Prezident republiky přijal ústavní činitele ČR

16. prosince 2015

Prezident republiky Miloš Zeman přijal ve středu dne 16. prosince 2015 na Pražském hradě ústavní činitele České republiky. 


Účastníci setkání se shodli na následujícím prohlášení:

Na třetím setkání nejvyšších ústavních činitelů k otázkám české zahraniční a bezpečnostní politiky se sešli prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany. Vzhledem k diskuzi o migrační krizi se setkání zúčastnil i ministr vnitra. Účastníci projednali jak aktuální, tak i dlouhodobá témata české zahraniční politiky. Hlavním tématem koordinační schůzky byly vnější příčiny aktuální migrační krize a hledání způsobů jejich zvládání. Koordinační setkání se konají pravidelně z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky.

Odsouzeny byly teroristické útoky v Paříži z 13. listopadu 2015. Ústavní činitelé vyjádřili plnou solidaritu Francii a připravenost České republiky pomoci. Obě země jsou spolu v úzkém kontaktu a řeší nejvhodnější podobu posílení české podpory Francii v kontextu aktivace článku 42(7) Smlouvy o EU. V této souvislosti ústavní činitelé diskutovali i o boji proti terorismu a souvisejících opatřeních, výměně informací a o posilování ochrany vnějších hranic EU.

Mimo to ústavní činitelé také hovořili o českém předsednictví ve Visegrádské skupině a přípravě summitu NATO ve Varšavě. Zároveň za účelem efektivní koordinace projednali plán svých zahraničních cest s podnikatelským doprovodem.

Ústavní činitelé se shodli, že pro zvládnutí migrační krize je zásadní zaměřit se na řešení současné kritické situace především za hranicemi Evropské unie. Migrační krize se stává globálním politickým, bezpečnostním a společenským fenoménem se zásadními dopady i na členské státy EU. Příčiny současné migrační krize je třeba vidět v dlouhodobé nestabilitě v širším sousedství Evropy. Mezi významné faktory patří ozbrojené konflikty v Sýrii a Iráku, situace v Libyi a Afghánistánu či demografický vývoj i dlouhodobě neuspokojivé životní podmínky v dalších zemích, které migranti opouštějí. Ústavní činitelé se shodli, že při řešení migrační krize je nutné dbát i na bezpečnostní rozměr a vzít v potaz skutečnost, že migrační tok do Evropy bude mít spíše dlouhodobou povahu.

Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU.

Podle ústavních činitelů je nicméně nutné, aby EU postupovala jednotně a úzce koordinovala aktivity členských států. Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje, že aktivity EU ve vztahu k vnější dimenzi migrace musí být geograficky vyvážené a musí reagovat na tlak na všech migračních trasách do EU. ČR je rovněž aktivní v rámci unijních aktivit zaměřených na řešení migrace včetně jejích příčin, a to zejména poskytováním finanční podpory, účastí na společných akcích a vysíláním expertů, včetně účasti ve vojenských operacích EU.

Z hlediska řešení problému nelegální migrace a uprchlictví považuje ČR za geografické priority region Blízkého východu a Afriky a západní Balkán. Zcela podceňovat nelze ani latentní hrozbu migrační vlny z oblasti východní Evropy. Velice důležité je pokračovat v rozvoji spolupráce s Tureckem. Ústavní činitelé uvítali dohodu na vytvoření akčního plánu EU-Turecko. Nelze však zapomínat na další země, kde se uprchlíci dlouhodobě zdržují jako například Jordánsko či Libanon. Pomoc těmto zemím vede ke snížení migračního tlaku směrem k EU a rovněž zabrání jejich možné postupné destabilizaci.

Ústavní činitelé se shodli, že zásadním aspektem při řešení současné migrační krize musí být důsledná správa a kontrola vnějších hranic EU, včetně možnosti zesílené role EU a jejích agentur v této oblasti. V této souvislosti je také třeba zajistit efektivní fungování registračních středisek v Itálii a Řecku. Systém zatím nelze považovat za funkční.

Prioritou ČR je zachování Schengenského prostoru v jeho současné podobě včetně volného pohybu osob. Jako podstatné ústavní činitelé zdůraznili udržení jednotného postupu a zabránění fragmentaci uvnitř Schengenu. K posílení ochrany vnější hranice jsou ČR a také země V4 ochotny poskytnout potřebnou pomoc.

ČR dlouhodobě nabízí své experty v rámci solidární pomoci Řecku a Itálii a na jejich případné žádosti je tedy připravena reagovat pozitivně. ČR je také i nadále připravena podílet se technickým vybavením a vyslanými experty na projektech EU včetně ochrany vnější hranice.

Ústavní činitelé vyjádřili podporu prosazování rozhodných opatření v boji proti převaděčským skupinám a podpořili důraz na efektivní návratovou politiku včetně readmisních dohod. 

