Kromě změny stavební podoby výstava zachytí i výsledky rozsáhlého archeologického a stavebně-historického průzkumu, který během obnovy Hradu probíhal. V expozici budou akcentována jména  stavitelů Kamila Hilberta a Karla Fialy či archeologa Ivana Borkovského; návštěvníci ale nepřijdou ani o trochu jiný pohled na architekta Josipa Plečnika. 

Mezi exponáty najde návštěvník nikdy nevystavené archeologické nálezy, jako jsou sruby či románské architektonické články z baziliky sv. Víta, ve 20. letech vyjmuté a dnes nově zrestaurované vitráže z kaple sv. Víta, odlitky významných architektonických prvků osazovaných ve 20. letech či modely Plečnikových projektů. K nim přibude i model Jižních zahrad před rokem 1918 nebo 3D model vykopávek pod III. nádvořím. Těžiště celé výstavy je ale především ve velmi obsáhlém výběru archiválií, historické dokumentace a historických fotografií.

Výstava je rozdělena do sedmi oddílů. V prvním se návštěvník seznámí s obdobním před rokem 1918, tedy s podobou Hradu těsně před zahájením velkých stavebních prací. Druhý přiblíží koncepci využití Pražského hradu pro potřeby nové republiky vypracovanou Kamilem Hilbertem bezprostředně po vzniku republiky. Na něj pak naváže představení vztahu odborné i laické veřejnosti k Hradu a hlavních témat diskusí o obnově. Ve čtvrtém oddíle je pojednán projekt bytu prezidenta Masaryka. Následují dva rozsáhlé oddíly věnující se archeologickému výzkumu a stavebně historickému průzkumu, které představí hlavní stavební projekty. Samostatně je pak představena problematika dokončení katedrály, jejíž dostavba byla započata již ve druhé polovině 19. století a kam nový stát v roce 1918 vnesl nové požadavky.

Výstava, kterou pořádají Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu ve spolupráci s Archeologickým ústavem Praha jako prolog k oslavám 100. výročí české státnosti, potrvá až do 13. května 2018.