Přednáška z cyklu Umění na Hradě

Pražský hrad je považován za středobod českých dějin. Dokladem toho mohou být archeologické nálezy již z období pravěku v různých částech areálu. Počátky odborného výzkumu Hradu jsou spojeny s dostavbou chrámu sv. Víta a jmény architektů Josefa Mockera a Kamila Hilberta. Výzkumu Starého královského paláce a zejména jeho románského podlaží se věnoval Karel Fiala.

Na žádost prezidenta Masaryka a kancléře Přemysla Šámala začal na Hradě skutečně profesionální výzkum pod hlavičkou tehdy krátce existujícího Státního archeologického ústavu. Práce jeho odborníků probíhaly zejména na III. nádvoří, ve Starém královském paláci a po druhé světové válce i v místě kostela Panny Marie, Svatojiřském klášteře a v řadě dalších míst. Díky archeologickému výzkumu se podařilo zmapovat a prezentovat rozsáhlé podzemní prostory, nad nimiž se dnes nachází dlažba III. nádvoří.

Na práci svých předchůdců dodnes navazují současní odborníci z Archeologického ústavu v Praze a přinášejí stále nové poznatky o podobě hradního vrchu a životě jeho obyvatel v dávných dobách. Díky zapojení nových technologií a výzkumných metod nabízejí nové interpretace a přístupy k památkové péči.

*

Přednášející: Gabriela Blažková

Vystudovala archeologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje jako archeoložka v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR. Zaměřuje se na období raného novověku a zkoumá, jak žili běžní obyvatelé v minulosti – například díky analýze předmětů nalezených v odpadních jímkách z doby vlády prvních Habsburků na Pražském hradě. Dlouhodobě se věnuje výzkumu keramiky a skla a spolupracuje na archeologických výzkumech na Pražském hradě a v jeho okolí.