Před 150 lety, 1. října 1873, tehdejší pražský arcibiskup, kardinál Bedřich Schwarzenberg, posvětil a slavnostně uložil základní kámen k dostavbě katedrály. Nešlo tehdy o položení základního kamene do výkopu pro základy, ve skutečnosti byl skleněný válec s dokumenty vložen do dutiny vytesané v jihovýchodním pilíři křížení chóru a příčné lodi. Dutina byla poté zazděna s použitím ceremoniálního náčiní, tedy stříbrné zednické lžíce, postříbřeného zednického kladiva (obojí bylo zhotoveno podle návrhu dómského stavitele Josefa Mockera) a dřevěného vyřezávaného maltovníku. Toto náčiní se zachovalo a je součástí Svatovítského chrámového pokladu. Slavnostním aktem byl symbolicky zahájen proces dostavění chrámu. K dochované a opravené gotické části přibylo postupně západní dvouvěžové průčelí, trojlodí s obvodovými kaplemi a příčná loď. Katedrála byla tak dostavěna do podoby, kterou známe dnes.  

Před 50 lety, v roce 1973, byly po období zanedbané péče zahájeny opravy a restaurování katedrály. Od tohoto roku probíhají práce bez přerušení dodnes – proto návštěvníci vidí každý rok lešení na jedné nebo několika částech katedrály, zvenku i uvnitř. Systematická péče, kterou lze charakterizovat jako restaurování architektury, nejlépe odpovídá významu této naprosto mimořádné památky. Včasné restaurátorské zásahy umožňují minimalizovat rozsah výměny originálních dílů za kopie. Přesto jsou někdy tyto výměny nezbytné. Jako příklad výjimečně náročné akce lze uvést výměnu jednoho poškozeného chrliče z nároží jihozápadní neogotické věže. Původní restaurovaný chrlič mohou návštěvníci zhlédnout v rámci výstavy.