Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění

Francis Bacon | Joseph Beuys | Magdalena Jetelová | Anselm Kiefer | Josef Koudelka | Gerhard Richter | Julian Rosefeldt | Edmund de Waal | Mark Wallinger

Žádný jiný král neobdaroval katedrálu tak velkoryse a vznešeně, píše o Karlovi IV.  středověký kronikář František Pražský. Připomíná tím jeho zásadní, někdy však opomíjenou činnost, totiž sbírání a vystavování ostatků svatých. Výstava Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti.

Císař Karel IV. nesplnil jen stavební sen o gotické katedrále na Pražském hradě. Poklad sv. Víta, cíleně rozšiřovaný a obohacovaný, byl nejvýraznějším dokladem panovnické ambice opřené o přímluvu nebeských patronů. Byl – a je – svědectvím víry a naděje. O příbězích, jimž můžeme porozumět jen skrze předměty, které jsou neoddělitelnou součástí evropské paměti.

Umělecká díla předních světových umělců vybízí k přemýšlení nad nimi. Jak rozumět záhadným stavbám Edmunda de Waala? Co vypovídají fotografické dokumenty Josefa Koudelky? Jakou řečí k nám promlouvá do minulosti se obracející zrcadlo Gerharda Richtera nebo snový filmový příběh Juliana Rosefeldta? Nad židovsko-křesťanskými tradicemi západní civilizace se zamýšlejí zase práce Marka Wallingera a Francise Bacona. Zneužívání (státní) moci je společným tématem Anselma Kiefera, Magdaleny Jetelové a Josepha Beuyse. Jsme ale vůbec připraveni ohlédnout se zpět a poučit se z vlastní minulosti?

 

Výstava představuje rozmanité přístupy, jak objekty, dějiny a současnost interpretovat. Lidstvo získávalo moc budováním rozsáhlých informačních sítí, které společnosti a politické systémy využívaly k prosazení svých cílů. Demokratické systémy umožnují volné proudění informací nezávislými kanály, zatímco totalitární režimy soustřeďují informace do jednoho centra. I sbírku relikvií z pražské katedrály můžeme nahlížet jako jeden ze silných komunikačních nástrojů církve. I když z jeho někdejší velkoleposti se dochovaly pouhé fragmenty.

Autorem a hlavním kurátorem výstavy je Jiří Fajt.
Spolupracujícími kurátory jsou Lennard Hoffmann a Vladimír Kelnar.

Výstavu pořádá Správa Pražského hradu
s hlavním partnerem výstavy, Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze.

Na pokladně výstavy můžete zakoupit katalog výstavy.

 

Ke stažení

Akce

Datum a místo konání

27. března – 26. července 2026
otevřeno denně 10:00 – 18:00

Jízdárna Pražského hradu

Upozorňujeme, že v období 21. 3. – 17. 7. 2026 bude přerušen provoz tramvajových linek č. 22 a 23.
Zastávky Pražský hrad a Královský letohrádek budou v této době mimo provoz.

Vstupné

Vstupenky můžete zakoupit na místě nebo online zde.

základní: 220,- Kč
snížené: 110,- Kč
rodinné: 440,- Kč (k zakoupení pouze na místě)

vstupné pro školy: 20,-Kč/1 žák
(skupina min. 15 žáků, pedagogický doprovod včetně asistentů pedagoga zdarma)

Mapa Hradu

Upomínkové předměty

Všechny publikace