Hlavní migrační vlna v současnosti směřuje ze Sýrie a Iráku. Nejvyšší ústavní činitelé se proto domnívají, že je potřeba se nyní soustředit především na politické řešení syrského konfliktu, stejně jako na boj proti tzv. Islámskému státu a dalším teroristickým organizacím. Ústavní činitelé se shodli na tom, že by se ČR měla nadále v rámci EU i NATO zasazovat o co nejširší spolupráci v boji proti terorismu, stejně jako pokračovat v podpoře mezinárodní koalice pro boj s ISIL.

Česká republika dlouhodobě přispívá ke stabilizaci zdrojových a tranzitních zemí migrace formou rozvojové spolupráce a podílí se na řešení důsledků uprchlických krizí formou humanitární pomoci. V porovnání s rokem 2014 se letos výdaje na tuto oblast v souvislosti s migrační krizí zvýší přibližně o 300 milionů Kč. Vláda se tématu opakovaně věnovala na svých zasedáních v průběhu podzimu t.r. a schválila substantivní podporu svěřeneckým fondům EU pro Blízký východ a západní Balkán (5 mil. eur) i pro Afriku (740 tis. eur), jakož i pro humanitární aktivity Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Sýrii.

Ústavní činitelé jsou toho názoru, že je třeba zastavit dlouhodobě klesající výdaje na rozvojové a humanitární aktivity. Naopak je zřejmé, že finanční prostředky na rozvojovou spolupráci, a hlavně pak na humanitární pomoc, budou muset být v roce 2016 a dalších letech v souvislosti s migrační krizí dále navyšovány. Je v zájmu i v možnostech ČR, vyspělé demokratické země s vysokým hospodářským růstem, podílet se na stabilizaci vybraných zemí rozvojového světa. Pro efektivní a účelné vynakládání těchto prostředků je rovněž nutné posílit personální a administrativní kapacity. Nejvyšší ústavní činitelé se proto seznámili s harmonogramem přípravy nové koncepce zahraniční rozvojové spolupráce po roce 2017, a potvrdili, že rozvojová politika musí i nadále představovat jeden z účinných nástrojů stabilizace vybraných zdrojových zemí migrace.

Mezi dalšími diskutovanými tématy byly cíle a průběh českého předsednictví ve Visegrádské skupině (V4). Ústavní činitelé považují V4 za klíčové uskupení regionální středoevropské spolupráce. Aktuální české předsednictví ve V4 se snaží, aby toto uskupení hrálo důležitou roli a aktivně prosazovalo společné zájmy nejen ve střední Evropě, ale i za jejími pomyslnými hranicemi, včetně oblastí postižených těžkými krizemi. Příkladem mohou být uskutečněná mimořádná jednání předsedů vlád a ministrů zahraničí zemí V4 k tématu migrace (září 2015), setkání prezidentů zemí V4 s prezidentkou Chorvatska (říjen 2015), summit předsedů vlád V4 s Korejskou republikou (listopad 2015), plánovaný summit se zeměmi Beneluxu (červen 2016) a v neposlední řadě setkání ministrů zahraničních věcí V4 s partnery ze západního Balkánu (listopad 2015), Japonska, zemí Východního partnerství, skandinávských a baltských zemí a Německa, či nadcházející mimořádné jednání ministrů obrany a plánované jednání ve stejném formátu v květnu 2016.

Ústavní činitelé se také věnovali přípravě summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě v červenci příštího roku, kam bude jako pozorovatel přizvána i Černá Hora. Shodují se v tom, že NATO a jeho systém kolektivní obrany je garancí a základním pilířem obrany ČR. Ústavní činitelé mají za to, že summit NATO ve Varšavě by měl zejména zahájit dlouhodobou politickou, vojenskou i institucionální adaptaci Aliance na zhoršené bezpečnostní prostředí v euroatlantickém prostoru, a tak navázat na summit ve Walesu, který řešil krátkodobá a střednědobá opatření. V tomto smyslu je důležité, aby Česká republika přispěla vlastním úsilím k posílení odstrašující síly celé Aliance. Mezi hlavní témata summitu by měla dále patřit adaptace na tzv. jižní hrozbu, posilování spolupráce s EU či vztahy se třetími zeměmi.

Během schůzky nejvyšších ústavních činitelů ministr zahraničních věcí předložil účastníkům setkání přehled doporučení pro přípravy zahraničních cest a přijetí na úrovni nejvyšších ústavních činitelů pro rok 2016, jenž byl sestaven s přihlédnutím k návrhům podnikatelské sféry a v souladu se zahraničně-politickými prioritami ČR. Ústavní činitelé dosáhli shody a vyjádřili plnou podporu posilování efektivní ekonomické diplomacie v rámci svých zahraničních aktivit. Rovněž se seznámili s vyhodnocením úkolů z vrcholových cest, které vykonali v uplynulém roce.

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

zpět na seznam zpráv