry. Doslova všechny jeho hry, a když se chci odreagovat, tak se na ně dívám.

A, pane prezidente, chystáte Vy sám se ještě napsat nějakou knihu, například, která by se týkala Vašich zkušeností coby prezidenta?

Já si myslím, že už jsem napsal jednu knihu, která se k mému překvapení stala bestsellerem roku. Měla prodaných sto třicet pět tisíc výtisků, zdůrazňuji prodaných, nikoli darovaných.

A protože si myslím, že už bych něco takového nedokázal zopakovat, tak raději budu hrdě vzpomínat na tuto zkušenost, tuším, že z roku 2005, a nebudu pokoušet osud.

Pane prezidente, já Vám děkuji za rozhovor. Děkuji, že jste nás pozval sem na krásný zámek v Lánech. A děkuji vám, milí diváci.

Rád jsem Vás viděl, jste stále krásnější a krásnější.

 

Miloš Zeman, prezident republiky, Nova, 24. dubna 2018

zpět na seznam zpráv