Prezident republiky podpořil Den Evropy

8. května 2021

Prezident republiky Miloš Zeman podpořil výzvu evropských lídrů k letošnímu Dni Evropy a k zahájení Konference o budoucnosti Evropy.

Promluvme si o Evropě

Při příležitosti Dne Evropy bychom rádi vyjádřili přání všeho nejlepšího všem evropským občanům.

Letošní Den Evropy je svým způsobem zvláštní. Již druhým rokem ho totiž oslavujeme za náročných okolností pandemie COVID-19. Soucítíme se všemi, kteří kvůli tomu trpěli.

Letošní Den Evropy je také unikátní, protože představuje zahájení Konference o budoucnosti Evropy. Vyzýváme všechny občany EU, aby využili této jedinečné příležitosti k formování naší společné budoucnosti.

Okolnosti diskuse o budoucnosti Evropy se velmi liší od situace v předchozích letech. Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie COVID-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce. Otevřela otázky ohledně způsobu, jakým žijeme naše životy. Ukázala silné stránky evropské integrace, ale i její slabiny. Musíme si o tom všem promluvit.

Výzvy, kterým jako Evropané čelíme, jsou rozmanité: od řešení klimatické krize a vytváření zelených ekonomik, a to při souběžném vyvažování rostoucí soutěživosti mezi globálními aktéry, až po úsilí o digitální transformaci našich společností. Budeme muset vyvinout nové způsoby a nová řešení. V demokracii spočívá síla v zapojení mnoha hlasů našich společností do hledání nejlepší cesty vpřed. Čím více lidí se účastní široké a otevřené diskuse, tím lépe pro naši Unii.

Evropský projekt nemá v historii obdoby. Je to 70 let od podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a 64 od vzniku Evropského společenství v Římě. V dané době evropští představitelé našli způsob, jak sjednotit válkou zničenou Evropu. Před třiceti lety se východ a západ Evropy začaly těsněji propojovat. Velmi odlišné země se spojily a vytvořily Evropskou unii. Každá země má své vlastní historické zkušenosti a břemena minulosti, kterými se zabývá jak sama, tak i ve vztazích s ostatními zeměmi.

Evropský projekt je projektem míru a usmíření. Bylo tomu tak od jeho počátku a zůstává tomu tak i dnes. Obhajujeme společnou strategickou vizi pro Evropu, Evropu, která je ucelená, svobodná, jednotná a mírová.

Všechny základní principy evropské integrace jsou i dnes nesmírně důležité: svoboda, rovnost, dodržování lidských práv, právní stát a svoboda projevu, solidarita, demokracie a loajalita mezi členskými státy. Jak můžeme společně zajistit, aby tyto základní principy evropské integrace zůstaly relevantní i do budoucna?

Přestože se Evropská unie může někdy jevit jako nedostatečně vybavená, aby dokázala čelit mnoha výzvám, které za poslední desetiletí vyvstaly - od hospodářské a finanční krize, po úsilí o  nastavení spravedlivého a rovného migračního systému EU a pokračující pandemii –jsme si vědomi, že by bylo pro každého z nás mnohem těžší, kdybychom byli sami. Jak můžeme nejlépe posílit evropskou spolupráci a solidaritu a zajistit, abychom se dostali ze zdravotní krize způsobem, který nás učiní odolnějšími vůči budoucím výzvám?

Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací. Společně toho můžeme dosáhnout.

Konference o budoucnosti Evropy bude příležitostí otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat našim občanům, zejména mladým lidem. Vytváří prostor pro dialog, rozhovory a diskuse o tom, co od EU očekáváme a k čemu můžeme přispět již dnes.

Musíme myslet na naši společnou budoucnost. Z toho důvodu vás zveme, abyste se zapojili do diskuse a společně pomohli najít cestu vpřed.

Miloš Zeman
prezident České republiky

Alexander Van der Bellen
prezident Rakouské republiky

Rumen Radev
prezident Bulharské republiky

Zoran Milanović
prezident Chorvatské republiky

Nicos Anastasiades
prezident Kyperské republiky

Kersti Kaljulaid
prezident Estonské republiky

Sauli Niinistö
prezident Finské republiky

Emmanuel Macron
prezident Francouzské republiky

Frank-Walter Steinmeier
prezident Spolkové republiky Německo

Katerina Sakellaropoulou
prezidentka Řecké republiky

János Áder
prezident Maďarska

Michael D. Higgins
prezident Irska

Sergio Mattarella
prezident Italské republiky

Egils Levits
prezident Lotyšské republiky

Gitanas Nausėda
prezident Litevské republiky

George Vella
prezident Maltské republiky

Andrzej Duda
prezident Polské republiky

Marcelo Rebelo de Sousa
prezident Portugalské republiky

Klaus Iohannis
prezident Rumunska

Zuzana Čaputová
prezidentka Slovenské republiky

Borut Pahor
prezident Slovinské republiky

 

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky