Vědecko-popularizační přednáška z cyklu Věda na Hradě

Jak by vypadala nejmenší verze buňky a kde se nachází hranice mezi živým a neživým? V éře syntetické biologie už na tyto otázky nehledáme odpovědi jen v přírodě, ale pokoušíme se k nim dojít v laboratoři. Přednáška vás provede fascinujícím světem „minimálních buněk“, tedy organismů, které vědecké poznání přivádí blíže hranici přežití, abychom pochopili základní principy a komponenty biologického života. Půjdeme však ještě dál: ke snaze syntézy života „zespoda“ (tzv. bottom-up přístup). Ukážeme si, jak stavba umělých buněk a protobuněk umožňují simulovat cesty, kterými se evoluce mohla vydat – ať už na rané Zemi, nebo na jiných planetách. Dozvíte se také, jak tyto pozemské experimenty souvisejí s připravovanými projekty pro Evropskou vesmírnou agenturu (ESA) a co nám mohou prozradit o našem místě ve vesmíru.

*

Přednášející: Klára Hlouchová

Klára Hlouchová vystudovala chemii na Univerzitě Karlově v Praze a dizertační práci v oboru biochemie vypracovala na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Zásadní zlom v jejím vědeckém směřování přineslo její působení na University of Colorado Boulder, kde se pod vedením profesorky Shelley Copley věnovala evoluci metabolických drah, což v ní probudilo hluboký zájem o samotný původ života a fascinující hranici mezi živou a neživou hmotou. Od roku 2017 vede na Přírodovědecké fakultě UK skupinu Syntetické biologie. Se svým týmem zkoumá fundamentální otázky vzniku a evoluce proteinů – ať už v éře prebiotické Země, v současných organismech, nebo v rámci syntetického života

Pořádá Správa Pražského hradu, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
a Univerzita Karlova. 
Za podpory Nadačního fondu IOCB Tech.

Záznam z přednášky k dispozici zde.